Administrátoři NASA jsou pro fandy kosmonautiky většinou nezajímaví lidé v pozadí (popředí). Ve skutečnosti měli a mají zásadní vliv na to, jak NASA funguje (i když byla i poměrně dlouhá období, kdy NASA existovala bez nich). Tento, a následujících několik dílů, budou věnovány osobnostem, které postupně stály v čele největší kosmické agentury světa, kterým se ne vše povedlo podle našich přání, ale kteří slavili v čele NASA řadu úspěchů.
Před měsícem jsme vydali krátký článek věnovaný souhrnu činností astronautů na ISS. Z reakcí jsme zjistili, že se Vám tento formát líbí a proto jsme se rozhodli zavést nepravidelný seriál Výzkum na ISS, který čas od času ukáže, čemu přesně se astronauti na největší kosmické stanici v dějinách přesně věnují. Dnes se podíváme, jak to na stanici vypadalo v pátek 20. července. Posádka na ISS v tento den rozdělila svou činnost mezi široké spektrum úkolů – od studia plodnosti, přes výzkum mikroorganismů, až po obsluhu zařízení k hledání pokročilých možností léčby například Alzheimerovy choroby nebo cukrovky.
Rubrika Aktuální dění, Ostatní 
Štítky: Alexander Gerst, Andrew Feustel, biologie, ISS, Kosmonautika pomáhá, Richard Arnold, Serena Auñón-Chancellor, věda na ISS, Výzkum na ISS 
Když SpaceX provádí statický zážeh Falconu 9 na Floridě, ví to hned celý internet. Na obě rampy, které firma využívá, je dobrý výhled a proto můžeme díky svědkům v okolí sledovat celou událost prakticky v přímém přenosu. Dostáváme informace o tom, že raketa vyrazila na rampu, že došlo k jejímu vztyčení, hlášení o tzv. ventingu zase napovídá, že do nádrží proudí palivo a vše zakončí zpráva o zážehu, který doprovází velký oblak kouře, takže pak už jen čekáme na oficiální potvrzení od SpaceX. V případě Kalifornie je to ale diametrálně odlišné.
Zatímco ještě v pátek se zdálo, že Telstar 19V váží „jen“ 5,4 tuny, ale další hodiny přinesly nové informace, podle kterých je hmotnost této družice 75 kilogramů nad hranicí sedmi tun. To by z Telstaru dělalo nejtěžší kdy vypuštěnou telekomunikační družici vůbec. Tento rekord zatím držel TerreStar 1 s hmotností 6,910 kg vynesený raketou Ariane 5 v roce 2009. Ještě obdivuhodnější je, že se prvnímu stupni podařilo přistát na mořské plošině. Daní za to však bylo dopravení nákladu na nižší dráhu – nejvyšší bod elipsy totiž nedosahoval ke geostacionární dráze a družice to bude muset dohnat sama. Satelit se dostal na dráhu s nejnižším bodem ve výšce 243 km a nejvyšším 17863 km vysoko při sklonu 27° k rovníku, ale zákazník byl na tuto situaci zcela jistě připraven dopředu. Pojďte se nyní s námi podívat na ty nejpovedenější fotky, kterými se na internetu pochlubili různí fotografové.
Již 305 týdnů vám přinášíme přehled o tom, co se událo v kosmonautice podstatného. Každý týden se ve zkratce dozvíte vše podstatné, co by vám z dění v dobývání kosmu nemělo uniknout. Kosmotýdeník je připraven i dnes. V hlavním tématu tentokrát zamíříme do Velké Británie, kde se rozhodli podpořit kosmické aktivity své země, firem a také postavit kosmodrom. Budeme se tomu věnovat podrobně. Dále se podíváme třeba na důvody návštěvy Mika Penceho na Floridě, anebo si zrekapitulujeme další únikový test stroje New Shepard. Přeji vám pěknou neděli a hezké čtení.
Rubrika Aktuální dění Štítky: Blue Origin, Electron, Juno, Kosmotýdeník, LauncherOne, Lockheed Martin, NASA, New Shepard, Orbex, Prime, Rocket Lab, Sutherland, Virgin Orbit 
Finální vývojová verze Falconu 9 (označovaná jako Block 5) si svou premiéru odbyla 11. května a od té doby jsme byli svědky startů, které disponovaly „pouze“ jednou použitým prvním stupněm starší vývojové verze, který se ani nezachraňoval. Teď se však karta otáčí a všechny další starty už budou využívat Block 5, takže významně stoupne i počet pokusů o přistání, ke kterému by mělo docházet prakticky při každém startu. Přijměte proto naše pozvání k živě a česky komentovanému přenosu ze startu teprve druhého Falconu 9 Block 5, který má vynést telekomunikační družici Telstar 19 Vantage.
Americká sonda Parker Solar Probe se nyní dostala do závěrečné fáze předstartovních příprav. Ke startu na raketě Delta IV Heavy od United Launch Alliance by mělo dojít nejdříve 6. srpna, což už jsou pouhé dva týdny! Sonda, jejíž mise má být prvním dotykem Slunce v historii lidstva, se momentálně chystá na uzavření do aerodynamického krytu. Jakmile budou tyto přípravy v hale firmy Astrotech na Floridě hotové, dojde k převozu celé sestavy ke startovní rampě číslo 37. Aerodynamický kryt bude jeřábem vyzvednut vzhůru a usazen na raketu Delta IV Heavy, která již stojí na startovní rampě.
Na konci dubna jsme Vám přinesli článek věnovaný stavba evropského servisního modulu pro premiérovou misi EM-1 americké kosmické lodi Orion. Článek se zaměřil na pokroky ve stavbě samotného servisního modulu a jen v závěru jsme zmínili, že solární panely prochází samostatnými zkouškami. Nyní ESA zveřejnila video, které ukazuje, co všechno se u panelů testovalo. V technologickém středisku ESTEC byl nejprve složený solární panel posazený na vibrační desku, která se následně začala třást se stále vyšší frekvencí. Cílem bylo ověřit, zda relativně křehké panely odolají vibracím, které jsou nedílnou součástí každého startu.
Mezi nejzajímavější kapitoly kosmonautiky jistě patří kosmické lodě, které mají křídla a v pozemské atmosféře se proto chovají podobně jako běžná letadla. Ve skutečnosti se ale ukazuje, že křídla jsou kosmickým strojům spíše na obtíž. Přesto jsou konstruktéři odhodlaní jít tímto směrem i nadále, protože jsou tu i jisté výhody, které klasické kosmické lodě nenabízejí. Nespornou předností okřídlených kosmických lodí je poměrně snadná znovupoužitelnost nebo i větší variabilita. V historii kosmonautiky jich vznikla celá řada a na ty nejzajímavější se zaměříme v tomto dílu našeho letního seriálu Top 5.
Padáky lodi Orion, která by měla pomoci dopravit lidské posádky dál než kdy dříve, absolvovaly před pár dny další zkoušku. V pátek 13. července došlo k testovacímu shozu z výšky deset a půl kilometru nad testovací oblastí Yuma v Arizoně. Data z této zkoušky, která byla sedmým testem z plánované série osmi kvalifikačních zkoušek, pomůže certifikovat padáky Orionu pro mise s posádkou. Při této zkoušce bylo naposledy použito závaží ve tvaru šipky. Poslední test ze série, který je momentálně plánován na září, využije kabinu, která bude odpovídat té, ve které se při misi EM-2 budou vracet na Zemi skuteční astronauti.
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
24. července 2018
