sociální sítě

Přímé přenosy

Atlas V (ViaSat-3 F2)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

D-Orbit

Italská společnost D-Orbit, která se zabývá vesmírnou logistikou, oznámila 6. listopadu ukončení soutěže CTRL+Space, první evropské soutěže v kybernetické bezpečnosti Capture-the-Flag (CTF) na oběžné dráze.

EchoStar

Provozovatel geostacionárních družic EchoStar prodává další část rádiových frekvencí, aby pomohl zlepšit služby SpaceX pro přímou komunikaci s buňkami ve Spojených státech, výměnou za akcie společnosti v hodnotě 2,6 miliardy dolarů.

Sceye

Společnost Sceye vyvíjející stratosférické platformy pro telekomunikace a související aplikace získala ocenění od agentury NASA za využití této platformy pro monitorování životního prostředí.

BlackSky

Společnost BlackSky, která se zabývá satelitními snímky, 6. listopadu uvedla, že tržby společnosti ve třetím čtvrtletí nedosáhly očekávání. Důvodem je úprava výdajů americké vlády v rámci důležité zpravodajské smlouvy, ve které došlo ke škrtům ze strany Bílého domu.

ESA

Evropská kosmická agentura upřesnila svůj plán pro program European Resilience from Space (ERS) a nastínila rozsah programu v hodnotě 1 miliardy eur, který přímo propojí pozorování Země, telekomunikace a navigaci s rostoucími potřebami Evropy v oblasti obrany a bezpečnosti.

Astranis

Společnost Astranis 5. listopadu oznámila plány na spuštění mobilní ad-hoc síťové služby s názvem Vanguard, která bude využívat její malé geostacionární družice k rozšíření dosahu komunikace typu point-to-point pro pomoc při katastrofách nebo pro bezpečné obranné operace.

Čínský institut

Čínský institut nedávno dokončil pozemní testy toho, co popisuje jako rekonfigurovatelnou flexibilní výrobní platformu na oběžné dráze, zaměřenou na budoucí velkoobjemovou a nízkonákladovou výrobu ve vesmíru.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: space-shutle
VT_2023_16

Vesmírná technika: Aktualizovaná varianta teleskopu LST a režimy jeho oprav

Návrh velké kosmické observatoře LST (Large Space Telescope) se v průběhu času měnil. Tyto změny byly vynuceny nejen rychlým pokrokem v kosmické technice, nově získanými zkušenostmi, ale také větším množstvím informací o v té době vyvíjeném, kosmickém raketoplánu, který měl být využit jak pro vynášení, tak i údržbu dalekohledu. Počítalo se také s tím, že by raketoplán vozil teleskop na Zemi k pravidelné generální údržbě.

VT_2021_37

Vesmírná technika: Výškové rekordy při pilotovaných kosmických letech

Kosmická loď Crew Dragon Resilience se při aktuální misi Inspiration4 pohybuje ve výšce 586,4 kilometru. To je o zhruba 166 kilometrů výše, než kde obíhá Mezinárodní kosmická stanice ISS. Ale pokud bychom si mysleli, že je to rekordní výška pilotovaného kosmického letu, pak bychom se velice mýlili. Absolutní rekord ve vzdálenosti od Země drží posádky lunárních misí Apollo, ale i když zůstaneme na oběžné dráze Země, stále tu jsou více než půl století nepřekonané rekordy.

VT_2021_27

Vesmírná technika: „Kanadská ruka“, manipulátor SRMS – zajištění a ovládání

Pět vyrobených manipulátorů SRMS bylo v nákladovém prostoru při 91 ze 135 misí amerického raketoplánu. K ovládání manipulátoru byli zapotřebí dva astronauti – jeden řídil vlastní manipulátor pomocí dvou joysticků a druhý se staral o kamery, osvětlení a také zámky pro uchycení nákladu. V případě výrazných problémů s ovládáním mohla posádka celé rameno odhodit, aby bylo možné zavřít nákladové dveře raketoplánu.

riziko

TOP 5 – lety na hraně rizika

Existuje dlouhá řada lidských aktivit, které s sebou nesou tu menší, tu větší míru rizika. Pilotované kosmické lety bezesporu patří do kategorie velmi riskantních podniků. Už jen myšlenka na to, nechat se připoutat do křesla na vršku obřího stroje s mnoha stovkami tun vysoce hořlavých látek, které by teoreticky měly postupně řízeným vznícením zvednout ono křeslo (a samozřejmě i kabinu či loď, ve které se křeslo nachází) do výšky několika stovek kilometrů a urychlit jej na neuvěřitelných 8 km/s, se vymyká všemu, co člověk kdy za svou historii podnikl. Riziko je zde opravdu enormní a vůbec nezáleží na tom, zda se jedná o první pilotovaný let nebo třístý třicátý první. Ovšem i v rámci těchto nebezpečných podniků by se daly najít mise, které svou podstatou šly na hranici, nebo dokonce za hranici, rizika, kterou lze z hlediska selského rozumu považovat za přípustnou. Autor se pokusil vybrat ty nejodvážnější, ovšem stejně jako u předchozích článků Top 5 v minulých letech i nyní upozorňuje, že se jedná o čistě subjektivní výběr a řazení. Nuže, vzhůru do rizika!

VT_2021_26

Vesmírná technika: „Kanadská ruka“, manipulátor SRMS – popis konstrukce

Americké raketoplány disponovaly více než 15 metrů dlouhým manipulátorem SRMS, který jim umožňoval plnit široké spektrum úkolů – od manipulace s přivezeným nákladem až po zachytávání různých družic. Manipulátor Canadarm svou konstrukcí připomíná lidskou horní končetinu – měl rameno, paži, loket, předloktí, zápěstí i něco jako dlaň s prsty. Dnes se podíváme, jak technici tyto jednotlivé části navrhli a zkonstruovali.

VT_2021_25

Vesmírná technika: „Kanadská ruka“, manipulátor SRMS – historie

Americké raketoplány byly vybaveny přes 15 metrů dlouhým manipulátorem Canadarm (Kanadská ruka), který se označuje zkratkou SRMS (Shuttle Remote Manipulator System). Pomocí tohoto manipulátoru mohla posádka raketoplánu vyjmout náklad z nákladového prostoru, nebo jej do něj naopak uložit. Manipulátor Canadarm se stal v průběhu let víceúčelovým pomocníkem s širokým využitím. Jeho vývoj však nebyl jednoduchý.

TOP5: Okřídlené kosmické lodě

Mezi nejzajímavější kapitoly kosmonautiky jistě patří kosmické lodě, které mají křídla a v pozemské atmosféře se proto chovají podobně jako běžná letadla. Ve skutečnosti se ale ukazuje, že křídla jsou kosmickým strojům spíše na obtíž. Přesto jsou konstruktéři odhodlaní jít tímto směrem i nadále, protože jsou tu i jisté výhody, které klasické kosmické lodě nenabízejí. Nespornou předností okřídlených kosmických lodí je poměrně snadná znovupoužitelnost nebo i větší variabilita. V historii kosmonautiky jich vznikla celá řada a na ty nejzajímavější se zaměříme v tomto dílu našeho letního seriálu Top 5.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.