Oba fotovoltaické panely pro americkou sondu Lucy úspěšně prošly termálně-vakuovými zkouškami, což byl závěrečný krok v rámci zkoušek tohoto kriticky důležitého prvku, který se chystá na start letos na podzim. Jakmile se panely připojí k sondě, tak by po rozložení dokázaly pokrýt výšku pětipodlažní budovy. Lucy, 13. mise programu Discovery, potřebuje velké fotovoltaické panely, protože bude pracovat dále od Slunce než všechny dřívější sondy vybavené fotovoltaickými panely. Během své dvanáctileté cesty k Trojským planetkám se sonda dostane až za oběžnou dráhu Jupiteru do vzdálenosti 853 milionů kilometrů od Slunce.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
„Úspěch závěrečného rozložení fotovoltaických panelů sondy Lucy představuje konec dlouhé cesty vývoje. S odhodláním a mimořádným zaměřením na detail náš tým překonal všechny překážky k přípravě těchto panelů,“ říká Matt Cox, programový manažer mise Lucy z firmy Lockheed Martin ve městě Littleton v Coloradu a dodává: „Lucy se vydá dál od Slunce než jakákoliv dřívější sonda z programu Discovery využívající fotovoltaické panely. Jedním z důvodů, které to umožňují, je technologie v těchto fotovoltaických panelech.“ Tyto panely, vyrobené firmou Northrop Grumman v kalifornském městě Goleta, budou během dvanáctileté mise dodávat energii všem palubním systémům. Dodávat mají okolo 500 W, což je srovnatelné třeba s provozem pračky. To na první pohled není moc, ale panely musí být kvůli vzdálenosti od Slunce dost velké.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
„Zhruba hodinu po startu se musí panely bezchybně rozložit, aby měla sonda dostatek energie pro celou misi,“ popisuje hlavní vědecký pracovník mise, Hal Levison ze Southwest Institute v Boulderu, stát Coloradu a dodává: „Těchto dvacet minut rozhodne o tom, zda může být další dvanáctiletá mise úspěšná. Marsovské landery mají svých sedm minut hrůzy a my budeme mít pro změnu tohle.“ Testy rozkládání panelů probíhaly mezi prosincem 2020 a únorem 2021 ve vakuové komoře s rozměry 8,8 × 19,8 metru, kterou vlastní firma Lockheed Martin Space. Panely jsou ve složeném stavu silné jen asi 10 centimetrů, ale po rozložení každý z nich dosáhne průměru 7,3 metru! A nejen to – panely stavěné na provoz v kosmickém prostoru by v zemské tíži nedokázaly unést vlastní váhu (77 kg), takže se musela použít speciální odlehčovací konstrukce, která v komoře poskytovala dodatečnou podporu.
„I přes jejich složitost a velikost bylo mechanické rozložení panelů provedeno bezchybně,“ říká s radostí Donya Douglas-Bradshaw, projektová manažerka mise Lucy z Goddardova střediska a dodává: „Vynalézavost a inovativní přístup celého týmu je skutečně mimořádný.“ Tyto klíčové testy posunuly celou sondu blíže k připravenosti na start. Lucy má být letos v létě odeslána na Kennedyho středisko na Floridě, odkud by měla v časných ranních hodinách místního času odstartovat 16. října na raketě Atlas V.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
http://lucy.swri.edu//img/LucySpacecraft.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/21-00210_lucy_solar_deploy_074.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/21-00210_lucy_solar_deploy_012.jpg
Jak tak počítám, bez nároku na přesnost, panely pro LUCY mají o 44 procent lepší poměr výkonu a hmotnosti než ROSA, a to bez humbuku a bez honosného označení „Ultra Lightweight“. Takže, palec na horu!
Jistě, můžete namítnout, že je tu časový rozdíl. Budiž. Ať nežeru, 5 let? Potom se modlím, aby toto tempo odlehčování vydrželo. To máme za 10 let polovinu, za 20 let čtvrtinu hmotnosti. K tomu doufejme i nějaké to zlepšení iontových motorů a můžeme se dočkat celkem solidních rychlostí.
Panely iROSA skutečně patří mezi mimořádně lehké FV panely, takže si ten humbuk plně zaslouží. Navíc je u nich deklarována účinnost 30,7%, stávající na ISS mají 14,2%, což je hodně pěkné.
Já se zmiňuji o panalech ROSA a ty mají 325 kg / 20 kW. Což je proti LUCY dost slabé. Nové panely iROSA neporovnávám, protože jejich hmotnost neznám. A když v článcích chybí čísla, tak prostě není co porovnávat. A tím nemyslím Vaše články, ale články obecně. Schválně, zkuste tu hmotnost někde najít.
Ha, díky, moje nepozornost. 😉
ty panely jsou monstrozni.
Dotaz :), jak reguluji nadbytecnou energii? U Zeme bude asi prebytek energie.
Naklonem panelu? Nebo nejaky vymenik?
Osobně bych řekl, že jde o náklon – je to nejjednodušší a řeší to tak i jiné sondy.
Nevím, jestli je tomu v kosmu jinak, než na Zemi, ale energii z fotovoltaických panelů není nutné odebírat. U většiny aplikací se regulátor snaží najít bod na pracovní křivce FV panelu tak, aby maximalizoval dodávaný výkon. Jedním extrémem je situace, kdy panel zůstane naprázdno, tj. neodebíráme žádný proud, napětí na panelu dosahuje výrobcem udávané hodnoty (funkce osvětlení a teploty) a výkon je tedy nulový a druhá je zapojení nakrátko, tj. do zkratu, kdy panel dodává výrobcem definovaný zkratový proud (je funkcí osvětlení a teploty), nicméně při nulovém napětí, takže také nulový výkon. Někde mezi tím je optimální hodnota pro maximální výkon. Ale pokud jej nepotřebujete, můžete odebrat klidně např. nižší proud, což lehce zvýší napětí a výkon tak klesne, není nutné panely nějak odklonit či zaclonit.
Přesně. Proud netřeba odebírat, penále od ČEZ nehrozí. Ale náklon se může hodit ke snížení teploty, je-li to třeba. A ještě lépe – omezí se tím dopad částic slunečního větru a tím se prodlouží životnost.
Podobné projekty uplatňování špičkové polovodičové techniky jsou skvělou ukázkou toho jak kosmický výzkum posouvá i životy běžných lidí.
Plně souhlasím s Davidem R., solární panely mají úžasné tempo vývoje a skutečně se dá čekat, že za dalších 5 let budou zase panely o polovinu lehčí při produkci stejného množství elektrické energie, resp. k sondě se sbalí ještě větší plocha schopná fotovoltaicky produkovat elektřinu.
Mně připadají solární panely dost dobré pro sondy, které tráví dost času v přísluní. A v boudoucnu budou dost dobré ještě i pro vzdálenější mise, za pár let už i k Saturnu.
Určitě platí, že i solární panely s časem ztrácejí výkon, podobně jako RTG, ale pomaleji. No ale u RTG a jaderných reaktorů jde bohužel pomaleji výzkum.
Solární panely se dají zkoumat všude, například i v Íránu. Vyrobit polovodičové krystaly je řádově jednodušší než koncetrovat atomy používaných v řetězových reakcích.
Tak přeji Lucy dlouhý život, aby jí přístroje sloužily i až bude elektřiny méně.
Je fantasticke ,ze tyto FVE jsou funkcni i u Jupiteru.
Tak jestli nekdy po Marsu a Mesici bude zakladna na Calistu, tak maji energii vyresenou.
Calisto ma vazanou rotaci, takze v tomto pripade giganticke stozarove FVE pole na polu.