Na startovní rampě SLC-40 na Cape Canaveral Space Force Station již stojí raketa Falcon 9, pod jejímž aerodynamickým krytem se ukrývá vědecká družice PACE (Plankton, Aerosol, Cloud and Ocean Ecosystem) od agentury NASA. Tato 1694 kg vážící družice bude sledovat Zemi, konkrétně pak kolonie fytoplanktonu, aerosoly v atmosféře a oblačnost. Jelikož jde o lehkou družici, která míří pouze na nízkou oběžnou dráhu Země, můžeme se těšit na návrat prvního stupně Falconu 9 na pevninskou plochu LZ-1.
Až bude lunární lander Nova-C od firmy Intuitive Machines klesat k povrchu Měsíce, bude směrem dolů hledět čtveřice maličkých kamer od NASA, které mají za úkol pořizovat snímky odhalující, jak se povrch Měsíce mění vlivem interakce s proudem spalin z raketového motoru. Systém SCALPSS (Stereo Cameras for Lunar Plume-Surface Studies) vznikl na Langley Research Center v městě Hampton, stát Virginia. Výsledkem vývoje je soubor kamer, které jsou umístěny v blízkosti základny landeru a mají pořizovat snímky v průběhu sestupu a po něm. S využitím metody tzv. stereo fotogrammetrie dokáží experti z Langley využít překrývajících se míst na snímcích k tomu, aby vytvořili trojrozměrný model povrchu.
Mezinárodní kosmická stanice byla dnes dopoledne svědkem situace, při které došlo k překonání světového rekordu v délce kumulativního pobytu na oběžné dráze. Až do dneška držel prvenství v této disciplíně ruský kosmonaut Gennadij Padalka s úctyhodným skóre 878 dní, 11 hodin, 29 minut a 48 sekund, které nasbíral během svých pěti kosmických výprav. ŽE jeho rekord vezme za své, se vědělo, už když se vloni v září vydal na oběžnou dráhu Sojuz MS-24. Jeho velitelem byl totiž Oleg Kononěnko, který mířil na svou pátou kosmickou misi. Matematika tedy říkala, že by jej překonání rekordu mohla zbavit pouze mimořádná situace spojená s předčasným návratem na Zemi. K ničemu takovému nakonec nedošlo a dnes v 9:30:08 SEČ se Oleg Kononěnko dostal na první místo v souhrnné délce pobytu na oběžné dráze.
Další týden je za námi a před vámi je tak již tradičně pravidelné týdenní shrnutí událostí kosmonautiky. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměřil na závěrečné testování nového nákladního raketoplánu Dream Chaser, který se už v první polovině roku chystá na první misi k Mezinárodní kosmické stanici a doplní tak dvojici současných amerických nákladních lodí. V dalších tématech se podíváme na odklad návratu mise Axiom-3, pozorování bouřky z paluby ISS či aktuální stav přípravy očekávané mise Europa Clipper. Nepřijdete ani o pravidelné rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Rubrika Aktuální dění 
Štítky: Andreas Mogensen, Axiom-3, Boca Chica, Dream Chaser, Electron, ISS, Kosmotýdeník, NASA, Northrop Grumman, Rocket Lab, Sierra Space, SpaceX, Starship, Super Heavy 
Hubbleův kosmický teleskop nabídl vědcům mimořádné možnosti. Díky servisním misím amerických raketoplánů se mu výrazně prodloužila životnost a zlepšily schopnosti. Jenže raketoplány dolétaly a proto se objevuje otázka, jak to bude s legendárním kosmickým teleskopem do budoucna. Dočká se nějaké servisní mise, povytažení na vyšší dráhu? To je zatím velmi nejisté. NASA se však těmito otázkami už dlouho zabývá. Tímto dílem Vesmírné techniky také ukončujeme sérii věnovanou této ikoně světové kosmonautiky. Celkem jsme pro vás o HST připravili 48 dílů, a pokud byste si je chtěli všechny pustit, strávili byste tím více jak 8 hodin času.
Rubrika Budoucnost, Foto a video, Technologie Štítky: CrewDragon, HST, Hubble space telescope, NASA, Vesmírná technika 
Vesmírný dalekohled Jamese Webba má velmi širokou paletu cílů. Od výzkumu těles Sluneční soustavy, přes exoplanety až po hvězdy. Jedním z pilířů činnosti tohoto předního teleskopu je ale také výzkum galaxií. A to opět všech možných tvarů i vzdáleností, od trpasličích objektů v sousedství Mléčné dráhy, jako jsou ona slavná Magellanova mračna, po extrémně vzdálené galaxie z počátku existence vesmíru, jako je třeba GLASS-z12, dosud nejvzdálenější potvrzená galaxie. My se dnes podíváme na jedno pozorování galaxie, která je od nás velmi daleko, přece jen však ne tak daleko jako ony rekordní objekty. A když mluvím o jedné galaxii, za chvíli též zjistíme, že jde vlastně o galaxie dvě.
Rubrika Věda a výzkum Štítky: astrofyzika, astronomie, ESA, James Webb Space Teleskope, JWST, kosmologie, NASA, vzdálené galaxie, Webb 
Zástupci firmy Ariane Group i agentur ESA a CNES úspěšně 30. ledna dokončili zkoušky odpojování a odtažení kryogenních přívodních systémů nové vzletové rampy pro Ariane 6. Tato činnost značí začátek demontáže zkušebního modelu Ariane 6, který nyní uvolní místo pro první start. Fáze kombinovaných testů s využitím pohonných látek je nyní ukončena a nová evropská raketa je na cestě ke svému premiérovému startu. Testovací model, který se nachází na rampě kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně, měří na výšku 62 metrů. V zásadě je stejný jako produkční model Ariane 6, který odsud snad již relativně brzy odstartuje. Rozdíl je v zásadě pouze v pomocných urychlovacích stupních, které nejsou certifikovány pro to, aby byly součástí letového exempláře.
V rámci zásobovací mise lodi Cygnus NG-20 se na oběžnou dráhu vydala 3D tiskárna pracující nikoliv s plastem, ale kovem. Za tímto v kosmonautice prvním krokem svého druhu, stojí Evropská kosmická agentura ESA. „Tato nová 3D tiskárna kovových dílů představuje světové prvenství. Přichází v čase rostoucího zájmu o výrobu v kosmickém prostředí,“ vysvětluje Rob Postema z ESA a dodává: „3D tiskárny na bázi polymerů se již na oběžnou dráhu dostaly a na palubě ISS se používají. Plastový materiál se v tiskové hlavě ohřívá a poté je uložen na požadované místo, čímž vrstvu po vrstvě vzniká požadovaný tvar. 3D tisk kovu představuje větší technologickou výzvu, protože pracuje s mnohem vyššími teplotami a kov se taví pomocí laseru. Kvůli tomu je potřeba zajistit bezpečí posádky i stanice samotné, ačkoliv možnosti údržby jsou vlemi omezené. Pokud však projekt uspěje, mohly by pevnost, vodivost a tuhost kovu poslat kosmický 3D tisk na novou úroveň.“
Začátek roku byl doslova napěchovaný kosmonautickými událostmi. Proto lednové Vesmírné výzvy atakují téměř hodinu. Zde je rychlý přehled témat, která jsou zpracována v reportážích: přistání landeru SLIM na Měsíci, start první rakety Vulcan a problémy landeru Peregrine, konec marsovského vrtulníku Ingenuity, odklady misí Artemis, otevření pouzdra se vzorky sondy OSIRIS-REx, start mise Cygnus NG-20 na Falconu 9, starty indické kosmické observatoře XPoSat, čínsko-evropské observatoře Einstein Probe, družice Ovzon-3 nebo rakety Gravity-1 a odlet nákladní lodi Tianzhou 6 a přílet Tianzhou 7. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.
Rubrika Aktuální dění, Foto a video Štítky: Artemis, Cygnus NG-20, Einstein Probe, Falcon 9, Gravity-1, Ingenuity, OSIRIS-REX, Ovzon-3, Peregrine, SLIM, Tianzhou 6, Tianzhou 7, Vesmírné výzvy, Vulcan, XPoSat 
Svět fyziky zasáhla 22. ledna letošního roku nesmírně smutná zpráva. Ve věku 90 let nás navždy opustil vynikající americký kosmolog, astronom a fyzik Arno Allan Penzias, držitel Nobelovy ceny pro rok 1978. Jeho výzkum byl mimořádně důležitý z hlediska fyzik, avšak velmi ovlivnil i kosmonautiku. V zásadě to byl totiž právě Penzias, kdo umožnil existenci sond COBE, WMAP, Planck nebo budoucí LiteBIRD. Proto se domnívám, že je zcela na místě si tohoto jednoho z nejvýznačnějších kosmologů 20. století připomenout i na našem webu.
Rubrika Aktuální dění, Technologie, Věda a výzkum Štítky: astrofyzika, astronomie, fyzika, kosmologie, radioastronomie, reliktní záření 
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
5. února 2024
(aktualizováno 06. 02. 2024 v 23:59)
