Evropský komisař
Evropský komisař odpovědný za oblast vesmíru se aktivněji zapojuje do problematiky kosmických startů a vyzývá evropské společnosti, aby zvýšily svou aktivitu v oblasti vynášení družic.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Evropský komisař odpovědný za oblast vesmíru se aktivněji zapojuje do problematiky kosmických startů a vyzývá evropské společnosti, aby zvýšily svou aktivitu v oblasti vynášení družic.
Americké vesmírné síly vyzývají průmyslové společnosti k předložení nabídek na novou generaci pozemních antén určených k řízení a ovládání vojenských družic. Jde o obnovení výběrového řízení, které se pod původním dodavatelem dostalo do problémů.
Finský provozovatel konstelace družic se syntetickou aperturou ICEYE založil v polském hlavním městě Varšavě nové technologické centrum pro družice. Nové zařízení má posílit výzkumné, vývojové a výrobní kapacity společnosti v Polsku, kde ICEYE plánuje v letech 2026 až 2028 investovat více než 120 milionů zlotých.
Administrátor NASA Jared Isaacman uvedl, že agentura „unikla kulce“ díky nečekanému odkladu čínské lunární mise, zatímco Spojené státy závodí s Čínou o to, která země jako další dopraví lidi na Měsíc.
Společnost Starfish Space příští měsíc vypustí svou první družici Otter pro servisní operace na oběžné dráze, aby otestovala technologie pro inspekci a dokování.
Společnost HawkEye 360 oznámila 24. září několik kontraktů pro zákazníky z Blízkého východu v celkové hodnotě přibližně 18 milionů dolarů.
Agentura pro rozvoj vesmíru (Space Development Agency) hledá nabídky od průmyslových společností na kontrakt v hodnotě až 369 milionů dolarů na rozšíření celosvětové pozemní infrastruktury podporující její konstelaci družic na nízké oběžné dráze Země určených k varování před raketami a jejich sledování.
Evropská kosmická agentura a Evropská komise udělily kontrakty dvěma týmům na provedení studie architektur konstelace družic pro snímkování Země, která by měla sloužit bezpečnostním účelům.
Americké Vesmírné síly udělily společnosti Impulse Space kontrakt v hodnotě až 31,2 milionu dolarů na misi zaměřenou na sledování situace ve vesmíru, plánovanou na rok 2029. Mise bude využívat optický senzor na nízké oběžné dráze Země ke sledování objektů až do vzdálenosti geosynchronní oběžné dráhy.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Rychlé rádiové záblesky označované mnohdy i v češtině anglickým termínem Fast Radio Bursts (FRB) jsou astronomické úkazy při nichž se uvolní obrovské množství energie v rádiové oblasti spektra, což pak pozorujeme ve formě záblesků rádiového záření. Známe je jen velmi krátce, ani ne dvacet let, avšak dokázali jsme jich detekovat již značné množství. Přestože jsme o rychlých rádiových záblescích zjistili již leccos zajímavého, stále skrývají mnohá tajemství. Dosud totiž nevíme přesně jaké objekty jsou jejich původci a jakými mechanismy vznikají. Jde o jeden ze zásadních nevyřešených problémů dnešní astrofyziky. Na rozdíl od mnoha jiných otázek, u nichž si na odpověď budeme muset počkat ještě desítky let, vysvětlení původu FRB je doslova na spadnutí. Jde totiž o jeden z nejvíce zkoumaných jevů současnosti a zvláště v poslední době jsme získali některé dosti zásadní informace.
Lidé od nepaměti studovali vesmír a objekty v něm obsažené pomocí viditelného světla. V průběhu 19. století se však zjistilo, že viditelné světlo je jen jednou ze součástí elektromagnetického spektra. Jednotlivé dnes známe složky byly objeveny do počátku 20. století. Rádiové záření fyzikové objevili koncem 19. století a jen velmi krátce na to se objevily názory, že by mohly tento typ záření generovat i astronomické objekty. Pravý původ radioastronomie však musíme hledat až ve 30. letech. Od té doby se tento obor stal základním nástrojem astronomů. Proto je myslím zcela na místě dnes pohovořit o radioastronomii poněkud podrobněji. A pokud si myslíte, že tento obor jako jediný nemá zastoupení v kosmickém výzkumu, v tomto textu si ukážeme, že to není tak docela pravda.
Svět fyziky zasáhla 22. ledna letošního roku nesmírně smutná zpráva. Ve věku 90 let nás navždy opustil vynikající americký kosmolog, astronom a fyzik Arno Allan Penzias, držitel Nobelovy ceny pro rok 1978. Jeho výzkum byl mimořádně důležitý z hlediska fyzik, avšak velmi ovlivnil i kosmonautiku. V zásadě to byl totiž právě Penzias, kdo umožnil existenci sond COBE, WMAP, Planck nebo budoucí LiteBIRD. Proto se domnívám, že je zcela na místě si tohoto jednoho z nejvýznačnějších kosmologů 20. století připomenout i na našem webu.
22. ledna zesnul ve věku 90 let vynikající americký fyzik a astronom Arno A. Penzias, spoluobjevitel reliktního záření z počátku vesmíru. Jeho výzkum tak de facto vedl až k sondám COBE, WMAP či Planck. 28. ledna 10:00
Minulý týden jsme hovořili o nejzajímavějších konceptech fyzikálních observatoří, které byly navrženy, avšak nikoliv (zatím) schváleny k realizaci. Dnes si naopak představíme některé velmi důležité mise, které otevřely cestu mnoha dalším a pokročilejším kosmickým observatořím. Ty poté mohly jejich výzkum upřesnit, rozšířit či doplnit. Nicméně dnes probírané průkopnické mise už navždy budou mít místo v historii kosmonautiky, neboť právě jimi začalo něco nového.
Minule jsme si představili nejzajímavější observatoře, které teprve čekají na svou šanci a vědci je intenzivně připravují ke startu a následný sběr dat. Dnes se naopak podíváme na mise, jež nikdy neměly to štěstí do kosmického prostoru zamířit. Všechny sice byly schváleny a technici je chystali na start, nakonec však každá z nich zůstala na naší planetě. Důvody přitom byly různé, od rozpočtových škrtů až po technické obtíže. Společné mají nenaplněná očekávání a zklamání mnoha předních astrofyziků a kosmologů.
Tento článek leží na pomyslném pomezí našeho tematického okruhu. Běžně o plánech na nové radioteleskopy neinformujeme, jelikož se zabýváme kosmonautikou a nikoliv astronomií. Nicméně projekt, který před pár dny představila NASA, má s kosmonautikou hodně společného – obří radioteleskop má totiž vzniknout na odvrácené straně Měsíce. Tahle observatoř pro radiové vlny by měla podle agentury NASA ohromné výhody ve srovnání s pozemskými radioteleskopy, nebo družicemi na oběžné dráze Země. Pokud by takový teleskop vznikl, mohl by pozorovat vesmír na vlnách s vlnovou délkou větší než deset metrů (tedy méně než 30 MHz)! Tyto vlnové délky jsou zemskou ionosférou odraženy a tudíž pro lidstvo konvenčními metodami nedosažitelné.
Dnes EK oznámila výsledky pozorování supermasivní černé díry v galaxii M87 soustavou radioteleskopů EHT a ukázala fotografii plasmatu na horizontu událostí. 10. dubna 15:15
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.