Štítek ‘XPoSat’

XPoSat: Tajemství rentgenových paprsků

Vesmír je plný tajemství a úžasných jevů a my máme obrovské štěstí, že máme dostatečně velký mozek, který nám umožnuje zkoumat a odhalovat pravdy o samotné podstatě života. Je to ve skutečnosti velmi pozoruhodné, jak něco tak malého zkoumá doslova nekonečný vesmír. Jak je to možné? Zejména díky robotickým průzkumníkům, kteří to díky svému důmyslnému designu umožnují. Další dálkovou observatoří pro průzkum vesmíru je právě XPoSat, která nám může být skvělým příkladem, jak vlastně probíhá naše snaha o porozumění kosmu. Kdo by to řekl, že něco tak (ne)obyčejného jako světlo je jedním z hlavních zdrojů našeho porozumění vesmíru. Je to v podstatě elektromagnetické záření, které má různé vlnové délky a frekvence. Na základě těchto charakteristik je kategorizujeme a označujeme kombinací jako elektromagnetické spektrum. Součástí této škály je i rentgenové záření, které spadá do kategorie vlnových délek 0,01-10 nm (nanometr). Každý z Vás jistě někdy slyšel o rentgenu. Tedy přístroji, který dokáže odhalit každou zlomenou kost v těle. Ti znalejší vědí, že za objevením tzv. paprsků X stojí Wilhelm Conrad Röntgen. Stalo se tak 8. listopadu 1895 a za svůj objev dostal historicky vůbec první  Nobelovu cenu za fyziku. Röntgenův objev zapříčinil velký rozvoj lékařské diagnostiky a vedl k mnoha dalším novým fyzikálním poznatkům počátku 20. století, například k objevu radioaktivity.

Vesmírné výzvy – Leden 2024

VV_2024_01

Začátek roku byl doslova napěchovaný kosmonautickými událostmi. Proto lednové Vesmírné výzvy atakují téměř hodinu. Zde je rychlý přehled témat, která jsou zpracována v reportážích: přistání landeru SLIM na Měsíci, start první rakety Vulcan a problémy landeru Peregrine, konec marsovského vrtulníku Ingenuity, odklady misí Artemis, otevření pouzdra se vzorky sondy OSIRIS-REx, start mise Cygnus NG-20 na Falconu 9, starty indické kosmické observatoře XPoSat, čínsko-evropské observatoře Einstein Probe, družice Ovzon-3 nebo rakety Gravity-1 a odlet nákladní lodi Tianzhou 6 a přílet Tianzhou 7. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

Start XPoSat

Odstartovala indická raketa PSLV ze střediska Šríharikota. Na oběžnou dráhu byla dopravena vědecká družice XPoSat (X-ray Polarimeter Satellite). Astronomové plánují použít získaná data ke studiu neutronových hvězd, černých děr a supernov. 1. ledna 20:00

Pět indických startu v roce 2021

Indická kosmická agentura ISRO měla na rok 2020 v plánu plno zajímavých startů. Bohužel kvůli probíhající pandemii je nebylo možné uskutečnit a tak se přesunuly do tohoto roku. Pokusil jsem vybrat 5 nejzajímavějších událostí, které by letos měly proběhnout, ale je nutno počítat i s odklady, protože jak víme v kosmonautice nejde téměř nikdy nic přesně podle plánu. V roce 2020 ISRO uskutečnila pouze dva kosmické starty a to hlavně kvůli restrikcím spojených s Covid-19. Jeden let byl uskutečněn v listopadu a druhý v prosinci. Zde je tedy 5 nejdůležitějších událostí Indie přesunutých na rok 2021.