Neutrina a kosmický výzkum

Neutrina mají zcela oprávněně pověst záhadných, těžko polapitelných a trochu zlobivých částic. Už jejich předpověď byla velmi zvláštní, nemluvě už vůbec o spoustě fascinujících vlastností, z nichž mnohé i dnes spíše tušíme, než přesně známe. Lze proto důvodně očekávat, že neutrina přispějí do studnice znalostí moderní fyziky ještě mnoha střípky. Vydejme se dnes spolu na podivuhodnou výpravu za poznáním jedné části minulosti, ale i současné fyziky, jakož i špičkových vědeckých pracovišť.

Příprava tepelného štítu pro Artemis IV

NASA má za sebou další krok vstříc další misi Artemis. Pomocí velkokapacitního dopravního letounu Super Guppy přepravila 9. listopadu na Moffett Federal Airfield nedaleko Ames Research Center konstrukci tepelného štítu (tzv. skin, tedy „kůži“) lodi Orion určené pro misi Artemis IV. Půjde již o třetí pilotovanou výpravu programu Artemis k Měsíci. Tepelný štít ochrání kabinu a astronauty v ní před žárem při návratu do zemské atmosféry. Když totiž loď vstoupí rychlostí zhruba 40 000 km/h do zemské atmosféry, zažije štít teploty okolo 2800 °C, což zhruba odpovídá polovině teploty na povrchu Slunce.

Kosmotýdeník 480 (22.11. – 28.11.)

Další kosmonautikou napěchovaný týden je za námi a před vámi je nyní čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších novinek z kosmonautiky. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal aktuální dění na základně Starbase, kde se SpaceX připravuje k prvnímu orbitálnímu testu rakety Super Heavy a lodě Starship. Podíváme se, kdy bychom se tohoto letu mohli dočkat. Dále nás bude zajímat například průlet sondy Solar Orbiter kolem Země, nevynecháme však ani starty Falconu 9 a rakety Sojuz. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Vesmírná technika: Rakety OTRAG – technické řešení

VT_2021_47

Leckdo je považuje za nejoriginálnější rakety všech dob, jiný zase za ty nejšílenější. Faktem ale je, že se firma OTRAG, vyvíjející stejnojmenné rakety, stala první společností na světě, která pracovala na soukromé komerční nosné raketě. Mnohá technická řešení tohoto programu byla z dnešního pohledu značně exotická a nečekaná – od zvažovaných pohonných látek až po paralelní řazení velkého množství základních modulů.

Dvě posily evropského navigačního systému

Start dvou družic Galileo na raketě Sojuz.

Dvě nové evropské družice, které jsou součástí navigačního systému Galileo již byly připojeny ke svému vypouštěcímu adaptéru, na kterém již brzy poletí vstříc oběžné dráze Země. Dočkaly se také instalace aerodynamického krytu, který bude chránit jejich citlivé palubní systémy v době, kdy raketa poletí hustými vrstvami atmosféry. Družice Galileo s pořadovými čísly 27 a 28 by měly podle aktuálně platného harmonogramu odstartovat z evropského kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně 2. prosince ve 2:31 SEČ (na kosmodromu u města Kourou bude v té době stále ještě 1. prosinec a hodiny budou ukazovat 21:31:27 místního času).

Pokec s kosmonautixem – listopad 2021

Další měsíc utekl rychleji než pověstná voda a proto tu máme znovu poslední pátek v měsíci. Přichází tedy čas pro pravidelný Pokec s kosmonautixem, při kterém odpovídáme na dotazy Vás diváků. Právě Vy tedy rozhodujete o podobě pořadu a o tématech, která se v něm budou probírat. Za uplynulý měsíc nám toho kosmonautika přinesla opravdu hodně. Vysílání již pětatřicátého dílu tohoto pořadu začne v tradičních osm hodin večer a potrvá jako obvykle zhruba dvě hodiny.

Dva přístroje pro zlepšení předpovědí počasí

Už za pár týdnů se k Mezinárodní kosmické stanici vydá dvojice vědeckých přístrojů, které by mohly velmi výrazně zasáhnout do kvality předpovědi počasí. Dva inovativní systémy by měly v první řadě demonstrovat své schopnosti, jelikož jsou mnohem menší a také mnohem levnější než dosavadní meteorologické družice. Navzdory menším rozměrům i ceně však dokáží nasbírat ty nejdůležitější údaje. Hlavním úkolem přístroje COWVR (Compact Ocean Wind Vector Radiometer) na náhledovém obrázku dnešního článku bude měření směru a rychlosti větru nad povrchem oceánů. Přístroj TEMPEST (Temporal Experiment for Storms and Tropical Systems) se zase zaměří na vzdušnou vlhkost.

ŽIVĚ A ČESKY: Modul Pričal přilétá k ISS

Ve středu po poledni jsme byli svědky startu rakety Sojuz 2.1b, která ze vzletové rampy kosmodromu Bajkonur vynesla jedinečné soulodí. Upravená nákladní loď Progress k sobě měla připojený ruský uzlový modul Pričal. V dalších hodinách provedl Progress řadu manévrů, které navedly sestavu blíže k ISS. Pokud se nic nepokazí, měli bychom se připojení nového modulu dočkat v pátek v 16:25. Náš živě a česky komentovaný přenos bude připraven.

Maketa prvního stupně New Glenn

Společnost Blue Origin se 11. listopadu pustila do přesunu plnorozměrové neletové makety znovupoužitelného prvního stupně chystané rakety New Glenn. Maketa (též označovaná jako simulátor či pathfinder) měla namířeno na vzletovou rampu LC-36 na Cape Canaveral Space Force Station, kterou má Blue Origin v dlouhodobém pronájmu. Konstrukce dlouhá 57 metrů umožní technikům firmy nacvičit činnosti spojené s přesunem budoucího letového hardwaru. Tomu ostatně odpovídal i aktuální přesun. Maketa opustila výrobní halu firmy Blue Origin, která se nachází nedaleko Kennedyho střediska a na transportéru se vydala na pomalou cestu vstříc rampě LC-36.

Budapešť plná kosmonautů

V roce 1985 se na malém zámečku poblíž francouzského města Cernay setkal tucet kosmonautů. Asi se jim společné setkání líbilo, a proto se dohodli, že se takto budou potkávat každý rok. Tak vznikla tradice Planetárních kongresů a organizace ASE (Association of Space Explorers), která tyto akce pořádá.  Od té doby se zvedl i počet kosmonautů, a tak na většinu nynějších kongresů jezdí více než 100 účastníků.