Články autora 'Dušan Majer':

ANKETA: Na kterou kosmonautickou událost v roce 2016 se těšíte nejvíce?

Logo kosmonautix.cz

Kosmonautika neustále přináší zajímavé momenty a pořád je na co se těšit. Do konce roku 2015 nám zbývá ještě měsíc a půl, ale už je pomalu na čase, abychom začali své zraky obracet k roku nadcházejícímu. Čeká nás mnoho zajímavých momentů. Proto jsme dnes na našem webu spustili anketu, která je zaměřená právě na události, kterých bychom se měli dočkat v příštím roce. Abychom Vám rozhodování alespoň trochu usnadnili, dáváme Vám možnost udělit svůj hlas rovnou třem projektům.

Věž pro Starliner jde do finiše

Před zhruba šesti týdny jsme Vás informovali o průběhu stavby obslužné věže, která vyrůstá vedle rampy 41 na floridském kosmodromu. Úkolem této věže bude umožnit astronautům nastoupit do útrob lodi Starliner. V těchto dnech již dostala hlavní část věže svou finální podobu, což pěkně zachycuje přiložené časosběrné video. Pozornost pracovníků se nyní zaměřuje na vrchol samotné věže, kde bude umístěna čistá bílá místnost, kterou známe třeba z éry raketoplánů. Tato místnost bude umístěna na konci výklopného ramene, které technici sestavují na staveništi v Oak Hill. Během příštího roku by se měla celá konstrukce připojit k věži.

Věda z ISS – Význam spolupráce

Pokud náš web čtete pár měsíců, pak asi víme, že se Vám snažíme každý měsíc přinášet velmi zajímavá videa ze série StationLIFE, která vychází na YouTube kanálu Johnsonova kosmického střediska, které spadá pod NASA. Ani tentokrát neuděláme výjimku. Dnešní díl bude trochu speciální a dozvíme se z něj, jaký význam mají dva termíny, které se kolem ISS často skloňují – prvním z nich je vědecká spolupráce mezi národy a druhým pak širší zapojování soukromého sektoru – nejen do samotného zásobování stanice – to je jen špička ledovce. Tohle video krásně ukazuje, jak je ISS doslova živým organismem, na kterém má nezastupitelné místo každý dílčí faktor.

Přistaneme na Marsu díky metanovým motorům?

Možná se u budoucích landerů pro Mars dočkáme nasazení metanu, tedy paliva, které americká agentura zatím ještě nikdy nepoužila na žádném kosmickém stroji. Na Marshallově středisku je v těchto týdnech k vidění výrazně modrý plamen šlehající z trysky – právě barva prozrazuje poměrně netypické palivo – nejjednodušší z uhlovodíků – metan. Právě zde totiž probíhají zkoušky motorů, které sází na spalování molekuly s jedním atomem uhlíku a čtyřmi atomy vodíku.

Co zrovna vidí Rosetta

Dnes Vás seznámíme se šikovnou internetovou stránkou, která není složitá, nic na ní nemusíte nastavovat, jen se kocháte. Ano, jak z názvu článku poznáváte, řeč bude o sondě Rosetta, konkrétně pak o stránce Rosetta NOW. Na ní vidíte počítačem generovaný obrázek aktuální polohy sondy vůči kometě jako kdybyste byli 30 metrů za Rosettou a 7,5 na stranu od jejího středu. Pod obrázkem vidíte informace o vzdálenosti sondy od komety, Země i Slunce a aktuální čas. Ještě zajímavější je ale možnost pomocí šipek hýbat s časem a posouvat se buďto dozadu (až do 20. ledna 2014, kdy se Rosetta probrala z hibernace, nebo do budoucnosti. Tady ale nemůžete jít výrazně dopředu, protože plány na příští dráhy se průběžně připravují a upravují.

Zkušební servisní modul pro Orion

Jak již fanoušci kosmonautiky dobře vědí, Evropa dodá Spojeným státům servisní modul pro misi lodi Orion v roce 2018, kdy se tento stroj vydá k Měsíci. Tento servisní modul bude z velké části odvozen z osvědčené lodi ATV, která v minulých letech vozila zásoby na Mezinárodní vesmírnou stanici. Aby ale všechny systémy pracovaly správně, musí nejprve vzniknout testovací exemplář. V dnešním článku Vám proto přinášíme menší fotogalerii, která ukazuje, jak probíhaly práce na tomto neletovém, byť velmi důležitém exempláři.

Boeing nebude na ISS vozit zásoby

Jak jsme na našem portálu již informovali, momentálně je v plném proudu příprava na druhé kolo programu pro dopravu nákladů na ISS, tedy CRS-2. Společnosti předložily své nabídky v prosinci loňského roku. V článku vydaném v polovině března jsme psali o tom, že NASA oznámí vybrané firmy v červnu, ovšem nestalo se tak. Kosmická agentura oznámila, že pro posouzení potřebuje více času a rozhodnutí tak přesunula na začátek listopadu. Ovšem aktuální zprávy z NASA hovoří o dalším odkladu finálního výběru. Přestože se může zdát, že se nic neděje, minimálně jedna velká změna už na veřejnost prosákla.

ŽIVĚ: Astronauti opravují chlazení na ISS

Pokud půjde vše dobře, vystoupí dnes ve 13:10 našeho času Scott Kelly a Kjell Lindgren do volného prostoru z modulu Quest na ISS. Celý výstup můžete sledovat v tomto článku živě. Hlavním úkolem dnešního výstupu bude oprava chladícího systému. Astronauti se zaměří na kontrolní systém 2B na segmentu P6 staniční příhradové konstrukce. V roce 2012 byl totiž upraven tak, aby se eliminovaly důsledky úniku chladícího čpavku, který se tu objevil už v roce 2006. Opravy chladícího systému ale pokračovaly i výměnou čpavkového čerpadla a instalací propojky dvou čpavkových okruhů. Tím byl zajištěn nominální chod chlazení stanice a dnes tak mohou Kelly a Lindgren úplně dokončit celou proceduru.

Jak Slunce očesává Mars

Americká sonda MAVEN byla vypuštěna v listopadu 2013 k Marsu s jediným hlavním úkolem – prozkoumat horní atmosféry Rudé planety a zjistit jejich složení i to, jak atmosféra reaguje na vnější vlivy – především pak na proud nabitých částic z naší nejbližší hvězdy zvaný Sluneční vítr. Sonda díky tomu podnikla několik zanoření do horních vrstev atmosféry, kde prováděla rozbory. Na včerejší tiskové konferenci tak mohli odborníci oznámit, že konečně mají k dispozici dostatek dat, aby mohli vysvětlit procesy, které vedly k proměně původně teplého a vlhkého prostředí, kde mohl vzniknout život, na dnešní chladný a suchý svět.

Potvrzeno! Rosetta přistane na kometě

Dlouho se spekulovalo o tom, že by sonda Rosetta mohla svou mimořádně úspěšnou misi korunovat přistáním na povrchu jádra komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko. Ale nyní se zdá, že už je tato atraktivní možnost schválená a příští rok v září se máme skutečně na co těšit. Bude to zajímavé i z vědeckého hlediska – zatímco Philae klesal neřízeně volným pádem, Rosetta bude moci svůj sestup mnohem přesněji řídit. Díky tomu bude klesat pomaleji než Philae, což přinese více naměřených informací i kvalitnější fotky.