Přelom roků je na našem webu již tradičně ve znamení rekapitulace událostí končícího roku a výhledu na to, co slibuje rok nastupující. Vloni jsme tuto tradici lehce aktualizovali. Jelikož se toho děje stále více, rozdělili jsme tedy oba články na pilotovanou a bezpilotní kategorii. Tento článek je tedy prvním ze zmíněných čtyř. Zaměříme se na to, co by nás mohlo v roce 2024 čekat na poli nepilotované kosmonautiky. V pátek 29. prosince přijde článek zaměřený na výhled pilotované kosmonautiky na rok 2024. První den Nového roku Vám přinese rekapitulaci nepilotované kosmonautiky v roce 2023 a 2. ledna vyjde na našem webu článek, který zrekapituluje rok 2023 v pilotované kosmonautice.

Stejně jako vloni začneme i letos náš výhled do bezpilotní kosmonautiky přehledem raket, které by si měly odbýt premiéru v roce 2024. Berte však tento výpis se značnou rezervou. Především v případě malých raket platí, že se často jedná o třeba i o několik let starý poslední zveřejněný plán. Když třeba v roce 2019 nějaká malá firma řekla, že jejich suborbitální raketa poletí poprvé v roce 2024 a od té doby nepřišla žádná aktualizace, objeví se v tomto výpisu. O čím silnějších raketách však bude řeč, tím bude tento fenomén spíše ustupovat, protože o jejich vývoji bývají informace aktualizované častěji.

Vizualizace startu rakety Aurora.
Zdroj: https://media2.spaceq.ca/

Jako bývá obvyklé, i tentokrát patří největší porce nových raket mezi slabé (lehké) nosiče. V příštím roce má mít premiéru třeba Aurora od kanadské firmy Reaction technologies. Tento dvoustupňový nosič s nosností 200 kg na LEO by se měl stát první orbitální raketou na hybridní pohonné látky. Na tento primát si však brousí zuby také raketa Eris od australské Gilmour Space Technologies s nosností okolo 300 kg na LEO. Hybridní pohon používá pouze na prvním ze tří stupňů a zatím čeká na povolení od australských úřadů. Její start bude také prvním letem na oběžnou dráhu z Austrálie po bezmála půl století. Jihokorejská firma Innospace chystá raketu Hanbit-Nano s nosností 150 kg na LEO, čínská společnost Deep Blue Aerospace by zase ráda otestovala svou raketu Nebula-1 s nosností okolo 1 tuny na LEO.

Vizualizace rakety Skyrora XL
Zdroj: https://www.skyrora.com/

Velmi zvědaví jsme na Rocket 4 od americké firmy Astra Space s nosností 500 kg na LEO. Pro další osud firmy, kterou dříve trápila nízká spolehlivost předešlé verze Rocket 3, může být nový nosič rozhodující. Zapomínat nemůžeme ani na britskou firmu Skyrora, a jejich raketu Skyrora XL s nosností 500 kg na LEO, nebo na singapurskou firmu Equatorial Space Systems, kteří chtějí svou raketu Volans (nosnost 150 kg na LEO) vypouštět z mořské plošiny. Nemálo otazníků je také kolem čínské firmy Rocket Pi, která pracuje na raketě Darwin 2 s nosností 470 kg na LEO.

Do kategorie středně silných raket můžeme zařadit třeba Gravity-1 od čínské firmy Orienspace s nosností okolo 6,5 tuny na LEO, ale informace od této společnosti jsou poměrně chudé. Čínská firma Galactic Energy, která již provozuje malé rakety Ceres, chce v roce 2024 otestovat nosič pojmenovaný Pallas s nosností 5 tun na LEO. Raketa RFA One od německé společnosti Rocket Factory Augsburg je s nosností 1,6 tuny na LEO sice o něco slabší, ale stále mezi středně silné nosiče.

Testovací exemplář rakety Ariane 6 na rampě po odsunu obslužné budovy.
Zdroj: https://www.esa.int/

Kategorii silných (těžkých raket), které by si měly svou premiéru odbýt v roce 2024, patří třeba Ariane 6 od společnosti Arianespace, nebo Neutron od americké firmy RocketLab. Právě v případě Neutronu platí, že termín premiéry v roce 2024 je mimořádně smělý. Za pozornost jistě stojí také raketa Tianlong 3 od čínské firmy Space Pioneer s nosností až 17 tun na LEO. Jen těsně svou premiéru v roce 2023 nestihla raketa Vulcan od United Launch Alliance, která by měla poprvé odstartovat 8. ledna. Její maximální nosnost na LEO se pohybuje okolo 27 tun. Nejsilnější raketou, která má mít v roce 2024 premiéru, bude New Glenn od firmy Blue Origin. Jeho nosnost na LEO by měla dosahovat až 45 tun!

Po rychlém a místy velmi stručném představení nových raket přichází čas vypíchnout některé zajímavé bezpilotní kosmické starty, které nás v roce 2024 čekají. Vynecháme však starty nákladních kosmických lodí, které řadíme do pilotované kosmonautiky, jelikož zásobují obydlené kosmické stanice. Již 8. ledna by měl k Měsíci vyrazit lunární lander Peregrine od firmy Astrobotic, který poletí na první raketě Vulcan. Na 6. února je plánován start Falconu 9 s americkou družicí PACE pro sledování planktonu a oblačnosti. V průběhu února by měl Falcon 9 vynést lunární lander Nova-C od firmy Intuitive Machines, který se také v rámci programu CLPS pokusí přistát na Měsíci. Zatím na 1. března je plánován start rakety Delta IV Heavy na utajenou misi NROL-70. Půjde o poslední start této majestátní rakety a také o poslední start jakékoliv rakety z rodiny Delta. Na březen je také plánován start rakety Dlouhý pochod 8, která má vynést retranslační družici Queqiao-2, přes kterou se budou přenášet data mezi Zemí a sondou Chang’e 6 na odvrácené straně Měsíce. V prvním čtvrtletí by se měla o svůj druhý start pokusit japonská raketa H3, která nakonec namísto družice ALOS 4 ponese jen měřící aparaturu VEP-4, malou družici CE-SAT-1E a 3U CubeSat TIRSAT.

Mise Chang’e 5 a 6 mají velmi podobný design.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

V dubnu by měl Falcon 9 vynést dvě evropské navigační družice Galileo. Mimořádně zajímavě zatím vypadá květen, uznejte sami. Zatím se zdá, že bychom se v tomto měsíci mohli dočkat dvou startů rakety Electron s meteodružicemi PREFIRE, ale i startu Falconu 9 s evropsko-japonskou misí EarthCARE pro sledování Země. Indická PSLV zase vynese evropskou misi Proba-3, při které dvě družice poletí ve formaci, takže jedna pro druhou zastíní Slunce, což umožní sledovat jeho korónu. V květnu si také má odbýt premiéru raketa Skyrora-XL, což bude i premiéra nového kosmodromu SaxaVord na Shetlanských ostrovech. Nejzajímavější květnový start má obstarat raketa Dlouhý pochod 5 s lunární misí Chang’e 6, která si klade za cíl provést historicky první návrat vzorků na Zemi z odvrácené strany Měsíce! V červnu si odbude premiéru Ariane 6 a na její palubě bude i slovenská družice GRB Beta! V červnu by mohla mít premiéru i raketa Tianlong  3, u které se do budoucna počítá se znovupoužitelností. Ve druhém čtvrtletí by mohl startovat i Falcon 9 s lunárním landerem Nova-C na misi IM-2.

Vizualizace sondy Mars Moons eXploration (MMX)
Zdroj: https://www.nasa.gov

V červenci by měl Falcon 9 vynést další dvě evropské navigační družice Galileo. Na srpen je zatím plánovaný první start rakety New Glenn od Blue Origin, v rámci kterého mají být vyneseny sondy ESCAPADE pro studium magnetosféry Marsu. Za pozornost bude stát i start Sojuzu-2.1b, který vynese misi Bion-M 2. Cílem 30 dní trvající návratové mise je pozorování účinků van Allenových pásů na hlodavce. V září bychom se mohli dočkat startu rakety H3, která vynese mimořádně zajímavou vědeckou misi MMX, která má studovat marsovské měsíce a na Zemi dopraví vzorky z měsíce Phobos. Ve třetím čtvrtletí by mohl proběhnout také start Falconu 9 s lunárním landerem Blue Ghost od Firefly Aerospace a premiérový start si může připsat čínská raketa Pallas-1.

Vizualizace sondy Europa Clipepr.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Čtvrté čtvrtletí je zatím hodně daleko a proto je potřeba brát plány s rezervou. Ale pokud vše vyjde, bude to stát za to! V říjnu má startovat Falcon 9 s evropskou sondou Hera, která prozkoumá dvojplanetku Didymos. Falcon Heavy má ve stejném měsíci vynést mimořádně atraktivní sondu Europa Clipper pro studium ledového měsíce Europa. Falcon Heavy by se měl znovu představit hned v listopadu, kdy vynese lunární lander Griffin od firmy Astrobotic, který k jižnímu pólu Měsíce dopraví americký rover VIPER. Prosinec by mohl přinést start rakety Electron s misí Venus Life Finder, kterou připravila firma RocketLab a měla by v atmosféře Venuše pátrat po stopách života. Indie by v prosinci ráda k Venuši vypravila svůj orbiter Shukrayaan-1. Obecně na čtvrté čtvrtletí (a s velkou pravděpodobností skluzu na rok 2025) je plánován třeba start Falconu 9 s lunárním landerem RESILIENCE od firmy ispace s vozítkem Micro Rover. Na toto čtvrtletí se chystá i start rakety Dlouhý pochod 5B s teleskopem Xuntian, který má spolupracovat s čínskou stanicí Tiangong.

V průběhu celého roku 2024 navíc budou pokračovat i zkoušky systému SuperHeavy Starship, který by se třetího integrovaného letu mohl dočkat zhruba v únoru. Při této misi má dojít ke zkoušce přečerpávání pohonných látek mezi nádržemi Starship. Ve výrobě jsou i další exempláře raket i lodí, takže se nudit rozhodně nebudeme. Když se zadaří, možná se dočkáme i letu prototypu lunárního modulu odvozeného od Starship, který má být využit pro program Artemis.

Umělecká představa družice Biomass s rozloženou anténou o průměru 12 metrů.
Zdroj: https://www.esa.int/

Na rok 2024 je plánována celá řada dalších zajímavých startů, které však zatím nemají určené ani čtvrtletí natož konkrétní měsíc. Z velkého výčtu můžeme jmenovat třeba starty raket Vega-C, které mají vynášet evropské družice Biomass, Sentinel 1C, CSG-3, nebo Sentinel-1D. Falcon 9 by mohl v rámci sdíleného startu vynést družici OSAM-2, která má vyzkoušet výrobu na oběžné dráze. Firma Firefly Aerospace chce v příštím roce pomocí rakety Alpha vynést orbitální tahač Elytra.

V závěrečné části článku najdete přehled důležitých událostí, které v roce 2024 čekají sondy, které již v kosmickém prostoru jsou. Hned 19. ledna bychom se měli dočkat pokusu o lunární přistání japonského landeru SLIM, který se pokusí dosednout do oblasti s rozměry jen 100 metrů! Na 3. února se chystá již 58. průlet sondy Juno nejnižším bodem dráhy kolem Jupiteru. Ve stejný den sonda proletí kolem vulkanicky aktivního měsíce Io a dojde ke zkrácení její oběžné doby na 33 dní. V roce 2024 nás čekají dva gravitační manévry kosmických sond u Země. Ten první přijde 23. srpna a týká se sondy JUICE. Výjimečný je v tom, že sonda při něm neproletí jen kolem Země, ale i kolem našeho Měsíce! 13. prosince se pak kolem Země prosmýkne americká sonda Lucy, která se vydá k Trojánům Jupiteru.

Aktuální sestava mise BepiColombo – zleva přeletový modul, evropská družice MPO, sluneční štít a japonská družice MMO (Mio). Ta je během přeletu z velké části kryta právě zmíněným slunečním štítem.
Zdroj: https://www.cosmos.esa.int/

Sonda BepiColombo provede 5. září svůj čtvrtý průlet kolem Merkuru a hned 2. prosince na ni bude čekat průlet pátý. Z významných očekávaných událostí v roce 2024, které se týkají už vypuštěných sond, nám zbývá pouze zmínka o sondě Parker Solar Probe. Ta provede 30. března svůj devatenáctý, 30. června dvacátý a 30. září jednadvacátý průlet periheliem ve vzdálenosti 7,9 milionu kilometrů od Slunce. Na 6. listopadu má sonda naplánovaný svůj sedmý průlet kolem Venuše, který má být také poslední. To znamená, že po tomto průletu ve vzdálenosti 317 km od planety, se PSP dostane na svou finální dráhu. Na 24. prosince je naplánován již dvaadvacátý průlet periheliem, ale půjde o výjimečnou událost.  Sonda se totiž ke Slunci přiblíží na pouhých 6,9 milionů kilometrů, přičemž periheliem prosviští rychlostí 192 km/s vůči Slunci. Opět (a naposledy) tedy posune celkové vzdálenostní i rychlostní rekordy.

VIPER na landeru Griffin
Zdroj: http://astrobotic-assets.s3.amazonaws.com/

Jak jste se mohli na předešlých řádcích přesvědčit, čeká nás toho v příštím roce opravdu hodně. Tento článek navíc shrnul pouze ty nejzajímavější vrcholy bezpilotní kosmonautiky. Je jasné, že se plánuje i řada dalších událostí, ale při jejich zahrnutí už by článek připomínal spíše telefonní seznam. A je samozřejmé, že kromě plánovaných událostí přijdou i událostí nečekané. Nám nezbývá nic jiného, než si přát, aby šlo o překvapení pozitivní. Ať všechny kosmické rakety létají spolehlivě a vyhýbají se jim havárie, ať jsou nečekaná překvapení v kosmonautice spojena pokud možno jen se zajímavými vědeckými objevy a technickými pokroky. Ať ale už budou tato překvapení jakákoliv, určitě Vás o nich budeme na našem webu informovat. Pozítří se můžete těšit na vydání podobného článku, který si posvítí na očekávané dění v pilotované kosmonautice v roce 2024.

EDIT 28. prosince 10:15
Díky upozornění Michala Václavíka byl upřesněn náklad druhé rakety H3.

Zdroje informací:
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://gizmodo.com/
https://en.wikipedia.org/
https://spaceflightnow.com/
https://spaceflightnow.com/
https://www.reddit.com/
https://www.realclearscience.com/

Zdroje obrázků:
https://www.konicaminolta.jp/…/opt_c230511_sub01.jpg
https://media2.spaceq.ca/…/reaction_dynamics_rdx_aurora_launch_vehicle.jpg
https://www.skyrora.com/wp-content/uploads/2022/01/space_rocket_xl.jpg
http://www.b14643.de/Spacerockets_3/Rocket-Factory/Gallery/RFA_7.JPG
https://upload.wikimedia.org/…/Chang-e-5-Descender-Lander-assembly-CG-2.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/mmxspacecraft_0.jpg
https://www.nasa.gov/…/4-pia24321_europaclipper_poster-1041.jpg
https://www.esa.int/…/23275357-1-eng-GB/Biomass_satellite.jpg
https://www.cosmos.esa.int/…b736652f-4115-4f5e-9d47-62edf5384e5c?t=1440675221000
http://astrobotic-assets.s3.amazonaws.com/20A_MEDIA_02.jpg