Štítek ‘Griffin’

Na co se těšit v roce 2024? (Bezpilotní kosmonautika)

Přelom roků je na našem webu již tradičně ve znamení rekapitulace událostí končícího roku a výhledu na to, co slibuje rok nastupující. Vloni jsme tuto tradici lehce aktualizovali. Jelikož se toho děje stále více, rozdělili jsme tedy oba články na pilotovanou a bezpilotní kategorii. Tento článek je tedy prvním ze zmíněných čtyř. Zaměříme se na to, co by nás mohlo v roce 2024 čekat na poli nepilotované kosmonautiky. V pátek 29. prosince přijde článek zaměřený na výhled pilotované kosmonautiky na rok 2024. První den Nového roku Vám přinese rekapitulaci nepilotované kosmonautiky v roce 2023 a 2. ledna vyjde na našem webu článek, který zrekapituluje rok 2023 v pilotované kosmonautice.

Odklad roveru VIPER

Program CLPS (Commercial Lunar Payload Services) umožní zajištění lunárních dodávek od amerických společností pro užitečné zatížení, které rozšiřuje možnosti vědy, průzkumu nebo komerčního rozvoje Měsíce. Skrze program CLPS si agentura NASA u společnosti Astrobotic z Pittsburghu objednala doručení vozítka VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover) na povrch Měsíce, kde bude hledat vodní led a další suroviny. Tyto poznatky umožní lépe porozumět původu a rozložení vody na Měsíci. Bude také možné určit, jak nejlépe tyto zdroje vytěžit pro budoucí pilotované průzkumné mise. Původně se očekávalo, že firma Astrobotic doručí VIPER na Měsíc v listopadu 2023, ovšem NASA nyní požádala firmu Astrobotic a tým zodpovědný za misi VIPER o změnu termínu doručení roveru k lunárnímu povrchu na listopad 2024.

Testy pohybu roveru VIPER

Lunární vozítko VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover) má startovat už za dva roky, takže NASA nechce nic podcenit a pilně trénuje všechny důležité fáze mise. V rámci testů se například ověřovalo, jak rover sjede z přistávací plošiny na povrch Měsíce. VIPER bude prvním americkým autonomním lunárním vozítkem. Na Johnsonově středisku v Houstonu se nyní uskutečnilo druhé kolo výše popsaného testu sjíždění z landeru na povrch. Inženýři při zkoušce využili zkušenosti nasbírané při první fázi. Tyto testy se nezaměřují na samotný pohyb po Měsíci. Důraz je kladen pouze na opuštění landeru, který vozítko dopraví na lunární povrch. Takový krok se dá přirovnat k situaci, kdy auta sjíždí z tahače – jen s tím rozdílem, že tady se bude sjíždět na jiné kosmické těleso.