Štítek ‘Skyrora’

Na co se těšit v roce 2024? (Bezpilotní kosmonautika)

Přelom roků je na našem webu již tradičně ve znamení rekapitulace událostí končícího roku a výhledu na to, co slibuje rok nastupující. Vloni jsme tuto tradici lehce aktualizovali. Jelikož se toho děje stále více, rozdělili jsme tedy oba články na pilotovanou a bezpilotní kategorii. Tento článek je tedy prvním ze zmíněných čtyř. Zaměříme se na to, co by nás mohlo v roce 2024 čekat na poli nepilotované kosmonautiky. V pátek 29. prosince přijde článek zaměřený na výhled pilotované kosmonautiky na rok 2024. První den Nového roku Vám přinese rekapitulaci nepilotované kosmonautiky v roce 2023 a 2. ledna vyjde na našem webu článek, který zrekapituluje rok 2023 v pilotované kosmonautice.

Co mají společného Shakespeare, 50 let a rtěnka?

Prospero byl mocný kouzelník ze Shakespearovo divadelní hry Bouře (The Tempest). Podmanil si větrného ducha Ariela, kterého osvobodil. Příběh inspiroval Brity natolik, že svou první družici nazvali právě Ariel-1. Všechny družice Ariel startovaly na Amerických raketách Scout a Thor-Delta. Ovšem snaha o vlastní raketu a družici tu samozřejmě byla také. Logicky se tedy nabízelo pokračovat v oné mytologii a Britové zvolili pro další družici název Prospero, přestože v plánu bylo nejprve jiné jméno — Puk (Puck anglicky) neboli Vtipálek Robin. Z velmi známé komedie Sen noci svatojánské stejného autora. Panovaly ale velké obavy, že veřejnost v případě nezdaru zamění počáteční písmeno za F, a tak se od toho raději ustoupilo. Z dnešní perspektivy, by bylo jméno asi ještě o něco trefnější, protože ve hře je Puk šprýmař, rošťák, popleta a v příběhu vše zamotá a ještě má z toho legraci. Tedy vystihuje nejen anglický smysl pro humor, ale docela dobře i osud družice samotné. K tomu ještě později. Tehdejší rozhodnutí bylo ovšem logické, protože, jak už bylo ostatně řečeno, její předchůdkyně, které startovaly na amerických nosičích v letech 1962, 1964, 1967, se jmenovaly Ariel. Družice Prospero (X-3) měla být ovšem první, která poletí na první, a bohužel také prozatím poslední britské kosmické raketě vůbec.

První start ze Shetlandu

Firma Skyrora vypustila svou sondážní raketku Skylark Nano z poloostrova Fethaland na severu ostrova. Edukační let dosáhl výšky 6 km. 15. června 19:30

Statický zážeh ve Velké Británii

Firma Skyrora se pochlubila videem ze statického zážehu své rakety na mobilní plošině. 20. května 21:06

Statické zkoušky motoru firmy Skyrora

V Edinburku sídlící společnost úspěšně dokončila týden statických zážehů 3D tištěného 3.5kN LEO motoru s palivem Ecosene (z plastového odpadu). 3. února 16:30

Skyrora XL – další hráč na trhu malých nosičů

Britská společnost Skyrora se na svém Twitteru pochlubila tím, že zákazníci si mohu objednávat vynesení nákladů už na rok 2022. Jelikož jsme se tomuto nosiči ještě nevěnovali, přichází nyní ideální chvilka, abychom se zmínili o očekávaných parametrech. Raketa Skyrora XL se bude řadit mezi malé a lehké nosné rakety. Jejím úkolem má být vynášení malých družic na heliosynchronní dráhy ve výšce 500 – 1000 kilometrů a na dráhy polární ve výšce 200 – 1000 kilometrů, přičemž nosnost na polární dráhu ve výšce 600 km by měla být 320 kg.