Jaký byl rok 2019?

Z aktuálního roku už zbývá jen posledních pár desítek hodin. Pojďme si proto zhodnotit, co všechno nám přinesl z hlediska kosmonautiky. Rekapitulace to nebude jednoduchá, protože těch momentů bylo opravdu hodně – potěšující je, že většina z nich fanoušky kosmonautiky potěšila – ať už šlo o úspěšné starty či přistání, nebo o zajímavé vědecké objevy. Samozřejmě ani roku 2019 se nevyhnuly smutné zprávy a zklamání, ale takový už je život. Bez selhání bychom si těch úspěchů ani nevážili. V našem tradičním souhrnu končícího roku nebudou chybět ani grafy porovnávající aktivitu a úspěšnost jednotlivých států, které se snaží pronikat do kosmického prostoru.

Kontaktní dvojplanetka Arrokoth (dříve Ultima Thule) vyfocená sondou New Horizons.

Kontaktní dvojplanetka Arrokoth (dříve Ultima Thule) vyfocená sondou New Horizons.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Rok 2019 začal nebývalým nášupem událostí – jeho první hodiny byly ve znamení průletu sondy New Horizons kolem transneptunické planetky Ultima Thule, která má dnes již oficiální název Arrokoth. Šlo o rekordní událost, neboť ještě žádná lidská sonda neprovedla blízký průlet kolem vzdálenějšího objektu (44 astronomických jednotek). New Horizons bude všechny nasbírané údaje posílat na zemi ještě několik měsíců, ale už teď víme, že Arrokoth je kontaktní dvojplanetka oranžovo-hnědé barvy spláclého tvaru.

Hned třetího ledna se o slovo přihlásila čínská mise Chang’e-4, která jako první lidský výtvor přistála na odvrácené straně Měsíce. Z landeru sjelo na povrch vozítku Yutu-2, které začalo studovat okolní terén. I nyní, když se blíží první výročí přistání, jsou lander i rover stále funkční. Měsíc v roce 2019 přilákal nejen Čínu, ale i zástupce dalších dvou států. V dubnu se o přistání pokusila izraelská sonda Beresheet, výtvor soukromého týmu Space-IL, který se chtěl zúčastnit dnes již zrušené Google Lunar- X-Prize.

Snímek ze sondy Chang'e 4 pořízený během jejího 13. lunárního dne.

Snímek ze sondy Chang’e 4 pořízený během jejího 13. lunárního dne.
Zdroj: https://i.imgur.com/

Malý lander se stal první soukromou (a také první izraelskou sondou) na oběžné dráze Měsíce, ale přistání nebylo úspěšné. Měkké přistání se nepovedlo ani o několik měsíců později Indům. Jejich sondu Chandrayaan-2 tvořil lander, rover a orbiter. Zatímco orbiter bez problémů funguje, landeru se v září nepovedlo přistání. Indie však na příští rok slibuje opakování neúspěšného pokusu se sondou Chandrayaan-3.

Hayabusa 2 se už vzdalovala od Ryugu a byla 30 metrů nad terénem, když pořídila tuto fotografii, na které je vidět její stín i stopy po zážehu trysek pro odlet.

Hayabusa 2 se už vzdalovala od Ryugu a byla 30 metrů nad terénem, když pořídila tuto fotografii, na které je vidět její stín i stopy po zážehu trysek pro odlet.
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com

Nepilotovaná kosmonautika se v letošním roce točila hodně kolem průzkumu planetek. Americká sonda OSIRIS-REx zkoumala z oběžné dráhy planetku Bennu a její japonská kolegyně Hayabusa-2 se věnovala planetce Ryugu. Na její povrch vysadila hned několik landerů a vrcholem byly dva odběry materiálu. Ve druhém případě dokonce z okolí uměle vytvořeného kráteru. Ten sonda jen o pár týdnů dříve udělala pomocí projektilu urychleného explozí výbušniny. Dnes už je Hayabusa 2 na cestě k Zemi a vzorků bychom se měli dočkat téměř přesně za rok.

Sonda Parker Solar Probe zvládla dva průlety perihelem ve vzdálenosti 24,8 milionů kilometrů od povrchu naší životodárné hvězdy a v závěru prosince ještě udělala gravitační manévr u Venuše. Juno u Jupiteru provedla celkem sedm průletů nejbližším bodem dráhy a činily se i sondy u Marsu. Dlouholetý dříč, vozítko Opportunity se však po loňské prachové bouři již nepodařilo oživit a jeho unikátní mise tak skončila. Nejnovější průzkumník, sonda InSight úspěšně měří přístrojem SEIS marsotřesení, ale přístroj HP3, známější spíše pod familiárním označením „krtek“ dělá inženýrům vrásky na tváři, protože se jej nedaří dostat pod povrch.

Hrot přístroje HP3 se místo zatloukání pod povrch vysouvá nahoru.

Hrot přístroje HP3 se místo zatloukání pod povrch vysouvá nahoru.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Když se přesuneme na oběžnou dráhu Země, je potřeba připomenout nejprve dvě nepříjemné události – 27. března Indie sestřelila vlastní družici Microsat-R a jen o pár dní později došlo k rozpadu horního stupně Centaur, který vloni vynášel družici AEHF-4. Obě události spolu nesouvisely, přesto přispěly ke zvýšení množství kosmického smetí. V roce 2019 se své první družice dočkalo pět států světa – Etiopie, Nepál, Šrí lanka, Rwanda a Súdán. Na oběžnou dráhu se dostalo mnoho zajímavých a užitečných družic – například sluneční plachetnice LightSail 2 od Planetary Society, Radarsat, či EDRS-C,

CHEOPS během zkušební fáze.

CHEOPS během zkušební fáze.
Zdroj: http://sci.esa.int

Z vědeckých družic vypuštěných v roce 2019 nade všemi ční ICON a Cheops. První jmenovaná družice odstartovala po mnoha odkladech, které trvaly v součtu několik let. Jejím úkolem bude studovat proměnlivou ionosféru, kterou ovlivňuje zespodu atmosférické počasí a shora kosmické počasí. Cheops je evropská mise zaměřená na studium exoplanet. Přesným měřením jejich průměrů bude možné určit jejich hustotu a tím pádem je i roztřídit. Z technologického hlediska stojí za zmínku vypuštění družice MEV-1, která má pomáhat jiným družicím šetřit pohonné látky tím, že se s nimi spojí a bude s nimi manévrovat. Lodě Orion a Starliner si v letošním roce vyzkoušely své záchranné systémy – Orion za letu, Starliner z rampy.

Mnoho misí, které mají startovat až v příštích letech udělaly v letošním roce významný krok vpřed. Prakticky dokončený hardware mají mise Exomars 2020 či mars rover 2020. Ve finálové fázi příprav na start je i evropská sonda Solar Orbiter. Návratová kabina lodi Orion pro nepilotovanou misi Artemis I byla spojena s evropským servisním modulem a nyní společně prochází zkouškami. Do prakticky dokončeného centrálního stupně rakety SLS pro misi Artemis I byly vsazeny všechny čtyři motory RS-25 a na Floridě se již připravuje mobilní odpalovací plošina.

Čtyři motory RS-25 na centrálním stupni SLS určeném pro misi Artemis I

Čtyři motory RS-25 na centrálním stupni SLS určeném pro misi Artemis I
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

NASA dostala za úkol urychlit projekt pilotovaného přistání na Měsíci z roku 2028 na rok 2024, čemuž se musí přizpůsobit i návrh stanice Gateway. Společnost Arianespace již prakticky dokončila rampu pro Ariane 6 a Rusové rozběhli budování rampy pro rakety Angara na kosmodromu Vostočnyj. Čína vrátila do služby po dvou letech svou nejsilnější raketu Dlouhý pochod 5 a navíc stihla vypustit svou první raketu z plovoucí plošiny.

Dragonfly po přistání.

Dragonfly po přistání.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

V roce 2019 jsme se dočkali i schválení několika misí – v listopadu se do španělské Sevilly sjeli ministři členských zemí ESA (plus několika dalších států, se kterými ESA spolupracuje) a jednali zde o dalším směřování agentury. Pozitivní je, že schválili financování všech navrhovaných projektů včetně mise Hera, která má i s využitím cubesatů studovat dvojplanetku Didymos. NASA zase letos udělala radost všem fanouškům technického pokroku, když dala v závěrečném výběru zelenou misi Dragonfly, která by měla v roce 2026 vyrazit k saturnově měsíci Titanu, v jehož atmosféře bude tento vrtulový dron poletovat.

Šňůra Starlinků po vypuštění

Šňůra Starlinků po vypuštění
Zdroj: https://scx2.b-cdn.net/

Právě končící rok bude také spojován se začátkem budování obřích telekomunikačních družicových sítí. Společnost OneWeb vypustila na oběžnou dráhu šest testovacích exemplářů a SpaceX při dvou misích nejprve vypustila šedesátku ostrých testovacích družic a za několik měsíců později následovala další šedesátka družic, které již byly plně operační. Ruku v ruce s tím se objevily obavy některých astronomů, že velké množství družic zkomplikuje jejich pozorování oblohy. SpaceX na kritiku reaguje snahou o hledání méně odrazivých materiálů, ze kterých by se družice vyráběly.

Sestavená raketa Jielong-1

Sestavená raketa Jielong-1
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com

Premiéru si v letošním roce odbylo hned několik raket, či jejich konkrétních verzí – Atlas V N22, Hyperbola-1, Jielong-1, OneSpace OS-M1, PSLV-DL a PSLV-QL. Naopak naposledy v roce 2019 startovaly rakety Delta IV M+(5,4), Delta IV M+(4,2), Rokot a Sojuz-FG. Dolétaly tedy jednotrupové Delty, rakety, které doplatily na rusko-ukrajinský spor a tradiční nosiče lodí Sojuz.

SpaceX v letošním roce cvičně sestavila první prototyp lodě Starship Mk1, ten však byl v průběhu tlakové zkoušky zničen. Starship Mk2 budovaná na Floridě zpomalila postup a některé její díly se převezly do Texasu. U rampy 39A zatím vyrůstá rampa, ze které by mohly startovat nejen lodě Starship na suborbitální testovací skoky, ale i rakety Super Heavy. V letošním roce jsme také viděli zkušební let zařízení Starship Hopper do výšky 150 metrů.

K Mezinárodní kosmické stanici letos zamířily tři pilotované kosmické lodě a ve všech případech se jednalo o ruské Sojuzy. Sojuz MS-12 nesl v březnu trojici Alexej Ovčinin, Nick Hague a Christina Koch. První dva tak dostali druhou šanci poté, co se jejich mise Sojuz MS-10 v loňském roce vinou nehody nosné rakety nedostala na oběžnou dráhu. Christina Koch si prodloužila svůj pobyt na stanici, jelikož se v Sojuzu MS-12 vracel Hazza Al Mansouri, který přiletěl v Sojuzu MS-15 a na stanici strávil pár dní – byl to vůbec první astronaut ze Spojených arabských emirátů. Christina Koch si díky tomu mohla už při své první kosmické misi koncem prosince připsat rekord v nejdelším ženském nonstop pobytu v kosmickém prostoru.

Sojuz MS-13 několik desítek minut před startem

Sojuz MS-13 několik desítek minut před startem
Foto: Ondřej Šamárek

Sojuz MS-13 startoval v červenci (a naše redakce měla na Bajkonuru Ondřeje Šamárka) a na ISS dopravil trojici Alexandr Skvorcov, Luca Parmitano a Andrew Morgan. Právě v Sojuzu MS-13 se bude vracet Christina Koch a Andrew Morgan si svůj pobyt na ISS prodlouží. Poslední pilotovanou loď, Sojuz MS-15 jsme již tak trochu nakousli – startoval v září a kromě astronauta z UAE byli na palubě ještě Oleg Skripočka a Jessica Meir. Šlo o start ve znamení loučení – do důchodu odcházela raketa Sojuz-FG a na dlouhou dobu to byl i poslední start z Gagarinovy rampy 1/5. Se Skripočkou a Meir se má ve volném křesle příští rok vracet Andrew Morgan.

První (zatím nepilotovaný) Crew Dragon během přibližování k ISS.

První (zatím nepilotovaný) Crew Dragon během přibližování k ISS.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Navzdory očekáváním se letos k ISS nedostala ani jedna soukromá kosmická loď s posádkou. Pouze Crew Dragon zvládl začátkem března nepilotovanou testovací misi DM-1, ale za několik týdnů po návratu z prakticky bezchybné mise byl zničen explozí, což celý program o několik měsíců zpozdilo. Boeing ve druhé polovině prosince úspěšně vypustil loď Starliner na nepilotovanou testovací misi, ale krátce po oddělení od nosné rakety Atlas V se objevil problém s časovačem, kvůli kterému loď neprovedla důležitý zážeh a připravila se tak o možnost příletu k ISS.

Ke stanici v průběhu roku dorazilo hned několik automatických zásobovacích lodí. Třikrát to byla loď Progress (MS-11 v dubnu, MS-12 v červenci, MS-13 v prosinci), třikrát loď Dragon (CRS-17 v květnu, CRS-18 v červenci a CRS-19 v prosinci), dvakrát loď Cygnus (NG-11 v dubnu a NG-12 v listopadu), jednou loď HTV-8 v září a jednou – trochu nečekaně – loď Sojuz MS-14 v srpnu. Tato loď letěla bez posádky kvůli zkoušce kompatibility s raketou Sojuz-2.1a. Na palubě byl mezi nákladem i humanoidní robot FEDOR.

Luca Parmitano vyfocený Olegem Skripočkou během výstupu 15. listopadu.

Luca Parmitano vyfocený Olegem Skripočkou během výstupu 15. listopadu.
Zdroj: http://www.esa.int/

Končící rok byl plodný na výstupy do volného prostoru – zažili jsme jich dohromady 11 s celkovou délkou 72 hodin 43 minut. Jeden výstup (délka 6 hodin a 1 minuta) byl ruský, zbytek vycházek souvisel se západním sektorem stanice. Celkem šestkrát vystoupil do volného prostoru Andrew Morgan, čtyřikrát Christina Koch, Třikrát Luca Parmitano a Nick Hague, dvakrát Anne McClain a jednou David Saint-Jacques, Oleg Kononěnko, Alexej Ovčinin a Jessica Meir. Při výstupech se kromě jiného měnily staniční akumulátory, nebo opravoval vědecký přístroj AMS-02, který nikdy nebyl stavěný na opravy na oběžné dráze. Mediální pozornost získal výstup z 18. října, kterého se poprvé v historii zúčastnily dvě ženy (Christina Koch a Jessica Meir). Christina Koch se mimochodem stala na konci prosince rekordmankou – ještě žádná žena nebyla na oběžné dráze déle nonstop – a to navíc při své první kosmické misi.

Rozložení startů v roce 2019 mezi jednotlivé státy.

Rozložení startů v roce 2019 mezi jednotlivé státy.
Zdroj: https://en.wikipedia.org/

Náš článek se již pomalu chýlí ke konci, ale tradiční statistiky nemohou chybět. Nejprve se podíváme na pořadí jednotlivých států podle počtu vypuštěných raket bez ohledu na to, zda uspěly, nebo ne. Potěšující je, že jsme se stejně jako vloni přehoupli přes magickou stovku. Vzletů mířících na oběžnou dráhu bylo 102, což je o 12 méně než vloni. První místo obhájila Čína, která má na svém kontě 34 startů (o pět méně než vloni). Pomyslné stříbro si odnáší Spojené státy za 27 startů (o sedm méně než vloni) a bronz si zasloužilo Rusko, které provedlo 22 startů (o pět více než vloni).

Na dalších místech najdeme Evropu s devíti starty (-2), dále Indii se šesti (-1) a relativně krátký výčet uzavírají Írán (+2) a Japonsko (-4) se dvěma starty. Stejně jako v minulých letech se sluší poznamenat, že starty raket Sojuz z kosmodromu v Kourou započítáváme nikoliv do ruských, ale do evropských startů, jelikož jde o starty pod hlavičkou společnosti Arianespace. Rakety Electron nezapočítáváme jako novozélandské, ale jako americké, jelikož společnost RocketLab sídlí ve Spojených státech.

Spolehlivost raket v roce 2019 podle států.

Spolehlivost raket v roce 2019 podle států.
Zdroj: https://en.wikipedia.org/

Ze zmíněných 102 startů bylo plně úspěšných 97. Zbývajících pět případů skončilo vždy havárií – ani v jednom případě nedošlo k částečnému selhání. Dvě havárie má na svém kontě Čína (soukromé rakety OS-M1 a státní Dlouhý pochod 4C) a Írán (rakety Simorgh a Safir-1B). Poslední zatím nezmíněnou havárii má na svém kontě Evropa vinou selhání nosné rakety Vega.

Počet startů raket z různých kosmodromů v roce 2019.

Počet startů raket z různých kosmodromů v roce 2019.
Zdroj: https://en.wikipedia.org/

Další koláčový graf nám ukazuje, jak se na celkovém počtu startů v tomto roce podílely jednotlivé kosmodromy. Vloni nastala zajímavá situace, kdy se o první místo dělily dva kosmodromy – americký Mys Canaveral a čínský Si-čchang – z obou proběhlo v roce 2018 shodně 17 startů. No vidíte, posunuli jsme se o rok a situace se opakuje – tedy částečně. Opět tu máme sdílené první místo a opět nechybí Mys Canaveral. Si-čchang má také stejný počet startů, ale letos se k této dvojici přidal i Bajkonur. Z každého z těchto kosmodromů letos vzlétlo 13 raket a ani jedna neselhala. Deset startů měl čínský Tchaj-jüan, po devíti Ťiou-čchüan a Kourou. Osm startů obsloužil ruský Pleseck, šest novozélandský Mahia a indická Šríharikota. Tři starty mají na svém kontě Kennedyho středisko a Vandenbergova základna. Dva starty letos proběhly z kosmodromů Semnán v Íránu a MARS v USA. Pouze jednou se letos letělo z Tanegašimy a Učinoury v Japonsku, Vostočného v Rusku, Wenčangu a Žlutého moře v Číně.

Poslední statistika již tradičně uvádí, kam vlastně vynášené náklady mířily. Králem byla jako obvykle nízká oběžné dráha (společně s polárními či SSO drahami) s 66 misemi. Druhou nejoblíbenější kategorií byla skupina, do které patří všechny geosynchronní, geostacionární či k ní přechodové dráhy – celkem sem mířilo 24 misí. Devět misí bylo na střední oběžnou dráhu, dvě mířily na vysokou/lunární dráhu dráhu a jedna (Spektr-RG) byla do libračního centra Slunce-Země, což už okrajově spadá do kategorie heliocentrických drah.

Poměr počtu startů na různé oběžné dráhy v roce 2019.

Poměr počtu startů na různé oběžné dráhy v roce 2019.
Zdroj: https://en.wikipedia.org/

O všech těchto událostech a o ještě mnoha dalších, na které už ve výčtu nezbylo místo, jsme Vás informovali v článcích a krátkých zprávách našeho webu a na našich sociálních sítích. Dovolte mi tedy Vám všem na tomto místě poděkovat za věrnost, kterou jste nám projevovali v roce 2019. Ceníme si každého přečtení, každého hvězdičkového hodnocení, každého lajku či sdílení na sociálních sítích. Velice nás těší, že si diskuse pod našimi články stále zachovávají velmi dobrou diskusní úroveň, na čemž nesete zásluhu Vy všichni. Chtěl bych poděkovat i všem členům naší redakce, že chápou význam slov zodpovědnost a profesionalita a že ve svém volném čase i po několika letech stále tvoří obsah, protože je to baví. Doufám, že se tu budeme stejně scházet i v příštích letech.

Zdroje informací:
https://en.wikipedia.org/
https://www.space.com/
https://www.theverge.com/
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://cdn.pixabay.com/photo/2018/09/24/15/26/new-years-eve-3700169_640.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/60/UltimaThule_CA06_color_20190516.png
https://i.imgur.com/Ca4AySJ.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2019/02/20190222a_01.jpg
https://upload.wikimedia.org/…Lander-MoleBacksOutOfHole-20191026.gif
http://sci.esa.int/science-e-media/img/15/ESA_CHEOPS_Satellite_Mounted.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EI33WkGWkAA69Wf.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/dragonfly-landing.png
https://scx2.b-cdn.net/gfx/news/2019/1-inthisscreen.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/…action=dlattach;topic=48034.0;attach=1577330;image
https://upload.wikimedia.org/…ISS_for_Demo_Mission_1_%28cropped%29.jpg
http://www.esa.int/…/spacewalk_serendipity/21471148-1-eng-GB/Spacewalk_serendipity.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

56 komentářů ke článku “Jaký byl rok 2019?”

  1. Hawk napsal:

    Pilotovana kosmonautika od ukonceni programu STS pokracovala v tomto roku ve starych kolejich. Havarie CDragonu pri testu byla v tomto smeru asi pro mnohe zklamanim roku. Starliner pri testovacim startu jen potvrdil trend, ze skluzy v pilotovane kosmonautice jsou standardni vec a problemy cihaji skoro na kazdem kroku a za kazdym „rohem“.Na druhou stranu od toho testovani je. Proto se nebojme k predpokladanym terminum projektu(Gateway, pristani na Mesici, cisnska modularni stanice apod.) pricitat mesice ci roky.

  2. Tonotime napsal:

    Dôležité pre kosmicke aplikácie je že klesá cena vyneseného tovaru do vesmíru a stúpa kadencia štartov. Potvrdzuje sa veľká spoľahlivosť a inovácia vesmírnych súkromníkov vo vynášaní tovaru do vesmíru.Nekonečné odklady predražených vesmírnych misii sa pomaly vytrácajú. Aj ESA už vynáša v cenách budúcich Ariane 6 a začína s vývojom návratových technológii. To sú hlavné spúšťače rôznych vesmírnych aktivít a aplikácii a potvrdzuje sa aj veľký záujem na trhu malých kubesatov. Už je v možnostiach oveľa viac firiem,dokonca univerzít, ako začať sa presadzovať v blízkom vesmíre. Rôzne rizikové podnikanie,projekty,inovácie tam ťažko rozbehnú zamestnanci štátnych vesmírnych agentúr.
    Ľudstvo musí expandovať do blízkeho vesmíru aj s výrobou,ťažbou, servisom, hoc aj s turizmom.Až sa čosi odľahčí naším ekosystémom. Až nečinne nečakáme, kedy príde tretia svetová hospodárska kríza. Nekonečné odklady predražených vesmírnych misii sa pomaly vytrácajú. Pokroky v automatizacie, čoraz výkonnejšie počítače, roboty zoberú veľa pracovných miest na Zemi. V blízkom vesmíre sa môže vytvoriť obrovský počet pracovných miest. Už teraz prinášajú desiatky miliárd $ do svetovej ekonomiky aplikácie cez telekomunikáciu, navigáciu, predpoveď počasia a podobne.
    Narastajú rôzne hrozby pádov ekosystémov, preľudnenie, výbuch supersopky,dopad veľkého asteroidu, prepólovanie Zeme, veľká supererupcia zo Slnka.Tie hrozby sa raz naplnia, otázka je len kedy a či budeme mať dostatok času? Čoraz viac lacnejších aplikácii, očí, predsa len šancu na správnejšiu reakciu zvyšujú.
    Vo vesmíre neexistujú hranice o ktoré by sa naše podarené veľmoci šklbali. Blízke asteroidy, Mesiac, Mars si ešte nerozdelili.Ako naznačil Elon Musk treba život aj zálohovať napríklad na Marse.Možno nezaškodilo rozbehnúť rôzne Open Source vesmírne aplikácie. Čoraz viac takto zapojených ľudí do výpočtových techník naraz rozšírilo a zdokonalilo operačné programy ako linux, cloudy, maily a následne lacneli, zlepšovali sa a zmenšovali sa aj notebooky, mobily. A komunikujeme, zisťujeme polohu s takých aplikácii aj cez satelity na obežnej dráhe. Teda platí pravidlo, že čím viac súkromníkov a ľudí zapojených do vesmírnych aktivít, tým rýchlejšie ľudstvo napreduje a svetová ekonomika, vesmírna veda expandujú do ďalších vesmírnych dimenzii!

  3. Viktor Brada napsal:

    „kreativní“ počítání počtu startů podle zemí, kdy Elektron startující z Nového Zélandu je započítáván USA a Sojuz z Kourou EU mi přijde úsměvné. Stejně tak bych dokázal vyrobit „kreativní“ statistiku, kdy USA bude mit 19 startů a Rusko 25. Více mne ale zarazilo že v přehledu chybí asi nejvýraznější vědecká mise letošního roku, teleskop Spektr RG.

  4. Alois napsal:

    Krtek InS je opět zanořen v povrchu v poloze v jaké byl v říjnu a v první dekádě ledna se pokusí dostat hlouběji než kdy byl.

  5. Viktor Brada napsal:

    Chtěl bych upozornit na věcnou chybu v grafu https://i0.wp.com/kosmonautix.cz/wp-content/uploads/2019_pocet.png. Počet Ruských startů v letošním roce nebyl 22 ale 25. Dále mi v jinak hezkém přehledu chybí asi nejvýznamnější vědecká mise letošního roku, teleskop Spektr RG.

  6. David R. napsal:

    Zajímavé je, že společnost Blue Origin si letos nevysloužila zmínku v tomto přehledu. A je to skutečně tak, letos toho opravdu moc nepředvedli.

  7. Jiří napsal:

    Děkuji za obsáhlý přehled a i za celý rok špičkového obsahu, který často svou obsáhlostí překonává moji schopnost vše zkonzumovat :).
    Statistikou na konci jste mě navnadil na další díl StatistiX, jestli tedy je v plánu.

  8. Jakubko napsal:

    Bol to veľmi zaujímavý rok, pevne verím že budúci rok už budete písať štatistiky koľko súkromných pilotovaných lodí bolo vo vesmíre, koľko roverov pribudlo na Marse alebo žeby aj štart SLS?

  9. Petr napsal:

    Jak souvisí konec jednotrupových Delt a spor Ruska a Ukrajiny?

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.