Archiv měsíce Červenec, 2014

Antares zamířil na rampu

Čekání na start soukromé rakety Antares, která by měla k ISS dopravit již třetí zásobovací loď Cygnus bylo dlouhé, ale nyní se zdá, že se konečně chýlí ke svému konci. Nosič společnosti Orbital Sciences Corporation se před několika hodinami vydal na odpalovací rampu, kde podstoupí poslední přípravy před zážehem motoru, který je naplánovaný na sobotní večer středoevropského letního času. V dnešním článku si připomeneme problémy, které způsobily odklad startu a zaměříme se i na samotnou misi lodi Cygnus.

Kosmonautické kvízy 2. díl – Curiosity

První díl našeho seriálu věnovaný kvízovým otázkám sklidil u Vás, čtenářů veliký úspěch – Celkově své znalosti otestovalo necelých 500 lidí! Minulý díl se věnoval Mezinárodní vesmírné stanici, dnes se zaměříme na vozítko Curiosity, které již za pár dní oslaví druhé narozeniny na Marsu. Připravili jsme pro Vás dvacet různorodých otázek, které pokrývají velkou část širokého tématu, kterým vozítko Curiosity je. Doufáme, že se Vám bude tento kvíz líbit minimálně tak, jako ten minulý.

Sojuz v Kourou čeká na další misi

V pondělí ráno, ještě před svítáním, se na 700 metrů dlouhou cestu z montážní haly na odpalovací rampu jihoamerického kosmodromu v Kourou vydala další, celkově již osmá, raketa Sojuz. Tentokrát se pod jejím aerodynamickým krytem ukrývaly 4 družice rodícího se telekomunikačního systému O3B. V poledne už byla vztyčená do vertikální polohy pomocí hydraulického systému. Na konci dne se k raketě přisunula montážní věž, která umožní připojit samotný náklad.

Vesmírné osudy 62. díl – Eugene Cernan

„Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo.“ Eugene Cernana tuto větu zaslechl v řídicím středisku v Houstonu, když se konečně vše uklidnilo po tom nervy drásajícím dramatu, v které se konečné přistání lunárního modulu Apolla 11 změnilo. Slib prezidenta Kennedyho byl naplněn a Američané stanuli na Měsíci před rokem 1970 a dokonce před Rusy. Pro Gena vyvstala nová volba. Rozhodně se chtěl po Měsíci projít také, ale nestačilo mu být znovu pilotem lunárního modulu, chtěl se stát velitelem mise a to znamenalo zahodit jisté místo v Apollu 16, protože se stal záložním pilotem lunárního modulu pro Apollo 14. Předstoupil proto před Deka a vlastně se tak dobrovolně vzdal jisté procházky po Měsíci a svůj další let nechal plynout ve vodách nejistoty. Kdyby tehdy tušil, kdo stál o jím žádané místo před ním, možná by se tak nerozhodl.

Co může prozradit jediná kapka krve?

Říká se, že oko je do duše okno. Možná je to pravda, ale pokud bychom hledali nějaké „okno do zdraví“, měli bychom se poohlédnout po krvi. Životodárná tekutina, která cirkuluje tělem obsahuje skryté informace o jeho aktuálním stavu. Na jejím složení se odráží všechny změny, kterými organismus prochází – často mnohem dříve, než se cokoliv projeví navenek. Představte si přístroj, který umí z jediné kapky krve určit zdravotní stav člověka. Ano, i v tomto směru může pomoci kosmonautika.Budiž další řádky dalším z mnoha důkazů nenahraditelnosti letů do vesmíru. Jistě – i v tomto případě můžeme říct, že by podobný projekt vznikl i bez kosmonautiky. Ale jsou to právě lety do vesmíru, které vytváří pozitivní „podhoubí“, která vývojářům prospívá.

Kosmotýdeník 94. díl (30.6. – 6.7.2014)

Pokud jste se dnes, tedy v neděli, těšili na tradiční zhodnocení uplynulého týdne z hlediska kosmonautiky, tedy seriál Kosmotýdeník, dočkali jste se již jeho 94. pokračování. Stejně jako obvykle jsme pro Vás připravili tři hlavní témata – srážku ISS s kosmickým smetím, pokroky v přípravě evropského zařízení IXV a na závěr navštívíme jihočínský ostrov Hainan, kde pokračuje stavba nového kosmodromu Wenčang. Na konci článku opět najdete tři menší zprávy, které sice nevydají na delší povídání, ale určitě by byla škoda je vynechat.

Arthur odstartoval sezónu hurikánů

Sezóna hurikánů začala teprve před pár dny a už tu máme prvního zástupce. V Karibiku se v minulých desítkách hodin zformovala tropická bouře, která vzhledem ke svému prvenství musela dostat jméno začínající na „A“ – Arthur. Na anomálii, která se zatím ještě nedá označit za hurikán se ihned zaměřily zraky všech meteorologických satelitů, které vidí do Karibiku. Se svou troškou do mlýna přispěchala i Mezinárodní vesmírná stanice – ostatně právě z fotoaparátů a širokoúhlých objektivů pochází úvodní fotografie dnešního článku.

Oxid uhličitý pod drobnohledem

Dosavadní odhady hovoří o tom, že lidstvo vyprodukuje každý rok zhruba 40 miliard tun oxidu uhličitého. Mezi jednotlivými státy jsou samozřejmě značné rozdíly – například rozvojové země produkují řádově méně tohoto plynu, než státy průmyslově rozvinuté. Pokud však množství vypuštěného CO2 zprůměrujeme, vyjde nám, že každý člověk na planetě Zemi vyprodukuje za rok 5,5 tuny tohoto plynu. Zhruba polovinu pohltí oceány a zemský povrch. Tento týden vypuštěná družice OCO-2 odhalí, odkud oxid uhličitý pochází, ale také kde přesně je absorbován, nebo kde se hromadí.

Kosmonautické kvízy 1. díl – ISS

V článku, který avizoval, jak bude vypadat provoz našeho blogu během letních prázdnin, jsem sliboval, že se každý letní čtvrtek můžete těšit na kvízový článek. Dnes přichází první díl této prázdninové série. Je pro Vás připraveno dvacet otázek, které se týkají minulosti, současnosti i budoucnosti Mezinárodní vesmírné stanice. Naší snahou je, aby byly kvízy co nejpestřejší, takže se zde střídají nejrůznější oblasti otázek. Tento kvíz je první svého druhu. Vaše výsledky nám ukážou, zda jsme náhodou nenasadili laťku příliš nízko, či vysoko.

Cubesatem k Marsu

Cubesat u Marsu zdroj:timecapsuletomars.com

Začátek 21.století přinesl obrovský rozmach jednoho typu satelitů zvaných Cubesaty. Umožnila to výrazná miniaturizace kdysi rozměrných komponentů a vůbec všeobecný rozvoj výpočetní techniky. Díky němu mohou cubesaty využívat též běžně komerčně dostupné mikroprocesory a další součástky, které srážejí cenu na takovou úroveň, že si výrobu cubesatu mohou dovolit jednotlivé univerzity, případně movitější nadšenci do kosmické techniky. Rovněž operační nasazení cubesatů se už neomezuje jen na nízkou oběžnou dráhu. Jsou připravovány projekty, které opustí relativně bezpečný prostor v blízkosti naší matičky Země a vrhnou se dále do vesmíru. Měsíc, asteroidy, librační centra nebo dokonce planety naší Sluneční soustavy, to všechno jsou lákavé cíle. Vývoj technologií dostoupil do té fáze, že umožní dosáhnout těchto cílů i za pomoci malých cubesatů, což bylo před několika lety čiré sci-fi. My se v dnešním článku zaměříme na dva projekty cubesatů, majících v hledáčku Mars.