Štítek ‘Eugene Cernan’

Thomas Patten Stafford (1930-2024)

Dne 18. března 2024 obletěla svět smutná zpráva o odchodu další legendy kosmonautiky. Astronaut Thomas Stafford se vydal na svůj poslední let po dlouhé nemoci v úctyhodném věku 93 let. Celý život Thomase Stafforda byl spojen s letectvím a kosmonautikou a dnes se pokusíme připomenout vše důležité v jeho neuvěřitelném životě. Za svoji kariéru prošel postupně programy Gemini, Apollo a následně i společným projektem USA a SSSR, Apollo-Sojuz, který přinesl do Tomova života i celoživotní přátelství s neméně legendárním a vždy usměvavým kosmonautem Alexejem Leonovem. I po ukončení své kariéry u NASA pokračoval dále ve velitelské funkci USAF a není bez zajímavosti, že mezi jeho velitelské působiště patřila i tajemná „Oblast 51“.

60. Výročí třetí skupiny astronautů

Před šedesáti lety byla oznámena třetí skupina astronautů NASA, tzv.čtrnáctka. Stalo se tak 17. října 1963. Tato skupina astronautů se zapojila do letů Gemini a Apollo. Ve skupině byli například Buzz Aldrin nebo Gene Cernan. 18. října 8:40

Dnešní výročí: Apollo 10

Před 50 lety odstartovala posádka Apolla 10: Stafford, Young, Cernan, k Měsíci. 18. května 8:00

Odešel muž, který jako poslední kráčel po Měsíci

Dnes zasáhla svět kosmonautiky smutná zpráva – náš svět opustil ve věku 82 let Eugene Andrew „Gene“ Cernan – bývalý astronaut NASA, jehož kořeny sahají až do Československa. Cernan byl členem výběru astronautů, které NASA přijala v roce 1963. Do historie se zapsal jako poslední muž, který kráčel po povrchu Měsíce. V rámci mise Apollo 17 sem zamířil společně s geologem Harrisonem Schmidtem. Kapitán amerického námořnictva se ještě předtím při misi Gemini 9A stal druhým Američanem, který vykonal výstup do volného prostoru a při misi Apollo 10 plnil roli pilota lunárního modulu. Gene se vydal na svůj poslední let v kruhu rodiny.

Vesmírné osudy 63. díl – Eugene Cernan

Pochmurná nálada, která vládla během celého roku 1972 a neochvějný pocit konce a nejisté budoucnosti, byla poslední měsíc před startem Apolla 17 najednou pryč. Vše už bylo zase tolik hmatatelné, že si nikdo nepřipouštěl, že tohle bude poslední let a pak nic. Eugene Cernan se pokusil vzbudit trochu morálky a dobré nálady v lidech, kteří na programu pracovali, a zdálo se, že se mu to alespoň někde podařilo. Více jak měsíc před startem vyjel obrovský Saturn 5 na svoji pomalou cestu na startovací rampu. Vše se zdálo být připraveno. Po nehodě s vrtulníkem se už zdálo nemyslitelné, že by Genovi někdo letenku na Měsíc vzal. Ale osud si rád zahrává.

Vesmírné osudy 62. díl – Eugene Cernan

„Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo.“ Eugene Cernana tuto větu zaslechl v řídicím středisku v Houstonu, když se konečně vše uklidnilo po tom nervy drásajícím dramatu, v které se konečné přistání lunárního modulu Apolla 11 změnilo. Slib prezidenta Kennedyho byl naplněn a Američané stanuli na Měsíci před rokem 1970 a dokonce před Rusy. Pro Gena vyvstala nová volba. Rozhodně se chtěl po Měsíci projít také, ale nestačilo mu být znovu pilotem lunárního modulu, chtěl se stát velitelem mise a to znamenalo zahodit jisté místo v Apollu 16, protože se stal záložním pilotem lunárního modulu pro Apollo 14. Předstoupil proto před Deka a vlastně se tak dobrovolně vzdal jisté procházky po Měsíci a svůj další let nechal plynout ve vodách nejistoty. Kdyby tehdy tušil, kdo stál o jím žádané místo před ním, možná by se tak nerozhodl.

Vesmírné osudy 61. díl – Eugene Cernan

Poté, co se Eugene Cernan vrátil z náročné výpravy kolem Země, kde uskutečnil velice náročnou vesmírnou vycházku, která prakticky změnila o sto osmdesát stupňů pohled na práci astronauta ve vesmíru, se ihned začal připravovat na novou roli. Měl se stát záložním velitelem Lunárního modulu pro misi Apollo 2 a v Apollu 5 pak měl letět přímo on, společně se svým kolegou z Gemini Staffordem a pilotem velitelské sekce Johnem Youngem. Panovalo obecné přesvědčení, že Apollo 5 by mělo být právě to, které se jako první pokusí přistát na povrchu Měsíce. Samozřejmě všechny předchozí lety by musely proběhnout uspokojivě. Pokud b y v některém nastal problém, bylo by přistání přesunuto na Apollo 6, nebo sedm. Ale potíže si na začátku roku 1967 připouštěl málokdo. Program letěl dopředu jako zběsilý a s rudou hvězdou v závětří, která se také snažila dostat na Měsíc, jeli všichni na plné obrátky. Ale mělo se stát něco a to na obou stranách ostnatého drátu, co plány výrazně změní.

Vesmírné osudy 60. díl – Eugene Cernan

Pohled malým oknem Gemini na ubíhající Zemi nad hlavou byl neuvěřitelný. Nikdo, kdo nebyl v kosmu, nemůže pochopit, ani si představit, jak úžasný pohled to je. Snad všechny barvy spektra, které si jen dokážete představit, se při pohledu na rotující domov stále proměňují a střídají a člověk by pohledem na tu krásu mohl strávit veškerý čas své vesmírné mise. Na koukání z okna je však až pramálo času a v dobách úsvitu kosmických letů ho bylo ještě méně. Na řadě byla příprava na splnění všech úkolů, které čekaly Eugene Cernana na jeho první vesmírné misi Gemini 9. V této chvíli ještě netušil, že se ocitne až na hranici lidských možností a možná i života a smrti.

Vesmírné osudy 59. díl – Eugene Cernan

Eugene Cernan si v roce 1966 poprvé procházel předletovou přípravou na let v lodi Gemini 9. Byl tehdy však pouze v záložní posádce, což znamenalo prostě jen takovou generálku na přípravu na skutečný let. Hlavní posádku tvořili Elliott See a Charles Bassett. Gemini 9 mělo velké cíle. Na orbitě se mělo spojit se stupněm Agena, což bylo zařízení, na […]

Vesmírné osudy 58. díl – Eugene Cernan

Spojené státy se pozvolna měnily. Reforma školství, podpora průmyslu a velký cíl, kterým byl pokus o mírové přistání na Měsíci, odstartovaly obrovskou společenskou a ekonomickou proměnu, která měla nakonec vést k tomu všemu, co dnes denně používáme. Mezi mnohé změny, které musely nastat během tohoto obrovského projektu, bylo najít i nové hlavní středisko NASA. Skupina pro pilotované lety (Space Task Group – STG) měla představovat pracoviště, kde mělo vznikat vše podstatné pro program Apollo. Florida pak zůstávala branou do nebe. O městě, kde mělo stát toto nové středisko, se dlouho rozhodovalo. Byl to složitý výběr a bylo ve hře mnoho peněz, pracovních příležitostí, rozvoje a prestiže – ostatně proto o něj bojovalo více jak čtyřicet měst. V komisi, která o tom rozhodovala, seděl i toho času viceprezident Lyndon B. Johnson, rodilý Texasan, který věděl, kde zatlačit. A tak se NASA usídlila v Hustonu. Když tam probíhal čilý stavební ruch, navštívil místo i Eugene Cernan. Jel zrovna za manželkou, aby si užili společnou dovolenou a byl zvědaví, kam to právě poslal velký stoh formulářů, které mu zaslala NASA, aby je vyplnil a dostal se tak do výběru čtyř set možných adeptů astronautů pro program Apollo. Byl zrovna rok 1963 a Genovi začala nová etapa života.