Štítek ‘Apollo 14’

TOP 5: Kosmické úlety

WTF?

Před několika dny oficiálně začaly letní prázdniny (byť neoficiálně jsou přinejmenším v případě nemalého počtu školáků v plném proudu již několik měsíců) a to pro náš portál znamená jediné: opět ožívá čistě prázdninový seriál žebříčků TOP 5. Oproti minulému roku, kdy se seriál věnoval výlučně epochální misi Apolla 11, bude toto léto ve znamení různorodosti, kdy se budou střídat techničtější témata s tématy malinko odlehčenými. A právě do druhé kategorie spadá dnešní žebříček. Kosmonautika bývá většinou lidí vnímána jako velmi nebezpečná a extrémně vážná činnost. Astronauti bývají například ve filmech zpodobňováni jako osoby ostrých rysů, kteří dávají pevně sevřenými ústy a přimhouřenýma očima najevo, jak hodně se soustředí na svou misi. Konstruktéři raket a lodí jsou zase v obecném povědomí uloženi coby šílení vědátoři s rozcuchanými vlasy nebo dokonale přesní puntičkáři připomínající humanoidní roboty. Pro mnohé lidi zkrátka v kosmonautice není místo pro humor, podivnosti, chyby, víru v nadpřirozeno nebo nevážné momenty. V dnešním díle TOP 5 se váženým čtenářům pokusíme uspořádat malou přehlídku zajímavých detailů týkajících se historie pilotované kosmonautiky, nad kterými zůstává rozum tak trochu stát a člověk si říká – opravdu se tohle může stát v oboru, jakým je kosmonautika? Stejně jako téměř u všech článků série TOP 5, jichž se autor dopustil, je třeba upozornit, že výběr oněch detailů je velmi subjektivní a může se stát, že vážený čtenář už některé z nich velmi dobře zná, některé naopak ke čtenářově překvapení chybí (namátkou třeba svatba Jurije Malenčenka, která se mi do článku při vší snaze nevešla). Stejně tak pořadí v tomto žebříčku je věcí osobního názoru a zcela upřímně – u tohoto tématu na něm vlastně vůbec nezáleží…

Měsíční stromy

Posádka Apollo 14

Měsíční stromy (Moon Trees) nerostou na Měsíci, ani na Měsíci nikdy nebyly. Ve formě semen „jen“ více než třicetkrát obkroužily (po 66:39 hod.) Měsíc. Bylo to více než 400 semen (uvádí se až 500), které letěly před 48 lety koncem ledna 1971 v malých kontejnerech jako součást neoficiálního projektu při misi Apollo 14. Tento let zahrnoval třetí přistání lidí na měsíčním povrchu. V měsíčním modulu letěli Alan Shepard a Edgar Mitchell. Na lunární orbitě zůstal ve velitelském modulu „Kitty Hawk“ pilot Stuart Roosa (na úvodní fotografii ten vlevo). Stuart byl před nástupem do výběru astronautů v roce 1966 testovacím pilotem, ale na začátku 50. let byl i požárním parašutistou správy federálních lesů (U.S. Forest Service smoke jumper), kde se seznámil s pozdějším šéfem této správy Edem Cliffem.

Vesmírné osudy 62. díl – Eugene Cernan

„Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo.“ Eugene Cernana tuto větu zaslechl v řídicím středisku v Houstonu, když se konečně vše uklidnilo po tom nervy drásajícím dramatu, v které se konečné přistání lunárního modulu Apolla 11 změnilo. Slib prezidenta Kennedyho byl naplněn a Američané stanuli na Měsíci před rokem 1970 a dokonce před Rusy. Pro Gena vyvstala nová volba. Rozhodně se chtěl po Měsíci projít také, ale nestačilo mu být znovu pilotem lunárního modulu, chtěl se stát velitelem mise a to znamenalo zahodit jisté místo v Apollu 16, protože se stal záložním pilotem lunárního modulu pro Apollo 14. Předstoupil proto před Deka a vlastně se tak dobrovolně vzdal jisté procházky po Měsíci a svůj další let nechal plynout ve vodách nejistoty. Kdyby tehdy tušil, kdo stál o jím žádané místo před ním, možná by se tak nerozhodl.