Ve věku 94 roků zemřel 1. října 2026 bývalý letový ředitel NASA Milton Windler. Jako letový ředitel pracoval při misích Apollo 8, Apollo 10, Apollo 11, Apollo 13, Apollo 14, Apollo 15 a všech třech misích programu Skylab. Za práci na záchraně posádky mise Apollo 13 byl M. Windler oceněn prezidentem Nixonem Prezidentskou medailí svobody. Čest jeho památce.
Kdo z nás někdy netoužil po návratu časem? Jak krásné by bylo vrátit se o pár let zpět a udělat klíčové životní rozhodnutí, kterého hořce litujeme, jinak, nebo dokonce vrátit se o stovky či tisíce let a zabránit významné katastrofě. Jen si to představte, mohli byste zamezit zničení Alexandrijské knihovny, napadení Pearl Harbor japonskou armádou či dokonce dopadu meteoritu Chicxulub do Mexického zálivu a na Yucatanský poloostrov. Někteří méně morální by zase mohli preferovat například sázení na sportovní zápasy, společenské události nebo loterie u nichž by věděli výsledky. Mnozí by naopak možná zase chtěli podívat se na technologický posun lidstva ve vzdálené budoucnosti. Možná vás to překvapí, ale cestování časem fyzika v principu nezakazuje. Cestování do budoucnosti je dokonce v principu, nikoliv však bohužel v praxi, poměrně jednoduché. Co nám k cestování časem říká fyzika? A jak to souvisí s kosmonautikou? Odpovědi společně nalezneme v dnešním příspěvku.
Není mnoho lidí, na jejichž odchod by reagovaly největší světové tiskové agentury okamžitou záplavu vzpomínek a nekrologů. Je jen velmi málo jedinců, kteří se mohou „honosit“ tím, že žurnalisté mají kdesi na svých pevných discích či serverech předem připraveny texty pro případ jejich smrti. Nejčastěji se v této souvislosti každému vybaví osobnosti showbusinessu či politické scény. Věda či technologie v této souvislosti rozhodně nehraje prim. Avšak muž, o jehož odchodu minulý týden referovala snad všechna média, nicméně do této kategorie spadal. A zcela oprávněně se v jeho nekrolozích objevovala slova jako „legenda“,či „hrdina“. Jim Lovell totiž legendou a hrdinou rozhodně byl, a to nejen pro fanoušky kosmonautiky, ale pro obecnou veřejnost…
Agentura NASA zveřejnila zprávu o tom, že ve čtvrtek 7. srpna 2025 ve věku 97 roků zemřel legendární americký astronaut s českými předky Jim Lovell. Do vesmíru se během své kariéry vydal čtyřikrát a celkem v něm prožil 29 dnů a 19 hodin. James Lovell je jediným pozemšťanem, který letěl dvakrát k Měsíci, ale nepřistál na něm. Byl členem posádky Gemini 7 a 12 a dále pak misí Apollo 8 a 13. Čest jeho památce.
Ve věku 96 let zemřel Robert Ed Smylie. Ed byl zodpovědný za vývoj systémů podpory života, skafandrů a dalšího vybavení v rámci programů Mercury, Gemini, Apollo, Skylab, Apollo-Sojuz a raketoplánu. Je mu připisováno řešení problému odstraňování oxidu uhličitého během mise Apollo 13. Čest jeho památce.
Už je tomu 55 let. Psal se 20. červenec 1969, když Neil Armstrong sestupoval po žebříku z lunárního modulu a pronášel historickou větu o malém krůčku pro člověka ale obrovském skoku pro lidstvo. Proč ale vlastně právě on? Jakým způsobem uvnitř NASA zvolili prvního člověka na Měsíci? A podle čeho vybrali toho posledního? Program Apollo a dobytí Měsíce nebylo jen dobrodružstvím vědy a technologie ale i zajímavou přehlídkou lidských osudů, které jsou dodnes opředeny některými mýty. Pojďme si představit muže, kteří kráčeli po Měsíci, jejich motivace a nečekané zážitky či kauzy, které jim jejich mise přinesly. Jaký byl třeba příběh „vzpoury“ na palubě Apolla 7 či jak řídil astronauty jejich šéf Deke Slayton? Připomeňme si výročí dosažení Měsíce i z trochu netradičního úhlu. O příběhy astronautů programu Apollo bude přednášek Vít Straka, popularizátor astronomie a kosmonautiky. Přednáška bude pronesena v rámci přednáškového cyklu Pátečníků.
Dne 25. března oslavil své 96. narozeniny bývalý astronaut a veterán misí Gemini 7, Gemini 12, Apollo 8 a Apollo 13, James „Jim“ Lovell. 26. března 9:00
Dne 31. října 2023 obletěla svět zpráva o odchodu astronauta Kena Mattinglyho, jednoho z posledních astronautů, kteří navštívili Měsíc. I když neměl možnost vstoupit přímo na povrch Měsíce, mohl ho alespoň pozorovat z bezprostřední blízkosti jako pilot velitelského modulu Apolla 16. K Měsíci se vydal s misí Apollo 16, ale původně měl letět, jako člen posádky Apolla 13. I když se nemohl nakonec účastnit mise Apolla 13, sehrál důležitou roli při řešení problémů, které zmíněnou misi potkaly. V následujících letech, které strávil u NASA, dostal ještě dvakrát možnost se podívat do vesmíru na palubě raketoplánu. Svou kariéru u NASA a námořnictva zakončil s hodností kontradmirála. Pojďme si nyní připomenout život tohoto astronauta.
Ve věku 87 let zemřel astronaut Ken Mattingly. Ve vesmíru strávil celkem 21 dnů při misích: Apollo 16 (1972), pilot velitelského modulu Columbia STS-4 (1982), velitel Discovery STS-51C (1985), velitel Čest jeho památce. 2. listopadu 22:30
A máme tu další přednášku z přednáškového cyklu V kůži astronauta. V té dnešní se podíváme na jednu z nejúspěšnějších „neúspěšných” misí světové kosmonautiky. Jedná se o sedmou pilotovanou misi programu Apollo, pátou misi k Měsíci a třetí, která měla na jeho povrchu přistát. Ano, opravdu bude řeč o misi Apollo 13, které se v dubnu roku 1970 vydalo směrem k Měsíci. Tomuto tématu jsme se v našem cyklu věnovali už dvakrát, poslední březnový den se mu věnoval pan Lumír Honzík a v květnu o něm hovořil Mgr. Petr Zelený. Dnes nám osudy astronautů Jima Lovella, Johna Swigert a Freda Haise představí pan Milan Halousek, pracovník České kosmické kanceláře a předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti. Řeč bude určitě o tom, jak pouhých několik dní před startem došlo na poslední chvíli k výměně Thomase Mattinglyho za Johna Swigerta, rozebereme si i příčiny havárie, které vedly k explozi kyslíkové nádrže, která vážným způsobem poškodila servisní modul lodi Apollo a málem způsobila smrt celé…
