Štítek ‘GOES’

Testy fotovoltaických panelů družice GOES-U skončily

Družice GOES-U, tedy čtvrtá a poslední družice ze série GOES-R (série se jmenuje podle první družice vypuštěné v jejím rámci) nedávno úspěšně prošla zkouškou rozkládání svých fotovoltaických panelů, což mělo prokázat, že po startu bude tento klíčový proces probíhat hladce. Tento kriticky důležitý test prověřoval, jak se pole pěti fotovoltaických panelů rozloží ze složené konfigurace, až se družice GOES-U dostane na požadovanou dráhu. Během zkoušky inženýři vyklápěli pětici panelů s pomocí odlehčovací konstrukce, která simulovala prostředí mikrogravitace na oběžné dráze. Každý z panelů měří na výšku přibližně 4 metry a na šířku 1,4 metru, přičemž váží zhruba 20,5 kg.

Družice GOES-U zvládla termálně-vakuové zkoušky

Družice GOES-U, tedy poslední exemplář z řady pokročilých geostacionárních družic GOES-R studujících počasí, nedávno dokončil termálně-vakuové zkoušky. Jde o součást zevrubného testovacího programu, který má prověřit, že družice dokáže přečkat drsné podmínky při startu a pobytu na geostacionární oběžné dráze zhruba 36 000 kilometrů daleko. Testy se odehrávají v coloradském Littletonu, v areálu firmy Lockheed Martin Space, která družici GOES-U postavila. Program GOES-R je společným dílem agentur NASA a NOAA. Zatímco NASA zajišťuje stavbu a vypouštění družic, NOAA má na starost jejich provoz a distribuci nasbíraných dat po celém světě. Tyto družice poskytují kriticky důležitá data pro předpovědi počasí a varování spojená s detekcí přírodních rizik jako jsou požáry, kouř, mlha, vulkanický popel, nebo prach. Kromě toho navíc družice zvládají sledovat sluneční aktivitu a kosmické počasí.

Kosmotýdeník 469 (6.9. – 12.9.)

Krásné nedělní poledne, vážení čtenáři. Srdečně Vás vítám u dalšího dílu našeho tradičního seriálu Kosmotýdeník, ve kterém si jako obvykle připomeneme důležité momenty uplynulého týdne, které jsme nestihli rozebrat v samostatných článcích. Dnešním hlavním tématem bude start z kosmodromu Pleseck pro ruské ministerstvo obrany, ale těšit se můžete také na novinky kolem nejbližších chystaných misí firmy SpaceX, nebo na informace o nečekaném poplachu, který v pátek večer našeho času zastihl Kennedyho středisko. Dočkáte se také tradičních rubrik jako jsou Foto a Video týdne. Přejeme Vám příjemné čtení.

Nově vypuštěná GOES-17 špatně vidí v infraoblasti

Inženýři spravující meteorologickou družici nové generace GOES-17 mají momentálně plné ruce práce s anomálií na snímkovacím přístroji. Pokud se závadu nepodaří odstranit, mohla by negativně ovlivnit schopnosti družice sledovat během noci bouře, vítr a další meteorologické fenomény. Pes je v tomto případě zakopaný v chladicím systému, který nezvládá dostatečně ochlazovat infračervené detektory v přístroji ABI (Advanced Baseline Imager). Právě nízké teploty jsou nezbytné pro správné fungování tohoto zařízení, které je nejcennějším vědeckým přístrojem na celé sondě.

OBRAZEM: Atlas V zaburácel nad Floridou

Včera ve 23:02 našeho času se z rampy číslo 41 na Mysu Canaveral vznesla raketa Atlas V, kterou v první fázi hnal k nebi motor RD-180 a čtyři urychlovací motory na tuhé palivo. Pod pětimetrovým aerodynamickým krytem se ukrývala 5200 kilogramů těžká družice GOES-S pro přesné sledování počasí především nad Tichým oceánem a západním pobřežím USA. Tři a půl hodiny dlouhá mise obnášela tři zážehy horního stupně Centaur, který družici dopravil na dráhu přechodovou ke geostacionární, přičemž poslední zážeh snížil sklon dráhy vůči rovníku a vytáhl nejvyšší bod o několik tisíc kilometrů nahoru, aby sama družice neměla tolik práce. Druhý zástupce nejnovější generace meteorologických družic GOES se tak úspěšně dostal do vesmíru. Kolem startovní rampy bylo jako obvykle rozmístěno velké množství fotoaparátů, které pořídily mnoho povedených snímků. V tomto článku vám přinášíme jak fotky přímo od firmy United Launch Alliance, tak od fotografa Erika Kuny.

ŽIVĚ: Atlas V vynáší výkonnou meteodružici

Druhá nejsilnější dostupná verze rakety Atlas V čeká na svůj start. Stroj s pětimetrovým aerodynamickým krytem a čtveřicí urychlovacích motorů by měl dnes ve 23:02 našeho času vynést družici GOES-S, což je společný projekt agentur NASA a NOAA. Ta bude z geostacionární dráhy monitorovat počasí nad západním pobřežím Spojených států. Jde již o druhého zástupce nejnovější generace družic GOES, které vynikají především vyšší přesností i četností měření. Právě díky nim budou mít meteorologové velmi rychle přístup k přesným údajům – nejen o běžných meteorologických jevech, ale i o mimořádných událostech, které mohou ohrožovat lidské životy.

GOES-16 v provozu

Družice vypuštěná 19. listopadu loňského roku dokončila dlouhou kalibraci a vstupuje do provozní fáze nad Amerikou. Zdroj 20. prosince 22:03

Vesmírné výzvy – listopad 2016

listopad 2016 zdroj: ytimg.com

Listopad nenabídl žádné bombastické události což je na jednu stranu škoda, protože nás nečekalo žádné vytyčení nových cílů či představení přelomových technologických kousků, ale na druhou to znamená, že také nedošlo k žádné významné havárii, která by uzemnila některé rakety či odsunula mise, na něž se fanoušci kosmonautiky těší.

Blíží se start meteodružice, ale ne ledajaké

Na mysu Canaveral je opět rušno. Technici tu v tomto týdnu začali sestavovat raketu Atlas V, která by měla 16. listopadu vynést satelit, který výrazným způsobem vylepší předpovědi počasí – nás může mrzet jen to, že družice GOES-R bude pokrývat oblast Spojených států a jejich okolí. Start je zatím naplánován na 22:42 SEČ a startovní okno bude dvouhodinové. To je ale zatím ještě daleko, v dnešním článku se seznámíme s aktuálním stavem přípravy nosné rakety, ale řeč bude i o samotné družici.

Hurikánová sezóna je v plném proudu

Pokud bychom hledali nějakou oblast, kde je nejlépe vidět přínos kosmonautiky do běžného života, na předních místech seznamu by se jistě vyskytla meteorologie. Především pak ta extrémní – vzorným příkladem toho je aktuálně probíhající hurikánová sezóna, které jsme se na našem webu již věnovali. Jak to tedy momentálně vypadá nad Pacifikem, konkrétně u Havaje. Které družice vlastně vědcům pomáhají získávat cenná data, ze kterých se dá určit další vývoj ničivého živlu? O tom pojednává dnešní článek.