sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Španělský startup Kreios Space 4. srpna oznámil plány uskutečnit první demonstrační misi elektrického pohonu využívajícího zbytky atmosféry (Air-Breathing Electric Propulsion, ABEP) na velmi nízké oběžné dráze Země (Very Low Earth Orbit, VLEO). Technologie bude testována na mikrodružicové platformě společnosti Kongsberg NanoAvionics.
Přestavba technologického (inženýrského) modelu marsovského roveru OPTIMISM na skutečný lunární rover by podle odhadů mohla NASA stát více než 1 miliardu dolarů. Tento odhad však administrátor NASA důrazně odmítl.
Čína ve středu vyslala na zcela nový typ oběžné dráhy dvojici utajovaných družic a zároveň rozšířila své schopnosti komunikačního přenosu dat prostřednictvím retranslačních družic na oběžné dráze.
Americké Vesmírné síly udělily společnosti K2 Space kontrakt v hodnotě 22,9 milionu dolarů na testování laserových komunikačních terminálů, které jsou navrženy tak, aby umožňovaly přímý přenos dat mezi družicemi na oběžné dráze.
Společnost Rocket Lab získala další kontrakt od japonské firmy iQPS, která se zabývá radarovým snímkováním Země, na uskutečnění několika startů své rakety Electron.
Vesmírný teleskop Nancy Grace Roman by měl být vypuštěn na konci srpna, tedy o devět měsíců dříve, než bylo původně plánováno.
Společnost K2 Space získala nové financování ve výši 500 milionů dolarů, čímž za pouhých sedm měsíců více než zdvojnásobila svou hodnotu. Výrobce družic se nyní připravuje na přechod od demonstračních misí na oběžné dráze k realizaci velkých komerčních a vojenských zakázek.
Americké vesmírné síly zadaly společnosti SpaceX dvě zakázky na vynesení vojenských družicových konstelací v celkové hodnotě 1,6 miliardy dolarů. Jde o dosud největší veřejně oznámený soubor misí v rámci programu National Security Space Launch (NSSL) Phase 3.
Americké ministerstvo dopravy navrhuje vyjmout udělování licencí pro komerční kosmické starty z působnosti řady předpisů na ochranu životního prostředí. Tento krok přivítali zástupci kosmického průmyslu, zatímco ekologické organizace jej kritizují.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Ve čtvrtek 3. března nás čeká start rakety Falcon 9 s další várkou družic Starlink. Mise Starlink 4-9 míří do 4. orbitální slupky, která má sklon 53,2° vůči rovníku a po dokončení bude čítat 1584 družic. Každá družice je vybavena jedním halovým motorem, jedním fotovoltaickým panelem, čtyřmi fázovými anténami a dvěma parabolickými anténami. Družice Starlink v1.5 jsou navíc vybaveny laserovými pojítky pro vzájemnou komunikaci. Dále jsou vybaveny sluneční clonou, aby se od družic neodráželo světlo. Při této misi vynese Falcon 47 družic Starlink.
Falcon 9, Vandenbergova letecká základna, rampa SLC-4E, Starlink. Podle tohoto popisu jste jistě poznali, že raketa Falcon 9 je připravena ke startu s další várkou družic Starlink, které mají v budoucnu zajistit internetové připojení po celém světě. Možná vám to připadá jako zbytečnost, jelikož drtivá většina z vás má pevné připojení už dávno doma, ale tady jde právě o ty odlehlé oblasti, kde lidé tuto možnost velice ocení. Internet je v současnosti neodmyslitelná součást našeho života a Starlink má právě zajistit dostupnost internetového připojení po celé naší planetě. Tentokrát bude pod aerodynamickým krytem rakety Falcon 9 dalších 50 kousků této konstelace družic. Konkrétně tato skupina Starlinků, chystajících se na svou cestu, patří do takzvané „Group 4“, neboli čtvrté skupiny, která má za svůj cíl oběžnou dráhu o výšce 520 km nad zemí a se sklonem 53,2° vůči rovníku. Při této misi, jak už je u SpaceX zvykem, se pokusí o přistání prvního stupně. Konkrétně se jedná o první stupeň s označením B1063.4 a o přistání se pokusí na mořské plošině Of Course I Still Love
SpaceX buduje na nízké oběžné dráze konstelaci svých vlastních družic, s cílem zajistit celosvětový přístup k internetu. 46 družic na této misi míří do tzv. Group 4, což je čtvrtá orbitální slupka, ve které budou družice umístěny. Po dokončení této slupky bude čítat celkem 1 584 družic. První stupeň pro tuto misi má sériové číslo B1058 a ten si odbude svůj jedenáctý let a snad i jedenácté přistání. Zajímavostí je, že od posledního použití tohoto stupně uběhlo pouze 38 dní.
Dva dny po startu rakety Antares tu máme připojení kosmické lodi Cygnus NG-17 k Mezinárodní vesmírné stanici. Kosmická loď Cygnus NG-17 zahájila svoju cestu na špičce rakety Antares, která vzlétla z rampy LP-0A na kosmodromu MARS. Raketa pracovala bezchybně a k zachycení staničním manipulátorem Canadarm 2 má dojít zítra v 10:35 našeho času. Na ISS dopraví celkem 3 651 kilogramů nákladu. Z toho 1 352 kilogramů připadá na zásoby pro posádku, 896 kilogramů budou tvořit vědecké experimenty a 1 308 kilogramů bude tvořit hardware pro provoz stanice. Dalším nákladem je počítačový hardware a vybavení pro výstupy do volného prostoru.
ISS je v současnosti největší mezinárodní kosmický projekt, na kterém se podílelo mnoho kosmických agentur a států. Je to také největší a nejdražší projekt, který kdy člověk ve vesmíru zvládnul postavit. Stavba započala roku 1998, kdy byl vynesen základní modul Zarja, na který se později připojovaly další a další moduly. V současnosti se na ISS provádí nespočet důležitých experimentů a také zde k dnešnímu dni bydlí sedm astronautů. Ti zde ke každodennímu životu potřebují mnoho věcí. Ať už jde o věci osobní, nebo materiál, bez kterého nemůžou na ISS pracovat. Mnoho nezbytných a potřebných položek, jako třeba jídlo, voda, oblečení, nové experimenty a mnoho dalšího se sem musí pravidelně dovážet. K tomu slouží nákladní lodě jako například lodě Progress, Cargo Dragon a nebo Cygnus. Právě o lodi Cygnus dnes bude řeč, protože na startovací rampě LP-0A nacházející se na Wallops Flight Facility v americké Virginii je připravena raketa Antares 230+, která vynese k ISS právě nový exemplář lodi Cygnus. Bude se jednat o misi Cygnus NG-17, která bude mít jako obvykle za úkol doplnit zásoby na
Dva dny, dvě hodiny a čtyřicet jedna minut po startu rakety Sojuz 2.1a z kosmodromu Bajkonur s kosmickou lodí Progress MS-19 by mělo dojít k připojení této lodi k Mezinárodní vesmírné stanici. Progress MS-19 by se měl automaticky připojit k modulu Poisk a na stanici doručí potraviny, vodu, pohonné látky, dusík, vědecké experimenty, oblečení pro posádku atd. Na připojení k dokovacímu portu budou dohlížet kosmonauti Anton Škaplerov a Pjotr Dubrov. Pokud tedy nebudete mít ve čtvrtek v půl osmé ráno co dělat, můžete dorazit na náš Živě a česky komentovaný přenos, který spustíme zhruba v 07:35 našeho času.
V úterý ráno se můžeme těšit na start rakety Sojuz 2.1a s kosmickou lodí Progress MS-19. Start je naplánován na 15. února v 05:25 našeho času. Sojuz 2.1a se vznese z rampy 31/6 na kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu a jak již bylo zmíněno, na jeho vrcholu se bude nacházet kosmická loď Progress MS-19. Samotná kosmická loď má na výšku 7,23 metru, v průměru 2,72 metru a na ISS dokáže dopravit 2,5 tuny nákladu. Připojení k Mezinárodní vesmírné stanici by mělo proběhnout 17. února a Progress se připojí k modulu Poisk.
Dnes nás čeká start rakety Falcon 9 s další várkou družic Starlink. Při tomto startu se jejich počet navýší o 49 kusů. Družice Starlink v1.5 jsou vybaveny laserovými pojítky pro vzájemnou komunikaci mezi sebou. Díky tomu se nebudou muset stavět další pozemní stanice, přes které by se jinak signál z družic musel přeposílat. Dále jsou vybaveny jedním fotovoltaickým panelem, čtyřmi výkonnými anténami, dvěma parabolickými anténami, Hallovým motorem, zařízením pro sledování hvězd atd.
Na 2. února je z Vandenbergovy základny naplánován start Falconu 9 s družicí pro Národní průzkumný úřad, která bude vynesena v rámci mise NROL-87. V rámci misí pro Národní průzkumný úřad jsou informace o družici pod aerodynamickým krytem Falconu 9 neznámé. Jedinou informací, kterou známe je, že družice bude vynesena na heliosynchronní oběžnou dráhu s výškou 512,7 × 512,7 km a sklonem 97,4°. Zbytek informací například o hmotnosti, účelu, přístrojích na palubě atd. nám jsou neznámé, ale spekuluje se, že by se mohlo jednat o elektro-optickou průzkumnou družici nové generace.
Raketu Falcon 9, která má pod svým aerodynamickým krytem družici CSG-2 čeká již čtvrtý pokus o start. Při prvních dvou pokusech start zhatilo nepříznivé počasí, ale při včerejším třetím pokusu nebyl odklad způsoben nepříznivým počadím, ale lodí, která vyplouvala z nedalekého přístavu Port Canaveral a mířila do uzavřené oblasti. Jelikož loď nestihla včas opustit uzavřenou oblast, musel být odpočet zastaven a kvůli okamžitému startovnímu oknu nezbývalo nic jiného, než start odložit o 24 hodin. Můžeme tedy jen doufat, že při tomto pokusu nebude startu v cestě stát počasí, loď nebo letadlo a start na čtvrtý pokus proběhne úspěšně i s úspěšným přistáním prvního stupně na pevnině. Start je nyní naplánován na 1. února 00:11:19 SEČ.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
