ŽIVĚ A ČESKY: Starliner se předčasně vrací

Původně mělo k návratu nepilotované lodě Starliner z mise OFT dojít až za týden, ale věci nabraly krátce po startu úplně jiný směr. Starliner neprovedl zážeh nutný k usazení na oběžné dráze a k pronásledování ISS, takže po krátkém rozhodování bylo jasné, že zůstane na oběžné dráze jen dva dny. V neděli po poledni by měla jeho mise skončit. Přistání je plánováno na základně White Sands v novém Mexiku a dojde k němu nejdříve ve 13:57 našeho času. Jelikož jsme dnes z logických důvodů nemohli vysílat připojování Starlineru k ISS, chtěli bychom Vás pozvat alespoň ke sledování přistání této lodi.

Náš přenos spustíme zhruba 35 minut před přistáním, tedy okolo 13:25 SEČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, nebo Vám nefunguje přehrávání ve vloženém okně, klikněte sem a dostanete se na stránku přenosu na Mall.TV. Pokud máte s přehráváním problém, zkuste jej spustit v tzv. anonymním okně prohlížeče. Ve vloženém okně naleznete i záznam přenosu, který bude díky vylepšení systému k dispozici během pár desítek sekund po ukončení vysílání.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/specials/ccp-press-kit/img/starlinerdrop.jpg

ŽIVĚ A ČESKY: Starliner se předčasně vrací, 5.0 out of 5 based on 6 ratings
Pin It
(Visited 12 264 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (6 votes cast)
(Visited 12 264 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


119 komentářů ke článku “ŽIVĚ A ČESKY: Starliner se předčasně vrací”

  1. Invc napsal:

    Termín měnit nemůžou. Přes zvolenou oblast přistání znovu jen tak nepoletí…

    Buď by museli změnit místo přistání nebo počkat pár dnů.

  2. Mr. G napsal:

    Co je hlavny obmedzujuci faktor, preco Starliner moze samostatne letiet len 120 hodin ?

  3. Petr napsal:

    Jak dlouho jim vydrží pohádka o hodinách? V jakém stavu je motor starlineru?

    • Dušan Majer napsal:

      Co vás vede k nepodložené spekulaci, že časovač je jen pohádka? Motory jsou evidentně v pořádku když se podařilo několik zážehů upravujících dráhu.

      • casso napsal:

        len doplnim ze bez funkcnych motorov by nevedel SL spomalit lod na riadeny vstup do atmosfery

      • Dream-Team pro Public Relations ( tisková prohlášení, pro každou situaci, jsou připravená předem - jak pro úspěch, tak pro selhání ) napsal:

        Pane Majere,
        pro vyloučení jakýchkoliv pochyb či nejasností zde předem uvádím, že si roky vážím veřejné popularizační aktivity, kterou zde s kolegy provozujete.

        Současně se zastanu tazatele a domnívám se, že namísto seriózní odpovědi jste ku škodě věci sklouzl k “protiútoku” se slovníkem měkkého obvinění tazatele a skrytím se do uniku od otázky za slova jako “nepodložené” a podobně.

        Pojďme ke skutečnostem známým a ověřeným za posledních cca 65 let kosmického provozu.

        KOMUNIKACE O KOSMICKÉM PROGRAMU MADE-IN-U.S.A.:

        Uvažte prosím míru pravděpodobnosti, že se vrcholný management federálně financované (tedy pod drobnohledem jestřábů) agentury NASA spolehne “jen” na to, že během beztak vrcholně napjatého startovacího okna by “čekali” až/pokud by kdokoliv uvnitř řídicího střediska dohledával a dohledal a mimo jakékoli pochybnosti i odizoloval (root-cause) a doložil skutečný primární zdroj (z podstaty předem nečekaného) problému, který bude / je / byl zpozorován až velké minuty zpětně, díky dostatečně velké (zpozorovatelné) a současně neopravitelné anomálii v trajektorii letu (což se stalo nikoliv díky pozorovací službě NORAD-u, ale pěkně ručně a až po doručení a rozbalení všech balíků dat a po položkové kontrole shody či neshody očekávaných a skutečných údajů o průběhu chování systému během autonomního úseku letu v době sebe-řízení v okně mimo živé spojení – tedy až z ad-hoc balíků s dávkami velké spousty telemetrických a sebe-diagnostických dat, které dorazily do NASA do prostředí Ground-Segment systému řízení, zpožděně, až po vylétnutí modulu CST-100 z časového okna bez živého spojení a po znovuobnovení spojení a přenosu velkého objemu dat v transportních payloadech z orbity do GS )

        To udělá leda tak naivní “menedžer”, typicky najatý jako nejlevnější oběť, hozená přes palubu při neúspěchu (scapegoat))

        To, že se sekvence (Object Insertion Maneouvre) celého pro samý začátek mise klíčového dynamického manévru – tedy zahájení životně nutného Hohmanovského přechodu ze startovací elipsy s perigeem hluboko “v hlíně” – nepovedl (prezentováno informací o “zpoždění zážehu o 8 minut” od energeticky ideálního místa v apogeu) znamená samo o sobě reputační malér pro autory a dodavetele systému řízení.

        Těch citovaných -8-minut- je věčnost – celých 20% ( 1/5 ! ) celkové doby, kterou měl CST-100 na této vypouštěcí dráze pro přežití, než sestupný oblouk za méně než 40 minut zahučí Z-souřadnicemi do hluboce záporných hodnot (z ASL “do hlíny”)

        Co se skutečně odehrálo budou technické týmy rozebírat v časových řadách telemetrie a sebe-diagnostiky s časovým rozlišením (TimeStamp) značek na nanosekundy. Těch bude do citovaných -8-minut- pekelně moc a vyšetřování incidentu potrvá týdny (a znova zmíním federální financování NASA a její podmínky certifikace systému pro lety s živou, civilní posádkou)

        Proto si dovolím podpořit názor, že pochyba tazatele byla a je důvodná a že sdělené vyjádření účastníka předepsané zkoušky, nutné pro zařazení do programu NASA, bylo profesionálně připravováno předem, v rámci komplexního komunikačního plánu co sdělovat pro ten který přepokládaný či nepředpokládaný a nepříznivý vývoj zkušebního letu.

        Nikdo, vážně usilující o zařazení do certifikovaného federálního programu NASA pro komerční lety s živou civilní posádkou, by si nedovolil takové reálně existující rizika “řešit” (hasit) na poslední chvíli a kdoví s jakým skluzem a s kdoví jak nízkou úrovní (amatérsky) nahonem sešitých “vysvětlení” (odhady, nejvýš na úrovni jen hrubě naskicovaných pracovních hypotéz – bez dat a bez času je rozebrat a odhady dopodrobna prošetřit v čem se potvrzují a v čem si odporují – to trvá týdny, ne minuty s kolabujícím šéfem tiskového “za zády” vystresovaných a hrůzou zpocených techniků u zčernalých obrazovek a s torzy “starých” dat, ze kterých mají teď hned “vyvěštit”, co duchapřítomného si má do tří minut, před živým vstupem na kamery v tiskovém středisku, k tomu maléru v hlavě srovnat a veřejně vyslovit Tiskový mluvčí a nebo ještě hůř, v infarktovém stavu zesinalý šéf projektu firmy, která shodou nesouvisejících okolností pohřbila pár set lidí v komerčně dodnes (na sklad) vyráběné mutace B737, která “do hlíny” zahučela už několikrát, a taky díky “řídicí automatice” )

        Kromě vyhlášeného “zpoždění stopek” o celých -8-minut- se vyšetřování propitvá daty k větším podrobnostem, takže věřme víc fyzikální realitě o chodu času, realitě systémů autonomního řízení, realitě panujících a mezních dosažitelných přídavných silách, realitě o rychlostech a energiích (palivu), potřebných pro dosahování delta_V u třináctitunového tělesa, kterému byla dána šance na přežití, dáno startovní strategií, jen na méně než první půl-oblet Země pro vykonání, v té které části, zážehu pro “přestup” na přechodovou Hohmannovskou trajektorii

        Vyčkejme podrobností. Kdo si pamatuje, tak velmi podobně, záhy po zaboření několikamiliardového projektu již v prvním obletu “do hlíny” na Marsu se objevila podobně rychlá a nápadně jasná “příčina” – tehdy to údajně byly zvrtané fyzikální jednotky – letová dynamika počítala s metry-kilogramy-sekundami, kdežto měření od čidel bylo údajně posíláno v librách a stopách.

        Takové zprávě porozumí každý, ale dost těžko uvěřit, že na podobné “odhalení” stačily minuty a hodiny po vytvoření nejdražšího kráteru v historii lidstva, ačkoliv Program se připravoval mnoho a mnoho let na tento “slavný” okamih.

        KOMUNIKACE O KOSMICKÉM PROGRAMU MADE-IN-RUSSIA:

        Sovětská propaganda potřebovala dokazovat světová prvenství a chlubit se jedním úspěchem za druhým.

        Neúspěchy se jednoduše nepřipouštěly – kdo zná tuto část dějin, na tomto místě sám podotkne, že všechny části kosmických cest byly zahájeny v gulagu. Kdo nebyl v gulagu, byly obyvatelé vojenských uzavřených měst (což ve výsledku nebylo nic jiného, než gulag bez mučení hladem a prací). A i ti, jen do prvního maléru. Pak viz. přesun do gulagu “řádného”, včetně následků pro rodiny a pokud byl dotyčný “trestanec” důležitý pro další pokračování programu, v gulagu byly útvary evidované pod označením “TKB” – ( Ťjurémnoje (vězeňská) Konstrukciónnoe (konstrukční) Bjuró (kancelář) ) – takže šup s trestancem, bez kterého to nepůjde, do TKB a program pokračuje dál, i po maléru jednotlivce.

        Co ale s maléry velkého rozsahu? I na to soudruzi mysleli:

        Od počátku kosmické programy ( a nejen kosmické ) stály na tom, že se nejprve “bezpečně” zjistí, jak to dopadlo, a pak (možná) se něco z toho, co jsme našli, upraví a vhodně zveřejní. Stačí se podívat a přečíst si data úmrtí, uvedená na náhrobních deskách v Kremelské zdi, kde řada “Hrdinů – kosmonautů” má za křížkem s datem smrti data podstatně dřívější, než se “ten první” Aleksej Aleksejevič vrátil živ a zdráv, tedy schopen být skutečně postaven a vystaven před kamery a objektivy fotoaparátů státní propagandy “jen úspěchů”.

        Že to není model dávno minulý se bylo možno přesvědčit i letos a tedy “státní” model “jen úspěchů” RF dodnes stojí na tomtéž pokrytectví – viz. nekonečná trapnost čekání v přímém televizním vstupu celostátního TV-kanálu, kde redakce v centrále i redaktoři “na místě” v živáku a s rostoucími rozpaky z trapnosti čekala a čekala na dodání prvních TV-obrázků, ačkoliv na veřejném internetu už dávno byla řada fotek i videí, vystavených od místních nadšenců, foceno a točeno na mobily a digitály z balkónů v panelácích “za kopcem”.

        Státní televize udělala tu chybu, že si neověřila podrobnosti a slepě důvěřovala tomu, že jako celostátní kanál Ruské vlády bude mít přímý přenos ze startu, který bude skutečně ničím neomezeným přímým přenosem ze startu tak, jak jej známe ze světa z prostředí kultivovaných demokracií s respektem jak ke svobodě slova, tak k žurnalistice provozované důsledně ve veřejném zájmu – tedy včetně selhání a neúspěchů.

        “Úřední” zpoždění “přímého” TV-přenosu ze startu z nového startovacího komplexu na vlastním území RF Vostóčnyj bylo ve druhé desítce minut po skutečném startu v tichosti ukončeno, raketa se doopravdy odlepila od země a ani nevybuchla v první, okem viditelné fázi letu a tak se po přehlídce trapnosti objevily první “přímé” záběry v době, kdy už vlastní obyvatelstvo i zbytek světa meli jasno a po televizním “přenosu” už neštěkl pes.

        Jediné, co se tedy změnilo, je doba – lidé si našli vlastní cesty, jak si ověřovat, čím je státní propaganda “jen úspěchů” kosmických ( a opakuji se, ne jen kosmických ) programů přes půl století krmila a krmí dál.

  4. Radoslav Karasek napsal:

    Vrtá mi hlavou jedna vec. Keď zlahcovali problém s časovačom a zážehom, že by to astronaut hned napravil – možno ano, neexistuje aj verzia, že by ten problém nastal v inej fáze letu – počas prístavania, napr. by sa otvorili padáky príliš skoro a instantne by sa odtrhli? Možnosti je viacero, ale vyriešili by to vždy astronauti?

    • Dušan Majer napsal:

      Osobně si myslím, že to moc pravděpodobné není – ten časovač byl nastavený špatně a zážeh OIB je prvním z řady naprogramovaných úkolů. Závada by se tak projevila dříve než při aktivaci padáků.

      • Tjov napsal:

        Taky to tak chapu, nicmene to ukazuje ze ridici pocitac lodi ani nevedel ze nedoslo k zazehu a provadel presne korekce ktere staly spoustu paliva – a byly naprosto zbytecne. Pokud by je neprovadel, tak po navazani komunikace s pozemnim strediskem mohli zakulatit drahu a sice ne uplne komfortne ale i tak dohnat ISS.

        Takze z meho pohledu programatora neprovadi kriznou kontrolu jednotlivych bloku programu a letovych promenych. Sekvencer prosel na start OIB , tak proste provadime presnou korekci a nehledime na to ze nezrychlujeme a ani nam nehori motor … a pokud tam maji takovou botu opravdu, tak ani nedomyslim co v tech stovkach tisic radku maji dalsiho…

  5. casso napsal:

    mimochodom, pozeral som povodny stream nasa (https://www.youtube.com/watch?v=PIDytLL734A) . k “orbital insertion burn” malo dojst v case streamu cca 1:35:30 . v danom case na velkom monitore nalavo je animacia prace motorov SL vratane korekcnych motorov. vidno tam, ze v case, kedy uz mal OIB bezat, pracuju tie 4 motory dost nepravidelne. skoda ze tieto grafiky neboli pustene do streamu priamo. nasa/ula/boeing utrzili mnozstvo kritiky za prenos – myslim, ze zasluzene.

    pride mi tragikomicke aj to, ze musim pisat cas v streame, kedze ani cas od startu nebol zobrazeny 🙁

  6. Radim napsal:

    Měl bych dotaz, nemáte-li někdo přehled.
    Jeden z důvodů pro provádění OIB je i varianta, že při selhání motorů dojde k samovolnému návratu Starlineru do atmosféry a nouzovému přistání.
    Nevíte někdo, kde by k němu v tom případě došlo (jihovýchodní Pacifik?) a jaké je nasazení záchraných (předpokládám lodí?) v těch místech?

    Děkuji…

    R.

  7. qmox napsal:

    Aj ked drzim boingu palce nech su uspesny ten rozdiel medzi Spacex a Boeingom je skutocne priepastny.
    A sice obe spolocnosti uz prestrelili budget tak spaceX si bude uctovat 55milionov/seat zatial co v boenigu nasa rada zaplati 90milionov

    Snad tento nepomer nakoniec bude znamenat ze nasa po tych zazmluvnenych letoch bude pouzivat boeing iba ako backup lebo fakt neviem ktorej inej statnej agenture by to preslo ze zaplati o 64% viac za rovnaku sluzbu.
    Pritom uz casom overeny Roscosmos za nejakych 80mil bude stale lacnejsi ako boeing

    len pre reference povodny plan bol:
    Boeing dostal povodne od statu na starliner (4.3Mld)
    – 2.3Mld vyvoj
    – 2.1Mld na dopravenie 6×4 astronautov na ISS (+navysenie o 287milionov)
    SpaceX dostal povodne od statu na Dragon (2.5Mld)
    – 1.2mld vyvoj
    – 1.3mld lety tiez 6×4 astronautov na ISS

  8. Alois napsal:

    Podíval jsem se na konfigurace Atlasů a na ruský motor. Přidáním jednoho boosteru na THP by nosnost na LEO vzrostla o dvě tuny. přitom konstrukce Atlasů by umožnila přidat i další tři. Ruský motor má regulaci tahu od 40%, což vylučuje enormní géčka. Pak by kosmickou loď nijak váhově nelimitovanou co do nákladu, pohodlně dostali na LEO a tam by měli na manévrování desítky hodin času.
    Jeden booster na THP by cenu nosiče podstatně nezvýšil, tak proč náhle takové šetření.
    Teoreticky by bylo možné přestavět servisní modul tak, že by pilotovaný let byl současně při použití nejsilnějšího Atlasu i zásobovacím a mohl by vozit navíc možná až 5 tun nákladu.

    • Marw napsal:

      Ked tak ma niekto fundovanejsi opravte:
      To ze lod nie je dopravena priamo na LEO ale na suborbitalnu drahu nie je dane snahou usetrit jeden booster. Je to preto, aby bol zaruceny navrat do atmosfery v pripade zlyhania kritickych systemov lode pocas startu. Zaroven je letovi profil navrhnuty tak, aby bol navrat do atmosferi podla moznosti co najsetrnejsi.

      Keby leteli standardnym profilom tak nemusia pouzit dvojmotorovy Centaur a len na cene dalsieho RL-10 by usetrili majland.

      • Alois napsal:

        Pokud by selhaly systémy lodě při vzletu na LEO, je možné kdykoli práci nosiče přerušit, tedy i těsně před vstupem na orbit a tím pádem by se loď stejně pohybovala po suborbitální dráze.
        Pravděpodobnost, že by selhaly klíčové systémy kosmické lodě během vzletu je nepravděpodobná, za celou historii kosmických letů se to nestalo. Ani při letu Apolla 12, který byl takovému scénáři nejblíž , systémy lodi neselhaly, ba právě naopak, byly schopny bez problému eliminovat vnější let ohrožující událost.

      • Dušan Majer napsal:

        Přesně tak, je to bezpečnostní pojistka, aby loď neuvízla na LEO s nefunkčními motory.

        • Alois napsal:

          To by ovšem nemohly létat ani Sojuzy. Ty také nezkoušejí motory kosmické lodi před vstupem na LEO.
          Podíváme-li se do historie, tak žádná kosmická loď počínaje Vostokem nezkoušela své motory před vstupem na LEO, krom raketoplánu, ale tam byla důvodem ET, neb bylo žádoucí aby se nepotulovala po LEO a shořela hned po startu.

          • Dušan Majer napsal:

            Je to prostě unikátní pojistka, která přidává další úroveň spolehlivosti navíc.

          • Marw napsal:

            Nie som si tym na 100 % isty ale, myslim ze Sojuz takyto profil nevyuziva okrem ineho z jednoducheho dovodu – nema na to dostatocnu rezervu vykonu. Avsak Atlas V ma taky prebytok vykonu, ze je takato trajektoria mozna a okrem toho ze zabezeci automaticky deorbit v pripade zlyhania hlavneho pohonu lode ma pokial viem vyhodu aj vo vyrazne nizsom pretazeni pri navrate v pripade abortu v neskorsich fazach letu (vid priklad posledna nehoda Sojuzu – posadka si to celkom “uzila” aj ked chvala bohu bez nasledkov). Tak ze skratka a dobre, pouzivaju kombinaciu nosica a lode ktora umoznuje takto pasivne zvysit bezpecnost. Keby takuto kombinaciu nemali k dispozicii tak to budu riesit inak pripadne akceptuju istu mieru rizika ktoru teraz akceptovat nemusia.

            PS: To ze sa nejaky typ havarie doteraz nevyskytol nie je dovod na to aby sme bohorovne predpokladali ze sa uz ani nevyskytne.

          • kopapaka napsal:

            Mám takový pocit, že Sojuz dopraví Sojuz ( 🙂 )jen do takové výšky, aby bez funkčních motorů vstoupil do atmosféry dřív než dojdou zásoby…
            U Vostoků zo tak bylo určitě…

        • Jura napsal:

          Nevím, jak je na tom současně používaná verze Sojuzu, ale dříve byl přístrojový úsek osazen dvěma motory – primárním a záložním. Minimálně jednou se to vyplatilo, když došlo k (zá)vadě ve spalovací komoře primárního motoru.

    • Invc napsal:

      Tohle není o cenovém šetření…

      1) Oni nechtějí vyšší zrychlení na počátku…. už teď je to na hraně s aerodynamikou. A přidání dalšího boosteru ten problém jen zhorší…

      2) Při tomto profilu letu by přidání boosteru akorát přidělalo potíže a stejně by zůstali suborbital…

  9. Vlada napsal:

    Diky za upresneni, to vypda lepe, sice je to porad ne moc privetiva oblast, ale uz je to precejen k ty Australii bliz. Kazdopadne, ale hodne zajimavej vyber mista. S touhle trajektorii se pocita i pro dalsi lety?

    Me to prave zaujalo, protoze me tyhle odlehly konciny sveta celkem zajimaji.

  10. hotovson napsal:

    “Jedním z nich je, že SpaceX mohla u CD použít některé systémy či postupy z nákladního Dragonu. Starliner vznikal od nuly.”

    to neni mysleno vazne, ze ne? Boeing nema, na rozdil od SpaceX, zadne zkusenosti a jiz overene technologie pro rizeni kosmickych lodi v automatickem rezimu?

    vzdyt v tomto odvetvi ma asi 50k zamestnancu a zkusenosti prinejmensim 17 let v soucasne podobe divize a dalsich 60 let tradice predtim

    https://en.wikipedia.org/wiki/Boeing_Defense,_Space_%26_Security

    ohledne nezobrazeni telemetrie (nebo alespon casomiry) v prenosu – jaka nahoda, ze “chyba” nastala presne 30 sekund pred startem
    tu “chybu” mohli bud napravit nebo alespon v prenosu zminit a za “neodstranitelnou chybu” se omluvit – americky danovy poplatnik by si to zaslouzil

    ze prenos delala ULA a Boeing nemel vliv na prenos sve telemetrie ze Starlineru? no to snad ne

  11. HM napsal:

    Jsem opravdu velmi šťastný z toho, kolik špičkových odborníků na kosmickou technologii a ekonomiku řízení vývoje těchto zařízení máme v naší zemi. Tato diskuse to dokazuje.
    Určitě brzy vybudujeme vlastní kosmickou flotilu – s takovým množstvím profesionálů je to jen otázkou času. Já osobně sice už léta pracuji ve vývoji různých řídících systémů, ale bohužel ne pro aerospace, takže se příliš neodvažuji účastnit se byť jen diskusí na toto téma, ale věřím, že s vámi, pánové, to určitě dokážeme!

    Panu Majerovi moderování disuse nijak neusnadňujte, určitě je to zpátečník jako já. Všichni tady jsme velmi zvědaví na výsledky činnosti vašich brilantních mozků.

    • B.Boruvka napsal:

      Krasne napsano,pod tohle bych se podepsal

    • Anthraxxx napsal:

      Je to LAICKÁ diskusia vedená slušným spôsobom, tak čo máte za problém? A keď vás to vytáča, stačí nečítať a venovať sa vlasnému kozmickému výskumu, na ktorý my, na rozdiel od Vás, inteligenčne nemáme. Veselé Vianoce.

      • Dušan Majer napsal:

        Pán má plnou pravdu. Záleží mu na tom, aby naše diskuse nespadla do hnoje, jaký je třeba na novinky.cz. Plně jeho názor podporuji. Udělám vše pro to, aby si náš web udržel roky budovanou úroveň diskuse. V ní nemají místo prázdné tlachy, nepodložená obvinění, dehonestace či spekulace. Slušnost příspěvků je jen jedním z faktorů, které od našich diskutujících vyžadujeme. A pokud toho lidé nebudou schopni, budeme nuceni přistoupit k represím. Raději budeme mít v diskusi deset komentářů o něčem, než sto o ničem. Ale zatím stále sázím na domluvu.

        • Dalibor napsal:

          Ono bude problém bohužel v tom rozhodnutí spojit se s Mall TV (nezpochybňuji ho, jen konstatuji). Kdysi to tady bylo o tom, že zde diskutovali nadšenci a v diskuzi bylo pár příspěvků k věci. Jakmile se začal tento web a přenosy více “promovat”, jak zmiňujete sám v přenosu, a dostal se do povědomí širší veřejnosti, je pochopitelné, že oslovení širšího publika s sebou přineslo i všechny negativní stránky, které s tím souvisejí. Nedokážu si představit, že toto je jakkoliv řešitelné domluvou. Bohužel.

          • Dušan Majer napsal:

            Není to jen o Mall.TV. Častěji jsme zmiňováni i v jiných médiích – televizi či rozhlase, pokud jsou naši redaktoři pozváni do studia na rozhovor. Od začátku jsme byli připraveni na to, že čím víc se o nás bude mluvit, tím víc lidí k nám bude chodit. Gaussova křivka je neúprosná, takže jsme věděli, že s rostoucím počtem čtenářů poroste i počet problémů. Ale zatím je to stále ještě v udržitelných mezích. Věřím, že se dostaneme do fáze, kdy naše moderátorské zásahy nebudou potřeba. Věřím, že starší uživatelé, převezmou roli ochránců diskuse a sami usměrní ty, kteří se budou vymykat z rámce slušného chování, na které jsme tu zvyklí. Samozřejmě pokud domluva selže, je tu vždy možnost trestů. Ale ty bereme až jako poslední možnost.

    • hotovson napsal:

      nemusim byt spickovy odbornik na “na kosmickou technologii a ekonomiku řízení vývoje těchto zařízení”, abych dokazal kriticky zhodnotit a porovnat, ktera z firem SpaceX a Boeing ma vetsi zkusenosti s vyvojem kosmickych technologii a ktera z nich ma vice overenych pouzitelnych technologii z jinych projektu k dispozici (pokud tedy v te firme vi leva ruka, co dela prava a pokud tato firma jen nesponuje penize z NASA na duplicitni vyvoj tehoz)

  12. Radim napsal:

    Našel jsem info o záchraných týmech…
    https://www.nasaspaceflight.com/2019/04/rescue-dragon-starliner-orion-crews-sea/

    Ve zkratce…
    Záchranu má na starosti 304th Rescue Squadron patřící pod Air Force. Má tři základny:
    – jedna přímo u Cape Canaveral (Patrick Air Force Base), 6 mužů s C-130 + HH-60 helikoptéry.
    – druhá Charleston, 9 mužů s C-17.
    – třetí na Hawaj, 9 mužů s C-17.
    (C-17 je rychlejší než C-130)
    Cape Canaveral pokrývá cca 200 mil kolem CC, Charleston Atlantik, Hawaj pacifik. Pokud by došlo k přistání v Indickém oceánu, má to na starosti Hawaj.
    Plánem je, že ať přistane loď kdekoliv, tým z Charlestonu nebo Hawaje musí být schopen dorazit do 24h, tak dlouho musí posádka vydržet s podporou života kabiny, nesmí otvírat poklop. Záchraný tým je vysazen se záchraným člunem, s kterým potom čekají až 72h na vyzvednutí lodí/vrtulníkem…

    Děkuji za pozornost…

    R.

  13. Petr Hájek napsal:

    Dobrý den , děkuji redakci za aktuální zprávy a trpělivé odpovědi v diskusi. Po přečtení diskuze s mnoha výtkama a odůvodněním stále nemám odpověď na dvě otázky :
    1, cena vývoje starlineru je o proti sx vyšší z uvedených pochopitelných důvodů ,ale proč je i samotný provoz hotové lodi Boeingu téměř dvakrát dražší než sx ??

    2, testovací let ,jak jsem z praktik nasa pochopil,slouží k odhalení poruch které se nedají testováním a simulacemi na zemi odhalit a s ohledem k dostupným informacím to vypadá ze se nejedná o závadu neodhalitelnou při testech , jsem jen Fanda kosmonautiky a kosmonautixu tak se třeba pletu

    • Dušan Majer napsal:

      Díky za pochvalu, děláme to rádi. 😉
      1) Nikde to není vysvětlené, ale domnívám se, že důvod souvisí s velikostí firmy – Boeing je proti SpaceX větší a má více zaměstnanců, což je v ceně zohledněno.
      2) Ano, závadu s časovačem nikdo nečekal, protože se při pozemních zkouškách nikdy neobjevila.

    • Tjov napsal:

      Ad 1) kdyz se clovek prehraje celou sekvenci letu SL, tak napriklad zahazuje cepicku (CD ji odklapi) , pred pristani kvuli airbagum zahodi tepelny stit. Cele me to pripada jako recyklace designu ktery je proveren ale neni orientovan na ekonomiku provozu. A samozrejme provozni rezie Boeingu je proste nasobne vyssi . K tomu nosic neni reusable … SL je neco jako inovovany program Appolo – mysleno vynaseni posadky a manevrovani ve volnem prostoru…

      Ad2 ) MET se synchronizuje z Atlasu, tak jedine ze by sestavu netestovali spolecne na tento zasadni milnik letu

  14. Radim napsal:

    Líbi se mě, jak se v pátek Boeing/ULA omlouvali za chybějící telemetrii a dnes nás přimo zavaluji informacemi…
    🙁

    R.

  15. Igor napsal:

    Hele, myslím že rusové mívali s  časovací celkem často problém, ne? Ale hlavně s přistáním. Pamatuji že velmi často mívali pproblem SD omluvit bezpilotním lodím aby laskavě zažehli brzdící motor….

  16. Tjov napsal:

    Sleduji cely prenos NASA TV a prijde me to takove strojene, vypichuji jak do MCC prisli vsichni happy faces, couple of VIPs , ministr obrany apod… takove proste limeckove divadlo. Informaci celkove malo, nejaky bocni pohled na MCC, kde clovek v rohu prenosu videl simulaci SL. Prostrihane opet happy faces lidmi z vyvoje…

  17. Alois napsal:

    Je jasné, že posádka na palubě by anomálii při vzletu hravě vyřešila a mise by excelovala. Posílat další loď, aby provedla automatické dokování nebo navedení na LEO se jeví jako nadbytečné, neboť při všech dalších pokusech budou na palubě kvalifikované posádky.

  18. Jiný Honza napsal:

    Tak to nakonec vlastně dobře dopadlo.
    Buďme rádi, že se ten “časovač” zbláznit hned, a ne třeba až před brzdícím zážehem u ISS. To by mohly být docela blbé Vánoce.

  19. Racek napsal:

    No, zdá se, že technika a koncepce lodi vč. přistání se osvědčily. 10% zbývá, to je to spojení, a myslím že se NASA pro opakování pro jistotu rozhodne. Přistání vypadalo opravdu komfortně, což cestující jistě přivítají. Přece jen, přistávání na moři muselo být opravdu velmi nákladné. Tak mnoho štěsí.
    Jinak přenos i komentář super, konečně zas něco napínavého, že 🙂

  20. pave69 napsal:

    A je to tady. Šéf Boeingu rezignuje, neúspěšný “úspěch” Starlineru byla poslední kapka.

    • Tjov napsal:

      Muilenburg neni CEO Boeing Defense, Space & Security (BDS), takze mise Starlineru na jeho vyhozeni nema zadny vliv. Byl obetovan v ramci firemni ocisty od problemu se 737 Max a akci sly hned po oznameni nahoru …

      Takze neni Boeing jako Boeing 🙂

      • qmox napsal:

        Muilenburg je CEO celeho boeingu ktory je materskou spolocnostou BDS a hej ten pres okolo starlineru mu uplne nepomohol ale suhlasim ze to bolo hlavne o tom ze 737max zatial nedostal certifikaciu a tyzden im trvalo najst nahradu respektive presvedcit ich Chairmana aby to zobral .

        Muilenburg ale neni ziadna obet za 23milionov rocne sa spraval relativne arogantne voci FAA ked na 3 earning calloch investorom opakovane tvrdil ze 737max poleti do konca roku co nepotesilo FAA ktore mu pred tyzdnom odkazalo ze to neni jeho rozhodnutie tak nech si to nemaluje na ruzovo. Navyse pod jeho vedenim boeingu chybala transparentnost co demonstruje nielen fakt ze hned ako padol ten boeing v afrike hned volal trumpovy ake je to lietadlo bezpecne.

        Je tak trochu paradoxne ze ked v 2015 bol Muilenburg povyseny na CEO celeho boeingu bolo to prave z pozicie CEO BDS.

        Inak tie hodiny v Starlineri boli podla preskonferencie mali byt off o 11 hodin, proste letny / zimny cas , AM/PM vsetko jedno.

  21. Peter Kandráč napsal:

    Nebudem sa vyjadrovať, ku ekonomicko-politickým komentárom, lebo o tom nič neviem, resp. nemám informácie. Jediné, čo si dovolím povedať, je že testy sú kvôli tomu, aby sa zistili prípadné problémy. Toto sa tak celkom nepodarilo, tak sa bude vyšetrovať, hľadať príčina a vylepšovať. Pod vplyvom ohlupujúcich filmov, reklám a pod. si väčšina myslí, že cesty do kozmu sú už “stará vesta” a že aj permanentne opití Rusi alebo sfanatizovaní Číňania to už robia “ľavou zadnou”. Ale kozmické technológie sú stále na špičke schopností ľudstva a každý úspešný štart a návrat je neuveriteľne blízko od katastrofy.
    V začiatkoch kozmonautiky sa na náklady príliš nehľadelo, dôležité boli politické body. Dnes je to aj o ekonomike a tá sa nemá veľmi rada s bezpečnosťou.
    Ale jednu vec si neodpustím komentovať. Predstavte si, keby sa niečo podobné stalo tým opovrhovaným Rusom. To by bolo žlče a vresku o nebezpečnom šrote, vodke, atď. Pritom je to technická vec, ktorá sa pri vývoji bežne stáva a občas pri nej aj zomierajú ľudia.
    Takže prajem všetkým ľuďom dobrej vôle pekné sviatky, nadhľad a vývojarom nových technológií veľa úspechov.

Zanechte komentář

You must be logged in to post a comment.