sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Vedoucí pracovník společnosti SpaceX potvrdil, že příští let rakety Starship ponese její první náklady určené k umístění na oběžnou dráhu. Tím se otevře cesta k vývoji systémů pro přímé připojení zařízení k družicové síti (direct-to-device) a datových center na oběžné dráze.
Dva běloruští občané a litevská společnost, kterou ovládali, byli odsouzeni za podvodné získání finančních prostředků z Evropské unie určených na vývoj přijímačů družicové navigace s vysokou přesností.
Společnost Arianespace 9. září oznámila objednávku na dalších 10 startů rakety Ariane 6, zatímco pokračují jednání o zvýšení frekvence startů této nosné rakety.
První řecký astronaut se v roce 2027 vydá na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v rámci soukromé astronautické mise, zatímco Evropa diskutuje o rozvoji vlastních schopností pro lety lidí do vesmíru.
Americké Vesmírné síly vybraly Lake Kickapoo v Texasu jako preferované místo pro třetí a poslední stanoviště globální radarové sítě, kterou společně budují Spojené státy, Austrálie a Spojené království. Síť má sloužit ke sledování družic a dalších objektů v hlubokém vesmíru.
Společnost Stoke Space Technologies, která se blíží k prvnímu letu plně znovupoužitelné nosné rakety, získala 1 miliardu dolarů na urychlení vývoje větší rakety.
Dnes bylo oznámeno, že s Thomasem Pesquetem (velitel) a Alešem Svobodou (pilot) poletí také Řek Adrianos Golemis, který se specializuje na vesmírnou medicínu. Čtvrtý člen posádky je zatím neznámý.
Společnost The Exploration Company získala 450 milionů dolarů, které jí mají pomoci dokončit vývoj nákladní kosmické lodi a položit základy pro budoucí velkou nosnou raketu.
Federální komunikační komise (FCC) se chystá potvrdit svou dlouholetou praxi, podle níž jsou družicové konstelace vyňaty z povinnosti podstupovat posuzování vlivu na životní prostředí. Děje se tak uprostřed bezprecedentní vlny návrhů, které počítají s více než milionem datových center na oběžné dráze.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Pomocí vybraných hornin nalezených na Zemi se inženýři snaží zjistit, jak pracovat s drolivými horninami, jako je ta, na kterou rover Perseverance narazil při svém prvním pokusu o odběr vzorku. Když se Perseverance minulý rok v srpnu pokusil odebrat svůj první vzorek, výsledek představoval pro vědecký tým hádanku. Pouzdro se vzorkem bylo prázdné. Ale proč? Nedlouho poté rover Perseverance úspěšně odebral druhý vzorek o velikosti kousku křídy z jiného kamene. Tým dospěl k závěru, že první kámen, který si vybrali, byl tak drolivý, že ho vrták roveru pravděpodobně rozdrtil.
Jsou týdny, kdy se toho v kosmonautice děje tolik, že to jde sotva stačit sledovat. A tak by se dal označit právě uplynulý týden. Proto pro vás každou neděli vydáváme Kosmotýdeník, který vám shrne ty nejzajímavější události z kosmonautiky za posledních sedm dní. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na prezentaci Elona Muska, kde prezentoval aktuální informace o vývoji programu Starship Super Heavy. Podíváme se však také na devatenáctý let vrtulníčku Ingenuity, či selhání rakety Rocket 3.3. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Již za pár měsíců se dočkáme něčeho, na co jsme čekali opravdu dlouho. Mise Artemis I otestuje poprvé za letu super raketu SLS a vyšle loď Orion na nepilotovaný oblet Měsíce. Ve stínu hlavního a důležitého cíle mise však dlí deset velmi zajímavých a ve většině případu zcela unikátních misí CubeSatů, které se mnohdy vydají tam, kam se před nimi žádný CubeSat ještě nevydal. Po deset čtvrtků si proto představujeme jednotlivé mise, které se při Artemis I svezou a v dnešním druhém pokračování vyšla řada na CuSP – celým kostrbatým jménem: The CubeSat Mission for studying Solar Particles. Jeho úkolem bude studium kosmického počasí.
Největší dosud vyrobený padák pro přistání na Marsu dokončil svůj první úspěšný výškový shozový test. Jde o významný milník, který zajišťuje, že se start mise ExoMars 2022 v příštím roce opravdu stihne. Zkouškami tak letos prošly jak primární tak i sekundární padáky mise. V nadpisu ale píšeme o dvojitém testu. Ve skutečnosti totiž v americkém Oregonu proběhly zkoušky dvě – ta první přišla 21. listopadu a druhá následovala 3. prosince. V rámci těchto testů se pozornost zaměřila na podzvukový padák o průměru 35 metrů, který v roce 2023 zajistí zpomalení klesání přistávací plošiny Kozáček s roverem Rosalind Franklin. V čem se od sebe oba testy lišily? V tom, kdo vyrobil testovaný padák. První test totiž absolvoval padák vyrobený evropskou společností Arescosmo, zatímco ve druhém případě se testoval produkt americké firmy Airborne Systems.
Jelikož se protipandemická opatření začínají pomalu uvolňovat, mohli vědci z Evropy a USA konečně provést zkoušky, které mají ověřit, že nová družice z programu Copernicus nazvaná CHIME (Copernicus Hyperspectral Imaging Mission for the Environment) bude dodávat nejlepší možná data co nejdříve poté, co dosáhne oběžné dráhy. Tato nová mise je vyvíjena tak, aby podpořila směřování EU v oblasti hospodaření s přírodními zdroji a v konečném důsledku přispěla k řešení celosvětového problému potravinové zabezpečenosti. CHIME je jednou ze šesti nových misí, které připravují EU a ESA za účelem rozšířit a doplnit aktuální flotilu družic Sentinel v programu Copernicus. Družice Sentinel plní celou řadu úkolů programu Copernicus – zaměřují se třeba na rozvoj měst, potravinové zabezpečení, vzestup hladin moří, ubývání polárního ledu, přírodní katastrofy a klimatické změny celkově.
Co si budeme povídat, i přes blížící se (nicméně zatím neuskutečněný) start lodě Starliner, tento týden zcela opanovala SpaceX a historicky první sestavení nosiče Super Heavy Starship – byť to bylo sestavení jen na chvíli a na zkoušku. Děly se však i řekněme vědecky podstatnější události, které vám Kosmotýdeník přináší v hlavním tématu. Budeme se totiž věnovat prvnímu odběru vzorků vozítkem Perseverance, který však nebyl bohužel úspěšný. Dále se budeme věnovat zmíněným odkladům startu lodi Starliner. Nepřijdete nakonec ani o skvělé snímky z Boca Chica. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Hardware, který bude tvořit americkou sondu Europa Clipper, už dostává svou finální podobu. Jednotlivé systémy i přístroje totiž jsou dokončovány a brzy budou připraveny na doručení do čisté místnosti na Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii. V laboratořích a dílnách nejen v USA, ale i v Evropě pracují týmy specialistů na výrobě komplexních dílů, které budou tvořit celou misi. Na vše pak dohlíží vedoucí mise, kteří pečlivě koordinují složitou choreografii stavby nové mise z kategorie vlajkových lodí, kam patří ty největší, nejdražší a nejsložitější kosmické projekty agentury NASA.
Právě vychází Kosmotýdeník, pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí, které v uplynulém týdnu přinesla kosmonautika. Naším hlavním tématem bude tentokrát devátý let vrtulníčku Ingenuity, který překonal všechny myslitelné rekordy jeho dosavadního létání v atmosféře Rudé planety. Podíváme se však také plán SpaceX na stavbu nového výrobního závodu pro produkci metanových motorů Raptor, anebo na přípravy na první let malého raketoplánu Space Ship Two, který poprvé poveze pasažéry na palubě. Krom pasažérů však bude jeho paluba hostit i jeden zajímavý vědecký experiment. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Psal se 91. sol (marsovský den) pobytu roveru Perseverance na Marsu, když malý vrtulník Ingenuity podnikl svůj šestý let. Ten byl navržen tak, aby opět rozšířil možnosti stroje a demonstroval možnost provádět snímkování z ptačí perspektivy. Vrtulník měl zkusit vytvořit stereo (3D) snímky vědecky atraktivní oblasti směrem na západ. Vrtulník dostal pokyn, aby vystoupal do výšky 10 metrů a poté měl zamířit 150 metrů směrem na jihozápad při horizontální rychlosti 4 m/s. Poté měl zamířit 15 metrů jižně a v té době měla jeho kamera koukat západním směrem a pořizovat snímky, ze kterých vzniknou 3D obrázky. Poté se měl vrtulník vydat dalších 50 metrů směrem na jihovýchod, kde měl přistát.
K nedělnímu obědu je pro vás již tradičně přichystán Kosmotýdeník, pravidelný souhrn těch nejzajímavějších událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. V aktuálním čtyřstém padesátém vydání se v hlavním tématu podíváme na prvních 100 dní administrativy nového amerického prezidenta a na to, jak podporuje aktivity NASA. Dočkáte se však i jasných náznaků, že Blue Origin chystá let prvních turistů na hranice kosmického prostoru, anebo informací o čtvrtém letu vrtulníčku Ingenuity. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
