sociální sítě

Přímé přenosy

New Glenn (BlueBird Block 2)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Spacety

Čínský výrobce družic Spacety dokončil několik kol kapitálového financování v hodnotě 190 milionů dolarů na rozšíření svého vertikálně integrovaného modelu výroby družic a datových služeb.

Rocket Lab

Společnost Rocket Lab získala kontrakt od japonské společnosti iQPS, která se zabývá radarovými družicemi, na tři další starty při kterých raketa Electron vynese tyto družice.

HawkEye 360

Společnost HawkEye 360 ​​10. dubna oznámila, že podala žádost o první veřejnou nabídku akcií (IPO), a stala se tak další kosmickou společností zaměřenou na obranu, která zkouší veřejné trhy.

Albedo

Společnost Albedo, bývalý startup zabývající se pozorováním Země, který se nyní zaměřuje na výrobu družic, 9. dubna oznámila plány na vyslání své druhé družice na velmi nízkou oběžnou dráhu Země.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: jpl

CheMin – malý zázrak na roveru Curiosity

Minerály jsou jako časová pouzdra poskytující informace o tom, jak vypadalo prostředí v době jejich vzniku. Odlišné minerály jsou spojeny s odlišnými typy prostředí. Teplota, tlak a přítomnost (či absence) chemických látek (včetně vody) určují, jaké minerály vzniknou a jak budou pozměněny. Kupříkladu sádrovec je minerál obsahující vápník, síru, kyslík a vodu. Anhydrit také obsahuje vápník, síru a kyslík, ale chybí v něm voda. Přístroj CheMin (Chemistry and Mineralogy) na palubě marsovského vozítka Curiosity je schopen tyto dva minerály od sebe rozlišit. Některé minerály detekovatelné pomocí CheMin (jílovité minerály, fosforečnany, uhličitany, nebo sírany) mohou pomoci zachovat tzv. biosignatury, tedy stopy života. Za určitých podmínek mohou jílovité minerály, které vznikly při vypaření slané vody, zapouzdřit a ochránit tyto stopy. Vědci proto přístroj CheMin používají k pátrání po těchto a dalších minerálech, které chrání důkazy dřívějších podmínek na Marsu, které mohly umožňovat mikrobiální život, ačkoliv rover Curiosity nedokáže určit, zda jsou přítomné nějaké stopy života.

Kosmotýdeník 537 (26.12. – 1.1)

Pojďme se společně ohlédnout za tím, co zajímavého v kosmonautice přineslo posledních sedm dní roku 2022. Kosmotýdeník si ani prvního ledna nebere svátek a nabízí vám například v hlavním tématu zajímavá videa z rozkládání solárních panelů a anténních nosníků družice SWOT. V dalších tématech se podíváme na další cestu lodě Orion z mise Artemis I, ale těšit se můžete i na povedené fotografie z posledního startu roku 2022. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Začalo sestavování přístroje pro studium exoplanet

Koronograf pro chystaný Nancy Grace Roman Space Telescope bude studovat planety, které obíhají kolem cizích hvězd. Jeho správné sestavení proto není nic snadného a vyžaduje doslova choreograficky sladěné postupy. Vědci již objevili více než 5 000 exoplanet, tedy planet, které obíhají mimo naši Sluneční soustavu. S tím, jak se nezadržitelně rozvíjí technologie pro studium těchto světů, bude jednou možné, aby vědci na exoplanetách, jejichž velikost, složení a teploty připomínají Zemi, pátrali po stopách života. K tomu však budou experti potřebovat nové nástroje – jako je třeba koronograf pro již zmíněný dalekohled Nancy Grace Roman Space Telescope. Jeho úkolem je šikovně blokovat světlo od vzdálených hvězd, které bude dalekohled pozorovat, aby mohli vědci lépe vidět planety, které kolem těchto hvězd obíhají. Bude tak možné demonstrovat technologie potřebné pro případné studie obyvatelnosti exoplanet při budoucích misích.

Sonda Europa Clipper dostala „kola“

Když se v souvislosti s kosmonautikou řekne „kolo“, vybaví se nám třeba marsovská vozítka, která se pomocí kol pohybují po povrchu. Ale mnohé kosmické sondy spoléhají na kola také, ale jedná se o kola značně specifická – silové setrvačníky. S jejich pomocí pak tyto sondy zůstávají orientovány v požadovaném směru. Inženýři a technici z Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii nedávno do těla sondy Europa Clipper nainstalovali hned čtyři silové setrvačníky, na které se bude sonda spoléhat během své mise u jupiterova ledového měsíce Europa.

Kosmotýdeník 531 (14.11. – 20.11.)

Další týden je za námi a před vámi je aktuální vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal hned tři výstupy do kosmického prostoru (EVA), které proběhly v tomto týdnu. Ohlédneme se samozřejmě za startem rakety SLS a počátkem mise Artemis I, která právě probíhá. Podíváme se také na misi Mars Sample Return. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Kosmotýdeník 529 (31.10. – 6.11.)

Sedm dní nás dělí od poslední neděle a je tedy ideální čas si opět shrnout to nejzajímavější, co uplynulých sedm dní přineslo v kosmonautice. Kosmotýdeník se tentokrát podrobněji podívá na výsledky kontrolní komise, která řešila, proč došlo k chybám u navigačního softwaru pro sondu Psyche. Zároveň se podíváme na to, co tato komise doporučila, aby se to znovu už nedělo v rámci celé JPL. V dalších tématech se podívám na ruský start rakety Sojuz 2.1b, start Falconu Heavy, převoz SLS a na další témata. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Kosmotýdeník 527 (17.10. – 23.10.)

Další týden odešel a na jeho konci již tradičně přichází přehled nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal test inovativního přistávacího mechanismu, který by mohl být použit na Marsu. Tento systém úzce souvisí s crash testy u automobilů. V dalších tématech se podíváme na jeden ruský start, aktuální stav lodí a nosičů na Boca Chica, anebo na snímek od Ingenuity. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

EMIT (Earth Surface Mineral Dust Source Investigation)

Přístroj EMIT vytvořil své první mapy

Americký přístroj EMIT (Earth Surface Mineral Dust Source Investigation) usazený na vnějším plášti stanice ISS pomohl vytvořit své první mineralogické mapy. Ty vznikly z jeho podrobných měření, která ukazují složení látek nacházejících se na povrchu. Konkrétně tyto mapy pokrývají oblasti v severozápadní Nevadě a také v jihozápadní Libyi. Větrné pouštní oblasti jako tyto dvě jsou zdrojem jemných prachových částic, které vítr snadno zvedne a přenese do atmosféry. Tady mohou tyto částice ohřívat, ale také chladit okolní vzduch. Vědci však doposud nebyli schopni měřit, zda prach v atmosféře má ve výsledku oteplující či ochlazovací účinky – a to jak v lokálním, regionálním či globálním měřítku. Data z přístroje EMIT pomohou expertům vylepšit počítačové modely a zlepšit naše chápání vlivu prachu na klima.

Kosmotýdeník 525 (3.10. – 9.10.)

Dalších sedm dní uplynulo a přineslo celou řadu zajímavých událostí kosmonautiky, které vám již tradičně představí aktuální vydání pravidelného Kosmotýdeníku. V hlavním tématu se podrobněji podíváme na poslední start rakety Electron. Vynesená družice je totiž výjimečným pomocníkem při sčítání a sledování zvířat. V dalších tématech se podíváme na závěrečné dějství landeru InSight, anebo aktuální posádku Mezinárodní kosmické stanice. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Dva nové přístroje již sledují hurikán Ian

Dvojice nedávno vypuštěných mikrovlnných radiometrů již dokázala z paluby Mezinárodní kosmické stanice ISS nasbírat cenná data o tropické bouři, která v té době procházela přes Karibik. Oba nové přístroje byly navrženy a postaveny experty z Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii proto, aby bylo možné poskytnout meteorologům data z oblastí nad oceány, aby bylo možné zlepšit předpovědi dalšího vývoje. Oba přístroje pořídily svá měření hurikánu Ian 27. září v době, kdy se nespoutaný přírodní živel blížil ke Kubě, odkud pak pokračoval severním směrem vstříc Spojeným státům americkým.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.