USA
Kancelář amerického ministerstva vnitra hledá informace o konceptech pro provádění startů na oběžnou dráhu z mořských plošin, což je součást širšího úsilí federální vlády o snížení přetížení stávajících kosmodromů.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Kancelář amerického ministerstva vnitra hledá informace o konceptech pro provádění startů na oběžnou dráhu z mořských plošin, což je součást širšího úsilí federální vlády o snížení přetížení stávajících kosmodromů.
Letecký úřad FAA uzavřel vyšetřování nestandardního chování motorů na SuperHeavy během mise IFT-12. Vyčistila se tak administrativní překážka pro 13. letový test.
Floridský startup spustil komerční demonstraci technologie pohonu družic na jaderný pohon. Mise City Labs testuje zdroj elektrické energie poháněný tritiem, který by mohl umožnit budoucím kosmickým lodím a autonomním sondám provoz po celé roky, aniž by se musely spoléhat výhradně na solární panely nebo konvenční baterie.
Čínský vládní orgán zveřejnil seznam členů národního konsorcia pro komerční vesmírné projekty, který nabízí vzácný ukazatel toho, které společnosti stát považuje za zavedené hráče.
Federální komunikační komise schválila projekt družice společnosti Reflect Orbital, která bude testovat schopnost odrážet sluneční světlo do nočních oblastí. Tento projekt ostře kritizují astronomové i environmentalisté.
Ve věku 74 let zemřel v pátek 10. července 2026 druhý bulharský kosmonaut Alexandr Alexandrov. Do vesmíru se podíval v rámci programu INTERKOSMOS. Při této misi se podíval v roce 1988 na ruskou stanici MIR při misi Sojuz TM-5.
Společnost Fi, která se zabývá technologiemi pro domácí mazlíčky, 8. července spustila sledovací zařízení pro psy, které využívá službu T-Satellite s podporou Starlink od společnosti T-Mobile, aby bylo možné zůstat připojeni napříč Spojenými státy, a to i mimo pozemní síť telekomunikačního operátora.
Japonská společnost iSpace, která se zabývá průzkumem Měsíce, kupuje nákladní kapacitu pro svůj budoucí přistávací modul, který by nesla kosmická loď Starship v lunární verzi.
Nová singapurská kosmická agentura podepsala dohodu o spolupráci se svým japonským protějškem v rámci svého úsilí o vybudování kosmického průmyslu v zemi.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Dalších sedm dní je za námi a pro vás je připraveno čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. Tentokrát se Kosmotýdeník zaměřil na vozítko Perseverance, které se úspěšně vyšplhalo na kraj kráteru Jezero a začalo zcela novou kampaň v rámci svého geologického výzkumu. I mimo kráter je rozhodně co zkoumat. V dalších tématech se zaměříme zejména na přípravu prvního startu nového nosiče New Glenn společnosti Blue Origin. S blížícím se startem jsme se dočkali testů robotů na přistávací plošině, ale také odhalení podoby prvního nákladu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Inženýři z jihokalifornské Jet Propulsion Laboratory a firmy AeroVironment dokončili podrobný rozbor posledního letu vrtulníku Ingenuity, ke kterému došlo 18. ledna 2024. Tento rozbor bude publikován za několik týdnů v podobě technické zprávy NASA. Ingenuity, poslaná na Mars jakožto technologický demonstrátor, který má zvládnout maximálně 5 startů během 30 dní, se stal prvním vrtulovým strojem, který létal na jiném kosmickém tělese. Vrtulník fungoval skoro tři roky, provedl 72 letů a uletěl více než 30× delší vzdálenost, než se plánovala. Letem strávil dohromady více než dvě hodiny.
Do konce letošního roku by NASA mohla mít nový plán dopravy vzorků z Marsu. Agentura už v říjnu oznámila, že svolala externí skupinu odborníků, aby posoudila desítku studií zvenčí i zevnitř agentury o způsobech, jak snížit náklady na program MSR (Mars Sample Return) a urychlit návrat vzorků. V prosinci tým pro posouzení strategie MSR předloží svá doporučení vedení agentury k rozhodnutí. Tento tým bude mít na výběr z mnoha možností. Polovina studií zkoumala celkovou architekturu MSR, od shromažďování vzorků nasbíraných vozítkem Perseverance až po jejich návrat na Zemi.
Americké vozítko Perseverance brázdí povrch rudé planety a studuje podmínky ve svém okolí. Když analýza pomocí palubních přístrojů odhalí nějaký mimořádně zajímavý kámen, mohou se pozemní týmy rozhodnout k odběru jeho vzorku pomocí jádrového vrtáku. Vzorek je uložen do speciální tuby a před uzavřením víka je ještě vyfocen. Kalifornská JPL nyní vytvořila video, které postupně ukazuje všechny vzorky, které rover odebral za cca tři a půl roku své služby. Některé z těchto vzorků by se měly časem dostat na Zemi, kde budou analyzovány na těch nejlepších přístrojích, jaké má současná věda k dispozici.
Středisko JPL tento týden propustí asi 5 % svých zaměstnanců kvůli škrtům v rozpočtu, což je druhé takové velké propouštění ve středisku za méně než rok. Propuštěno bude asi 325 zaměstnanců. Důvodem jsou výdaje pro fiskální rok 2025.
Snímkovací spektrometr na palubě družice Tanager-1 od Carbon Mapper Coalition identifikoval úniky metanu a oxidu uhličitého jak v USA, tak i v dalších státech. Data z přístroje navrženého v JPL prezentovala nezisková organizace Carbon Mapper. Za pozornost stály především výrony metanu v Pákistánu a Texasu, ale i výron oxidu uhličitého v Jižní Africe. Údaje pomohou dosáhnout cíle organizace Carbon Mapper, která chce v globálním měřítku identifikovat a měřit bodové zdroje skleníkových plynů.
Máme za sebou týden, který přinesl nečekané množství kosmických rekordů. V pravidelném souhrnu těch nejzajímavějších událostí uplynulého týdne se však krom počtu lidí na oběžné dráze a průběhu mise Polaris Dawn budeme věnovat i dalším tématům. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal velmi zajímavý objev na Marsu, kde se podařilo experimentem na Zemi potvrdit, jak vznikají maršovští pavouci. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. A pokud vše vyšlo, je toto první „normální“ článek na našem webu, který vychází v novém designu! Děkuji i já tímto Matějovi a dalším členům redakce, kteří se postarali o tuto změnu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Letní prázdniny se nachýlily ke svému konci a máme tu první zářijovou neděli. Ještě než ale začnou všechny možné školní povinnosti, čeká nás (kromě jiného) také 624. díl Kosmotýdeníku. Ten si v rámci hlavního tématu posvítí na přípravu nového amerického kosmického teleskopu, který bude mít za úkol vyhledávat zatím neznámá blízkozemní tělesa. Poskytne tak lidstvu cenné informace, zda náhodou naší planetě nehrozí srážka s nějakým kosmickým balvanem. Kromě toho ale bude řeč také o neúspěšném pokusu o přistání prvního stupně Falconu 9, následném uzemnění těchto nosičů a jejich rychlém návratu do služby, nebo o tom, proč tento týden neodstartovala velmi zajímavá mise Polaris Dawn.
Družice Tanager-1, která nese špičkový přístroj od NASA k detekci skleníkových plynů, dosáhl oběžné dráhy poté, co jej 16. srpna v rámci mise Transporter-11 vynesla z Vandenbergovy základny raketa Falcon 9. Pozemní týmy úspěšně navázaly komunikaci s družicí necelé tři hodiny po startu. Družice využije snímkovací spektrometr vyvinutý v Jet Propulsion Laboratory ke globálnímu měření emisí metanu a oxidu uhličitého, které vystopuje až na úroveň jednotlivých podniků. Tanager-1 byl vyvinut jako součást filantropicky financované koalice veřejného a státního sektoru, kterou vede nezisková organizace Carbon Mapper. Firma Planet Labs PBC, která postavila družici Tanager-1, je členem koalice Carbon Mapper, stejně jako JPL. Organizace se netají plánem postavit později druhou družici Tanager, která má opět nést snímkovací spektrometr z JPL.
Před několika týdny jsme Vás informovali o úvahách Evropské kosmické agentury na průzkum planetky Apophis, která se v roce 2029 výrazně přiblíží k Zemi. Podobné téma začíná rezonovat i v dalších kosmonautických kruzích. Když se v dubnu v technologickém středisku agentury ESA v Nizozemí konal workshop, kladl Rick Binzel účastníkům na srdce tři hlavní sdělení: „Apophis mine Zemi. Apophis mine Zemi a Apophis mine Zemi.“ Tato blízkozemní planetka o průměru zhruba 350 metrů se 13. dubna 2029 prosmýkne okolo Země ve vzdálenosti pouhých 32 000 kilometrů, tedy blíže, než kde leží geostacionární dráha. Pozorování již s jistotou vyloučila jakoukoliv šanci kolize planetky se Zemí nejen v roce 2029, ale i v dalších 100 letech.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.