Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Putování po nebeských palácích I. díl

Čínská kosmonautika zažívá v posledních letech těžko srovnatelný rozvoj, který tuto zemi regulérně zasadil vedle matadorů světové kosmonautiky, jakými jsou USA, stále ještě je Rusko a ESA. Nyní se na orbitální dráze nachází dvě čínské stanice. Ta první bohužel již nekontrolovatelně padá a ta druhá čeká na první posádku. Vzhledem k tomu, jak málo informací Čína o stanicích i jejich programu uvolňuje, je obtížné k ní říci něco podrobného. To nám však nezabrání, abychom v souvislosti s první vypuštěnou pilotovanou lodí ke stanici Tiangong-2 nepředstavili třídílný seriál o této stanici. A nakonec dojde snad i na ty podrobné technické údaje.

Vesmírné výzvy – září 2016

září 2016 zdroj: esa.int

Září kosmonautickými událostmi opravdu nešetřilo. Hodně jich bylo očekávaných, ale objevily se i neplánované, které fanoušky a zejména kosmické společnosti nepotěšily. Vesmírné výzvy proto přinášejí sedm hlavních reportáží a i stěny kosmonautické kostky mají co dělat, aby tlak vměstnaných informací ustály.

Vídeň ve znamení vesmíru

Logo letošního kongresu ASE

Není příliš obvyklé, aby článek začínal omluvou, leč nemohu jinak. Cítím potřebu omluvit se čtenářům za emoce, v jejichž područí jsem tento článek psal. Na svou obranu však musím podotknout, že před několika dny jsem se ocitl v ráji. Doslova. Ale začněme od začátku. Minulý týden byl pro hlavní město Rakouska ve znamení vesmíru, historie, současnosti a budoucnosti pilotované kosmonautiky a také ve znamení zajímavých setkání. Vídeň totiž hostila několik desítek kosmonautů, astronautů a taikonautů, kteří se sjeli na pravidelný Planetární kongres Asociace kosmických výzkumníků (ASE – Association of Space Explorers). Je možné, že někdo o těchto názvech čte vůbec poprvé, sluší se proto alespoň pár slovy přiblížit podstatu věci.

Epidemie závad motorů družic odkládá start

Americké letectvo momentálně řeší nepříjemnosti se svou družicí určenou ke sledování dráhy nepřátelských raket. Kvůli preventivní opatrnosti se musí odložit start a družice tak v našlapaném harmonogramu nosičů Atlas ztratí hned několik měsíců. Kdyby nebylo problémů dvou jiných družic s palubní tryskou, vydal by se aktuální satelit SBIRS GEO 3 na oběžnou dráhu už minulý týden, tedy 3. října. Americké letectvo k zastavení předstartovních příprav přistoupilo krátce předtím, než se do satelitu vyrobeného společností Lockheed Martin začalo tankovat palivo.

Schiaparelli se chystá na přistání

Minulý týden se evropský modul EDM nazývaný též Schiaparelli dočkal pokynů, které jasně definují časovou osu jeho aktivity. Pozemní týmy poslaly tyto pokyny na sondu TGO, ke které je sestupový modul připojen a která letí vstříc Marsu. Modul Schiaparelli je pevně spojen s mateřskou sondou již od startu a byl s ní spojen již několik dní předtím. K separaci obou těles dojde 16. října v 16:42 našeho času a zatímco sonda TGO vstoupí na oběžnou dráhu Marsu, modul EDM zamíří do atmosféry planety, na které se pokusí přistát. Cílem je nasbírat zkušenosti, které se budou hodit v roce 2020, až k Marsu poletí druhá část evropsko-ruského programu ExoMars, jejíž součástí už bude šestikolové vozítko.

Kosmotýdeník 212 (3.10. – 9.10.)

Poslední týdny jsou plné kosmických událostí a i ten právě uplynulý není výjimkou. My se podíváme jednak na ty, které se nám na portál už nevešly, a jednak si shrneme to, co již zaznělo. V hlavní zprávě se blíže zaměříme na let a náklad rakety Ariane 5, která vynesla dvojici telekomunikačních satelitů a sama ještě testovala svůj poslední stupeň. Podíváme se však také na plány společnosti Boeing a jejich návrh lunární orbitální základny, nebo na vypnutí pozemního testovacího modelu sondy Rosetta. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Opportunity má zajištěné další dva roky

Asi je zbytečné připomínat osud vozítka Opportunity, které v lednu roku 2004 přistálo na povrchu Marsu, aby zde během devadesáti dní provádělo průzkum. Rover funguje dodnes, na Rudé planetě už ujel více, než kolik uběhnou sportovci při maratonu (momentálně 43,44 km) a jeho výdrž můžeme nejlépe ocenit uznalým pokýváním hlavy. Nyní z NASA přišla další potěšující zpráva. Agentuře se podařilo zajistit finance na další dva roky provozu legendárního vozítka. Můžeme se tedy těšit na další úžasné pokračování tohoto (téměř) nekonečného příběhu.

Příběh objevu Philae

5. září vyšla na světlo světa úžasná novina o objevu modulu Philae na povrchu jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Od jeho nešťastného přistání v listopadu 2014, kdy zůstal zaklíněn někde mezi skalisky, kladli jsme si tuto základní otázku – „Kde se nachází Philae. A najdeme jej vůbec?“ Určité představy o jeho poloze jsme měli. Díky rádiovému signálu mezi ním a Rosettou se podařilo poměrně přesně určit místo na povrchu, ale pouze v rozmezí desítek až stovek metrů. Samotný detailní snímek nebyl tak úplně náhodně pořízený. Jisté náznaky, kde se Philae nachází, byly zveřejněny už dříve, ovšem tito kandidáti, na kterých mohl být modul vyfotografován, museli počkat na definitivní potvrzení až do zmíněného začátku září. Chtělo to trpělivost a trochu toho štěstí. Přitom dřívější data ho vlastně také ukázala. Pojďme se podívat na příběh, který nám vypráví Laurence O’Rourke, který vedl kampaň vedoucí k nalezení Philae.

Matthew udeřil na floridský kosmodrom

Rampa LC-40 na Mysu Canaveral má opravdu smůlu. Před měsícem na ní explodovala raketa Falcon 9 a nyní na ní v plné síle udeřil hurikán Matthew. Zatímco před měsícem šlo v podstatě o lokální událost, která neovlivnila okolí. Aktuálně je situace horší. Matthew dosahuje na pětistupňové škále druhého nejvyššího stupně a po ničivém průchodu přes Karibik dnes vpadl na Floridu. Prvním zasaženým místem byla oblast v okolí města Orlando. Na východním pobřeží Floridského poloostrova přitom leží Kennedyho kosmické středisko i  Cape Canaveral Air Force Station. Opravdu nejde o nic malého. Odborníci hovoří o jedné z nejsilnějších bouří, které zasáhly oblast kosmodromů za celých padesát let jejich existence.

Evropské přistání na Marsu se blíží

Plánovaný průběh přistání pouzdra Schiaparelli na Marsu

Hodiny neodbytně odtikávají čas do chvíle, kdy evropské testovací pouzdro EDM vstoupí do atmosféry Marsu a ověří zde technologie nutné pro přistání na této planetě. K tomuto důležitému momentu by mělo dojít 19. října a už nyní Vám mohu slíbit, že se z této události pokusíme udělat psaný online přenos. Ale dnešní článek bude o něčem jiném. Když jsme v neděli navštívili den otevřených dveří Technologického střediska ESA ESTEC v Noordwijku, běžela na jedné z obrazovek smyčka s videm, které popisovalo, jak má vypadat přistávací sekvence EDM. Bylo jen otázkou času, kdy ESA toto video uvolní i na svém YouTube kanálu. Nyní se tak stalo a my Vám tuto animaci rádi zprostředkujeme.