sociální sítě

Přímé přenosy

Přímý přenos je spuštěn

krátké zprávy

Spacety

Čínský výrobce družic Spacety dokončil několik kol kapitálového financování v hodnotě 190 milionů dolarů na rozšíření svého vertikálně integrovaného modelu výroby družic a datových služeb.

Rocket Lab

Společnost Rocket Lab získala kontrakt od japonské společnosti iQPS, která se zabývá radarovými družicemi, na tři další starty při kterých raketa Electron vynese tyto družice.

HawkEye 360

Společnost HawkEye 360 ​​10. dubna oznámila, že podala žádost o první veřejnou nabídku akcií (IPO), a stala se tak další kosmickou společností zaměřenou na obranu, která zkouší veřejné trhy.

Albedo

Společnost Albedo, bývalý startup zabývající se pozorováním Země, který se nyní zaměřuje na výrobu družic, 9. dubna oznámila plány na vyslání své druhé družice na velmi nízkou oběžnou dráhu Země.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly vybraly 14 společností, které se utkají o zakázky v rámci nového zadávání veřejných zakázek na družice a podpůrné technologie pro monitorování aktivity na geostacionární oběžné dráze v hodnotě 1,8 miliardy dolarů.

PLD Space

Společnost PLD Space podepsala 7. dubna s Evropskou investiční bankou (EIB) úvěr ve výši 30 milionů eur, který má podpořit závěrečnou fázi vývoje lehké rakety MIURA 5 od společnosti PLD.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: tiangong-1

Smělé čínské plány 20 let po první pilotované misi

Psal se 15. říjen roku 2003, když z kosmodromu Jiuquan v poušti Gobi v čínské provincii Gansu odstartovala raketa Dlouhý pochod 2F. Pod jejím aerodynamickým krytem se ukrývala kosmická loď Shenzhou 5 a v jejích útrobách ležel kosmonaut Yang Liwei. Šlo o misi mimořádného významu, jelikož šlo o počátek čínského pilotovaného kosmického programu. Při této misi vypustila Čína poprvé člověka do vesmíru. Od té chvíle už uplynulo 20 let, během kterých se čínské ambice stát se významným hráčem na globálním poli ještě zvýraznily. Čína dokázala vynést orbitální stanice, sondu k Marsu a na obzoru se již rýsují obrysy pilotovaného lunárního programu.

Kosmotýdeník 289 (26.3. – 1.4.)

Málokdy se stane, aby v jeden den proběhly hned tři starty a ještě k tomu výstup do volného prostoru. A to rozhodně nebyla poslední věc, kterou nám uplynulý týden představil. V hlavním tématu se budeme věnovat důvodům odkladu dalekohledu Jamese Webba, jehož nový termín startu – květen 2020 – nemusí být nutně poslední. V Kosmotýdeníku se však podíváme i na důvody přerušení video přenosu při posledním startu Falconu 9 a na další tradiční rubriky. Přeji vám pěknou neděli, během které vás málokdo nachytá a hezké čtení.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.