Kosmotýdeník 223 (19.12. – 25.12.)

Ani ve sváteční čas nebudete ochuzeni o souhrn těch nejzajímavějších událostí, které přinesl právě uplynulý týden. Kosmotýdeník tentokrát v hlavním tématu nabídne bližší pohled na vynesený čínský satelit TanSat, který si má ohlídat hromadění skleníkových plynů v atmosféře Země. Podíváme se však také na to, jak slaví Vánoce na ISS, nebo se podíváme na fotografie ze startu Ariane 5. Přeji vám pěkný první svátek vánoční a příjemné čtení.

Mars o Vánocích

Beagle 2 se svou robotickou paží zdroj:esa.int

V čase vánočním máme čas na malé zklidnění a tak často vzpomínáme, co jsme kde zažili s našimi blízkými, prohlížíme staré fotografie a vůbec relaxujeme. Pak jsou ale tací z nás, kteří se o vánočních svátcích rádi pohybují, někdo už jen pomocí auta, když objíždí známé a rodinu, někdo i po vlastních. Pro mě je to tak od všeho něco a protože jsme tvorové sentimentální, zavzpomínal jsem, kterak jsem já trávil Štedrý den s Marsem a zároveň myslím na všechny ty roboty, ať už funkční, nebo dávno umrzlé v marsovských pustinách. A dnes, kdy tento článek čtete máme důvod ke vzpomínce, byť poněkud smutné. Dnes před 13 lety se o přistání neúspěšně pokusil Beagle 2. A protože tu jsou mezi námi tací, kteří tehdy také kvůli němu nemohli spát, nebo tací, které zajímá, co se děje na Marsu o Vánocích, zvu vás k našemu svátečnímu čtení. A najdeme si chvilku i pro obdivovatele nebeských jevů obecně.

Soutěž s Johnem Glennem zná vítěze!

Ve středu 21. prosince 2016 jsme vyhlásili soutěž o obálku razítkovanou na mysu Canaveral v den startu prvního Američana na oběžnou dráhu, 20. února 1962. Jaké byly správné odpovědi a hlavně – jak dopadla? Do uzávěrky dorazilo celkem 63 odpovědí. Včetně dvaceti z jednoho zdroje (byť z různých adres). Nevíme, jestli někdo tak moc toužil po vítězství, nebo dle hesla „kam až sahají Hujerovi“ aktivoval celé příbuzenstvo, nebo prostě jen opakovaně zapomínal, že už vlastně soutěžil a nadšeně hledal správné odpovědi znovu a znovu… Drtivá většina odpovědí byla správně, takže jen jako formalitu přinášíme jejich přehled.

Cesta kosmonautiky zpět na výsluní

Stalo se již tradicí, že i na štědrý den vychází na Kosmonautixu článek. Takový článek je specifický. Vzhledem k pohodové atmosféře, klidu a míru, který má o Vánocích panovat, se článek snaží za něčím ohlédnout, nebo navodit správnou vánoční a kosmickou náladu naráz. V roce 2014 jste tak dostali návod, jak slavit Vánoce ve vesmíru. V roce následujícím jsme se ohlédli za nejsilnějšími nejen vánočními okamžiky strávenými ve vesmíru. Letos budeme opět bilancovat. K vánočnímu času patří i ohlížení se za uplynulými dny, měsíci a roky a hodnocení toho, co se za tu dobu změnilo. Dnes se ohlédneme za událostmi, které se udály v minulých pěti až šesti letech. Je to jednak doba shodná s existencí portálu Kosmonautix a také období, kdy se výrazně změnila kosmonautika a to velmi výrazným způsobem.

Rok 2016 z pohledu lodi Orion

Letošní rok se pomalu chýlí ke konci a proto si můžeme připomenut, co všechno nám přinesl. Velký pokrok zaznamenala výroba lodi Orion – jak NASA trefně poznamenala, v průběhu letošního roku se kov změnil v mistrovské dílo. V dnešním článku Vám přinášíme video (překvapí ještě někoho, že je ve FullHD?), které ukazuje všechny důležité milníky, kterými Orion letos prošel. Asi mi dáte za pravdu, když řeknu, že NASA umí dělat videa, která dokáží zaujmout. I na tomto díle si dali kameramani, střihači a animátoři záležet a výsledkem je „hutný vývar“, který ukazuje, co všechno Orion v letošním roce absolvoval. Do jeho premiérového letu už chybí méně než dva roky, takže na pracovníky čeká ještě mnoho práce.

Globální síť jménem Iridium – historie

Vizualizace použití systému Iridium

Ne každý komerční telekomunikační projekt se může pyšnit přívlastky jako nejsložitější, největší, nejznámější a zároveň také největší finanční průšvih, zbytečný, technologicky zastaralý a … stále funkční a pořád ještě „zářící“. Ale jeden takový tu určitě je. Jmenuje se Iridium. Pomalu umírá, ale stále je tu s námi, jako symbol vize, pokroku a vzdoru. Seznamte se.

Co se stalo s „Webbem“? Zatím nevíme

Jak jsme Vás již informovali před několika týdny, Dalekohled Jamese Webba nyní prochází v Goddardově středisku komplexní fází vibračních zkoušek. Při nich se teleskop posadí na vibrační stůl, který se následně začne chvět při různých frekvencích. Cílem je zjistit, zda konstrukce dalekohledu přežije vibrace rakety při startu, které nejsou vůbec slabé. Třetího prosince se ale musely tyto zkoušky přerušit. Některé akcelerometry, kterými je konstrukce doplněná, totiž začaly posílat jiná, než očekávaná data. Začaly proto dodatečné kontroly, které mají ověřit, odkud tato anomálie vzešla – ovšem bohužel zatím bezúspěšně.

Japonský průzkumník radiačních pásů

Vylepšená japonská raketa Epsilon odstartovala v úterý 20. prosince v poledne našeho času k nočnímu nebi z rampy kosmodromu Kagošima na ostrově Kjúšú. Šlo o premiérový let této vylepšené varianty a nákladem na této misi byl výzkumný satelit označovaný zkratkou ERG (Exploration of Energization and Radiation in Geospace). Tato družice se vydala na silně protáhlou oběžnou dráhu, která protíná van Allenovy pásy kolem Země. Právě na jejich výzkum se nová sonda zaměří. Japonci si od ní slibují lepší pochopení částicově-vlnové interakce v tomto silném magnetickém poli.

ŽIVĚ: Poslední start Ariane 5 v letošním roce

Aby bylo možné uzavřít statistiky startů za rok 2016, je potřeba odpálit ještě pár raket. Jednou z nich je i nejsilnější evropský nosič Ariane 5. Tato krasavice již stojí na odpalovací rampě kosmodromu v Kourou a čeká na start,který by měl přijít dnes ve 21:30 našeho času. Na oběžnou dráhu se vydávají hned dvě telekomunikační družice – jak již je u Ariane 5 tradicí. Dnes se jedná o Star One D1, JCSat 15. V tomto článku najdete nejen základní informace o obou vynášených družicích, ale také přehrávač přímého přenosu ze startu.

Osmý den s Johnem Glennem – soutěž

Celý minulý týden jsme si připomínali legendu světové kosmonautiky v seriálu „Sedm dní s Johnem Glennem“. Nyní ho doplníme o jedinečnou možnost: o soutěž, v níž se nehraje o nic menšího, než obálku razítkovanou 20. února 1962 na mysu Canaveral. Ano, o obálku razítkovanou v den (prvního) startu Johna Glenna na oběžnou dráhu.