ŽIVĚ: Výstup z ISS s mnoha úkoly

Američtí astronauti Michael Hopkins a Victor Glover by měli v sobotu ve 13:30 vystoupit z modulu Quest do volného prostoru, přičemž na ně čeká zhruba šest a půl hodiny dlouhý výstup. NASA TV se bude výstupu jako obvykle věnovat a její vysílání začne už ve 12:00 SEČ. Při výstupu samotném by měli astronauti odstranit dřívější propojky hadic s amoniakem a jednu z nich přemístí k modulu Quest – její instalací by se měla zlepšit efektivita chladicího systému. Dvojice se bude také věnovat propojování kabelů na evropské vědecké platformě Bartolomeo, což začalo už při výstupu 27. ledna. Na astronauty čeká také výměna kabelu pro radioamatérský systém. Aby toho nebylo málo, měli by oba muži také vyměnit bezdrátovou sestavu kamer na modulu Unity, nainstalovat vzpěru na tepelný kryt přechodové komory, který by pak měl být pevnější. Výčet úkolů obsahuje také natažení ethernetových kabelů, přes které budou proudit data ze dvou kamer s vysokým rozlišením, které se nainstalují na příhradovou konstrukci stanice.

Victor Glover bude velitelem výstupu (EV 1) a oblékne proto skafandr ozdobený červenými pruhy – zažívá sice svou první kosmickou misi, ale bude to již jeho čtvrtý výstup do volného prostoru! Mike Hopkins (EV 2) bude mít čistě bílý skafandr bez pruhů. Jeho helma však bude vybavena kamerou s vysokým rozlišením, která by měla poskytnout pozemním týmům dobrý výhled na konektory modulu Columbus. Propojení těchto konektorů je úkolem, který byl přeložen z minulých výstupů, aby měli astronauti čas na přípravu držáků nových fotovoltaických panelů, které na stanici dorazí už za pár měsíců.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://assets.simpleviewinc.com/…/astronauts_77a31dd4-af3b-4060-84f6-e8d324219994.jpg

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

18 komentářů ke článku “ŽIVĚ: Výstup z ISS s mnoha úkoly”

  1. ESA 1 napsal:

    Zajímavé………. SKVĚLÍ ČLÁNEK!!!!!

  2. Spytihněv napsal:

    Na FB se píše, že robotická paže ISS odhodila paletu se starými nikl-vodíkovými akumulátory, která zanikne v atmosféře za 2-4 roky. Copak je velký problém k ní připojit motor a poslat ten docela velký odpad do atmosféry Země rovnou nebo alespoň v nejbližší možné době? Pořád se řeší likvidace kosmického odpadu, ne kterou se v minulých letech a desetiletích nemyslelo a přitom tady máme příklad toho, kdy by to šlo vyřešit jednoduše. Místo toho nám bude na orbitě poletovat další kus něčeho.

    • Adam Rrezzaabek napsal:

      Myslím, že jeden kus poletující 2 roky není moc velký problém. Navíc s tim motorem by to nebylo tak jednoduché, asi by potřeboval i nějakou ovládací elektroniku a podobně. Nevyrobí se zadarmo a ani se tam nahoru sám nevyveze.
      Když už by chtěli být čistotní, tak dává asi větší smysl je soupnout treba do Cygnusu (pokud to je provedené)

      • Spytihněv napsal:

        Finanční náklady by byly vzhledem k celkovým nákladům na provoz a zásobování ISS zanedbatelné a především nepodstatné. Pokud to opravdu s úklidem na orbitě myslíme vážně a nejsou to jen plané plky, tak kdy jindy to realizovat než v případě, kdy stačí dopravit nákladní lodí motor, což je triviální záležitost. A montáž prostřednictvím lidských rukou také není problém.

        • Dušan Majer napsal:

          To je zásadní omyl myslet si, že stačí „jen motor“. K popisovanému úkolu totiž potřebujete celou řadu dalších systémů. Namátkou mne napadají nádrže na pohonné látky, korekční trysky, nebo aspoň gyroskopy, inerciální měřící jednotky a možná sledovače hvězd. Ten motor musí odněkud brát pohonné látky a taky musí hořet správným směrem. Jinak by jeho zážeh nadělal více škody než užitku. Když si to všechno sečtete, tak zjistíte, že už to opravdu není tak levné a jednoduché, jak se to na začátku mohlo zdát.
          je potřeba si uvědomit, že relativně velký objekt (cca délka 3,5 metru) na známé oběžné dráze nepředstavuje moc velké riziko – obzvlášť za situace, kdy je na oběžné dráze pod úrovní ISS. Nápad naložit to do nákladní lodi selhává. Neexistuje loď, která by byla schopna pojmout externí paletu HTV. Jednotlivé akumulátory by se snad daly umístit do trunků Dragonů, ale to by bylo na hodně dlouho a celou tu dobu by na ISS překážely staré akumulátory a externí paleta, které by jen zabíraly místo. Tohle bylo opravdu nejrozumnější řešení.

          • Spytihněv napsal:

            Palivo k tomu samozřejmě patří. Pokud jde o určení orientace, nešla by tato činnost nahradit rovnou vypuštěním správným směrem a v bezpečné vzdálenosti by se motor zažehl a dostal paletu na trajektorii do atmosféry? Na přesnosti vstupu moc nezáleží.

          • Dušan Majer napsal:

            Bohužel ne. Vezměte si třeba takový Sojuz – ano, je větší, je těžší, ale v základu ho můžeme +/- použít jako příklad – ten pro brzdící zážeh do atmosféry potřebuje zážeh trvající skoro pět minut. Kdybychom brali, že paleta je lehčí, stále jsou to minuty (pokud bychom zase nechtěli velký motor s větším tahem, ale ten by byl zase těžký). po takovou dobu by bylo riskantní spoléhat, že se nic nezvrtne. Jedinou možností by bylo uvést předtím plošinu do rotace, která by mohla pomoci se stabilizací, ale to taky není tak snadné. Zkrátka a dobře by se to jen komplikovalo.

          • Adam Rrezzaabek napsal:

            Sojuz se musí vrátit poměrně rychle, takhle u odpadu by pomohlo i to, kdyby se deorbitoval třeba měsíc. Představoval jsem si malé SRB, které se zažehne poté, co se odhodí od stanice a kus odletí. Ale nevím, jestli to má cenu. Jeden odpadek na pouhé dva roky IMO není moc problém

          • Dušan Majer napsal:

            A jak zajistíte, aby měly naprosto nerušený tah a nějaká malá odchylka nezpůsobila neřízenou rotaci / změnu letu? Tady jde o to, že všechny varianty jsou buďto drahé, náročné nebo riskantní. Zvolená varianta nepředstavuje žádné nebezpečí a je jednoduchá.

          • Spytihněv napsal:

            Díky za objasnění.

          • Dušan Majer napsal:

            Rádo se stalo.

    • PetrDub napsal:

      Když jsem tuto diskuzi včera četl, tak jsem si říkal, že použití motoru je zjevně složité a riskantní. Přemýšlel jsem však, zda by se nevyplatilo zařízení, které by dokázalo odpad vypustit nějakou smysluplnou rychlostí proti oběhu ISS. Moje představa byla taková, že v nejnižším bodě dráhy (pro jistotu, aby se ISS s odpadem už nepotkala) by se odpad „vystřelil“ směrem „dozadu“, tj. pohyboval by se po dráze, jejíž apogeum by bylo shodné s perigeem ISS. Vedlejším produktem by bylo drobné (nepřímo úměrné poměru hmotností odpadu a ISS) urychlení ISS, což by snižovalo spotřebu paliva pro korekce ISS.
      Dnes jsem to dal do Excelu (https://1drv.ms/x/s!AnE4L39k_cVR9Xc3dTxFNhBDOT5R?e=058rEC) a pokud jsem neudělal chybu, tak pokud bychom chtěli dostat perigeum dráhy odpadu na 200 km od povrchu, což již zajistí deorbitaci v řádu nejvýše týdnů, stačilo by odpad vypustit rychlostí (vůči stanici) 64 m/s, tj. 230 km/h. To mi přijde jako celkem málo a určitě by to šlo realizovat např. nějakým „prakem“ umístěným na hlavním nosníku ISS, popř. vozíčkem, který by se uměl dost rychle pohybovat podél něj (chápu, tady by k tomu musela být příprava od začátku). Pokud bychom odpad dokázali zpomalit o 100 m/s, tak by perigeum bylo 80 km nad povrchem a k deorbitaci by tak došlo nejspíše (v závislosti na tvaru odpadu) už po několika obězích.
      Neuvažovalo se někdy o něčem podobném, přijde mi to v podobě obdoby dětského praku jako relativně snadno realizovatelné (ve srovnání třeba s přistáním na Marsu pomocí létajícího jeřábu)?

      • Dušan Majer napsal:

        Problém je, že se bavíme o objektu, který váží skoro tři tuny. To už chce dost pohonných látek. S oblibou používám přirovnání ke kosmické lodi Sojuz. Ta je sice těžší, ale pro srovnání to stačí. Její brzdící zážeh trvá skoro pět minut. To hezky ukazuje, že je to poměrně náročné na změnu rychlosti.

        • PetrDub napsal:

          Souhlasím, že pro takto hmotný objekt by udělení potřebné rychlosti bylo značně náročné (i když rychlost samotná odpovídá např. rychlosti podání špičkových tenistů). Na druhé straně pokud by existovala snadná možnost deorbitace menších částí, tak by ty baterie posílali jednotlivě 🙂

          • Dušan Majer napsal:

            Připadá mi to hrozně komplikované. Zvolený přístup je jednoduchý a bezpečný – jelikož bude objekt pod dráhou ISS, tak pro ni nepředstavuje nebezpečí.

          • PetrDub napsal:

            Určitě se nepřu v tom, že zvolený přístup je určitě jednoduchý, je (pro ISS) bezpečný, ale není právě příkladný ve vztahu k dlouhodobé udržitelnosti přístupu do vesmíru. Čistě legislativně je to v pohodě, protože deorbitace řádově v nízkých letech stačí, ale vlajková loď kosmonautiky by měla (nebo alespoň mohla) jít, myslím, více příkladem. V každém případě díky za odpovědi!

          • Dušan Majer napsal:

            Není zač. Ona zmiňovaná udržitelnost se obecně vztahuje až k těm vyšším oběžným drahám.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.