Další neděle je tu a s ní přichází tradiční týdenní přehled nejzajímavějších událostí z kosmonautiky, které uplynulých sedm dní přineslo. Dnes bude hlavním tématem Kosmotýdeníku Hubbleův kosmický dalekohled, který v minulém týdnu vinou špatného softwaru skončil v nouzovém režimu. Nebyl to však jediný problém, který se této cenné observatoři přihodil. V dalších tématech se podíváme na úspěšný start čínské rakety CZ-7A, na odhození vysloužilých akumulátorů z ISS a mnoho dalšího. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Hubble se probral

Hubbleův kosmický dalekohled je stále jedinečným oknem pro studium vesmíru. Teleskop, který byl vynesen na oběžnou dráhu již v roce 1990, přinesl dlouhou řadu nečekaných objevů a úchvatných snímků vzdálených i relativně blízkých končin kosmického prostoru. Stejně jako vše ostatní však pomalu stárne a navíc již značně přesluhuje. Pátá a poslední servisní mise byla vypravena v roce 2009 a od té doby je již bez možnosti opravy. Minulou neděli se teleskop přepnul do nouzového režimu, nyní se podařilo částečně obnovit vědecká pozorování. Jaký problém dalekohled potkal?

Oprava Hubbleova kosmického dalekohledu
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/

Zásadní překvapení této malé nehody začaly drobnou softwarovou chybou, která však pomohla objevit další závady, které se nyní na dalekohledu řeší. Pojďme ale popořadě. V neděli sedmého března přešel dalekohled do nouzového režimu. Toto dalekohled učiní, kdykoli se na něm stane nějaká neočekávaná chyba. V nouzovém režimu pak čeká na zaslání příkazů ze Země. Při aktivaci nouzového režimu dojde například i k uzavření krytu na horním konci dalekohledu. O něm bude dnes ještě řeč.

Při analýze důvodů, proč dalekohled přešel do tohoto režimu, bylo zjištěno, že nedávný softwarový upgrade obsahoval chybu, která znemožňovala programu zapisovat na určitou část paměti hlavního počítače. To vyústilo k deaktivaci nouzového režimu, jelikož program nefungoval. Softwarový upgrade měl naučit dalekohled kompenzovat drobné výchylky jednoho jeho gyroskopu.

Gyroskop HST
Zdroj: https://i.ytimg.com/

Gyroskopy jsou nyní zásadní součástkou, která určuje životnost teleskopu. Pomocí nich se dalekohled natáčí k cílům svého pozorování a také díky nim měří přesný pohyb, který vykonal. Jejich přesnost je zásadní pro schopnost provádět vědeckou činnost, ale také se správně orientovat vůči Slunci. Každopádně pozemními týmy po zjištění chyby v softwaru tuto chybu opravují a zatím byl z hlavního počítače stažen tento problémový program, aby mohla být alespoň částečně obnovena vědecká pozorování. Na Zemi pak proběhne oprava daného programu a až bude připraven, bude na Hubble zase nahrán.

Nicméně tím celý příběh nekončí. V době, kdy se Hubble ocitl v nouzovém režimu, objevili inženýři další dvě závady. První z nich je závada na systému otevírání hlavního poklopu zrcadla, o kterém byla řeč na začátku. Tento poklop brání tomu, aby v případě, že se dalekohled v nouzovém režimu náhodou natočí ke Slunci, toto světlo nedopadlo na citlivé přístroje teleskopu. Po aktivaci nouzového režimu však zůstal kryt zavřený.

Wide Field Camera 3
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Na zaslané pokyny k otevření kryt nakonec vůbec nereagoval a to i přesto, že do motoru ovládajícího krytku šla energie. Naštěstí má Hubble k dispozici záložní motor, který po aktivaci kryt otevřel a je nyní veden jako hlavní motor. Nyní se pozemní tým zaměřuje na řešení příčiny selhání hlavního motoru pro otevírání víka.

Druhý problém, na který inženýři narazili, byl fakt, že do nejnovější vědecké kamery Wide Field Camera 3, která byla nainstalována během poslední mise raketoplánu, jde nižší napětí, než má. Kamera je kvůli tomu mimo provoz. Další přístroje teleskopu jsou však funkční a pokračují ve vědeckém programu. Problém s napájením tohoto důležitého přístroje je aktuálně v řešení a inženýři se pokusí jej opět zprovoznit.

Hubble zkrátka stárne a podobné problémy se budou postupně objevovat častěji. Zásadní jsou nyní gyroskopy, které zajišťují správné fungování teleskopu a bez kterých nebude schopný práce. Aktuálně fungují tři ze šesti, přičemž minulý rok, při oslavách třiceti let od vypuštění, sdělili inženýři programu, že očekávají zhruba pět let provozu této jedinečné kosmické observatoře. Díky pokusům na Zemi se pak našel způsob, jak zajistit pozorování dalekohledu i v případě, že bude fungovat jen jeden gyroskop. Omezí to sice dostupnou oblast pozorování, ale vědecká obec pro dalekohled i tak najde využití. Nesmíme také zapomínat, že se do kosmického prostoru chystá nová velká observatoř – Dalekohled Jamese Webba.

Kosmický přehled týdne:

Jak upozornil Michal Václavík z České kosmické kanceláře, raketa Sojuz-2 v letošním roce při některých letech změní své tradiční zeleno-oranžové rozložení barev. Namísto toho se dočkáme modro-bílé kombinace, která se stane připomínkou kulatého výročí od letu prvního člověka do kosmického prostoru, kterým byl Jurij Gagarin v roce 1961.

Skládání Sojuzu-2 v modro-bílé variantě
Zdroj: https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/

Takto by měla vypadat celá raketa Sojuz-2 v modro-bílé variantě
Zdroj: https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/

Ve čtvrtek robotická paže Mezinárodní kosmické stanice uvolnila nákladní paletu japonské nákladní lodi HTV-9, na které byly umístěny staré staniční akumulátory. Objekt o hmotnosti 2,9 tuny je zatím největším objektem, který byl ze stanice takto vypuštěn. Díky odporu zbytků atmosféry se bude dráha tohoto kusu stále snižovat, až zhruba za dva až čtyři roky shoří v horních vrstvách atmosféry. Jedná se tak o pomyslnou tečku za výměnou akumulátorů stanice. Japonské nákladní automatické lodě HTV přivezly mezi lety 2017 a 2020 celkem 24 kusů nových a výkonných lithium-iontových akumulátorů, které postupně nahradily 48 starých a slábnoucích nikl-vodíkových akumulátorů. Důvodem, proč byly staré akumulátory takto vyhozeny ze stanice, je to, že další loď HTV již nepřiletí a tak není možné tyto nefunkční akumulátory na loď připevnit a nechat shořet s ní. Po poslední misi HTV v roce 2020 se Japonsko soustředí na vývoj nové generace lodí označené HTV-X a původní nákladní paleta tak již postrádala smysl.

Vypuštění palety se starými akumulátory
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/

Odlétající paleta se starými akumulátory
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/

Jedenáctého března proběhl úspěšný start nové čínské rakety CZ-7A z kosmodromu Wenchang na ostrově Hainan. Nákladem byla experimentální družice nazvaná Shiyan 9, která bude zřejmě snímat povrch Země ve vysokém rozlišení z vyšší oběžné dráhy. Na družici se zřejmě testuje nová velmi výkonná optika disponující optickou membránovou čočkou využívající difrakční optiku – tato informace však není potvrzená. Jednalo se o druhý start rakety CZ-7A a zároveň první úspěšný, který tedy napravil neúspěšný start, jenž proběhl před rokem. Při prvním startu došlo zřejmě k závadě pomocného stupně, který po oddělení ztratil tah. Konkrétní důvody havárie nebyly čínskou stranou nikdy objasněny. Raketa CZ-7A je zástupcem nové generace čínských nosičů. Její derivát CZ-7 je určena pro vynášení nákladu k budoucí čínské modulární stanici, zatímco CZ-7A je středně silný nosič pro vynášení velkých družic.

Na tomto gifu si můžete prohlédnout, jak záměrně upadl poměrně velký kryt z podvozku vozítka Perseverance na Marsu. Jde o kryt systému sample-caching mechanism. Tímto otvorem pak bude vozítko na povrchu zanechávat odebrané potencionálně zajímavé vzorky v tubách, pro které se vypraví mise Mars Sample Return.

Kosmický přehled týdne:

Nadchází ideální čas na souhrn všech témat, kterým jsme se v uplynulém týdnu věnovali formou článků. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní zrekapitulovat. Hned na začátku týdne jsme vám připravili novinku v podobě tooltipů, díky kterým naleznete vysvětlení zkratek a názvů přímo v článku. Hned poté jste se dočkali pravidelného měsíčníku v podobě novinek ohledně přípravy a výstavby stanice Gateway. Následně jsme se mohli těšit z živého přenosu převozu dalšího exempláře prototypu lodi Starship, tentokrát s označením SN-11, který zamířil na rampu. V úterý jste se konečně dočkali prvního dílu nového seriálu, který se tentokrát bude věnovat historii vojenského projektu stanice MOL. Dočkali jsme se také startu Falconu 9, který vynášel dvacátou operační várku družic konstelace Starlink. Po odkladu jste start mohli vidět Živě a česky. Velmi zajímavý objev pomohla rozlousknout sonda Mars Express, která se věnovala faktu, že když začne na Marsu jaro, objeví se u téměř dvacetikilometrové sopky Arsia Mons oblak tvořený částicemi vodního ledu. Suborbitální raketa New Shepard bude využita pro studium ve snížené gravitaci, napodobující gravitační působení na Měsíci. Věnovali jsme se také netradičnímu tématu vesmírných lan. NASA zveřejnila datum opakování zkušebního zážehu centrálního stupně rakety SLS. Nové marsovské vozítko Perseverance již na Marsu vyzkoušelo i svůj laser a dokonce jsme se dočkali také zvukového záznamu z jeho pálení. Živě jste mohli sledovat další z řady vycházek do kosmického prostoru na Mezinárodní kosmické stanici, který byl tentokrát naplněn řadou úkolů. Věnovali jsme se také velmi nadějné, ale extrémně složité technologii motoru SABRE. Dočkali jste se i dalšího dílu seriálu Vesmírná technika, který se tentokrát věnoval misi Mars Pathfinder. V neděli jsme se pak připravovali na Živě a česky komentovaný start dvacáté první operační várky družic konstelace Starlink.

Snímek týdne:

V hale VAB na floridském kosmodromu byla dokončena instalace všech segmentů, které tvoří pomocné urychlovací bloky SRB pro centrální stupeň rakety SLS. Příprava první mise Artemis I tak zase pokročila. V polovině měsíce bychom se snad měli dočkat i opakovaného zážehu centrálního stupně SLS, NASA termín opakovaného zážehu směřuje na 18. března. Otázka, zda se první start SLS stihne ještě letos je stále otevřena, ačkoli mnohem pravděpodobnější je začátek roku příštího.

Kompletní urychlovací bloky SRB pro raketu SLS a misi Artemis I
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Video týdne:

Podívejte se na parádní časosběr vyzvednutí zkušebního kusu horního stupně připravované evropské rakety Ariane 6, který čeká statický zážeh.

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://spaceflightnow.com/
https://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2015/04/s125e007257.jpg
https://i.ytimg.com/vi/EZVGvPqZEwY/hqdefault.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2f/Wide_Field_Camera_3.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0c/Upgrading_Hubble_during_SM1.jpg
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…77d811c3ef37724257b87717368ef6f1&oe=6072E1FB
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…112845a79700db375a453a963bed574c&oe=6071C78A
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/2021/03/51028512788_d033f7ae29_k.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2021/03/ep9.jpeg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/ksc-20210303-ph-ilw01_0008.jpg