TOP5: Událostí roku 2021

Prázdniny se chýlí ke konci a tak je čas i na poslední letošní díl seriálu Top5. Ohlédneme se v něm za zásadními událostmi, které hýbaly světem, tak jak je viděly sondy z vesmíru. Bohužel se jedná o smutné a tragické momenty, které nám ovšem připomínají, že ve světě dochází ke změnám, které pocítíme všichni. Nerad bych spekuloval a hledal zde nějakou konkrétní příčinu, protože to není cílem tohoto článku. Co však popřít nelze je fakt, že za ony změny do určité míry může nesporně člověk. Svět se ovšem nemění pouze vlivem extrémního počasí, ale i celou řadou dalších událostí, které mění dlouho zavedené pořádky, a velkou roli v tom hraje moderní technologie, která pomáhá, ale mnohdy také škodí. Záleží totiž na tom, kdo jí používá. Například nedávno na obchodní tankovou loď Mercer Street zaútočily bezpilotní drony u pobřeží ostrova Masíra v Ománu. Jde o nový druh útoků, který je čím dál častější. Událost zachytila i družice společnosti MAXAR. Stroje snímkující Zemský povrch jsou velmi důležité, protože v mnoha oblastech lidské činnosti naopak významně pomáhají.

ŽIVĚ: 17. let New Shepard

Při svém zatím posledním letu se suborbitální nosič New Shepard dočkal poprvé lidské posádky na palubě. Nyní nás však čeká celkově sedmnáctá mise Programu New Shepard, při které bude stroj opět patřit vědeckým experimentům. Půjde již o čtvrtý let v letošním roce a osmý start tohoto konkrétního stroje. To, že jsou vědecké experimenty umístěny v kabině, není nic nového, ale teprve podruhé v historii najdeme jedno testovací zařízení i na vnější části pohonné jednotky. Jde o systém agentury NASA, který má být využit během přistání na povrchu Měsíce. Jelikož pohonná jednotka přistává motoricky, jedná se o dobrou analogii pro ověření technologie. Několikaminutový let by měl podle tweetu firmy začít ve čtvrtek v 15:35 SELČ a už na 15:00 našeho času je naplánován začátek přímého přenosu, který najdete v tomto článku.

Sonda Psyche se posouvá vstříc startu

Nový příspěvek do bohatého amerického programu Discovery, který má prozkoumat planetku bohatou na kovy, je na nejlepší cestě ke startu v srpnu 2022. Jelikož sondě Psyche zbývá do startu méně než rok, začíná růst nervozita a očekávání. Příští rok na jaře bude plně dokončená sonda odeslána z Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii na floridské Kennedyho středisko. Startovní okno pro vybranou raketu Falcon Heavy se otevře 1. srpna 2022. Začátkem roku 2026 pak sonda Psyche dorazí ke svému cíli – stejnojmenné planetce v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Vědci se domnívají, že tento objekt o šířce zhruba 226 kilometrů je převážně tvořen železem a niklem. Mohlo by se jednat o jádro dávné planety.

ESA žádá kandidáty na kosmonauty o trpělivost

Evropská kosmická agentura vydala zprávu, ve které žádá o trpělivost při zpracování více než 23 000 žádostí o vstup do oddílu astronautů. Konečný počet dalece překonal i ty nejoptimističtější odhady agentury. Vedoucí oddělení kosmické medicíny ve středisku astronautů EAC, Guillaume Weerts, je členem týmu, který vede výběr astronautů. Podle jeho slov můžeme počet žádostí považovat za pozitivní signál úrovně zájmu o kosmické aktivity v Evropě. Jedním dechem však dodává, že zpracování těchto žádostí bude nějaký čas trvat.

Thomasův fotokoutek 46

Olympijská pochodeň Tokyo 2020 na ISS. Zdroj: twitter.com

Vítejte u dalšího pokračování fotoseriálu z paluby Mezinárodní vesmírné stanice. Uvnitř najdete opravdu nádherné pohledy skrze nové okno modulu Nauka. Pobaví vás nález nečekaného dárku v mrazicím boxu dovezeném nákladní lodí Cygnus NG-16. Zúčastníte se s Akim módní přehlídky a samozřejmě se budete moci kochat nádhernými pohledy na planetu Zemi. Doporučit můžeme jeden opravdu netradiční záběr na část stanice i Zemi a to i s astronautem za okny, nebo nezvykle nasvícenou scenérii oblasti, kam řada lidí míří v létě na dovolenou. Někteří se možná dozví, že nedaleko francouzské pevniny je řada britských ostrůvků, nebo že v Evropě žijí volně ptáci, které by leckdo čekal pouze v ZOO.

Orion se už začíná skrývat pod panely

Experti na Kennedyho středisku na Floridě se pustili do závěrečné fáze příprav lodi Orion na misi Artemis I. Začala totiž instalace oblých panelů, které jsou součástí sestavy LAS. Tyto panely budou celkem čtyři a po jejich instalaci bude sestava LAS již kompletní. Technici z divize EGS (Exploration Ground Systems) Kennedyho střediska s kolegy z firmy Jacobs už nedávno připojily ke špičce lodi Orion samotnou záchrannou věžičku. Následně mohlo začít zvedání lehkých panelů, které společně vytvoří aerodynamický kryt. Ten má loď chránit před silným hlukem a vibracemi při startu. Jeden ze čtyř panelů je vybaven dvířky a právě přes něj bude možné před startem vstoupit do kabiny. Po startu, když už nebude potřebná, se 13,5 metru vysoká věžička LAS odhodí, čímž dojde k odlehčení nákladu.

Interakce mezi roboty a kosmickou stanicí

V dubnu 2021 se autonomně poletující robot typu Astrobee (viz náš starší článek), pojmenovaný Bumble, dočkal testu na palubě Mezinárodní kosmické stanice. Zkouška spočívala v průzkumu simulované anomálie. Simulace byla založena na tom, že by systémy podpory života na stanici detekovaly vysokou koncentraci oxidu uhličitého. Pokud by taková situace reálně nastala, představovala by pro sedm lidí, kteří žijí a pracují v této unikátní laboratoři, značné nebezpečí. Tady šlo ale pouze o simulaci. Malý robot krychlovitého tvaru se svižně pustil do pohybu po stanici, aby našel místo označené jako vpusť pro cirkulaci vzduchu. Následně zde použil své kamery a software analyzující záběry, aby hledal cizí objekt blokující vpusť vzduchu. Cizí objekt opravdu našel – ponožku. Ale žádný strach, jelikož šlo o simulaci, byl to jen vytištěný obrázek ponožky. Když Bumble detekoval překážku, zavolal si o pomoc s jejím odstraněním.

ŽIVĚ: Instalace držáku třetího panelu iROSA

Američan Mark Vande Hei a Japonec Akihiko Hošide v úterý nainstalují na část příhradové konstrukce stanice ISS označované P4 speciální držák. Ten umožní budoucí instalaci a rozložení třetího ze šesti nových fotovoltaických panelů iROSA, který vylepší jeden z osmi energetických kanálů (4A), který dodává energii například do modulů Harmony či Columbus. Oba muži také vymění zařízení měřící elektrický potenciál na panelech a blízkých površích. Přímý přenos začne v úterý ve 13:00 SELČ a oba astronauti opustí přechodovou komoru modulu Quest kolem 14:30. Jejich výstup by měl podle odhadu trvat zhruba 6 hodin a 50 minut.

Testy vibrací rakety SLS

Když jedete po nezpevněné cestě, tak můžete sedět i ve specializovaném off-roadu a přesto zažijete větší či menší úroveň vibrací a nárazů. Částečně za to může jev zvaný přirozená (též vlastní) frekvence. Jde o frekvenci, kterou má každý objekt a ta je vydávána ve chvíli, kdy objekt udeříme. Když se okolní vlivy jako je rychlost jízdy či (ne)rovnost silnice správně sejdou, začne auto vibrovat na své vlastní přirozené frekvenci. A proč na webu o kosmonautice píšeme o autech? Protože je to dobrý příměr z běžného života. Raketa prodírající se atmosférou, je na tom totiž úplně stejně. I raketa má svou přirozenou frekvenci a zažívá při startu dynamické procesy. Porozumění těmto frekvencím a jejich parametrům, je nezbytně důležité pro řízení raket – včetně velké chystané SLS – aby jejich atmosférická „silnice“ vedoucí na oběžnou dráhu byla co možná nejbezpečnější.

Curiosity navštívila geologicky atraktivní oblast

Velkou pozornost na sebe v posledních měsících poutá vozítko Perseverance, ale neměli bychom zapomínat ani na jeho staršího sourozence, tedy vozítko Curiosity, které již povrch Marsu brázdí devět let. Vozítko stále stoupá na horu Mount Sharp (Aeolis Mons) uprostřed kráteru Gale, který má průměr 154 kilometrů. Při své cestě vozítko navštívilo oblast, ve které pořídilo zajímavé fotky. Vše krásně zachycuje panorama pořízení kamerou MastCam během 3. července (3167. sol pobytu Curiosity na Marsu). Díky sondám, které obíhají kolem Rudé planety, víme, že se Curiosity nachází mezi oblastí, která je obohacena jílovitými minerály a lokalitou, kde dominují takzvané sulfáty. Geologické vrstvy v tomto místě mohou ukázat, jak kdysi dávno kráter Gale vysychal. Podobné změny jsou vidět i na jiných místech a jejich průzkum hezky zblízka byl hlavním dlouhodobým cílem mise.