TOP5: Událostí roku 2021

Prázdniny se chýlí ke konci a tak je čas i na poslední letošní díl seriálu Top5. Ohlédneme se v něm za zásadními událostmi, které hýbaly světem, tak jak je viděly sondy z vesmíru. Bohužel se jedná o smutné a tragické momenty, které nám ovšem připomínají, že ve světě dochází ke změnám, které pocítíme všichni. Nerad bych spekuloval a hledal zde nějakou konkrétní příčinu, protože to není cílem tohoto článku. Co však popřít nelze, je fakt, že za ony změny do určité míry může nesporně člověk. Svět se ovšem nemění pouze vlivem extrémního počasí, ale i celou řadou dalších událostí, které mění dlouho zavedené pořádky a velkou roli v tom hraje moderní technologie, která pomáhá, ale mnohdy také škodí. Záleží totiž na tom, kdo jí používá. Například nedávno na obchodní tankovou loď Mercer Street zaútočily bezpilotní drony u pobřeží ostrova Masíra v Ománu. Jde o nový druh útoků, který je čím dál častější. Událost zachytila i družice společnosti MAXAR. Stroje snímkující zemský povrch jsou velmi důležité, protože v mnoha oblastech lidské činnosti naopak významně pomáhají.

5. Ever Given blokuje Suezský průplav

Loď Ever Given zablokovala Suezský průplav.

Loď Ever Given zablokovala Suezský průplav. Zdroj: MAXAR

Havárie námořní kontejnerové lodě Ever Given v Suezském průplavu oblétla celý svět a rychle se stala zprávou číslo jedna. Co se tedy 23. března 2021 vlastně stalo? Obří, 400 metrů dlouhá kontejnerová loď Ever Given byla na cestě z malajsijského Johoru do nizozemského Rotterdamu. Při proplouvání Suezským kanálem směrem na Středozemní moře, se loď potýkala s nepřízní počasí. Konkrétně písečnou bouří a větším větrem, který pravděpodobně zapříčinil stočení přídě na pravobok a loď se zaklínila mezi oba břehy. Podle záznamu se ukázalo, že loď se ještě před zaklíněním nepohybovala průplavem ideálně. Důležitá vodní cesta byla blokována 6 dní. Vyprostit kolos se podařilo díky velkému nasazení a nutno podotknout, že nešlo o jednoduchou operaci. Vyšetřování jako jednu z příčin uvádí tzv. Bank Effect (vliv břehu, postranní efekt), což je asymetrický tok vody okolo lodi vyvolaný blízkostí břehu. V důsledku toho působí na loď boční síla většinou směřující k nejbližšímu břehu. Zjednodušeně řečeno tlak vody stačí záď lodi k nejbližšímu břehu. Tento jev závisí na mnoha parametrech, jako je tvar břehu, hloubka vody, vzdálenost břehu od lodi, vlastnosti lodi, rychlost lodi atd. Zdá se tedy, že příčinou je celá řada nešťastných náhod, které nakonec vedly až k zablokování celé vodní cesty tímto kolosem. Tato událost je mimochodem dobrou ukázkou, jak moc je svět vlastně závislý na lodní dopravě. Neměli bychom zapomínat, že až 90 procent veškerého zboží jde po vodě! Často se setkávám s názorem, že je lodní doprava přežitek. Opak je ovšem pravdou, a právě tato

Moment po vyproštění zachycen družicí GeoEye-1

Moment po vyproštění zachycen družicí GeoEye-1. Zdroj: MAXAR

událost to dobře ukázala. Lodní doprava je zatím nejefektivnější a ve skutečnosti nejekologičtější způsob přepravy zboží na světě a ve všech důležitých ohledech překonává ostatní druhy přepravy a přitom jde zároveň o vůbec ten nejstarší způsob. Uvízlou loď z vesmíru zachytila družice WorldView-2 26. března 2021. Vyprostit se podařilo jednu z největších lodí světa 29. března a i tento moment zachytila družice, tentokrát GeoEye-1. K vyproštění bylo třeba vyhloubit 17 m hlubokou díru u přídě plavidla a pomohl také silnější příliv, který dodal 45 cm vody. Uzavření frekventované vodní cesty mělo negativní dopad na obchodování mezi Evropou, Asií a Blízkým východem. Ve frontě na průjezd čekalo den před uvolněním nejméně 369 lodí. Některé lodě se vydaly alternativní trasou kolem afrického Mysu Dobré naděje. Tato cesta je asi o dva týdny delší a lodě na ní musí čelit riziku pirátství. Denně průplav využije asi 50 lodí a je tak realizováno asi 12 % světového obchodu. Po vyproštění byla loď Ever Given odtažena do Velkého hořkého jezera. Způsobené obchodní škody byly odhadovány na 9,6 miliardy dolarů. Nehoda částečně zasáhla i několik českých firem. Poslední čekající loď kvůli zablokování proplula průplavem 3. dubna.

4. Válka bez vítěze

Satelitní záběry na zničené budovy po náletech v Gaze, pořízené 12. května 2021.

Satelitní záběry na zničené budovy po náletech v Gaze, pořízené 12. května 2021. Zdroj: MAXAR

„Vládne zločin nebo šílenství? Oba se spojují, aby se rozdělily o svět“. Napsal C. Flammarion v roce 1885, když se zamýšlel nad smyslem války. Sám si byl ovšem dobře vědom, že svět bez válek je utopie a dodává: „Lidé jsou tak stvořeni: potřebují pánů, potřebují katů, potřebují běd“. Válka je prostě pokračováním politiky jinými prostředky a přesně tím byly i izraelsko-palestinské střety v květnu roku 2021. Přitom kořeny konfliktu mezi Palestinou a Izraelem lze vystopovat až do 19. století, a i v současnosti jde stále o jednu z nejpalčivějších událostí 21. století. Tentokrát šlo ale o zvláštní válku, boje ustaly, ale jasný vítěz není. Vítězství si připisují obě strany, jak Hamás s Islámským džihádem, tak Izrael. Ostřelovány byly nejrůznější strategické cíle, jak ukazují fotografie ze snímkovacích družic společnosti MAXAR. Byla ničena infrastruktura i sídla, jako například vysoká budova Al-Shoroukkde, kde se údajně nacházely kanceláře médií. Na zveřejněných obrázcích jdou vidět zdemolované budovy v Gaze po dopadu raket, často krátce po útoku. Bohužel útoky měly dopad na civilní obyvatelstvo a během raketových náletů umíraly také děti. Družice lze považovat za strategické zbraně a jejich význam i nadále stoupá. Například i dnes zůstávají některé části v této části Země v Google Maps rozmazány. K ukončení nepřátelských akcí došlo po vzájemné dohodě 21. května 2021. Jednoznačného vítěze ovšem konflikt nemá, alespoň se tedy snad podařilo „koupit“ zase pár let klidu…

3. Planeta hoří

Družice NASA pro pozorování Země Aqua zachytila ​​tento snímek požárů v republice Sacha na ruském severovýchodě 8. srpna 2021.

Družice NASA pro pozorování Země Aqua zachytila ​​tento snímek požárů v republice Sacha na ruském severovýchodě 8. srpna 2021. Zdroj: NASA

Rok 2021 si budeme mimo jiné pamatovat i jako rok obřích požárů. Po vlnách rekordních veder po celém světě propukly na řadě míst světa ničivé požáry. Turistické destinace v Turecku se proměnily v peklo a některé oblasti oheň doslova obklíčil. Řádění plamenů se neobešlo beze ztrat na lidských životech a tisíce místních přišly o střechu nad hlavou. Lidé zde situaci přirovnávali doslova k peklu. Požáry v Turecku byly tak rozsáhlé, že je bylo možné bez problémů sledovat i z kosmu. Družice Sentinel-2 například pořídila snímky z oblasti Manavgat, které ukazují, že zničená oblast je skutečně obrovská. Jeden ze snímků je v úvodu tohoto článku. Turecko ovšem není jedinou zemí, kterou zasáhly rozsáhlé požáry. Ty zuří i v Řecku a nebo v části Itálie. Řada lidí musela být evakuována a do Řecka vyrazili pomoci i čeští hasiči. Situace už byla stabilizovaná, ale na řadě míst hoří v Řecku stále. V Itálii by měla být velká ohniska také pod kontrolou. Přesně naopak je tomu ale na Sibiři. Tam požáry už zničily oblast vetší než polovina České Republiky. Na Sibiři přitom nejsou velké požáry nic neobvyklého, ale letos poprvé se tamní kouř dostal až na severní pól. Ukázala to data NASA. Kouř z lesních požárů urazil více než tři tisíce kilometrů z Jakutska a dolétl až na severní točnu. Něco podobného bylo pozorováno vůbec poprvé. Rusko začalo kvůli rozsahu v oblasti osévat mraky. Jednoduše řečeno uměle vyvolávají v některých oblastech déšť, který by měl pomoci dostat ničivé plameny pod kontrolu. S požáry ovšem letos bojovali například i v oblíbených destinacích v Chorvatsku a plameny se nevyhnuly ani Austrálii a Kanadě, kde doslova shořelo městečko Lytton.

2. Velká voda

Snímky z družice Sentinel-2 ukazují zasaženou oblast Ahrweiler před povodní a po částečném opadnutí vody.

Snímky z družice Sentinel-2 ukazují zasaženou oblast Ahrweiler před povodní a po částečném opadnutí vody. Zdroj: ESA/Copernicus

Extrémní počasí, které Evropa už dlouhá léta nezažila, i tak by se dal shrnout dosavadní rok 2021. Extrémní vedra střídaly extrémní srážky. Mezi 13. a 18. červencem 2021 vznikly v částech západní Evropy silné bouře s vydatnými dešti, což vedlo ke zvednutí hladin místních řek a rozsáhlým povodním. Katastrofa nejničivěji zasáhla především západní a později i jižní a východní oblasti Německa. Nepřipravené obyvatelstvo bylo zaskočeno a popisuje náhlý příval vod jako totální apokalypsu. Na řadě míst se ze silnic staly řeky a ulice pokryly vrstvy bahna. Rozbouřená voda brala vše, co jí stálo v cestě a dodnes se pohřešuje celá řada lidí, kteří si v mnoha případech nemohli ani zavolat o pomoc kvůli přerušenému telefonnímu spojení. Řada lidí přitom do poslední chvíle nic netušila a tak mnozí tou dobou byli na procházce se psem nebo pracovali na zahradě, když je strhla voda a odnesla už navždy. Celkem bylo ohlášeno 182 obětí v Německu. Šlo nejhorší přírodní katastrofu od roku 1962, kterou spolková republika zažila. Pojišťovny samozřejmě uvádějí, že šlo i o nejdražší událost, ale nechci uvádět přesná čísla, protože podle mého názoru jsou podobné události nevyčíslitelné a v takovýchto případech vnímám informace o penězích jako nepodstatné informace. Životy lidí totiž už nikdo nevrátí a o ty by mělo jít především. Neskutečný rozsah povodní ukázaly satelitní snímky z družic. Služba Copernicus Emergency Management Service jejíž součástí je také ESA. Přitom varovala před možným výskytem povodní kolem 9. července. Co nejpřesnější předpovědi závisí na včasných snímcích z jakéhokoli dostupného zdroje a datech. Příkladem takového zdroje jsou například družice Sentinel-1. Což je dvojce (Sentinel-1A a Sentinel-1B) družic zaměřených na počasí. Radar umožňuje sledovat dění i při velmi špatné viditelnosti. ESA družice využila k mapování zasažených oblastí a nashromážděná data poté pomohly efektivně vysílat pomoc, nebo nalézat nejhorší oblasti. Důležitá data ovšem poskytly i jiné družice jako například Meteosat-11, Landsat-8 a další. Voda zasáhla i další státy západní Evropy, jako například Belgii, Lucembursko, Holandsko a další. Nejničivěji ovšem voda řádila právě v Německu. Otevřelo to diskusi o systému včasného varování. Na řadě míst v Německu totiž již nemají klasické sirény a daly přednost moderním technologiím, jako jsou mobilní aplikace a možná právě to mohlo přispět k tomu, že o riziku vědělo málo lidí. Bohužel i takto se učíme, jak podobným katastrofám čelit v budoucnu.

Letecký snímek z města Erftstadt, které leží 20 km od Kolína nad Rýnem.

Letecký snímek z města Erftstadt, které leží 20 km od Kolína nad Rýnem. Zdroj: @BezRegKoeln/Twitter

1. Tornádo v Česku

Snímek z družice Sentinel-2 pořízený 29. června na kterém je jasně patrný zdevastovaný „pruh“ od obce Hrušky směrem k Hodonínu.

Snímek z družice Sentinel-2 pořízený 29. června na kterém je jasně patrný zdevastovaný „pruh“ od obce Hrušky směrem k Hodonínu. Zdroj: EUMETSAT

V podvečer 24. června 2021 se mnohým lidem v České republice změnil život a stačila k tomu jen chvilka. Jihovýchodní část naší země totiž zasáhlo tornádo a ne ledajaké, ale vůbec to nejsilnější v novodobé historii našeho státu. Extrémní meteorologický jev měl za následek ztráty na životech a obrovské materiální škody. Některé obce byly doslova srovnány se zemí. Podle mezinárodně uznávané Fujitovy stupnice bylo tornádo klasifikováno jako F4, což z něj činí jedno z nejsilnějších zaznamenaných tornád v Evropě! Smršť se vytvořila poblíž obce Hrušky. Na snímku z družice Sentinel-2 je vidět v levé, dolní části snímku. Tornádo se prohnalo jižní částí obce, kterou řádění změnilo k nepoznání a zamířilo severovýchodně. Celkově urazilo přibližně 21 km a pustošilo oblasti v šířce 300 až 500 metrů. Šest obcí bylo zdevastováno až konečně u

Data z družice Meteosat-10 ukazují jak nad Českou republikou vzniklo tornádo.

Data z družice Meteosat-10 ukazují jak nad Českou republikou vzniklo tornádo. Zdroj: EUMETSAT

obce Ratíškovice destrukce skončila. Řádění bylo patrné i na snímcích z družic, na kterých je dobře patrná zasažená oblast. Tornádo cestou poničilo vegetaci a analýzou dat založených na rozdílu fotosyntetické aktivity se podařilo ukázat přesnou dráhu i šířku zničené oblasti. Bouře, která způsobila tornádo, se vyvinula nad severovýchodním Rakouskem poblíž hranic s ČR odpoledne 24. června. Mimo jiné přinesla i silné krupobití. Byly zaznamenány kroupy v průměru okolo 7 cm. Zajímavostí je, že v týdnu od 21. června do Evropské databáze závažných povětrnostních podmínek (ESWD) bylo přijato celkem 1395 hlášení o tornádu, přičemž to české bylo ze všech úplně to nejsilnější. Důležitá data o bouři a formování supercely poskytla například i družice Meteosat-10, která pomohla vysvětlit co se ten den vlastně stalo. Záběry na zdevastované obce braly doslova dech. Desítky lidí byly bez střech nad hlavou. Ovšem nebyl čas na velké truchlení. Prakticky ihned započaly odklízecí a jiné práce. Obyvatelstvo se semklo a do oblasti zamířila pomoc z celé ČR. Obrovská vlna solidarity dala lidem alespoň naději. Na pomoc zasaženým oblastem se podařilo vybrat velký obnos peněz a osobně doufám, že se skutečně dostanou k těm, kteří je potřebují.

Je mi líto, že náš letošní seriál končí takto smutně, ale nechť je nám tento rok připomínkou, že svět se skutečně mění. Neměli bychom zapomínat, že to, co máme všichni opravdu společné, je svět na kterém žijeme. Země je naším domovem, a ruku na srdce – my se o něj nestaráme příliš dobře. Je třeba si uvědomit, že tu zatím není žádná planeta B, kam se můžeme v případě nouze jednoduše přesunout. Naše problémy nevyřeší ani žádný Superman nebo Batman. Neexistuje žádný spasitel. Tentokrát bude muset začít každý sám u sebe…

Zdroje obrázků:
https://www.hcstarcksolutions.com/wp-content/upl.jpg
https://pbs.twimg.com/media/Exag_x5XAAkzoTK?fojpg
https://pbs.twimg.com/media/Exp9yhRWEAEzFtn?fjpg
https://pbs.twimg.com/media/E1TDL8ZXMAYzO6X?jpg
https://eoimages.gsfc.nasa.gov/images/imagerecor.jpg
https://e3.365dm.com/21/07/1600xgermany-flood.jpg
https://dynaimage.cdn.cnngermany-flooding-aerial.jpg
https://www-cdn.eumetsat.int/files/2021-07/Fig1_.jpg

Zdroje Informací:
NASA
ESA
https://forum.kosmonautix.cz

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

13 komentářů ke článku “TOP5: Událostí roku 2021”

  1. Petr Kasan napsal:

    Dovolím si vložit odkaz na článek, který poskytuje širší pohled na změny klimatu na Zemi v dlouhodobém horizontu: http://m.zsch.cz/news/klima-na-zemi-a-slunecni-aktivita-pavel-kalenda/
    Je to dlouhé, ale velmi zajímavé čtení. Pomohlo mi uvědomit si, jak obrovsky rozsáhlý je kontext celé problematiky. Zároveň je napsán v „lidštině“, tedy dobře čitelný, a ozdrojovaný.
    Děkuji kosmonautixu za celý seriál TOP5 – každoročně příjemné prázdninové počtení.

    • Filip Fuksa napsal:

      Z materiálu, který jste nasdílel jsem přinejmenším rozladěn. Seriál TOP5 je skvělý, ale vysvětlení růstu průměrné globální teploty (a extrému počasí s tím spojených), které vámi sdílený dokument (dále Dokument) nabízí jsou jednoduše chybné.

      Dovolím si představit proč, jako základ své argumentace si dovoluji představit vlákno profesorky K. Hayhoe o tom, jaké důkazy nás vedou k tomu, že současný růst průměrných globálních teplot je odpovědný člověk. Do češtiny to přeložil účet Fakta o klimatu: https://twitter.com/faktaoklimatu/status/1403979036335001602?s=20

      1. Ten nejzásadnější problém vidím v tom, že Dokument nijak nevysvětluje, jak rostoucí koncentrace CO2 nemá vliv na růst průměrné globální teploty. Fyzika samotné molekuly CO2 a infračerveného záření je v tomto ohledu neprůstřelná. V Dokumentu zcela chybí argumenty, které by předpokládaný fyzikální nesoulad vysvětlovaly.
      2. Nelze popírat, že by Slunce nemělo na naše klima vliv, je dokonce tím nejzásadnějším zdrojem energie pro naši atmosféru, ale neznamená to, že by nemohl mít vliv člověk. Jen pro představu, bez skleníkového efektu by teplota planety byla cca o 33 °C nižší, než je v současnosti.
      3. graf 1 představuje vývoj koncentrace CO2 v atmosféře za posledních několik milionů let. Nikdo netvrdí, že by se koncentrace CO2 v minulosti neměnila, neznamená to ale, že by dnes nemohl mít vliv člověk. Navíc graf je těžké posoudit a porovnat se současností. Na tu se sice odkazuje, ale vzhledem ke škále, kterou graf má je prakticky nemožné zhodnotit současný nárůst koncentrací CO2. Zároveň je třeba upozornit, že Země procházela za posledních 500 milionů let mnoha změnami. Měnila se aktivita Slunce, pozice kontinentů, složení atmosféry a mnohé další. Za řádově lepší shrnutí vývoje koncentrací CO2 na zemi považuji například Wiki: https://en.wikipedia.org/wiki/Carbon_dioxide_in_Earth%27s_atmosphere
      4. graf 3 využívá data ze stanice Vostok. Nemám problém se samotnými daty, ale se závěrem, který jedno místo na planetě rozšiřuje na celou Zemi. Globální průměry a závěry musí být postaveny na globálních průměrech. V mnoha ohledech je Antarktida z pohledu globálního klimatu problematické místo, protože má na Zemi velmi specifickou pozici a je od ostatních kontinentů oddělena oceánem. Poslední doba ledová měla zhruba o 4 °C nižší průměrnou globální teplotu, než je v současnosti. Závěr Dokumentu, že rozdíly mezi doby ledovými a meziledovými byly 10 °C nepovažuji proto za validní – globálně, pro Vostok samozřejmě platí.
      5. graf 4 – podobný problém, jako u grafu 1. Nepřehledná škála, která zamlžuje současnou změnu. Za lepší data považuji například tento graf: https://scitechdaily.com/66-million-years-of-earths-climate-history-uncovered-puts-current-changes-in-context/ A rovnou dodávám, že současná změna je bezprecedentně rychlá.
      6. graf 7 – první problém je využití dat k deklarování závěru pouze z jednoho místa. Viz bod 4. Závěr komentáře, že teplota definuje koncentraci CO2 v atmosféře považuji za chybný. Zaprvé, v celkových číslech oceán CO2 spíše pohlcuje, než aby jej produkoval. Zadruhé tu skutečně ten mechanismus, jehož prostřednictvím zpětná vazba CO2 zesiluje výkyvy teploty během pleistocénních ledových/meziledových cyklů existuje. V dnešním světě ale parciální tlak CO2, velmi zvýšený v důsledku emisí z fosilních paliv ,způsobuje tok CO2 z atmosféry do oceánů. To je známo z desetiletí oceánografických průzkumů, které ukazují, že oceány jsou spíše „propadem“ oxidu uhličitého z atmosféry než jeho zdrojem. Více zde: https://skepticalscience.com/arg_warmco2_cz.htm
      7. graf 23 – deklarované závěry považuji chybné na několika místech. Oceán je opravdu výměníkem tepla, ale pokud se podíváme na jeho globální průměrnou teplotu, tak roste, deklarovaný závěr v Dokumentu je tedy chybný. Viz například zde: https://www.iucn.org/resources/issues-briefs/ocean-warming Zároveň je zde uváděn příklad, že 4 % energie Slunce stačí pokrýt všechny zemětřesení apod. Zemětřesení ale vzniká ze zcela jiných důvodů, než je energie Slunce. Příklad proto nedává smysl. Zároveň platí, že pevnina se ohřívá a chladne zásadně rychleji než oceán. Což je opět v rozporu deklarovaným závěrem.
      8. schválně jsem nekomentoval grafy, které komentují aktivitu Slunce. K tomu si dovolím dva odkazy. Oba vysvětlují stejnou věc – Slunce v aktivitě drobně klesá, respektive Slunce není příčinou současného globálního oteplování. První odkaz zde: https://www.realclimate.org/index.php/archives/2011/06/what-if-the-sun-went-into-a-new-grand-minimum/ Druhý zde: https://skepticalscience.com/solar-activity-sunspots-global-warming.htm A dovoluji si k tomu i dodat, že pokud by to byla pravda, atmosféra by se ohřívala ve vysokých vrstvách dříve než v nižších, což se neděje.
      9. V závěru Dokumentu je diskutován pozitivní vliv vyšší koncentrace CO2 na růst rostlin. Neplatí to bohužel pro všechny rostliny, zároveň za posledních minimálně 800 000 let se pohybovala koncentrace níže než 280 ppm, takže evolučně jsou rostliny připraveny právě na to. A nakonec – růst koncetrace CO2 vede k vyšší pravděpodobnosti extrémního počasí. Takže je sice pravděpodobné, že některé rostliny porostou rychleji, ale jak Dokument sám deklaruje, pravděpodobnost, že se dožijí dospělosti je nižší. A krom toho, četl jsem nedávno studii, ve které autoři deklarují, že sice vyšší koncentrace CO2 vede k nárůstu dřevní hmoty, ale má to krátkodobý efekt. Odkaz bohužel nemám, berte tento argument prosím proto s rezervou.
      10. Na konec si dovolím poznámku o samotných autorech. Ani jeden z nich není klimatolog – netvrdím, že je obecně špatně, že by nemohli neexperti komentovat expertní téma, ale obecně vzato mám k jejich závěrům nedůvěru. Už i proto, že jejich závěry jsou v zásadním nesouladu se závěry klimatologů, tedy expertů, kteří se tématu věnují na řádově podrobnější úrovni

      Závěrem si dovolím představit ještě shrnutí empirických důkazů o vlivu CO2 na klima: https://faktaoklimatu.cz/explainery/dukazy-vlivu-co2

      A ano, autoři Dokumentu téma představují relativně pěkně, ale bohužel chybně. Svět ve kterém žijeme není jednoduchý a plný protikladů a často ta jednoduchá vysvětlení bohužel neplatí.

      A nakonec ještě jedna studie, tentokrát o propojení nedávného extrému počasí v Německu (Z. Evropě) – extrémních srážek – s klimatickou změnou https://twitter.com/FrediOtto/status/1430043706741207045

      • Filip Fuksa napsal:

        A koukám, že jsem to nezvládl rozdělit na odstavce, stejný text proto dávám ještě jednou a lépe.

        Z materiálu, který jste nasdílel jsem přinejmenším rozladěn. Seriál TOP5 je skvělý, ale vysvětlení růstu průměrné globální teploty (a extrému počasí s tím spojených), které vámi sdílený dokument (dále Dokument) nabízí jsou jednoduše chybné.

        Dovolím si představit proč, jako základ své argumentace si dovoluji představit vlákno profesorky K. Hayhoe o tom, jaké důkazy nás vedou k tomu, že současný růst průměrných globálních teplot je odpovědný člověk. Do češtiny to přeložil účet Fakta o klimatu: https://twitter.com/faktaoklimatu/status/1403979036335001602?s=20

        1. Ten nejzásadnější problém vidím v tom, že Dokument nijak nevysvětluje, jak rostoucí koncentrace CO2 nemá vliv na růst průměrné globální teploty. Fyzika samotné molekuly CO2 a infračerveného záření je v tomto ohledu neprůstřelná. V Dokumentu zcela chybí argumenty, které by předpokládaný fyzikální nesoulad vysvětlovaly.

        2. Nelze popírat, že by Slunce nemělo na naše klima vliv, je dokonce tím nejzásadnějším zdrojem energie pro naši atmosféru, ale neznamená to, že by nemohl mít vliv člověk. Jen pro představu, bez skleníkového efektu by teplota planety byla cca o 33 °C nižší, než je v současnosti.

        3. graf 1 představuje vývoj koncentrace CO2 v atmosféře za posledních několik milionů let. Nikdo netvrdí, že by se koncentrace CO2 v minulosti neměnila, neznamená to ale, že by dnes nemohl mít vliv člověk. Navíc graf je těžké posoudit a porovnat se současností. Na tu se sice odkazuje, ale vzhledem ke škále, kterou graf má je prakticky nemožné zhodnotit současný nárůst koncentrací CO2. Zároveň je třeba upozornit, že Země procházela za posledních 500 milionů let mnoha změnami. Měnila se aktivita Slunce, pozice kontinentů, složení atmosféry a mnohé další. Za řádově lepší shrnutí vývoje koncentrací CO2 na zemi považuji například Wiki: https://en.wikipedia.org/wiki/Carbon_dioxide_in_Earth%27s_atmosphere

        4. graf 3 využívá data ze stanice Vostok. Nemám problém se samotnými daty, ale se závěrem, který jedno místo na planetě rozšiřuje na celou Zemi. Globální průměry a závěry musí být postaveny na globálních průměrech. V mnoha ohledech je Antarktida z pohledu globálního klimatu problematické místo, protože má na Zemi velmi specifickou pozici a je od ostatních kontinentů oddělena oceánem. Poslední doba ledová měla zhruba o 4 °C nižší průměrnou globální teplotu, než je v současnosti. Závěr Dokumentu, že rozdíly mezi doby ledovými a meziledovými byly 10 °C nepovažuji proto za validní – globálně, pro Vostok samozřejmě platí.

        5. graf 4 – podobný problém, jako u grafu 1. Nepřehledná škála, která zamlžuje současnou změnu. Za lepší data považuji například tento graf: https://scitechdaily.com/66-million-years-of-earths-climate-history-uncovered-puts-current-changes-in-context/ A rovnou dodávám, že současná změna je bezprecedentně rychlá.

        6. graf 7 – první problém je využití dat k deklarování závěru pouze z jednoho místa. Viz bod 4. Závěr komentáře, že teplota definuje koncentraci CO2 v atmosféře považuji za chybný. Zaprvé, v celkových číslech oceán CO2 spíše pohlcuje, než aby jej produkoval. Zadruhé tu skutečně ten mechanismus, jehož prostřednictvím zpětná vazba CO2 zesiluje výkyvy teploty během pleistocénních ledových/meziledových cyklů existuje. V dnešním světě ale parciální tlak CO2, velmi zvýšený v důsledku emisí z fosilních paliv ,způsobuje tok CO2 z atmosféry do oceánů. To je známo z desetiletí oceánografických průzkumů, které ukazují, že oceány jsou spíše „propadem“ oxidu uhličitého z atmosféry než jeho zdrojem. Více zde: https://skepticalscience.com/arg_warmco2_cz.htm

        7. graf 23 – deklarované závěry považuji chybné na několika místech. Oceán je opravdu výměníkem tepla, ale pokud se podíváme na jeho globální průměrnou teplotu, tak roste, deklarovaný závěr v Dokumentu je tedy chybný. Viz například zde: https://www.iucn.org/resources/issues-briefs/ocean-warming Zároveň je zde uváděn příklad, že 4 % energie Slunce stačí pokrýt všechny zemětřesení apod. Zemětřesení ale vzniká ze zcela jiných důvodů, než je energie Slunce. Příklad proto nedává smysl. Zároveň platí, že pevnina se ohřívá a chladne zásadně rychleji než oceán. Což je opět v rozporu deklarovaným závěrem.

        8. schválně jsem nekomentoval grafy, které komentují aktivitu Slunce. K tomu si dovolím dva odkazy. Oba vysvětlují stejnou věc – Slunce v aktivitě drobně klesá, respektive Slunce není příčinou současného globálního oteplování. První odkaz zde: https://www.realclimate.org/index.php/archives/2011/06/what-if-the-sun-went-into-a-new-grand-minimum/ Druhý zde: https://skepticalscience.com/solar-activity-sunspots-global-warming.htm A dovoluji si k tomu i dodat, že pokud by to byla pravda, atmosféra by se ohřívala ve vysokých vrstvách dříve než v nižších, což se neděje.

        9. V závěru Dokumentu je diskutován pozitivní vliv vyšší koncentrace CO2 na růst rostlin. Neplatí to bohužel pro všechny rostliny, zároveň za posledních minimálně 800 000 let se pohybovala koncentrace níže než 280 ppm, takže evolučně jsou rostliny připraveny právě na to. A nakonec – růst koncetrace CO2 vede k vyšší pravděpodobnosti extrémního počasí. Takže je sice pravděpodobné, že některé rostliny porostou rychleji, ale jak Dokument sám deklaruje, pravděpodobnost, že se dožijí dospělosti je nižší. A krom toho, četl jsem nedávno studii, ve které autoři deklarují, že sice vyšší koncentrace CO2 vede k nárůstu dřevní hmoty, ale má to krátkodobý efekt. Odkaz bohužel nemám, berte tento argument prosím proto s rezervou.

        10. Na konec si dovolím poznámku o samotných autorech. Ani jeden z nich není klimatolog – netvrdím, že je obecně špatně, že by nemohli neexperti komentovat expertní téma, ale obecně vzato mám k jejich závěrům nedůvěru. Už i proto, že jejich závěry jsou v zásadním nesouladu se závěry klimatologů, tedy expertů, kteří se tématu věnují na řádově podrobnější úrovni

        Závěrem si dovolím představit ještě shrnutí empirických důkazů o vlivu CO2 na klima: https://faktaoklimatu.cz/explainery/dukazy-vlivu-co2 A ano, autoři Dokumentu téma představují relativně pěkně, ale bohužel chybně. Svět ve kterém žijeme není jednoduchý a plný protikladů a často ta jednoduchá vysvětlení bohužel neplatí.

        A nakonec ještě jedna studie, tentokrát o propojení nedávného extrému počasí v Německu (Z. Evropě) – extrémních srážek – s klimatickou změnou https://twitter.com/FrediOtto/status/1430043706741207045

        • Petr Kasan napsal:

          Vliv činnosti člověka na klima dnes snad již nikdo soudný nepopírá, míra tohoto působení je – a ještě dlouho bude – předmětem výzkumu, stejně jako pochopení dopadů, které se dnes prezentují jako a priori negativní, a bohužel se mnohdy zneužívají jako mocensko-politický nástroj.

          Každá studie může mít v něčem pravdu a v něčem se mýlit, z historie to známe velmi dobře. Odsuzovat jednu z nich na základě toho, že autoři nejsou klimatologové, mi přijde zkratkovité.

          Můžete nesouhasit, uvádět protiargumenty, o tom je koneckonců diskuze. Neumím a ani nechci polemizovat – nejsem odborník na toto téma.

          • Filip Fuksa napsal:

            Díky za odpověď.
            Myslím, že argumentů, proč je vámi sdílený Dokument chybný jsem uvedl dostatek a trochu mne mrzí, že jste se zaměřil zrovna na ten desátý. Příště bych jej – po vaší zpětné vazbě – neuváděl. Snažil jsem se napsat, nikoli že by pánové neměli o klimatu psát, ale že jsem k jejim závěrům více nedůvěřivý, než kdyby to byli klimatologové.

            Jsem přesvědčen, že zásadně podceňujete míru znalostí o vlivu člověka na klima. Za velmi dobrý příklad, jen s trochu komplikovaným fyzikálním vyjádřením je změna radiačního působení atmosféry mezi léty 1750 – 2011, ve které můžete porovnat vliv člověka a vliv přírody. Viz https://www.eea.europa.eu/data-and-maps/figures/radiative-forcing-estimates-in-2011
            Případně doporučuji shrnutí poslední zprávy IPCC, ze které vyplývá, že současné oteplení +1,09 °C je za +1,07 °C odpovědný člověk, za zbytek příroda.

            Přeji pěkný víkend FF.

          • Petr Kasan napsal:

            To škatulkování na klimatology a neklimatology bych s dovolením úplně vynechal – nemá to žádnou vypovídací hodnotu vzhledem ke kvalitě výstupu. Všimněte si, že kritizujte grafy, jichž zmínění pánové nejsou autory, pouze je do své práce převzali, a to včetně interpretace.

            Zprávy IPCC… to prosím ne, držme se seriózních zdrojů 🙂

        • pave69 napsal:

          No to jsou ideologické žvásty. Jen příklad, trochu zjednodušený do hlavních tezí „ekodiskutéra“:
          bod 4 – „data ze stanice Vostok, ta jsou nepoužitelná.“
          bod 3 – váš graf není moc dobrý, mnohem lepší je ten na odkaze, je správně hokejkový (ovšem shodou okolností čerpá prehistorická data právě z ledovce Antarktidy, který vtipně zpochybňujete hned v bodě 4)
          atd, atd.

          • Filip Fuksa napsal:

            Díky za komentář, Pavle. Odhlédněme od ideologického balastu, který jste napsal. Pokusím se vám vysvětlit podrobněji bod 3 & 4.

            Ad bod 4 – nenapsal jsem, že data jsou nepoužitelná. Napsal jsem, že závěr o vývoj globálních teplot (přesněji o rozdílu mezi glaciálem a interglaciálem) je stavěn pouze na datech z Vostoku. Což považuji za chybný přístup – zaprvé je Antarktida v oblasti klimatu dost specifické místo, zadruhé nepovažuji za správné na základě jedné datové řady dělat globální závěry.

            Ad bod 3 – jak jsem psal výše, nemám problém s daty ze stanice Vostok. Nemám tedy ani problém používat data ze stanice Vostok, pokud jsou použita jako jedna z mnoha referenčních hodnot pro výstup hodnotící globální vývoj.
            Graf použitý v dokumentu podle mého přesvědčení volí naprosto nevhodnou škálu / měřítko – data sama o sobě opět za špatná nepovažuji. Považuji pouze zvolený graf za zavádějící ve vztahu k argumentu, který má podpořit. Autoři dokumentu tvrdí, že tu byly mnohem vyšší koncentrace CO2 (což nepopírám), zároveň upozorňují, že současný stav je „ten malý ždibík na konci“ (parafrázuji), což ale ve zvoleném měřítku nemá žádnou vypovídací hodnotu. Proto si myslím, že pro popis současné situace je lepší graf, který má takové měřítko, které názorněji popisuje současnost. Na což jsem odkázal.

            Budu rád za vaši další případnou zpětnou vazbu. Vaše argumenty mne nepřesvědčily, že bych na svých závěrech měl něco chybně. Přeji pěkný víkend.

  2. Filip Fuksa napsal:

    Musím říci, pane Kasane, že mne vaše poslední odpověď, na kterou nemohu z nějakého důvodu odpovědět zklamala. Píšete:

    „To škatulkování na klimatology a neklimatology bych s dovolením úplně vynechal – nemá to žádnou vypovídací hodnotu vzhledem ke kvalitě výstupu. Všimněte si, že kritizujte grafy, jichž zmínění pánové nejsou autory, pouze je do své práce převzali, a to včetně interpretace.

    Zprávy IPCC… to prosím ne, držme se seriózních zdrojů “

    Jak jsem napsal, považuji závěry ve vámi sdíleném dokumentu za chybné, bez ohledu na to, zda je psali nebo nepsali klimatologové. Ačkoli pánové sami žádné grafy opravdu nepředkládají, jejich interpretace je jednoduše chybná – důvody jsem prezentoval dostatečně. Jsem trochu překvapen, že se stále točíte kolem jednoho argumentu, který sám nepovažuji za důležitý, navíc bych jej nepovažoval ani za argument, ale spíše za řečnickou otázku.
    A co mne překvapilo nejvíc, je váš závěr, že IPCC není seriózní zdroj. Poté co upozorníte na zdroj, který prokazatelně má ve své argumentaci chyby, shrnete závěry vědců, kteří se klimatem zabývají jako „neseriózní zdroj“. Doporučuji vám k četbě následující shrnutí, abyste získal představu, jak IPCC funguje: https://faktaoklimatu.cz/explainery/zpravy-ipcc

    Považuji tímto naši další diskuzi za zbytečnou, přeji pěkný zbytek víkendu.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.