ŽIVĚ: 17. let New Shepard

Při svém zatím posledním letu se suborbitální nosič New Shepard dočkal poprvé lidské posádky na palubě. Nyní nás však čeká celkově sedmnáctá mise Programu New Shepard, při které bude stroj opět patřit vědeckým experimentům. Půjde již o čtvrtý let v letošním roce a osmý start tohoto konkrétního stroje. To, že jsou vědecké experimenty umístěny v kabině, není nic nového, ale teprve podruhé v historii najdeme jedno testovací zařízení i na vnější části pohonné jednotky. Jde o systém agentury NASA, který má být využit během přistání na povrchu Měsíce. Jelikož pohonná jednotka přistává motoricky, jedná se o dobrou analogii pro ověření technologie. Několikaminutový let by měl podle tweetu firmy začít ve čtvrtek v 15:35 SELČ a už na 15:00 našeho času je naplánován začátek přímého přenosu, který najdete v tomto článku.

Zdroje informací:
https://www.blueorigin.com/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/E9pmI7tXIAgPqS3?format=jpg&name=4096×4096

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

17 komentářů ke článku “ŽIVĚ: 17. let New Shepard”

  1. Ivo napsal:

    Tolik startů a žádný posun v před. Stále stejně dlouhé přistání a navíc i poměrně nepřesné. Chápu že je jim to asi jedno, ale je vidět, že to majitel neřeší, protože tomu buď nerozumí a nebo mu bylo vysvětleno, že to jinak nejde a on to vzal jako pravdu.

    • Adam Rrezzaabek napsal:

      A vadí to něčemu? Pokud se nepletu, tak NS bude vždy nosit jen a pouze NS, takže vyšší nosnost by nebyla k ničemu. A do vyšší výšky možná stejně nemůžou kvůli teplu

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Tady jde o to, že je to vážně jedno. Nic by tím nezískali. Hlavní je vždy bezpečnost a to se daří.

      • PetrDub napsal:

        Tady si troufnu trochu oponovat – to dlouhé přistání je spojené se značnými gravitačními ztrátami. Pokud by přistávali „zostra“ podobně jako F9, tak nemusí při přistávacím manévru spálit tolik paliva. A palivo pro přistání je velmi drahý špás, protože jej musí nést celou dobu cestou nahoru a stupeň je pak navíc těžší, takže potřebujete zase víc paliva na zabrždění. Jinými slovy agresivnější přistání bez toho několikasekundového visení by umožňilo buď vyšší rychlost a tedy i dostup (a tím i delší dobu volného pádu s větším podílem mimo atmosféru a tedy kvalitnější mikrogravitací => přínos pro některé experimenty), nebo možnost pomalejšího zrychlování při startu, což může být pro některé experimenty rovněž velmi přínosné. Já to chápu tak, že jim to tak aktuálně stačí, po výše uvedených výhodách není možná taková poptávka a hlavně asi potřebují vývojáře na velkého Glena, aby se už konečně dostali i na orbitu.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Vámi popisované výhody by byly zanedbatelné. Ušetřila by se jen trošička pohonných látek, protože motor sice pracuje při přistání o pár sekund déle, je však výrazně přiškrcen. Navíc ta mikrogravitace by se prodloužila maximálně o jednotky sekund. Sečteno a podtrženo, takhle to bohatě dostačuje.

      • Ivo napsal:

        Když ony ty jednotky sekund u NS jsou desítky procent.

        Jinak si myslím, že by přistání měli pilovat, aby měli zkušenosti pro NG, takto to vypadá, že na to kašlou z vysoka přitom je to ideální možnost si to natrénovat pro větší raketu.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Ne vše se dá přenést. To, co umí, k tomu stačí. První stupeň New Glenn je mnohem větší a tam se prostě všechno přenést nedá.

      • Radim Pretsch Redakce napsal:

        Možná by neškodilo míň emocí a víc se zamyslet nad fakty.

        „Tolik startů a žádný posun vpřed“ – jak byste touhle optikou hodnotil SpaceX a jejich F9?

        „poměrně nepřesné (přistání)“- poměrně k čemu? Přistávají na ploše k tomu určené.

        „majitel to neřeší“- majitel řeší vývoj/ dodávky raketových motorů BE-4, nosiče New Glenn, měsíčního modulu Blue Moon, etc. Neřeší vývoj NS, byl dokončen, a teď jej provozuje podle plánu a původního záměru.

        „desítky procent“- tady jde opravdu o ty absolutní hodnoty. % nic neznamenají. Tady nejde o statistiku, ale pokusy.

        A pokud se týká pilotovaného přistání. Kabina nic takového neumožňuje a raketový stupeň přistává řízeně, což je druh pilotáže.

        Blue Origin ani Bezos na to opravdu nekašlou a už vůbec ne zvysoka… (ani nejsou „statičtí“)

      • Ivo napsal:

        Tento váš přístup silně připomíná NASA a STS, taky to fungovalo, tak se na to nesahalo a jak to nakonec dopadlo… prostě pokud vím, že něco jde vylepšit, tak to udělám a nespoléhám se na to, že to tak stačí, takhle se pokrok nedělá.

        Pokud jde o SpaceX a jejich pokroky, tak asi neznáte historii F9, jinak byste tohle nemohl napsat.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Srovnáváte nesrovnatelné. Ladění, aby to přistávalo na střed plochy nebo to tak dlouho neviselo přece nijak nesouvisí s bezpečností. Tohle jsou naprosto podřadné věci, které se fakt nevyplácí řešit. Věřím tomu, že pokud by měli podnět jak zlepšit bezpečnost, tak do toho půjdou. Ostatně právě proto taky trvalo tolik let, než poprvé letěli s lidmi – pořád testovali a ověřovali spolehlivost. Takže nemíchat jablka a hrušky.

      • Radim Pretsch Redakce napsal:

        Vám prostě uniká smysl NS. To není nosič pro další upgrade. Je to demonstrátor, na kterém si BO zkoušela a ověřovala pro ni zcela nové technologie. Je to srovnatelné s Grasshopperem od SpaceX. Další vývoj probíhá, ale probíhá v rámci programu New Glenn. NS svůj úkol splnil.

        Ale budiž Vám přáno. Podle mě ovšem nejsou na místě soudy typu, že Bezos tomu nerozumí, nechal si něco nakecat, BO na něco kašlou.

      • petrH napsal:

        No v tomto případě bych nepovažoval postup SX za nějaké hrdinství. Pro ně je krátká sekvence u F9 nutností. Jinak by jim to zase odletělo. Co se týká množství paliva neznám přesná čísla, ale zrovna nedávno si stěžoval EM v nějakém rozhovoru jak je nešťastné, že při konstrukci rakety šetří každý gram a pak jim u přistání F9 tuna paliva zůstane a nemohou s tím mnoho udělat. Takže „vyplejtvat“ zbytek paliva na lehčí a přesnější dosednutí bude to nejmenší. Spíš je mi líto, že se nedokázali posunout od NS k NG. A trochu se obávám, že než to dostanou do provozu bude na tom už spousta myšlenek zastaralá a než je zase vylepší uběhne doba. Na druhou stranu těžko soudit, když porovnáváte se SX, které oproti všem ostatním chrlí jeden nápad za druhým a žene strašně dopředu.

      • PetrDub napsal:

        Máš pravdu, že mě ani nenapadla možnost, že tam HS visí kousek nad zemí tak dlouho, než bude mít prakticky prázdné nádrže (tak akorát na dosednutí), aby palivo prostě spotřebovali, a tím eliminovali riziko např. exploze při „tvrdším“ přistání. Jinak se vším souhlas, taky mě mrzí, že se (alespoň při pohledu zvenčí) u BO nic moc neděje, tedy kromě posunů termínu startu doprava, ale to je v kosmickém průmyslu standard 🙂

    • Radim Pretsch Redakce napsal:

      Tohle je NS. Takhle byl plánovaný, vyvinutý a takhle je a bude provozovaný.

      Další vývoj v programu BO probíhá a jeho výsledkem bude New Glenn.
      Jeff Bezos tady není ten, který tomu nerozumí.

      • Jiří Hošek Redakce napsal:

        Skvělá odpověď! Souhlas.

      • petrH napsal:

        To je nejspíš i důvod proč jsou o tolik pomalejší. A rozhodně nechci soudit prostě to tak je. EM tomu do značné míry rozumí a je to on kdo neustále chrlí celou škálu nápadů, kterou inženýři zkoumají zavrhují a nebo upravují a realizují. BO je bohužel v tomto směru dost statická stejně jako ….. Ale to se řeší pořád dokola. Všichni bychom asi rádi, aby BO byla víc dravá a vytvářela silnější konkurenční tlak. Jenže to není tak snadné a vyžaduje shodu spousta okolností, které se zas tak často nesejdou.

      • PetrDub napsal:

        Ta věta „EM tomu do značné míry rozumí“ a to s těmi nápady mi připomnělo onen rozhovor EM s Timem – konkrétně jak EM vysvětloval, že SH nebude potřebovat metanové manévrovací trysky, protože v době, kdy by to k něčemu bylo, budou mít nádrže sice skoro prázdné, ale natlakované horkými plyny od motorů. Takže stačí vlastně jen vhodné ventily, které SH nasměrují, jak bude potřeba a současně tím uvolní část přetlaku. A Tim se jen zeptal, že u SS to ale potřebovat budou. A EM najednou úplně zmlkl a bylo vidět, že hodně přemýšlí o tom, jestli by se u SS náhodou taky bez těch trysek neobešli a pak řekne, že by to možná šlo a že to budou muset prověřit. Je na tom vidět, že takto přemýšlí o každé komponentě a když někdo něco „plácne“, tak nemá tendence to zavrhnout bez alespoň krátké úvahy.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.