Thomasův fotokoutek 46

Olympijská pochodeň Tokyo 2020 na ISS. Zdroj: twitter.com

Vítejte u dalšího pokračování fotoseriálu z paluby Mezinárodní vesmírné stanice. Uvnitř najdete opravdu nádherné pohledy skrze nové okno modulu Nauka. Pobaví vás nález nečekaného dárku v mrazicím boxu dovezeném nákladní lodí Cygnus NG-16. Zúčastníte se s Akim módní přehlídky a samozřejmě se budete moci kochat nádhernými pohledy na planetu Zemi. Doporučit můžeme jeden opravdu netradiční záběr na část stanice i Zemi a to i s astronautem za okny, nebo nezvykle nasvícenou scenérii oblasti, kam řada lidí míří v létě na dovolenou. Někteří se možná dozví, že nedaleko francouzské pevniny je řada britských ostrůvků, nebo že v Evropě žijí volně ptáci, které by leckdo čekal pouze v ZOO.

Orion se už začíná skrývat pod panely

Experti na Kennedyho středisku na Floridě se pustili do závěrečné fáze příprav lodi Orion na misi Artemis I. Začala totiž instalace oblých panelů, které jsou součástí sestavy LAS. Tyto panely budou celkem čtyři a po jejich instalaci bude sestava LAS již kompletní. Technici z divize EGS (Exploration Ground Systems) Kennedyho střediska s kolegy z firmy Jacobs už nedávno připojily ke špičce lodi Orion samotnou záchrannou věžičku. Následně mohlo začít zvedání lehkých panelů, které společně vytvoří aerodynamický kryt. Ten má loď chránit před silným hlukem a vibracemi při startu. Jeden ze čtyř panelů je vybaven dvířky a právě přes něj bude možné před startem vstoupit do kabiny. Po startu, když už nebude potřebná, se 13,5 metru vysoká věžička LAS odhodí, čímž dojde k odlehčení nákladu.

Interakce mezi roboty a kosmickou stanicí

V dubnu 2021 se autonomně poletující robot typu Astrobee (viz náš starší článek), pojmenovaný Bumble, dočkal testu na palubě Mezinárodní kosmické stanice. Zkouška spočívala v průzkumu simulované anomálie. Simulace byla založena na tom, že by systémy podpory života na stanici detekovaly vysokou koncentraci oxidu uhličitého. Pokud by taková situace reálně nastala, představovala by pro sedm lidí, kteří žijí a pracují v této unikátní laboratoři, značné nebezpečí. Tady šlo ale pouze o simulaci. Malý robot krychlovitého tvaru se svižně pustil do pohybu po stanici, aby našel místo označené jako vpusť pro cirkulaci vzduchu. Následně zde použil své kamery a software analyzující záběry, aby hledal cizí objekt blokující vpusť vzduchu. Cizí objekt opravdu našel – ponožku. Ale žádný strach, jelikož šlo o simulaci, byl to jen vytištěný obrázek ponožky. Když Bumble detekoval překážku, zavolal si o pomoc s jejím odstraněním.

ŽIVĚ: Instalace držáku třetího panelu iROSA

Američan Mark Vande Hei a Japonec Akihiko Hošide v úterý nainstalují na část příhradové konstrukce stanice ISS označované P4 speciální držák. Ten umožní budoucí instalaci a rozložení třetího ze šesti nových fotovoltaických panelů iROSA, který vylepší jeden z osmi energetických kanálů (4A), který dodává energii například do modulů Harmony či Columbus. Oba muži také vymění zařízení měřící elektrický potenciál na panelech a blízkých površích. Přímý přenos začne v úterý ve 13:00 SELČ a oba astronauti opustí přechodovou komoru modulu Quest kolem 14:30. Jejich výstup by měl podle odhadu trvat zhruba 6 hodin a 50 minut.

Testy vibrací rakety SLS

Když jedete po nezpevněné cestě, tak můžete sedět i ve specializovaném off-roadu a přesto zažijete větší či menší úroveň vibrací a nárazů. Částečně za to může jev zvaný přirozená (též vlastní) frekvence. Jde o frekvenci, kterou má každý objekt a ta je vydávána ve chvíli, kdy objekt udeříme. Když se okolní vlivy jako je rychlost jízdy či (ne)rovnost silnice správně sejdou, začne auto vibrovat na své vlastní přirozené frekvenci. A proč na webu o kosmonautice píšeme o autech? Protože je to dobrý příměr z běžného života. Raketa prodírající se atmosférou, je na tom totiž úplně stejně. I raketa má svou přirozenou frekvenci a zažívá při startu dynamické procesy. Porozumění těmto frekvencím a jejich parametrům, je nezbytně důležité pro řízení raket – včetně velké chystané SLS – aby jejich atmosférická „silnice“ vedoucí na oběžnou dráhu byla co možná nejbezpečnější.

Curiosity navštívila geologicky atraktivní oblast

Velkou pozornost na sebe v posledních měsících poutá vozítko Perseverance, ale neměli bychom zapomínat ani na jeho staršího sourozence, tedy vozítko Curiosity, které již povrch Marsu brázdí devět let. Vozítko stále stoupá na horu Mount Sharp (Aeolis Mons) uprostřed kráteru Gale, který má průměr 154 kilometrů. Při své cestě vozítko navštívilo oblast, ve které pořídilo zajímavé fotky. Vše krásně zachycuje panorama pořízení kamerou MastCam během 3. července (3167. sol pobytu Curiosity na Marsu). Díky sondám, které obíhají kolem Rudé planety, víme, že se Curiosity nachází mezi oblastí, která je obohacena jílovitými minerály a lokalitou, kde dominují takzvané sulfáty. Geologické vrstvy v tomto místě mohou ukázat, jak kdysi dávno kráter Gale vysychal. Podobné změny jsou vidět i na jiných místech a jejich průzkum hezky zblízka byl hlavním dlouhodobým cílem mise.

Kosmotýdeník 466 (16.8. – 22.8.)

Je tu neděle a tedy ideální čas ohlédnout se za kosmonautickými aktivitami uplynulého týdne. Kosmotýdeník si tentokrát v hlavním tématu posvítí na zajímavou nízkonákladovou připravovanou misi ESCAPADE, která má poněkud dramatický vývoj, střídá nosiče a nyní změnila zásadně i svoji vlastní podobu. K Marsu by každopádně měla vyrazit už v roce 2024 a aktuálně vstoupila do fáze C, což umožňuje začít podrobný návrh a výrobu vědeckých přístrojů. V dalších tématech se podíváme na to, jak to aktuálně vypadá se startem lodi Starliner, že čínský marsovský rover dokončil primární misi, anebo na nově otevřené okno na ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Vesmírná technika: Úvod do tématu výškových raket

VT_2021_33

Rakety, které nemají za úkol dosáhnout oběžné dráhy, se označují jako výškové, sondážní či suborbitální. Nedosáhnou sice první kosmické rychlosti, ale i přesto mohou vynést nejrůznější vědecké experimenty do výšky několika stovek či dokonce tisíc kilometrů. Představují proto další z možností, jak navodit stav mikrogravitace, aniž bychom museli letět na oběžnou dráhu. Historie výškových raket sahá až k německé válečné V-2.

Tři sondy si společně posvítily na prašné bouře

Kombinovaná měření tří kosmických sond obíhajících kolem Marsu umožnila vědcům zjistit, že lokální prašné bouře hrají ohromnou roli ve vysychání rudé planety. Prašné bouře ohřívají vyšší vrstvy chladné atmosféry Marsu, brání vodní páře v tom, aby mohla jako obvykle zmrznout. Ta se místo toho dostává do větších výšek. Tady, kde je již atmosféra řídká, jsou molekuly vody velmi zranitelné ultrafialovým zářením, které je dokáže rozložit na složky, ze kterých se voda skládá, tedy na molekuly vodíku a kyslíku. Vodík (jakožto nejlehčí prvek) se snadno ztratí do kosmického prostoru a kyslík buďto také unikne nebo může klesnout zpět k povrchu.

Horní stupeň Ariane 5 pro JWST míří na kosmodrom

Horní stupeň rakety, která má v závěru letošního roku vynést Dalekohled Jamese Webba (JWST), vyrazil na cestu do Francouzské Guyany, kde sídlí evropský kosmodrom. JWST bude největším a nejpokročilejším teleskopem, jaký se kdy dostal do kosmického prostoru. Tohoto mezinárodního projektu se účastní také agentura ESA a součástí jejího podílu je i zajištění služeb, které souvisí se startem teleskopu. Ve spolupráci s mezinárodními partnery byla ESA zodpovědná i za vývoj a kvalifikační proces úprav rakety Ariane 5, aby odpovídala požadavkům na start JWST.