Thomasův fotokoutek 48

Oleg Novickij při zkoušce skafandru Orlan. Zdroj: flickr.com

Mezinárodní vesmírná stanice vyžaduje nejen údržbu zevnitř, ale i zvenčí. Zvláště nyní po příletu modulu Nauka navíc vzrostla potřeba prací na ruském segmentu. Nepřekvapí proto, že na úvodním snímku vidíme Olega Novického při zkoušce ruských skafandrů Orlan. Ruští kolegové tedy provedli jeden z mnoha výstupů s cílem postupně integrovat modul MLM-U (Nauka). Z vnitřku stanice jim asistoval americký astronaut Mark Vande Hei. Ostatní mezitím pokračovali ve vykládání Dragona a práci na experimentech. Výstup kosmonautů byl úspěšný, z čehož měli nejen oba Rusové radost. V článku je však dost prostoru i pro fantastické snímky povrchu naší Země. Opět to bude nálož kontrastů mezi obydlenými a neobydlenými oblastmi.

Přípravy rakety Sojuz 5 pokračují

Společnost Energomaš v plném rozsahu dokončila testy druhého raketového motoru RD-171MV. V blízké době se tento motor vydá do Samary, konkrétně do Raketového a kosmického střediska Progress, kde bude sestaven první stupeň nosné rakety Sojuz-5. Na motor RD-171MV budou čekat další zkoušky, kterými projde celý první stupeň. „Připravovaný nosič Sojuz-5 bude schopen vynést na nízkou oběžnou dráhu Země až 17 tun užitečného nákladu, s použitím horního stupně dopraví až 5 tun na dráhu přechodovou ke dráze geostacionární a až 2,5 tuny na geostacionární dráhu. Bude to univerzální raketa pro různé úkoly. Náš podnik přísně dodržuje všechny termíny výroby motorů, takže v roce 2023 zahájí Sojuz-5 letové zkoušky. Nyní se v naší montážní hale skládají další exempláře motorů RD-171MV,“ uvedl generální ředitel NPO Energomaš Igor Arbuzov.

Meteosat třetí generace se blíží ke startu

Bylo potřeba překonat celou řadu technických i programových výzev, ale první družice nové generace řady Meteosat je na dobré cestě ke svému startu, který je aktuálně plánován na podzim roku 2022. V návaznosti na úspěch první a druhé generace družic Meteosat se již brzy dočkáme generace třetí. Družice MTG (Meteosat Third Generation) převezme od svých předchůdců žezlo a zajistí pokračování sběru dat pro předpověď počasí v dalších dvou desetiletích. Tato nová generace meteorologických družic nabídne oproti současným možnostem snímání družicemi druhé generace výrazné zlepšení. Vědci se mohou těšit třeba na snímání blesků v reálném čase nebo na včasnou detekci ničivých bouří pomocí infračerveného sondování.

ŽIVĚ: Super Heavy B4 se vrací na rampu

Zhruba před měsícem jsme byli poprvé svědky sestavení Super Heavy a Starship. Prototypy B4 a S20 byly spojeny jen několik desítek minut a poté opustily rampu a zamířily do výrobní oblasti, kde bylo ještě potřeba dodělat některé činnosti. Zatímco Starship S20 už v polovině srpna vyrazila na suborbitální rampu B, Super Heavy B4 zatím stále zůstává v přípravné oblasti. Jelikož však před několika hodinami dojely k montážní věži High Bay (kde se pracuje na B4) transportéry SPMT (Self Propelled Modular Transporters), dá se očekávat, že by dnes mohlo dojít k vývozu Super Heavy. Tuto teorii potvrzuje také skutečnost, že je na dnešek mezi 14:30 až 18:30 SELČ vydána uzavírka silnice, po které se přepravují náklady mezi testovací a výrobní oblastí. V tomto článku najdete okno přehrávače přímého přenosu. Nenechte se zmást, náhledový obrázek článku pochází z prvního vývozu Super Heavy B4 začátkem srpna. V době, kdy vychází tento článek, je B4 stále v High Bay. Kolem osmé ráno našeho času se od nosiče odpojil jeřáb, který jej zvedal.

Síť DSN jde s dobou

Komunikační síť DSN prochází vylepšeními, která jí umožní komunikovat s více sondami než dříve. Kromě toho také zohlední potřeby jednotlivých misí, které se neustále vyvíjí. Když letos v únoru dosedl rover Perseverance na Mars, byla DSN klíčovým prvkem – posílaly se přes ni pokyny a opačným směrem se přijímala data. Když vloni na podzim sonda OSIRIS-REx odebrala vzorky z planetky Bennu, hrála DSN opět důležitou roli. Sonda díky ní dostala pokyny a naopak lidé na Zemi se díky ní mohli těšit z úžasných fotek. Síť známá pod trojpísmennou zkratkou je páteří americké kosmické komunikace od roku 1963 – pravidelně podporovala celkem 39 misí a do budoucna se připravuje dalších 30. Tým, který za síť zodpovídá, nyní tvrdě pracuje, aby zvýšil její kapacitu a zapracoval řadu vylepšení. Ta by měla pomocí vykročit síti DSN vstříc budoucnosti.

Studentský experiment na ISS

V rámci vzdělávacího programu Orbit Your Thesis! se na ISS dostal experiment Oscar-Qube (Optical Sensors based on CARbon materials: QUantum Belgium), který vyvinula skupina studentů z belgické univerzity ve městě Hasselt. O doručení se postarala loď Dragon 2 v rámci mise CRS-23. O pár dní později Thomas Pesquet nainstaloval experiment do zařízení Ice Cubes Facility, které slouží komerčním a edukačním experimentům k výzkumu mikrogravitačního prostředí na kosmické stanici. Úkolem experimentu Oscar-Qube je vytvoření podrobné mapy zemského magnetického pole. Zařízení totiž využívá nový typ magnetometru s met

Družice spolupracující jako včely v úlu

Skupiny malých družic by spolu mohly komunikovat, aby nasbíraly data o důležitých meteorologických jevech v různých částech dne či roku a navíc z různých úhlů. Takové skupiny družic využívající algoritmy strojového učení by mohly přinést revoluci ve vědeckém chápání změn počasí a klimatu. Sabrina Thompson pracuje na softwaru pro malé družice, s jehož pomocí by mohly tyto družice navzájem komunikovat, identifikovat vědecky hodnotné cíle pozorování, koordinovat orientaci a načasování, aby bylo možné získat odlišné pohledy na stejný cíl.

Začátek cesty k novému lunárnímu vozítku

Dne 30.8.2021 NASA zveřejnila novou výzvu Požadavek na informace (RFI – Request For Information) na lunární vozítko LTV (Lunar Terrain Vehicle) pro program Artemis. Předchozí kolo RFI na LTV proběhlo v únoru 2020. Nejedná se zatím o výběrové řízení na dodávku takového produktu, pouze sběr informací od potenciálních uchazečů z řad amerických průmyslových podniků pro budoucí plánování v rámci programu Artemis. NASA plánuje LTV nakoupit jako službu, tj. zaplatit dodavateli čas jeho provozu na povrchu Měsíce. Start prvního LTV na Měsíc se předpokládá v roce 2027. Návrhy budou přijímány do 1.10.2021. Na náhledovém obrázku je jedna ilustrace LTV z dílny grafiků NASA, která nemusí odpovídat výsledné podobě či velikosti.

Kosmotýdeník 468 (30.8. – 5.9.)

Týden uběhl jako voda a je tu další pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát bere jako hlavní téma misi Inpiration4, která se má stát vůbec první čistě „neprofesionální“ misí na oběžnou dráhu. Podíváme se, jak se posádka připravuje a co za hardwarovou novinku Crew Dragon ponese. V dalších tématech se podíváme na třináctý let Ingenuity, čerpání kapalného kyslíku do prvního stupně nové rakety Vulcan a na mnohé další. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Vesmírná technika: Evropské výškové rakety

VT_2021_35

Také Evropa využívá možností, které nabízí výškové rakety. V uplynulých desítkách let se používaly různé typy s odlišnými rozměry, počtem stupňů, nosností i výškou doletu. Nejsilnější z nich, nazvaná MAXUS, dokáže nabídnout až 12,5 minuty stavu snížené gravitace, jelikož vystoupá do výšky až 750 kilometrů. Místem, odkud tyto suborbitální rakety startují, je švédská základna Esrange Space Center, kterou bychom našli u švédského města Kiruna.