ŽIVĚ: Super Heavy B4 se vrací na rampu

Zhruba před měsícem jsme byli poprvé svědky sestavení Super Heavy a Starship. Prototypy B4 a S20 byly spojeny jen několik desítek minut a poté opustily rampu a zamířily do výrobní oblasti, kde bylo ještě potřeba dodělat některé činnosti. Zatímco Starship S20 už v polovině srpna vyrazila na suborbitální rampu B, Super Heavy B4 zatím stále zůstává v přípravné oblasti. Jelikož však před několika hodinami dojely k montážní věži High Bay (kde se pracuje na B4) transportéry SPMT (Self Propelled Modular Transporters), dá se očekávat, že by dnes mohlo dojít k vývozu Super Heavy. Tuto teorii potvrzuje také skutečnost, že je na dnešek mezi 14:30 až 18:30 SELČ vydána uzavírka silnice, po které se přepravují náklady mezi testovací a výrobní oblastí. V tomto článku najdete okno přehrávače přímého přenosu. Nenechte se zmást, náhledový obrázek článku pochází z prvního vývozu Super Heavy B4 začátkem srpna. V době, kdy vychází tento článek, je B4 stále v High Bay. Kolem osmé ráno našeho času se od nosiče odpojil jeřáb, který jej zvedal.

Síť DSN jde s dobou

Komunikační síť DSN prochází vylepšeními, která jí umožní komunikovat s více sondami než dříve. Kromě toho také zohlední potřeby jednotlivých misí, které se neustále vyvíjí. Když letos v únoru dosedl rover Perseverance na Mars, byla DSN klíčovým prvkem – posílaly se přes ni pokyny a opačným směrem se přijímala data. Když vloni na podzim sonda OSIRIS-REx odebrala vzorky z planetky Bennu, hrála DSN opět důležitou roli. Sonda díky ní dostala pokyny a naopak lidé na Zemi se díky ní mohli těšit z úžasných fotek. Síť známá pod trojpísmennou zkratkou je páteří americké kosmické komunikace od roku 1963 – pravidelně podporovala celkem 39 misí a do budoucna se připravuje dalších 30. Tým, který za síť zodpovídá, nyní tvrdě pracuje, aby zvýšil její kapacitu a zapracoval řadu vylepšení. Ta by měla pomocí vykročit síti DSN vstříc budoucnosti.

Studentský experiment na ISS

V rámci vzdělávacího programu Orbit Your Thesis! se na ISS dostal experiment Oscar-Qube (Optical Sensors based on CARbon materials: QUantum Belgium), který vyvinula skupina studentů z belgické univerzity ve městě Hasselt. O doručení se postarala loď Dragon 2 v rámci mise CRS-23. O pár dní později Thomas Pesquet nainstaloval experiment do zařízení Ice Cubes Facility, které slouží komerčním a edukačním experimentům k výzkumu mikrogravitačního prostředí na kosmické stanici. Úkolem experimentu Oscar-Qube je vytvoření podrobné mapy zemského magnetického pole. Zařízení totiž využívá nový typ magnetometru s met

Družice spolupracující jako včely v úlu

Skupiny malých družic by spolu mohly komunikovat, aby nasbíraly data o důležitých meteorologických jevech v různých částech dne či roku a navíc z různých úhlů. Takové skupiny družic využívající algoritmy strojového učení by mohly přinést revoluci ve vědeckém chápání změn počasí a klimatu. Sabrina Thompson pracuje na softwaru pro malé družice, s jehož pomocí by mohly tyto družice navzájem komunikovat, identifikovat vědecky hodnotné cíle pozorování, koordinovat orientaci a načasování, aby bylo možné získat odlišné pohledy na stejný cíl.

Začátek cesty k novému lunárnímu vozítku

Dne 30.8.2021 NASA zveřejnila novou výzvu Požadavek na informace (RFI – Request For Information) na lunární vozítko LTV (Lunar Terrain Vehicle) pro program Artemis. Předchozí kolo RFI na LTV proběhlo v únoru 2020. Nejedná se zatím o výběrové řízení na dodávku takového produktu, pouze sběr informací od potenciálních uchazečů z řad amerických průmyslových podniků pro budoucí plánování v rámci programu Artemis. NASA plánuje LTV nakoupit jako službu, tj. zaplatit dodavateli čas jeho provozu na povrchu Měsíce. Start prvního LTV na Měsíc se předpokládá v roce 2027. Návrhy budou přijímány do 1.10.2021. Na náhledovém obrázku je jedna ilustrace LTV z dílny grafiků NASA, která nemusí odpovídat výsledné podobě či velikosti.

Kosmotýdeník 468 (30.8. – 5.9.)

Týden uběhl jako voda a je tu další pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát bere jako hlavní téma misi Inpiration4, která se má stát vůbec první čistě „neprofesionální“ misí na oběžnou dráhu. Podíváme se, jak se posádka připravuje a co za hardwarovou novinku Crew Dragon ponese. V dalších tématech se podíváme na třináctý let Ingenuity, čerpání kapalného kyslíku do prvního stupně nové rakety Vulcan a na mnohé další. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Vesmírná technika: Evropské výškové rakety

VT_2021_35

Také Evropa využívá možností, které nabízí výškové rakety. V uplynulých desítkách let se používaly různé typy s odlišnými rozměry, počtem stupňů, nosností i výškou doletu. Nejsilnější z nich, nazvaná MAXUS, dokáže nabídnout až 12,5 minuty stavu snížené gravitace, jelikož vystoupá do výšky až 750 kilometrů. Místem, odkud tyto suborbitální rakety startují, je švédská základna Esrange Space Center, kterou bychom našli u švédského města Kiruna.

Havárie premiérové rakety Alpha

První let malé rakety Alpha, kterou vyvinula firma Firefly Aerospace, skončila po čtvrtečním startu z Vandenbergovy základny v Kalifornii explozí. Raketa opustila vzletový komplex 2-West ve 3:59 SELČ a bez zjevných problémů začala stoupat vstříc jasné obloze. První náznak problémů nastal v čase 1 minuta a 47 sekund po startu, kdy pracovník řídícího střediska ohlásil, že raketa ještě nepřešla do nadzvukové fáze letu. K tomu však mělo dojít již o 40 sekund dříve. Teprve až v čase T+2:18 řídící středisko oznámilo, že nosič překonal rychlost zvuku. Jen krátce poté přišla závada, která vypadala, jako kdyby nosič ztratil kontrolu, načež začal rotovat a pak v čase zhruba T+2:29 explodoval. Pokyn k destrukci přitom vydal pozemní pracovník.

ŽIVĚ: Aktivace modulu Nauka začíná

Ruští kosmonauti Oleg Novický a Pjotr Dubrov by měli dnes v 16:35 zahájit výstup do volného prostoru, při kterém zahájí postupnou aktivaci nového ruského víceúčelového modulu Nauka. Ten se k ISS připojil 29. července a v rámci tohoto výstupu by mělo dojít k jeho propojení se zbytkem stanice pomocí ethernetových a elektrických kabelů. Oba kosmonauti opustí útroby stanice přes přechodovou komoru modulu Poisk a poté na ně bude čekat zhruba sedm hodin instalace a propojování kabelů na vnějším plášti modulu Nauka. Dvojice Novický – Dubrov si od výstupů příliš neodpočine ani v dalších dnech. Už na 9. září je totiž plánován jejich další výstup spojený s Naukou. Měli by pokračovat na práci s kabeláží a také nainstalují madla pro lepší pohyb.

Naděje na letošní start rakety SLS se rozplývají

Raketa SLS za letu

Podle aktuálních informací se zdá, že nový americký lunární nosič Space Launch System (SLS) by z haly VAB na pobřežní rampu 39B měl vyrazit nejdříve koncem listopadu. Tuto informaci poskytla oficiální místa portálu Spaceflight Now. To znamená, že pokud má raketa odstartovat ještě letos, tak by zbývalo jen velmi málo času k provedení kritických zkoušek tankování, následnému návratu do haly VAB k dokončovacím pracím a následnému návratu na vzletovou rampu. Ukazuje se, že skládání a testování nového supertěžkého nosiče trvá déle, než NASA předpokládala ve svém optimistickém harmonogramu ze začátku roku. To však není nečekané, vždyť týmy v hale VAB sestavovaly a testovaly první exemplář nové rakety.