5. září 2021
Dne 30.8.2021 NASA zveřejnila novou výzvu Požadavek na informace (RFI – Request For Information) na lunární vozítko LTV (Lunar Terrain Vehicle) pro program Artemis. Předchozí kolo RFI na LTV proběhlo v únoru 2020. Nejedná se zatím o výběrové řízení na dodávku tohoto produktu nebo služby, ale pouze o sběr informací od potenciálních uchazečů z řad amerických průmyslových firem pro budoucí plánování v rámci programu Artemis. NASA plánuje LTV nakoupit jako službu, tj. zaplatit dodavateli čas jeho provozu na povrchu Měsíce. Start prvního LTV na Měsíc se předpokládá v roce 2027. Návrhy budou přijímány do 1.10.2021. Na náhledovém obrázku je jedna z ilustrací LTV z dílny grafiků NASA, která ovšem nemusí odpovídat výsledné podobě či velikosti.
Má jít o nepřetlakované vozidlo pro přepravu posádky dvou astronautů v EVA skafandrech (~550 kg), nákladu nebo vědeckého vybavení o celkové hmotnosti min 800 kg, dojezdem na jedno nabití až 20 km a celkovou životností až 10 let. Požadavek na denní použití LTV se předpokládá 8 hodin, tj. 8 hod/24 hod v pohybu, kromě lunární noci. Musí zvládnout sklon terénu +/-20°. Dobíjení baterií musí být k dispozici z interních prostředků, např. fotovoltaiky, ale i z externího zdroje – např. zásuvka, výměnná baterie, palivový článek. LTV musí být možné ovládat posádkou na jeho palubě, dálkově z povrchu Měsíce, z jeho orbitální dráhy, nebo ze Země.
V předchozím kole RFI v únoru 2020 NASA vydala tuto prezentaci pro virtuální průmyslové fórum a dále soupis otázek a odpovědí (Q&A) z téhož virtuálního setkání. Doplním to i seznamem účastníků průmyslového fóra z loňska, které taky není bez zajímavosti.
Zdroje informací:
https://sam.gov/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://s1.cdn.autoevolution.com/…future-crew-rated-lunar-terrain-vehicle_3.jpg
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Ať se na to dívám zleva, zprava, stále mi vychází Cybertruck 😉
Uvidíme, možná se objeví nabídka od SpaceX & Tesla, která bude Cybertrucku podobná.
vysadit Cybertruck jako testovací závaží při prvním testovacím přistání HLS Starship?
Nedá se to vyloučit, ale budeme si muset počkat na výsledek výběrového řízení LTV.
myslel jsem, že by měl heliocentrický Roadster společnost na povrchu Měsíce ..
a Tesla reklamní poutač 😉
stejně tam budou muset udělat testovací vysazení nákladu
Testovací náklad při bezpilotní misi bych viděl spíš na zařízení vyrábějící z místních zdrojů kyslík jako součást pohonných látek a pro budoucí posádky. Například motory Raptor potřebují 78% LOX a pouze 22% metanu.
Musela by se odstranit kabina, nebo minimálně skla kvůli regolitovému prachu. To si nikdo netroufne, řešit elektrostatické znečištění průhledů tím svinstvem, když to není v požadavcích.
Díky za článek. Mám obavy, že bude NASA většinu aktivit na Měsíci externalizovat, zda bude vše schopna věcně a časově ukočírovat a zda to nevyvolá časové a funkční problémy.
Tak ono to bude spíš naopak. Tím mám na mysli to, že po dosavadních pozitivních zkušenostech NASA s komerčními programy se dá očekávat, že externí dodavatel(-é) budou rychlejší, inovativnější a v zásadě i levnější, než vlastní vývoj uvnitř NASA.
Dobrým příkladem může být třeba nový EVA skafandr, ktery NASA interně vyvýjí už 14 let, utratila za to doposud 420 M USD a nebude k dispozici dříve než v roce 2025. Proto NASA 20.9. vypíše výběrové řízení na dodávku lunárního skafandru pro program Artemis od komerčního dodavatele.
Ono to v životě nebývá tak jednoznačné. Zcela souhlasím, že to má význam u techniky která je již řadu let vcelku zvládnutá a má komerční potencionál jako jsou rakety, nákladní a pilotované lety na nízkou orbitu. Zde se může NASA stanovit vcelku dobře stanovit cenu a termín zakázky. Navíc tam případné ztráty u zakázek pro NASA si komerční firma může vynahradit u komerčních zakázek. Něco jiného jsou případy, kde je zapotřebí značný podíl rizikového vývoje vcelku nové techniky, jako jsou sondy do vesmíru za oběžnou dráhu Země, různá vozítka a stanice pro Měsíc a jiná tělesa. Zde odhady cen a termínů, komerční využití v blízké době je nereálné.
Zkonstruovat a vyrobit 4-místnou pilotovanou kosmickou loď je rozhodně řádově složitější, než 2-místný otevřený elektro-vozík pro Měsíc. Pravdou je, že potenciál jeho komerčního využití je sice nižší (i když kdo ví), ale rozhodně to není svým rozsahem tak riskantní investice, jako byla u stavby celé kosmické lodi (viz. Starliner a Crew Dragon) do které se komerční partněři pouštěli.
Mimochodem cenu neurčuje NASA, ale komerční partneři ve svých nabídkách, až bude vyhlášeno výběrové řízení.
Já tam naopak vidím obrovský komerční potenciál, pokud by do toho šla nějaká automobilka, tak by to pro ni byla neskutečná reklama po celém světě a vyplatilo by se jim to za dampingovou cenu.
Pokud se nepletu, tak NASA výrobu vždy zadávala dodavatelům. Změna je, že nově jim přenechá i design (což umožní originálnější designy) a zodpovědnost (za zpoždění a zdražení)
Je to tak a navíc, jak je uvedeno v článku, NASA si výsledný produkt od dodavatele ani nekoupí, ale zaplatí pouze za jeho použití, za službu. Dá se to přirovnat k jízdě taxíkem versus vlastnictví vozu.
Další příklad tohoto přístupu můžeme vidět u letů posádek na LEO v Crew Dragonech. NASA zadala jen základní parametry služby, kterou bude nakupovat a vítězní dodavatelé se postarali o design (pod dohledem NASA), stavbu, testování, provoz a údržbu lodí, které zůstávají stále v jejich vlastnictví.
U raketoplánů v minulosti NASA naopak vlastnila design, řídila stavbu, stavěla hangáry, rampy, vlastnila samotné raketoplány i s jejich provozem a údržbou. To vše bylo extrémně drahé a pomalé.
Zatím ještě není jisté, že NASA koupí služby LTV, tedy použití LTV v konkrétním čase. NASA takový přístup pouze zvažuje. Proto se ve výzvě ptá například na to, zda mají americké společnosti zájem poskytovat LTV jako komerční službu nebo jako produkt, který by NASA koupila a vlastnila. Žádá společnosti, aby uvedly veškeré informace, které by agentuře mohly pomoci při rozhodování o proveditelnosti přístupu založeného na službách a pro porozumění schopností průmyslu podporovat tento přístup.
Dobrá, pro jazykové puristy NASA zatím neplánuje, ale zvažuje.
Mně šlo spíš o věcnou správnost než o jazykovou čistotu. 🙂