Naděje na letošní start rakety SLS se rozplývají

Raketa SLS za letu

Podle aktuálních informací se zdá, že nový americký lunární nosič Space Launch System (SLS) by z haly VAB na pobřežní rampu 39B měl vyrazit nejdříve koncem listopadu. Tuto informaci poskytla oficiální místa portálu Spaceflight Now. To znamená, že pokud má raketa odstartovat ještě letos, tak by zbývalo jen velmi málo času k provedení kritických zkoušek tankování, následnému návratu do haly VAB k dokončovacím pracím a následnému návratu na vzletovou rampu. Ukazuje se, že skládání a testování nového supertěžkého nosiče trvá déle, než NASA předpokládala ve svém optimistickém harmonogramu ze začátku roku. To však není nečekané, vždyť týmy v hale VAB sestavovaly a testovaly první exemplář nové rakety.

Vizualizace rakety SLS na rampě 39B.

Vizualizace rakety SLS na rampě 39B.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Podle mého názoru to šlo dobře na to, že to bylo poprvé,“ říká Cliff Lanham manažer NASA z programu exploration ground systems v nedávném rozhovoru s portálem Spaceflight Now a dodal: „Všechno je pro nás nové, ale celkově vzato to probíhalo dobře.“ Lanham dále uvedl, že NASA ve spolupráci se zástupci firmy Jacobs, která má na starost mnoho podpůrných činností, záměrně oddálila skládání některých prvků rakety SLS během letošního léta, aby bylo možné dříve dokončit některé práce s vyšší prioritou, které se však také týkají přípravy rakety SLS na její první misi – bezpilotní let Artemis I.

Zmíněné práce s vyšší prioritou obnášely například první zapnutí avioniky v centrálním stupni a nahrání letového softwaru do počítačového systému rakety. Tyto práce zahrnovaly také například kontroly environmentálního systému rakety, ke kterým muselo dojít před její aktivací. Inženýři NASA neodhalili během zkoušek rakety SLS žádný významný problém, ovšem termíny milníků vedoucích ke startu mise Artemis I se oproti původnímu plánu agentury posouvaly neustále doprava.

Ještě než došlo v červnu v High Bay 3 ke zvednutí centrálního stupně od firmy Boeing a jeho usazení na mobilní vypouštěcí plošinu, očekávala NASA, že už v srpnu by mohlo dojít k připojení lodi Orion určené pro misi Artemis I. Nyní je tato činnosti plánována na podzim letošního roku. První vývoz této 98 metrů vysoké rakety z haly VAB na vzletovou rampu 39B se neočekávala dříve než v září – dnes se tento milník posunul na konec listopadu. A to jde podle Lanhama o nejoptimističtější odhad.

Vizualizace rakety SLS s lodí Orion na rampě 39B.

Vizualizace rakety SLS s lodí Orion na rampě 39B.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Tyto odklady v řádu týdnů až měsíců sice nejsou z hlediska historie projektu SLS významné, ovšem významně snižují pravděpodobnost, že ke startu dojde ještě letos. Agentura nyní vyhodnocuje možnost startu mise Artemis I ve druhé polovině prosince, ovšem několik zdrojů potvrzuje, že by k tomu bylo potřeba, aby NASA zkrátila na polovinu čas, který byl původně plánován mezi zkouškou tankování a termínem startu.

Začátkem srpna NASA v hale VAB usadila na raketu SLS testovací (neletový) exemplář adaptéru OSA (Orion Stage Adapter), který má propojovat loď Orion s horním stupněm rakety SLS, ale také v něm budou uloženy CubeSaty, které poletí jakožto sekundární náklad. Pozemní týmy pak zvedly válec označovaný jako MSO (Mass Simulator for Orion) a osadily jej na vrchol rakety. Tato konstrukce napodobuje hmotnost lodi Orion od firmy Lockheed Martin, čímž umožní technikům dokončit měření rezonancí kompletně sestavené rakety. NASA tento milník označuje jako modální testování.

Když byl hmotnostní simulátor Orionu na svém místě, mohly pozemní týmy zahájit sérii ověřovacích testů nejrůznějších rozhraní. Na tyto testy naváží zkoušky uvolnění a zatažení / odklopení obslužných ramen. V rámci tohoto testu inženýři ověří oddělovací systémy těchto ramen, přes která budou do rakety proudit kapaliny a také budou zajišťovat elektrická a datová propojení nosiče a rampy s věží. Těsně před startem se pak ramena oddělí od rakety, aby se mohla zatáhnout či odklopit a nepřekážela tak startující raketě. Následovat mohou modální testy s využitím vibračních desek, které rozechvějí raketu usazenou na mobilní vypouštěcí plošině. Senzory umístěné na raketě a na obslužné věži budou měřit rezonanční odpověď na tyto vibrace.  Raketa SLS momentálně stojí na mobilní vypouštěcí plošině – kontakt zajišťují dva urychlovací motory na tuhé pohonné látky, přičemž každý z nich sedí na čtyřech podpůrných blocích. Stabilitu zajišťuje samotná hmotnost rakety bez použití jistících šroubů.

Aktuální stav v hale VAB - na raketě SLS je umístěna hmotnostní maketa lodi Orion.

Aktuální stav v hale VAB – na raketě SLS je umístěna hmotnostní maketa lodi Orion.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov/

Lanham dále uvedl, že pozemní týmy očekávají dokončení modálních testů v září: „Zhruba koncem srpna až začátkem září bychom se dostali k testování URL T, po kterém by následovalo modální testování. V ideálním případě bychom ho chtěli dokončit v polovině září.“ Poté přijde na řadu odpojení hmotnostního simulátoru lodi Orion a také testovacího adaptéru OSA. Ty budou následně nahrazeny letovými exempláři – adaptérem OSA a lodi Orion, která už byla na Kennedyho středisku natankována pohonnými látkami a dostala i záchrannou věžičku. Technici již dokončují instalaci oblých panelů, které budou v první fázi letu krýt horní část lodi Orion.

Po spojení budou následovat zevrubné testy mechanických a elektronických propojení mezi lodí Orion a raketou SLS. Teprve po jejich dokončení bude NASA připravena na vyvezení plně sestaveného nosiče na rampu 39B, o což se postará jeden z crawler transporterů, které pochází ještě z éry programu Apollo, ale byly samozřejmě průběžně modernizovány. Raketa stráví na rampě zhruba týden, než tým provede simulovaný odpočet, který vyvrcholí tankováním kapalného kyslíku a vodíku do rakety. Za předpokladu, že bude test zvaný WDR (wet dress rehearsal) úspěšný, dojde k odčerpání pohonných látek, zabezpečení rakety a jejímu převozu do haly VAB k provedení závěrečných prací.

Vizualizace letící rakety SLS s kosmickou lodí Orion.

Vizualizace letící rakety SLS s kosmickou lodí Orion.
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/

V hale VAB po WDR pak kromě jiného proběhne například instalace pyrotechnických separačních systémů i autodestrukčních náloží, které by se postaraly o ukončení letu, pokud by se raketa odchýlila z kursu. Poté se raketa vrátí zpět na rampu, kde ji bude čekat další týden dlouhá příprava na první pokus o start. Pokud se neobjeví žádný problém, dojde k zážehu čtyř motorů RS-25 od firmy Aerojet Rocketdyne na centrálním stupni a dvou pomocných urychlovacích motorů na tuhé pohonné látky. Raketa tak dosáhne celkového tahu skoro 4 000 tun. Podle NASA má být raketa SLS schopna dopravit k Měsíci 27 tun nákladu.

V rámci mise Artemis I poletí na oběžnou dráhu Měsíce loď Orion, která několik týdnů po startu přistane do Pacifiku. Bezpilotní mise Artemis I má ověřit techniku a vyšlapat cestu k další misi rakety SLS a lodi Orion – misi Artemis II, která má v roce 2023 dostat k Měsíci čtyřčlennou posádku. Další mise programu Artemis mají umožnit návrat lidí na povrch Měsíce v okolí jižního pólu. Agentura k tomu využije komerčně vyvinuté lunární landery. V dubnu letošního roku NASA rozhodla, že využije upravenou verzi lodi Starship od SpaceX, aby tento znovupoužitelný těžkotonážní nosič vyvíjený převážně vlastním financováním firmy, zajistil první přistání posádky na Měsíci v rámci programu Artemis. NASA plánuje využívat raketu SLS a lodě Orion k dopravě astronautů mezi Zemí a oběžnou dráhou Měsíce, kde astronauti přestoupí do landeru (jako je Starship), ve kterém zamíří k povrchu.

Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2017/09/Z2AAAAA-350×139.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/d/db/Sls_block1_on-pad_sunrisesmall.jpg
https://www.nasa.gov/…/image/edu_srch_sls_engineering_for_exploration.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20210813-PH-JBS01_0002~large.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/block_1_crew_in_fligh_srb_nasaworm_eas_r4.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

20 komentářů ke článku “Naděje na letošní start rakety SLS se rozplývají”

  1. Mr G napsal:

    Na prelome 2019/2020 NASA dost intenzivne riesila kedy zacat zostavovat SRB. Myslim, ze certifikacia SRB je na 12 mesiacov kvoli tesniacim kruzkom ?

    Ak NASA odlozi start na zaciatok 2022, nenarazia na problem s zivotnostou tesnenia, pripadne bude treba SRB recertifikovat ?

  2. Hawk napsal:

    Opravdu neni kam spechat, stejne je vse navazano hlavne na vyneseni PPE+HALO, aby bylo smysluplne kam letat.
    I kdyby to bylo na konci dalsiho roku, tak se zase tak moc nestane a neni duvod neco uspechavat. Skluz je stejne uz nekolikalety.
    Artemis 2 je navic podle jedne z poslednich verzi planovan na zari 2023, takze realne nekdy v roce 2024 😀
    Jedine riziko je, ze politikum dojde trpelivost.

    • Jiří Hošek Redakce napsal:

      To by se opravdu muselo něco pokazit, aby to bylo na konci příštího roku. Termín listopad 2021 vydržel rok a půl. NASA teď řeší odklad ze startovního okna LP15 (23.11.2021 – 10.12.2021) na LP16 (21.12.2021 – 3.1.2022) nebo pravděpodobněji na LP17 (17.1.2022 – 30.1.2022).

      • Hawk napsal:

        Dekuju za doplnujici informace pane Hosku.
        Chtel jsem jen naznacit, ze cas nehraje ted tak dulezitou roli.
        Klicove je, aby mise probehla bez problemu a jestli to bude o par mesicu dele nehraje roli. Havarie nosice by naopak mozna ohrozila cely projekt.

      • Jiří Hošek Redakce napsal:

        Ano, prioritou je bezpečnost. Manažeři NASA to zmiňují při každé příležitosti.

      • Ergin napsal:

        Takže myslíte, že nedojde k odkladu až na jaro/léto 2022? (Vycházím z tohoto článku arstechnica.com/science/2021/08/nasas-sls-rocket-will-not-fly-until-next-spring-or-more-likely-summer/)

      • Jiří Hošek Redakce napsal:

        Tohle je hodně dobrá otázka. Nikdo neví, kdy dojde ke startu. Aktuální plán počítá s připojením Orionu na SLS na konci 9/2021. Pokud by se to podařilo, pak je aktuální skluz 1,5 měsíce za plánem počítajícím se startem v 11/2021. Když k 11/2021 přičteme 1,5 měsíce, dojdeme k „optimistickému“ odhadu data startu.
        Nikdo ale neví, jestli při společném testování Orionu s SLS (ověřovací testy rozhraní Orionu s rameny ML, komunikační end-to-end testy, test řízení letu) dojde k dalšímu skluzu.

        Existuje také „realističtější termín“. Než šel centrální stupeň na konci 4/2021 do haly VAB, vytvořili manažeři programu časovou osu, která zohledňovala odhadovaný až čtyřměsíční rizikový faktor v nabalování zpoždění a která vedla k letové připravenosti v 3/2022. Z toho rizikového faktoru byl zatím vyčerpán měsíc a půl.

        Nikdo ale neví, jestli při zkušebním tankování pohonných hmot na rampě budou zjištěny nějaké problémy a bude nutno vyměnit nějaké systémy třeba v motorové sekci centrálního stupně. To by vedlo k „pesimistickému termínu“. Eric Berger píše o létě 2022, pokud ty problémy budou.

  3. Pavel Kralicek napsal:

    BFR na (skoro)orbite driv nez SLS…pred par lety komicke sci-fi, dnes (skoro)realita…ach jo SLS, s tebou si uvedomuju jak rychle starnu :-/

    • Milan napsal:

      No SHSS mozna bude brzy na orbite ale cesta k realnemu provozu je jeste daleka. Po shlednuti toho obriho rozhovoru Muska s Doddem jsem trochu ztratil iluze. Vypouštění nákladu? Neresime. Podpora zivota? Neresime. Budu velmi prekvapen (a mile. Moc se na to tesim a fandim) pokud se v 22 podari SHSS neco vynest na orbitu a uspesne to vypustit.

      • Tom Matoo napsal:

        SHSS je pořád spíš technologický demonstrátor než prototyp. Odhaduju 3-5 let do vypuštění prvního nákladu a 7-10 let do startu s lidmi. Ale samozřejmě jim fandím, je super sledovat jak postupují a představovat si jaké to bude až bude pravidelně létat 🙂

      • KarelT napsal:

        Souhlasím s tím že je to pořád jen demonstrátor a cesta je ještě dlouhá, byť to určitě mají v rámci možností dobře promyšlené. Pořád můžou narazit na spoustu problémů které nebude jednoduché překonat či dokonce zásadně projekt ohrozit či omezit, může se stát že na pilotované lety vůbec nedosáhnou kvůli bezpečnosti při přistání nebo nemožnosti abortu při startu.

        Nadruhou stranu je třeba říci, že cíl – úplna znovupoužitelnost a nízká ceny za start je opravdu revoluční a nedá se to moc srovnávat s jednorázovou a drahou SLS. Kdyby Spacex stavěla jen jednorázový nosič jako SLS, možná by ho už za rok či dva měla hotový a v provozu.

      • Rubas Petr napsal:

        NASA počítá s tím, že SS bude pilotovaná. Přece se SpaceX uzavřelo smlouvu na přepravu astronautů z orbitální dráhy Měsíce na jeho povrch a zase zpět. A v případě, že toto SpaceX splní, bude schopna svými raketami dostat astronauty z povrchu Země na povrch Měsíce, i když SS nebude certifikovaná na let z povrchu Země na její orbitu. Tuto část cesty dokáže provést Crew Dragonem a F9. A bylo by zajímavé porovnat cenu při použití SLS/Orion+SH/SS a při kombinaci F9/CD+SH/SS.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        To je právě trochu rozdíl. Starship bude startovat bez lidí – ti do ní nastoupí až u Měsíce. Pak se zase vrátí v Orionu. Lunární Starship nebude mít tepelný štít ani křídla, tudíž ji nebude možné využít pro návrat na Zemi. Ostatně Musk říkal, že než ve Starship poletí první lidé, bude mít za sebou systém stovky startů.

      • Jiří Hošek Redakce napsal:

        Petr Rubas: I kdyby byl rozdíl dvě miliardy USD, NASA pro Artemis III neplánuje nákup služby přepravy astronautů ze Země na oběžnou dráhu Měsíce a zpět. Navíc, do výroby Orionu a SLS pro Artemis III již bylo hodně investováno. Například tady je kompozitní plášť tepelného štítu pro Orion, připravovaný na misi Artemis III.
        https://pbs.twimg.com/media/E9gB2V9XsAAeNtz?format=jpg

      • Petr Šída Redakce napsal:

        Až na to, že obé řeší.

      • prochzde napsal:

        Je potřeba si pustit znovu ty dva přeložené díly s Elonem a pochopíte, proč to nejde tak dělat a z čeho se poučil. Je to chytrý chlap, který se svým týmem SpaceX neustále komunikuje. Se znalostmi a zkušenostmi Elona a SpaceX nasbíranými od roku 2002 to nedá na orbitu nikdo rychleji. Obavy mám jen ve spojitosti s povolením ke startu a Starbase.

    • Radoslav Karásek napsal:

      Toto je neférové porovnanie. SLS bude za pár mesiacov certifikovaný nosič. SH/SS bude stále len vodojem na orbite, ktorému pri každom štarte horí motorová sekcia.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.