Evropská kosmická agentura (ESA) udělila společnosti Thales Alenia Space v Itálii kontrakt na vývoj a výrobu dvou stejných družic Sentinel-1 nové generace (Sentinel-1 NG). Tato smlouva představuje první fázi projektu s celkovou hodnotou 700 milionů eur.
Astronauti na palubě Mezinárodní kosmické stanice aktivovali nově vylepšené zařízení Cold Atom Lab, jedinečný systém určený k tomu, aby mohli výzkumníci lépe studovat základy fungování hmoty a vyvinuli nové kvantové technologie. Využitím jedinečného prostředí mikrogravitace v kosmickém prostoru může tato laboratoř provádět špičkové vědecké aktivity, které by se jinde dělat nedaly. Kvantový výzkum patří do oboru výzkumu hmoty v nejmenších měřítcích, jako jsou atomy, elektrony, či fotony. Je sice jednoduché si představit atomy jako kulečníkové koule, které se od sebe navzájem odrážejí, ale mohou se tako chovat jako vlny a dokonce existovat souběžně na dvou místech, či skrz sebe procházet.
Na startovní rampě SLC-4E Vandenbergovy základny v Kalifornii již stojí raketa Falcon 9, která pod svým aerodynamickým krytem ukrývá neupřesněný náklad. Mise NROL-179, jak již její název napovídá, poslouží Národnímu úřadu vojenského kosmického zpravodajství, který provozuje americké zpravodajské družice. Logicky jsou proto bližší informace o podstatě těchto nákladů zahaleny závojem tajemna. Přesto však nejsou všechny utajené mise stejně tajemné. U některých se skutečně není čeho chytit, zatímco u jiných lze z nepřímých náznaků učit jejich pravděpodobnou identitu. V případě mise NROL-179 se nejčastěji spekuluje o tom, že se jedná o další várku družic Starshield, vojenských příbuzných civilních Starlinků. tento start Vám nabídneme živě a s českým komentářem.
Francouzský startup Latitude, zabývající se kosmickými starty, odstranil ze svých webových stránek všechny zmínky o názvu Zephyr a nyní svou raketu označuje jednoduše jako Our Launcher.
Druhá generace evropského družicového navigačního systému, již vzniká. Tyto družice budou disponovat rekonfigurovatelnými užitečnými náklady, poskytnou odolnější a spolehlivější určení pozice, navigace i času, přinesou nové schopnosti a přidají nové možnosti celé této družicové síti. Jednou ze zmíněných schopností jsou mezidružicová spojení, která umožní družicím na oběžné dráze komunikovat mezi sebou navzájem. Poté, co prošly důkladnými zkouškami, jsou antény pro mezidružicová spojení připraveny k integraci do družic. Systém Galileo zatím spoléhá při výměně informací na spojení mezi družicí a pozemním střediskem. To však znamená, že družice musí být vidět na obloze, aby s ní mohla pozemní stanice navázat kontakt.
Nejbližší start rakety Ariane 6 je plánován na 17. června z kosmodromu ve Francouzské Guyaně, přičemž okno bude otevřené mezi 13:53 a 14:22 SELČ. Start bude výjimečný tím, že se při něm nejsilnější současná evropská raketa představí v ještě silnější verzi, než kdy dříve. Je totiž vybavena pomocnými stupni založenými na vylepšeném motoru P160C. Při letu VA269 bude Ariane 6 vybavena čtveřicí těchto pomocných stupňů a každý z nich obsahuje o 14 tun tuhých pohonných látek více, než kolik jich bylo ve dříve používaných motorech P120C. Ariane 6 má vynést 36 družic sítě Amazon Leo, což bude třetí start Ariane 6 pro budování této sítě.
O mnoha projektech nejen z oblasti kosmonautiky lze říci, že svou koncepcí předběhly dobu, přičemž právě to byla de facto jejich Achillova pata. Není asi názornějšího příkladu, než program Dyna Soar. Ambiciózní koncept kosmického kluzáku, jenž by byl schopen přistání na běžné letištní dráze a současně by mohl být (samozřejmě po náležité údržbě) znovu použit — to zní i dnes velmi přitažlivě. Dyna Soar však, jak bylo již v předchozích dílech seriálu řečeno, trpěl jedním velkým nedostatkem. Tím byl nejasný cíl programu. Až do jeho zrušení nedokázali jeho přívrženci jasně postulovat, jakou hlavní misi by měl kluzák provádět. Možná právě tato nejednoznačnost měla za výsledek poměrně široký rozptyl návrhů a plánů na vývoj kluzáku poté, co by byla ukončena fáze testování. Ony návrhy většinou počítaly s využitím technologií vyvinutých specificky pro tento projekt. A právě ony technologie nakonec prošlapaly cestu jiným okřídleným strojům, z nichž některé měly mnohem více štěstí, než nešťastný X-20…
Německá firma Isar Aerospace se o druhý start své rakety Spectrum pokusila dvakrát na přelomu března a dubna. Po řadě dnů se špatným počasím udělala čáru přes rozpočet loď, která vplula do uzavřené oblasti. Po zastavení odpočtu se ukázalo, že už se nestihne start realizovat do konce vyhrazeného okna. Druhý pokus pro změnu troskotal kvůli podezření na únik z tlakové nádoby COPV. Poté nebylo o přípravách mise Onward and Upward více než dva měsíce slyšet. Teprve včera firma oznámila, že se o start pokusí v okně, které se otevírá dnes ve 22:00 SELČ s dodatkem, že bude samozřejmě záležet na počasí, bezpečnosti a infrastruktuře místa startu. To znamená jediné. Náš živě a česky komentovaný přenos bude opět připraven.
Japonská kosmická agentura JAXA vydala před pár dny nový článek, ve kterém přinesla bližší informace o plánovaném blízkém průletu své sondy Hayabusa 2 kolem planetky Torifune. O tom, že k průletu dojde, se vědělo už několika let, ale konkrétní letové parametry vzájemného přiblížení vyšly najevo až nyní. Víme tedy, že Hayabusa se ke svému dalšímu vědeckému objektu zájmu maximálně přiblíží v neděli 5. července přibližně v 11:30 SELČ. Přesný čas bude záviset na provozních podmínkách. Průlet je naplánován na vzájemnou vzdálenost zhruba 1 km od středu planetky, přičemž vzájemná rychlost obou těles bude velmi svižných 5 kilometrů za sekundu!
Italská kosmická agentura (ASI) zapojila studenty námořní akademie do výzkumu zaměřeného na studium reakcí lidského organismu na podmínky podobné těm, které zažívají astronauti během dlouhodobých vesmírných letů. Experiment probíhá na palubě legendární plachetnice Amerigo Vespucci v rámci projektu ICE-BLUE.
To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]
Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.
