Italská kosmická agentura (ASI) zapojila studenty námořní akademie do výzkumu zaměřeného na studium reakcí lidského organismu na podmínky podobné těm, které zažívají astronauti během dlouhodobých vesmírných letů. Experiment probíhá na palubě legendární plachetnice Amerigo Vespucci v rámci projektu ICE-BLUE.
ASI uzavřela v roce 2024 dohodu s italským námořnictvem, na jejímž základě byl o rok později spuštěn program ICE-BLUE. Název je zkratkou studie zaměřené na izolované a uzavřené prostředí ponorek a námořních posádek jako analogii kosmických misí a současně na mikrobiologickou charakterizaci arktických podpovrchových prostředí. Cílem projektu je lépe pochopit, jak dlouhodobý pobyt v izolaci a omezeném prostoru ovlivňuje lidské zdraví a výkonnost. První část výzkumu, koordinovaná ASI a Italským technologickým institutem (IIT), proběhla na konci roku 2025 na palubě výzkumné lodi Alliance, kterou provozuje italské námořnictvo v rámci NATO. Získaná data mají být porovnána se vzorky odebranými astronautům mise Axiom-3 na Mezinárodní vesmírné stanici, mezi nimiž byl i italský pilot a astronaut Walter Villadei. Druhá fáze studie byla zahájena 27. dubna 2026 odběrem základních biologických vzorků od studentů námořní akademie v Livornu. Výzkum probíhá na palubě plachetnice Amerigo Vespucci, která byla spuštěna na vodu již v roce 1931 a je nejstarší dosud aktivně sloužící lodí italského námořnictva. Studie se uskutečňuje během severoamerické plavby lodi, která zahrnuje celkem 107 dní na moři. Vedoucí oddělení pilotovaných kosmických letů a experimentů agentury ASI Barbara Negri uvedla, že projekt pomůže lépe pochopit vliv dlouhodobého nasazení, narušení cirkadiánních rytmů a náročných operačních podmínek na lidský organismus.
„Studie umožní lépe porozumět reakcím těla na dlouhodobé provozní podmínky, narušení cirkadiánních rytmů a složitá prostředí misí. Jde o faktory, které NASA označuje za klíčové pro zachování zdraví a výkonnosti astronautů během budoucích průzkumných misí. Výzkum nám zároveň pomůže identifikovat možná protiopatření.“
Podle tiskové zprávy IIT z 19. května se studie zúčastní lékaři, biologové, farmakologové, chemici, psychologové, bioinženýři i informatici. Shromážděná data mají najít využití nejen v kosmickém výzkumu, ale také ve vojenských aplikacích. Výsledky mohou být zvláště důležité v době, kdy Evropa stále intenzivněji diskutuje o vybudování vlastní nezávislé schopnosti pilotovaných kosmických letů. V současnosti jsou evropští astronauti odkázáni na mise zajišťovaných prostřednictvím spolupráce ESA s NASA nebo na soukromé mise využívající kosmické lodě společnosti SpaceX. Generální ředitel ESA Josef Aschbacher v květnu upozornil, že Evropa je příliš závislá na rozhodnutích mimo svou kontrolu a že schopnost samostatných pilotovaných letů není luxusem, ale strategickou nutností. O budoucnosti evropských pilotovaných kosmických programů by se mělo jednat na nadcházejících zasedáních Rady ESA.
Itálie přitom patří mezi nejvýznamnější podporovatele evropského kosmického průzkumu. Na ministerské konferenci ESA v listopadu 2025 přislíbila na průzkumné programy agentury 834,7 milionu eur, což představovalo přibližně 28 % všech přislíbených prostředků. Vyšší příspěvek poskytlo pouze Německo.
Přeloženo z:
europeanspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
europeanspaceflight.com/
