NASA
NASA podporuje společnost Boeing při dokončování úprav její kosmické lodi CST-100 Starliner, aby byla připravena pro mise s posádkou poté, co se očekává vyřazení lodi Crew Dragon společnosti SpaceX z provozu.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
NASA podporuje společnost Boeing při dokončování úprav její kosmické lodi CST-100 Starliner, aby byla připravena pro mise s posádkou poté, co se očekává vyřazení lodi Crew Dragon společnosti SpaceX z provozu.
Společnost Northrop Grumman uvedla, že dodala prvních 21 družic pro U.S. Space Force a její rozptýlenou konstelaci na nízké oběžné dráze Země (LEO). Tím se společnost zařadila po bok firem York Space Systems a Lockheed Martin, které se rovněž podílejí na budování této vojenské vesmírné datové sítě.
Mise Swift, jejímž cílem bylo zvýšit oběžnou dráhu astrofyzikální družice NASA, byla oficiálně ukončena. Jak vesmírná agentura, tak zapojená společnost si z mise odnesly zkušenosti, které chtějí využít při budoucích projektech.
Společnost KBR pověřuje zkušeného manažera z obranného průmyslu vedením technologického byznysu pro státní sektor v hodnotě přes 5 miliard dolarů. Připravuje se přitom na vyčlenění aktivit zaměřených na národní bezpečnost, NASA a vojenský vesmírný program do samostatné veřejně obchodované společnosti.
Evropský komisař odpovědný za oblast vesmíru se aktivněji zapojuje do problematiky kosmických startů a vyzývá evropské společnosti, aby zvýšily svou aktivitu v oblasti vynášení družic.
Americké vesmírné síly vyzývají průmyslové společnosti k předložení nabídek na novou generaci pozemních antén určených k řízení a ovládání vojenských družic. Jde o obnovení výběrového řízení, které se pod původním dodavatelem dostalo do problémů.
Finský provozovatel konstelace družic se syntetickou aperturou ICEYE založil v polském hlavním městě Varšavě nové technologické centrum pro družice. Nové zařízení má posílit výzkumné, vývojové a výrobní kapacity společnosti v Polsku, kde ICEYE plánuje v letech 2026 až 2028 investovat více než 120 milionů zlotých.
Administrátor NASA Jared Isaacman uvedl, že agentura „unikla kulce“ díky nečekanému odkladu čínské lunární mise, zatímco Spojené státy závodí s Čínou o to, která země jako další dopraví lidi na Měsíc.
Společnost Starfish Space příští měsíc vypustí svou první družici Otter pro servisní operace na oběžné dráze, aby otestovala technologie pro inspekci a dokování.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Blíží se poslední středa v měsíci. Ta listopadová vychází na 26. 11. 2025. Tentokrát opět do Ústavu letadlové techniky, ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 (viz mapa níže) jsou zváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka nabídne dva atraktivní přednášející: Vladimír Kováč si připravil Novinky z Měsíce a okolí a dále Jaroslav Kousal bude přijde s tématem „Space is hard“ – ale jak moc? Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná v 17:30. středa 26. listopadu 2025 od 17:30 do 20:00 hodin, Ústav letadlové techniky ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 121 35 Praha 2 vstup zdarma zobrazit mapu Přednášky kosmoschůzky: Novinky z Měsíce a okolí – Vladimír Kováč „Space is hard“ – ale jak moc? – Jaroslav Kousal Změna programu vyhrazena Více informací na webových stránkách Kosmo Klubu, o.s. (http://klub.kosmo.cz/novinky) nebo na e-mailu Kosmoschůzek ([email protected]). Hlavními organizátory akce jsou Petr Tomek – petrtomek98(c)gmail.com, Martin Kostera a Michal Václavík. Přidejte se k události také na Facebooku! Zdroje obrázků: http://mek.kosmo.cz/cz/kk/kklogoc.jpg https://www.syfy.com/sites/syfy/files/styles/1200×680/public/2019/07/screen-shot-2019-07-09-at-3.15.31-pm.png http://klub.kosmo.cz/system/files/Kosmoschuzka202511.png
Blíží se poslední středa v měsíci. Ta říjnová vychází na 29. 10. 2025. Tentokrát opět do Ústavu letadlové techniky, ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 (viz mapa níže) jsou zváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka nabídne dva atraktivní přednášející: Jaroslav Kousal si připravil přednášku s trochu tajemným názvem Šťastných 13 (?) a dále Tomáš Petrásek přinese novinky z astrobiologie. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná v 17:30. středa 29. října 2025 od 17:30 do 20:00 hodin, Ústav letadlové techniky ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 121 35 Praha 2 vstup zdarma zobrazit mapu Přednášky kosmoschůzky: Šťastných 13 (?) – Jaroslav Kousal Novinky z astrobiologie – Tomáš Petrásek Změna programu vyhrazena Více informací na webových stránkách Kosmo Klubu, o.s. (http://klub.kosmo.cz/novinky) nebo na e-mailu Kosmoschůzek ([email protected]). Hlavními organizátory akce jsou Petr Tomek – petrtomek98(c)gmail.com, Martin Kostera a Michal Václavík. Přidejte se k události také na Facebooku! Zdroje obrázků: http://mek.kosmo.cz/cz/kk/kklogoc.jpg https://www.syfy.com/sites/syfy/files/styles/1200×680/public/2019/07/screen-shot-2019-07-09-at-3.15.31-pm.png http://klub.kosmo.cz/system/files/Kosmoschuzka202510.png
Minulý měsíc nám opět rozběhl maraton Kosmoschůzek. V říjnu tak bude poslední středa v měsíci, která tentokrát vychází na 27.10.2021, znovu vyhrazena v pražském Planetáriu (viz mapa níže) všem příznivcům kosmonautiky a příbuzných oborů. Můžete se těšit na dva oblíbené přednášející, Tomáše Petráska s tématem tlaku působícího na člověka a Jaroslava Kousala, který se bude věnovat pohonům nejmenších družic. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná v 17:30.
Téma dnešního týdne vzniklo poněkud neobvykle, dá se totiž říct, že vyplynulo z diskuze na discordu, na který bych vás mimochodem velice rád pozval. Můžete se tam setkávat s řadou redaktorů serverů kosmonautix či elonx nebo i s jinými známými popularizátory kosmonautiky u nás. Ale nyní už k tématu, které jsme vybrali, jsou jím totiž rakety. Prvním nosičem tohoto týdne je Elektron, který patří společnosti Rocket Lab. Ta sídlí v USA a vznikla v roce 2006. Své rakety odpaluje ale z Nového Zélandu, z poloostrova Mahia. Přednáška vznikla v době, kdy se raketa Elektron teprve připravovala na svou inaugurační misi, ke které nakonec došlo až v květnu roku 2017. Celkově má tato raketa za sebou 17 startů, z nichž dva skončily neúspěšně. Vynáší náklady nejen pro komerční společnosti, ale i pro americké státní organizace jako NASA či NRO. Společnost Rocket Lab je také známá tím, že každý start své rakety pojmenovává zajímavých názvem, který se nějakým způsobem vztahuje k misi. Jako přednášející se nám představí pan Mgr. Jaroslav Kousal PhD. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Přednáška byla
Kosmické sondy se v podstatě bez výjimek při svém pohybu na oběžné dráze či volným prostorem pohybují ve vakuu. Co je to však vakuum? Vakuem rozumíme prostor, ve kterém je velmi malá hustota částic. Je však všude stejné? Jednoduchá odpověď nám říká, že rozhodně není, dělíme ho z praktických důvodů do několika pásem? Proč to však děláme? Jak moc se liší vlastnosti vakua od prostředí, se kterým se běžně setkáváme tady na Zemi? Ani na oběžné dráze není každý den či týden stejné prostředí. Atmosféra naší planety je totiž dynamická a její velikost závisí mimo jiné od sluneční aktivity. Při vyšší aktivitě je atmosféra hustější a sahá výše, při nižší aktivitě je tomu naopak. Jak se také snižuje atmosferický tlak, mění se vlastnosti prostředí, ve kterém se kosmické sondy pohybují. Jaké obtíže pro konstruktéry družic tyto změny přinášejí, s čím vším se musíme vypořádat? V dnešní přednášce na téma vakua bude hovořit Mgr. Jaroslav Kousal PhD. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, který je také členem Kosmo
Dnešní článek vychází naprosto netradičně již ve čtvrtek a má to dobrý důvod. Poprvé Vám v něm totiž nenabídneme záznam přednášky, ale půjde o upozornění na přednášku, která se bude teprve konat a to v pátek 16. října 2020 v 17:00.
Tak jako řada jiných institucí i Pátečníci museli omezit své živé aktivity a přes všechna současná vládní omezení v důsledku epidemie Covidu 19 se pokusili svým pravidelným návštěvníkům zajistit zajímavý a kvalitní program, ikdyž půjde „jen“ o stream. Přednášejícím bude Mgr. Jaroslav Kousal, Ph.D., který vystudoval na Masarykově univerzitě v Brně, doktorát získal na Univerzitě Karlově. Vědecky a pedagogicky působí hlavně na Matematicko-fyzikální fakultě UK a zčásti na Fakultě strojní ČVUT. Jeho domovským“ oborem je fyzika nízkoteplotního plazmatu a tenkých vrstev. Je také velkým fanouškem kosmonautiky, které se v posledních letech věnuje i profesně a snaží se ji i popularizovat. Je členem Kosmoklubu a na našem serveru již vyšly záznamy jeho dvou přednášek. Díky ochotě a laskavosti pořadatelů přednáškového cyklu Pátečníků jsme na tuto přednášku byli upozorněni s předstihem a mohli tak téma celého týdne zaměřit na cestování kosmickým prostorem a pravidelným divákům nabídnout
Dnešní přednáškou bych chtěl zakončit posledních 14 dní, které jsem v našem přehledu přednášek věnoval kosmonautům. Přednáška samotná vznikla rámci celosvětové akce oslavy prvního letu člověka do vesmíru. Do této akce se v naší zemi už řadu let zapojuje i Kosmoklub a protože se jedná o velmi zajímavé sdružení, myslím, že by bylo dobré se u něj na malý moment zastavit. Kosmoklub z.s. je zájmové sdružení, které vzniklo v září roku 2004 a sdružuje zájemce o kosmonautiku. Mezi jeho náplň patří mimo jiné informovat o dění v kosmonautice, propagovat ji a také se snaží inspirovat nové zájemce. Z našeho pohledu asi nejzajímavější aktivitou jsou přednášky, které se konají každý měsíc v Planetáriu Praha. O těchto přednáškách vás už řadu let informujeme i na stránkách serveru kosmonautix. Dnešní přednáška je vlastně streamem, který vznikl v době nouzové situace v naší zemi. Za jiných okolnosti by se ten den v rámci Noci Jurije Gagarina konaly v pražském planetáriu přednášky. Doba tomu však nepřála, takže místo živých přednášek se Jaroslav Kousal a Michal Václavík pokusili tuto okolnost divákům vynahradit. V přednášce v krátkosti připomněli prvního astronauta
V minulé přednášce jsme se zaměřili na první živé tvory, kteří se vydali do vesmíru. Dnes na toto téma navážeme. Aby se kosmická loď mohla z oběžné vrátit, potřebuje mít tepelný štít. Bez této technické vymoženosti by nepřežila průlet atmosférou. Způsobů, jak se může kosmická loď po ukončení své mise bránit, je více, každý má své pro a proti. Čím se lišil návrat amerického Apolla, raketoplánu a sovětského či ruského Sojuzu? Je možný orbitální parašutismus? To a ještě více se dozvíte v dnešní přednášce. Tuto přednášku doporučuju zejména těm, kteří mají pocit, že o tepelných štítech již něco vědí. Přednášející vám dokáže, že i vám má co říct. Je možné, že ne všem bude styl přednášejícího vyhovovat, sám v diskuzi pod přednáškou přiznává, že by měl více zvolnit a mluvit pomaleji. Osobně vám však zaručuji, pokud tyto drobné vady překousnete, čeká vás velice zajímavá a technicky nabitá přednáška.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.