Štítek ‘Vladimír Remek’

Z Indie do kosmu (1. díl)

Indické dobývání vesmíru probíhá mimo hlavní proud a do medií, potažmo informačních portálů, se dostává pouze sporadicky. Prostor dostává hlavně USA, Rusko, Čína, či Evropská kosmická agentura, přitom i nejlidnatější země světa má ledacos nabídnout. Raketová věda má v Indii hluboké kořeny a na vlastí kosmický program jsou místní ve velké míře hrdí, protože vědí, že jim kosmonautika pomáhá zlepšovat každodenní život. K nejvýraznějším projektům posledních let patří úsilí vyslat na oběžnou dráhu astronauta ve vlastní režii. V tomto případě astronauty. A právě těmto snahám se bude věnovat tento nový, nepravidelný seriál, který bude shrnovat veškeré dostupné novinky a posun mapující cestu první posádky ze Země do vesmíru. Seriál bude v nepravidelném intervalu vycházet podle množství nových informací a to logicky minimálně do doby skutečného startu. Na začátek bude dobré nahlédnout do historii pilotovaného programu Indie.

Crew Dragon se čtyřmi kosmonauty přistál v Žatci

Velké věci se o víkendu děly v Žatci. Na tamním letišti totiž přistála kosmická loď Crew Dragon. Či přesněji její nafukovací maketa. Jak jistě víte, loď je čtyřmístná. Proto se do ní „vešli“ všichni čtyři českoslovenští kosmonauti. Vždyť Ivan Bella, Michal Fulier, Oldřich Pelčák i Vladimír Remek se narodili v Československu, že? Program začal již v pátek 22. dubna, kdy přijel první ze čtveřice kosmonautů, Ivan Bella.  Přijela i hlavní hvězda celé akce, Francis Gary Powers Jr. Gary je synem slavného pilota Francise Garyho Powerse. Ten byl na vrcholku studené války sestřelen nad Sovětským svazem ve svém špionážním letounu U-2. Podle tohoto incidentu byl natočen i film Most špionů. Po krátkém Garyho proslovu byla velmi uvolněná atmosféra, při čemž měl každý možnost si s ním promluvit. Té chvíle jsem využil i já a od Garyho si nechal podepsat jeho vlastní knihu (Spy Pilot) a rovnou si s ním udělal fotku, kterou jsem si druhý den nechal podepsat.

Kosmotýdeník: 100 let českého výzkumu vesmíru

Ačkoli i tuto neděli v pravé poledne vychází Kosmotýdeník, dnes je to poprvé, co výrazně narušíme celý jeho formát včetně názvu. Důvod je nasnadě. Kosmotýdeník je hlavním článkem dne a protože na dnešek připadá přesně 100 let od založení Československa, nemohli jsme to nechat jen tak. V Kosmotýdeníku tak naleznete pravidelný souhrn nejzajímavějších událostí týdne, nicméně hlavní a na Kosmotýdeník mimořádně dlouhá část se bude věnovat československým kosmonautickým aktivitám. Přijměte tedy pozvání a podívejte se, čím národy Čechů a Slováků obohatily výzkum vesmíru v posledních sto letech. Přeji vám příjemný sváteční den a dobré čtení.

V Brně se dnes rojí kosmonauti

Na brněnské hvězdárně dnes od 14:00 probíhá akce připomínající let Vladimíra Remka. Dorazí kosmonauti ze Slovenska, Polska, Německa, Maďarska, či Ruska. 7. března 11:20

40. výročí letu Vladimíra Remka do kosmu

V těchto dnech si připomínáme 40. výročí letu prvního československého kosmonauta do kosmu. Vladimír Remek odstartoval 2. března 1978 z Bajkonuru v lodi Sojuz 28. Blíže zde 3. března 9:56

Je vtip pravdivý, aneb „Čím se psalo v kosmu?“

V těchto dnech a hodinách rezonuje internetovým éterem úspěšné přistání prvního stupně rakety Falcon 9, ale řekli jsme si, že naši čtenáři momentálně možná ocení spíše drobné odlehčení. Co byste říkali na vtip týkající se kosmonautiky? Je už docela starý a tak ho možná již znáte, nicméně pro náš dnešní článek je jeho znění velmi důležité: „Když NASA poslala první kosmonauty do vesmíru, zjistila, že psací pera nefungují při absenci gravitace. Vyřešením tohoto problému NASA pověřila studiem problému konzultantskou společnost. Po deseti letech a 12 milionech dolarů, Američané vlastní pera schopné psát v jakékoliv gravitaci a při teplotě mezi 0 a 300 stupni kelvina. Rusové používají tužky.“

Vesmírné osudy 64. díl – Vladimír Remek

Vesmírné osudy teď na chvíli opustí „velkou“ kosmonautiku a podívají se k nám. První československý a v současnosti nazývaný i jako první evropský kosmonaut, Vladimír Remek je zvláštní osobnost. Je stejně těžko uchopitelný jako doba a podmínky, které ho dostaly na oběžnou dráhu. Polemizovat nad významem toho, co vykonal – lépe snad toho, co mu bylo umožněno vykonat, by bylo velice složité. Pravděpodobně stále ještě nemáme dostatečný odstup od této události. Pravdou však zůstává, že Československo bylo v té době na svém kosmickém vrcholu a Vladimír Remek byl tím nejviditelnějším vrcholem, který tehdejší československou vědu ozářil. Nesmíme však zapomínat, že mnoho možná i významnějších kosmických aktivit tehdejšího státu se odehrávalo na pozadí a dělaly se skutečně velkolepé věci. Pojďme se však podívat na osud Vladimíra Remka hlavně z té vědecké stránky. Společně projdeme hlavně některé zajímavé experimenty, které prováděl na stanici Saljut.