Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Themis letos asi nevzlétne

Ředitelka oddělení kosmické dopravy Evropské kosmické agentury (ESA) Géraldine Naja 22. října uvedla, že si není jistá, zda se agentuře podaří uskutečnit první let zkušebního demonstrátoru znovupoužitelné rakety Themis ještě před koncem letošního roku.

Na tiskové konferenci, která následovala po 350. zasedání Rady ESA v Paříži, Naja vysvětlila, že blížící se zimní podmínky na švédském kosmodromu Esrange by mohly zabránit uskutečnění zkoušky v letošním roce. Dodala, že agentura do konce listopadu rozhodne, zda se pokusí let provést ještě před zimním přerušením zkoušek.

Během své výroční tiskové konference 8. ledna generální ředitel ESA Josef Aschbacher uvedl, že agentura očekává uskutečnění prvního zkušebního letu demonstrátoru Themis s krátkým vzletem a přistáním během prvního čtvrtletí roku 2026. Až do čtvrtečního vyjádření však byly všechny oficiální aktualizace programu Themis méně konkrétní a ESA ani ArianeGroup se nezavázaly k žádnému novému termínu letu. Tato neurčitost se odrazila také v posledním vyjádření společnosti ArianeGroup, zveřejněném 7. října po úspěšném druhém testu plnění pohonných látek a předstartovních procedur na kosmodromu Esrange. Společnost ve svém prohlášení uvedla, že „týmy nyní pracují na stanovení časového okna pro další zkoušku“.

Během svého vystoupení 22. října však Naja nabídla konkrétnější představu o harmonogramu programu. Vysvětlila, že podle vývojového plánu musí být zkušební let s krátkým vzletem a přistáním uskutečněn před červnem 2027. Zdálo se, že Naja měla na mysli první i druhý takový let, nebylo však jasné, zda se uvedený termín vztahuje na oba lety, nebo pouze na jeden z nich. Když byl mluvčí ESA požádán o upřesnění, zda se termín v červnu 2027 vztahuje na oba plánované zkušební lety, na otázku přímo neodpověděl. Namísto toho zopakoval, že rozhodnutí o případném uskutečnění prvního letu ještě před zimním přerušením zkoušek padne do konce listopadu. S dalšími dotazy odkázal na hlavního dodavatele projektu, společnost ArianeGroup.

Úvodní letová testovací kampaň demonstrátoru Themis, zahrnující dva krátké zkušební lety, probíhá v rámci iniciativy SALTO financované Evropskou unií, jejíž celkový rozpočet činí 42,8 milionu eur. Cílem programu je uskutečnit dva zkušební lety do malé výšky, které mají prokázat, že demonstrátor Themis dokáže odstartovat, bezpečně přistát a následně znovu vzlétnout. Cílem projektu je získat informace o ekonomické návratnosti provozu vícenásobně použitelného raketového stroje, osvojit si postupy s jeho stavbou, držbou a poletovými procedurami. Tyto zkušenosti pak mají být využity u více znovupoužitelných raketových systémů. Projekt začal v roce 2020, v roce 2024 bylo rozhodnuto o stavbě druhého demonstrátoru. První demonstrátor poháněný motorem Prometheus je nyní připraven k prvním zmíněným zkouškám. Themis je jen jedním z několika evropských projektů, které si osvojují technologie pro vícenásobně použitelné rakety.

Kosmický přehled týdne:

V pondělí odstartovala raketa Falcon 9, která vynášela několik desítek nákladů v rámci sdílené mise Bandwagon 5. Mezi náklady byly i takové, které mají za úkol se vrátit zpět na Zemi. Dominovala mezi nimi návratová platforma přímo od SpaceX, která nese název Starfall. Byl to druhý let této platformy a opět je náklad zahalen rouškou tajemství. SpaceX o tom, že na palubě bude Starfall informovala jen krátce před startem. Jedná se o vztlakové těleso, které využívá zkušenosti a konstrukční prvky z tepelného štítu lodi Dragon. Je jen 75 centimetrů vysoké, ale kryt má průměr 3,1 metru. Celková hmotnost se odhaduje na 3,1 tuny. Během letu na oběžné dráze poskytuje prostor pro experimenty ve stavu mikrogravitace. Po jejich úspěšném splnění se pak vrátí zpět do atmosféry a přistane. První Starfall (DEMO) startoval v červnu 2026. Dalším nákladem, který byl v rámci tohoto letu vynesen a měl by se vrátit na Zemi, byla další kapsle od společnosti Varda Space. Ta nesla označení W-7 a navzdory číslování se jednalo o devátou misi tohoto projektu (W-8 a W-9 byly vypuštěny při poslední misi Transporter). Jedná se o stejný typ zařízení jako Starfall, jen je menší (hmotnost 260 kg). Na palubě byl experiment zaměřený na vývoj léku proti rakovině Protac a cílem letu je ověřit, zda prostředí mikrogravitace nezlepší jeho rozpouštění. „V mikrogravitaci mohou molekuly krystalizovat jinak než na Zemi a potenciálně produkovat krystalové formy se zlepšenými vlastnostmi, včetně lepší rozpustnosti,“ Uvedla společnost Varda na svých webových stránkách před startem.

Na konci roku bychom se měli dočkat startu, který pošle další lunární modul k Měsíci. Bude jím modul Grifin společnosti Voyager Technologies. Tento modul úspěšně prošel náročným testovacím procesem. Byl podroben environmentálním zkouškám, které prověřily, jak si poradí s extrémními podmínkami, s nimiž se setká během cesty na měsíční povrch. Testování simulovalo extrémní teploty, vibrace a akustické vibrace, kterým bude modul vystaven během startu i přistání. Jak nedávno oznámila JPL, modul touto sérií zkoušek prošel na výbornou. „Laboratoř pro environmentální testování v JPL podrobuje robotické průzkumníky zkouškám již od dob programu Ranger, díky němuž NASA v polovině 60. let získala první detailní záběry měsíčního povrchu. Jsme hrdí na to, že můžeme poskytnout naše odborné znalosti a zázemí na podporu této nové fáze komerčního průzkumu Měsíce,“ uvedl v prohlášení Charles Whetsel, manažer kanceláře pro vývoj průzkumných systémů v JPL. Start mise Griffin-1 je naplánován na konec letošního roku v rámci programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services). Modul dopraví na místo přistání poblíž jižního pólu Měsíce více než 455 kilogramů nákladu. Součástí nákladu budou vědecké experimenty a nové technologie určené k testování na měsíčním povrchu – včetně vozítka FLIP od společnosti Astrolab.

V pátek uskutečnila NASA tiskovou konferenci, kde byl diskutován aktuální stav příprav misí Artemis III a Artemis IV. Část informací je již zahrnuta ve včerejším článku o vývoji nového lunárního závodu od Jirky Hoška. Během konferenci zaznělo především to, že Artemis III úspěšně postupuje montáží rakety SLS, ale i tak má mise zhruba tříměsíční zpoždění (zejména kvůli přípravě Orionu). NASA by však stále ráda vyvezla raketu SLS bez Orionu na startovní rampu 39B na testy tankování paliva. Nově jsou upraveny konektory pro rychlé plnění nádrží a snad se potvrdí jejich dobrá použitelnost. K tomu by mělo dojít ještě do konce roku. Během Artemis III se loď Orion na oběžné dráze setká snad s oběma lunárními moduly společností SpaceX a Blue Origin. Naplánovány jsou také vědecké experimenty. Byly také ukázány dva scénáře mise Artemis IV (první přistání na Měsíci v rámci programu Artemis). Jeden scénář zahrnuje Starship od SpaceX jako lunární modul a druhý Blue Moon Mk1 od Blue Origin. Důvodem nejistoty ohledně výběru modulů je jejich přetrvávající vývoj. Poletí ten, který bude připraven. Mluvilo se také o prodloužené verzi druhého stupně odvozeného od Centauru V, který by umožnil poslat Orion na nízkou oběžnou dráhu kolem Měsíce.

Přehled z Kosmoanutixu:

Zde najdete přehled článků, které na tomto webu vyšly v průběhu uplynulého týdne. Ucelí vám to tak přehled o kosmonautickém dění posledních dní. První nás v pondělní poledne čekal Živě a česky komentovaný přenos ze startu sdílené mise Bandwagon-5, která vzlétla s mnoha náklady na raketě Falcon 9. Zajímali jsme se také o podivně se chovající ruskou družici Kosmos 2612. Nejzásadnější událostí týdne byl start japonské rakety H3, která vynesla misi MMX. Cílem je přistání na Phobosu, odběr vzorků a doručení k Zemi. Společnost Blue Origin oznámila, že na floridském Kosmickém pobřeží vybuduje další vzletové rampy, které jí pomohou zvýšit frekvenci startů raket New Glenn. Španělská vláda schválila žádost provozovatele družic Hisdesat o předčasné uvolnění 65,8 milionu eur z půjčky ve výši 1 miliardy eur určené na program špionážních družic PAZ-2. Živě a česky jsme sledovali start rakety Electron, která vynášela 3 družice HAWK. OASIS se má stát evropskou lunární stanicí, která bude podporovat vědecké experimenty a technologické demonstrace na Měsíci. Tím, že zajistí dodávky energie, správu dat i jejich ukládání, umožní užitečným nákladům fungovat na lunárním povrchu několik let. Dále jsme vás zvali na říjnovou Kosmoschůzku. Společnost RocketLab přiznala, že se vývoj nového nosiče Neutron zpožďuje a že se během vývoje setkali s problémy s výrobou kompozitních částí nosiče. Nyní je snad vše na dobré cestě, ale startu se nedočkáme dříve, než v roce 2027. Český studentský tým CTU Space Research z ČVUT v Praze dosáhl na mezinárodní soutěži European Rocketry Challenge v Portugalsku významného úspěchu. ESA zadala 18 zakázek v celkové hodnotě 20 milionů eur na studie možného budoucího rozvoje zabezpečených komunikačních služeb systému IRIS² Evropské unie. Po měsíci opět vyšlo shrnutí aktuálního stavu nového lunárního závodu mezi Čínou a USA o nové přistání na Měsíci.

Snímek týdne:

Na kosmodromu Starbase byl převezen Super Heavy B22 z montážní haly na rampu číslo 2 ve startovní oblasti. Zde jej čekají testy, které ověří jeho připravenost k letu. K převozu došlo v noci z pátku na sobotu. B22 je připravován na 15. testovací let se Starship S42.Diskutuje se, že právě během patnáctého letu bude poprvé učiněn pokus o záchyt Super Heavy třetí generace pomocí rampy. Starship S42 zamíří na oběžnou dráhu. Elon Musk v tomto týdnu napsal, že by se SpaceX měla pokusit o záchyt také Starship a to by bylo poprvé, kdy by se během letu zachytil první stupeň i Starship. Start se očekává někdy během listopadu.

Video týdne:

Japonská raketa H3 odstartovala s meziplanetární sondou Martian Moons eXploration (MMX), jejímž cílem je průzkum Phobosu a Deimosu. Významnou součástí mise je odběr vzorků z Phobosu a jejich doprava na Zemi, plánovaná na fiskální rok 2031. Na projektu se podílejí také NASA, CNES, DLR a ESA. Připomeňte si tento jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku na záznamu vzletu rakety H3.

Zdroje informací:
https://europeanspaceflight.com/
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://spaceflightnow.com/
https://www.nasa.gov/  

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/HU7qpfFWEAEzGcy?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/HU6vwe0aMAEO-eL?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/Gts8mW6WIAAk6Mi?format=jpg&name=medium
https://pbs.twimg.com/media/G1NYgWGXYAAHTeX?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/HVZzuQbXQAAUzqy?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/HUpnPPxXUAA0Dok?format=jpg&name=4096×4096