Zefiro-40
Evropská kosmická agentura 3. října oznámila, že společnost Avio, hlavní dodavatel pro raketu Vega, úspěšně otestovala motor Zefiro-40 v testovacím zařízení v Itálii. Prvotní analýza dat ukazuje, že motor fungoval podle očekávání.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Evropská kosmická agentura 3. října oznámila, že společnost Avio, hlavní dodavatel pro raketu Vega, úspěšně otestovala motor Zefiro-40 v testovacím zařízení v Itálii. Prvotní analýza dat ukazuje, že motor fungoval podle očekávání.
Společnost Impulse Space získala kontrakt v hodnotě 34,5 milionu dolarů na podporu dvou amerických vojenských vesmírných misí naplánovaných na rok 2026 v rámci 3. fáze dohody Small Business Innovation Research.
Startup mPower Technology oznámil 3. října smlouvu s Airbus Netherlands BV na poskytování solárních modulů pro více než 200 družic. Na základě smlouvy bude společnost mPower dodávat Airbusu solární moduly DragonSCALES pro družice MDA Aurora.
Startup Charter Space zahájil beta testování svých vesmírných systémů a softwarové platformy pro správu programů. Platforma s názvem Ubik je navržena tak, aby pomáhala inženýrským týmům řídit a provádět vesmírné programy během jejich životního cyklu.
Společnost Sierra Space oznámila 3. října, že si zajistila podporu od Výzkumné laboratoře vzdušných sil USA (AFRL) k rozvoji svého návrhu Ghost. Ghost má být schopen zůstat na oběžné dráze až pět let.
NASA oznámila 3. října, že vybrala dva návrhy na rentgenové a infračervené vesmírné teleskopy pro další posouzení v rámci nové řady misí, které agentura nazývá Probe Explorers. Každý návrh obdrží 5 milionů dolarů na jednoroční studie.
United Launch Alliance je připravena na druhý zkušební start rakety Vulcan Centaur. Start je plánován na 4. října.
Společnost Orbit Aerospace získala kontrakt AFWERX v hodnotě 1,8 milionu dolarů na využití umělé inteligence k detekci a řízení anomálií během hypersonického letu při návratu svých zařízení do atmosféry.
Společnosti vyvíjející komerční vesmírné stanice chtějí, aby NASA nabídla více příležitostí k letům s prekurzorovými misemi na Mezinárodní vesmírnou stanici. K dnešnímu dni letěly tři tzv. mise PAM, všechny provedla společnost Axiom Space.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Dalekohled Jamese Webba byl na oběžnou dráhu vyslán 25. prosince 2021 z francouzské Guyany, konkrétně z kosmodromu Korou, který zde provozuje Evropská kosmická agentura. Od té doby se pozemnímu řídícímu středisku podařilo jej kompletně rozvinout a uvést do provozu tak, že od 11. července letošního roku začal na Zemi posílat první vědecká data. Jedná se zkrátka o unikátní přístroj a je tak pochopitelné, že se toto zařízení ocitlo v centru pozornosti jak akademické obce, tak i laické veřejnosti. O dalekohledu samotném se sice na našich stránkách hovořilo již často, ale i tak si myslím, že dalekohled samotný si onu pozornost jednoznačně zaslouží. V dnešní přednášce se podíváme nejen na dalekohled samotný, ale i na další budoucí kosmické dalekohledy, které nás doufám v budoucnosti čekají. Dnešní přednášku si pro vás připravila Hvězdárna a planetárium Brno a vystoupili v ní RNDr. Michal Zajaček, odborný pracovník Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky z Masarykovy univerzity v Brně a RNDr. Martin Ferus, Ph.D., z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.
Dalekohled Jamese Webba je společným projektem Amerického úřadu pro letectví a vesmír NASA, Evropské kosmické agentury ESA a Kanadské kosmické agentury CSA. Jeho vývoj byl zahájen v polovině 90. let a dokončen byl v roce 2016, kdy započaly rozsáhlé zkoušky. Patrně všichni máme v paměti jeho úspěšný start na raketě Ariane 5, který se odehrál na 1. svátek vánoční roku 2021. Po dosažení cílové oběžné dráhy v libračním bodě L-2 započalo rozkládání, dochlazování a kalibrace všech přístrojů. Tato fáze je v současné chvíli však již za námi a 12. července roku 2021 bychom se měli dočkat prvních barevných vědeckých snímků. Přednášejícím, který by nám měl dnes tento dalekohled představit blíže, je pan RNDr. Michal Zajaček, odborný pracovník Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky z Masarykovy univerzity v Brně. Přednáška byla pronesena na půdě Fakulty matematiky, fyziky a informatiky Univerzity Komenského v Bratislavě.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.