Druhého září si stovky lidí od středního Colorada po jižní Wyoming všimli ohnivé koule na obloze, která svítila a rozpadala se. K pozorování došlo kolem půl jedenácté večer místního času. O případu informovala místní média a začal se hledat původce tohoto zřídka vídaného jevu. Hledání bylo nakonec úspěšné – viník byl nečekaný – ruský snímkovací satelit vyslaný před pár měsíci na oběžnou dráhu. Dnešní článek ukáže, jak se povedlo satelit vystopovat.
V historii kosmonautiky není větší mise, než byl lunární program Apollo. Američtí technici dokázali v rekordně krátkém čase zkonstruovat celou řadu úžasných technologií. Všechny byly pro úspěch mise stejně důležité. Ale málo platné – v paměti lidí stejně nejvíce utkvěl Saturn V – nejvýkonnější raketa v historii lidstva. Životní výtvor raketového konstruktéra Wernhera von Brauna, díky kterému se lidé dostali na Měsíc. Je to sice bohužel už hodně dávno, co tenhle úžasný stroj dolétal, ale i po těch letech stále obdivujeme um jeho tehdejších tvůrců. V dnešním krátkém článku se podíváme na infografiku, která vzdává této raketě hold. Díky mimořádně detailnímu popisu si alespoň můžeme udělat představu o neuvěřitelné komplexnosti celého systému.
Kennedym pronesená výzva k letu na Měsíc byla startovním výstřelem horečné aktivity na všech stupních struktury NASA. V roce 1962 se tak souběžně realizovaly tři programy: program Mercury se pomalu chýlil ke konci, ke své realizaci se blížil nový projekt Gemini a současně byly udělovány konkrétní zakázky kontraktorům v rodícím se programu Apollo, který měl být vyvrcholením snahy dostat člověka na povrch luny. Pro tyto programy ale bylo třeba mnohem více astronautů, než původních sedm mužů Mercury (navíc- Slayton byl z kola venku). Bylo rozhodnuto provést další výběrové řízení, z něhož vzejde druhá skupina astronautů, tím se oddíl rozrostl na šestnáctičlenné stádečko. S tím ale současně vyvstala potřeba vést a kombinovat aktivity oddílu a zastupovat zájmy jeho členů v rychle expandující NASA. Šéf Manned Spacecraft Center Bob Gilruth a jeho náměstek Walt Williams zamýšleli oslovit letectvo, aby vybralo schopného člověka ze svých řad. Údajně už byl dokonce jeden generál vybrán, když vtom dostal Al Shepard zajímavý nápad: proč dávat otěže astronautické komunity do rukou neznámému člověku zvenčí? Vždyť je tady naprosto dokonalý kandidát- člověk, který ze své zkušenosti zná potřeby astronautů a který je schopen bez problémů jejich zájmy prosazovat u vedení NASA! Navíc právě onen muž pomáhal vypracovávat kritéria pro nábor nové skupiny astronautů. 18. září 1962 oznámila NASA ustanovení nové funkce: „Koordinátor aktivit astronautů“. Deke Slayton dostal svou životní roli.
Jak už na našem blogu zaznělo v mnoha článcích, kosmonautickou událostí letošního roku je bezesporu mise evropské sondy Rosetta, která se jako první lidmi vyrobený objekt usadila na oběžné dráze kolem jádra komety a navíc na podzim na jeho povrch vysadí malý přistávací modul – také to bude historická premiéra. Jenže byla by velká chyba myslet si, že před Rosettou jsme komety nezkoumali. Z průletů kolem nich jsme dokázali nasbírat mnoho zajímavých informací o těchto atraktivních tělesech, bombardovali jsme jejich povrch umělým projektilem, na Zemi jsme dopravili vzorky z jejich ohonu. Sondy kromě jiného fotily jádra komet, takže si dnes můžeme hezky na jednom místě připomenout všechny dosud navštívené komety a prohlédnout si různorodé tvary jader.
Trojice kosmonautů ve složení Steve Swanson, Oleg Artěmjev a Alexander Skvorcov pobývá na palubě Mezinárodní vesmírné stanice od 28. března letošního roku. Pomalu se tedy naplňuje jejich tradiční půlroční limit, po kterém se posádky střídají. Swanson a spol. by se měli na Zemi vrátit 11. září a náš dnešní článek shrne všechny události z posledních dnů, které s návratem souvisí. Celý proces totiž ani zdaleka neobnáší jen prosté obléknutí skafandrů, nasednutí do křesel a oddělení od stanice. Tomhle vrcholu předchází celá řada příprav a kontrol.
Je tu nedělní poledne a s ním je nedomyslitelně spjat i pravidelný souhrn nejzajímavějších událostí uplynulého týdne, které se staly v kosmonautice. Kosmotýdeník vám dnes přinese tři velké zprávy. První se týká dnešního úspěšného startu Falconu 9. V druhé zprávě se podíváme na start čínského experimentálního satelitu a velké zprávy ukončíme informací o poměrně neúspěšné misi Foton-M, která úspěšně přistála v pondělí. Na konec nebude scházet ani několik malých zpráv. Přejeme příjemné čtení.
Pokud se všechno podaří, měly by se dnes na floridském kosmodromu zapálit motory rakety Falcon 9. Ta vynese na dráhu přechodnou ke geostacionární telekomunikační družici AsiaSat 6. Startovní okno se otevírá v 6:50 SELČ a končí v 10:04 SELČ. Pro SpaceX, která provozuje rakety Falcon se bude jednat o druhý start v poměrně krátké době – naposledy Falcon startoval 5. srpna s družicí AsiaSat 8. Náš dnešní krátký příspěvek Vám přináší všechny informace, které budete k dnešnímu startu potřebovat na jednom místě – včetně živého vysílání, které zajišťuje web spaceflightnow.com.
Už za méně než měsíc se opět po roce otevřou brány technického střediska Evropské kosmické agentury v nizozemském Noordwijku. Centrum zvané ESTEC (European Space Technology and Research Centre) se všem zájemcům otevře už v neděli 5. října. Pokud máte možnost se do Nizozemí vypravit, určitě neváhejte. Organizátoři slibují velmi atraktivní program – od setkání s kosmonauty až po zhlédnutí experimentálního zařízení IXV. A to nemluvím o desítkách modelů kosmické techniky, které budou rozmístěné po všech chodbách.
„Po celý svůj život jsem uvažoval o životě mimo Zemi. Je život také na všech těch nespočtech planet, o kterých si myslíme, že obíhají okolo cizích sluncí? Mohou se nám bytosti z cizích světů podobat nebo jsou ohromně odlišné? Z čeho jsou tvořeni? Jak je běžné to, čemu říkáme život v obrovské galaxii Mléčné dráhy? Podstata života na Zemi a hledání života mimo ní jsou dvě strany jedné otázky: pátrání po tom, kým jsme.“ Touto citací legendárního vědce Carla Sagana začíná dnešní trochu netradiční článek. Článek o zprávách, které jsme zaslali k cizím světům v naději, že je zachytí nějaká inteligentní forma života.
Rubrika Historie 
Štítky: Apollo, Arecibo, Carl Sagan, Lageos, mimozemský život, NASA, Pioneer, Voyager 
Dnešní aktuality o výzkumu komety 67P sondou Rosetta trochu netypicky začnu i zakončím stejným tématem – krátkou fotogalerií navigační kamery sondy. Pravidelní návštěvníci stránek ESA si určitě všimli, že každodenní fotogalerie kamery NavCam byla po určitou dobu přerušena. Konkrétně se poslední snímek objevil 23.8. Po tomto datu následovala několikadenní pauza, která samozřejmě nebyla způsobena nějakou technickou vadou kamery, či problémy v komunikaci se sondou, ale bouřlivými událostmi minulého víkendu ohledně užšího výběru místa přistání modulu Philae, o kterém jsem se zmiňoval v posledním článku. NavCam fotila a fotí každý den – zatím jde o jeden z nejdůležitějších opěrných bodů při sestupu sondy na nižší oběžnou dráhu kolem jádra 67P. Ale změnil se způsob, jakým se snímky pořizují.
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
10. září 2014 
