Interstellar Technologies
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
Spojené království plánuje letos investovat 191 milionů dolarů do navýšení kapitálu společnosti Eutelsat, aby si udrželo svůj 10,89% podíl ve francouzském operátorovi družic.
Japonská společnost Synspective, která vyvíjí družicovou konstelaci radarového zobrazování, podepsala dohodu se společností Exolaunch o vynesení 10 družic.
Indický regulátor vesmírného provozu schválil služby Starlinku. Společnost SpaceX však stále potřebuje schválení spektra a další regulační povolení, než bude moci poskytovat širokopásmové připojení.
Japonská společnost Space BD, která se zabývá provozem raket, podepsala dohodu s australskou společností Gilmour Space o vzájemné spolupráci při vypouštění raket a družic.
Americký prezident večer 9. července oznámil, že jmenoval ministra dopravy Seana Duffyho úřadujícím administrátorem NASA.
Americké vesmírné síly 8. července představily svou první Strategii mezinárodního partnerství , plán, jak nejnovější americká vojenská složka hodlá přejít od sporadické globální spolupráce k promyšlenější a integrovanější vesmírné koalici.
Společnost Neuraspace vyvíjí s podporou Evropské kosmické agentury software založený na umělé inteligenci, který má operátorům pomoci lépe využívat navigační signály GNSS pro sledování družic a předcházení kolizím.
Společnost Maxar Intelligence, poskytovatel družicového snímkování a geoprostorových dat, podepsala tři smlouvy v celkové hodnotě 204,7 milionu dolarů s nezveřejněnými vládními zákazníky na Blízkém východě a v Africe.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Poslední přednáška tohoto týdne se bude zabývat kometami, jejich historií i současností. Komety jsou malá tělesa složená především z ledu a prachu a obíhající většinou po výstředně eliptických drahách naší sluneční soustavou. Ale vývoj jejich poznání postupoval zpočátku velmi pomalými krůčky. Až na počátku 17. století se poprvé kupříkladu objevila teorie, že se jedna kometa periodicky vrací ke Slunci. Tuto předpověď učinil slavný britský astronom Edmund Halley. Víc jsme se o nich však začali dozvídat až ve století 20. Velice nám přitom pomohly kosmické sondy. A nejedná se jen o slavné průzkumníky komet, kterými byly sondy Deep Space 1, Giotto, Stardust, Deep Impact či Rosetta, ale hlavně a především je to sonda SOHO, která už objevila stovky komet v okolí našeho Slunce. Přednášejícím bude profesor RNDr. Miloslav Druckmüller CSc., který se věnuje věnuje matematickému zpracování obrazu a učí na Vysokém učení technickém v Brně. Svou přednášku pak zakončí tím, že nám povypráví o tom, jak vyfotil své nádherné fotky komety C/2006 P1 (McNaught). Přednáška pochází z archívu Hvězdárny a planetária Brno.
Projektil mise Deep Impact narazil do jádra komety 9P/Tempel a vytvořený kráter byl hluboký 30 m, o průměru 100 m. Bylo uvolněno cca 250 mil. kg vody. 4. července 22:00
Léto se chýlí k závěru a dává nám to pocítit i příroda. Věřme, že se i v září ohřejeme a že sucho už bude menší. Ještě předtím, než se konec prázdnin stane realitou, máme tu pro vás poslední letošní díl našeho seriálu TOP5. Pokud jde o výzkum komet, nemůžeme si pochopitelně klást za cíl podrobně se jím zabývat od dávné minulosti až po současnost. Řekli jsme si ale, že by bylo určitě zajímavé se podívat alespoň na ty komety, jejichž jádra byla fotografována kosmickými sondami. Historie tohoto výzkumu nesahá příliš do minulosti. Konkrétně do roku 1986, kdy byla zkoumána slavná Halleyova kometa. Poslední kometu máme také ještě v živé paměti díky sondě Rosetta a modulu Philae. Méně bulvární název dnešního dílu by tedy asi měl být Výzkum komet kosmickými sondami. Pojďme se tedy pokochat kometami pod drobnohledem kosmických sond.
Komety fascinovaly lidstvo už od pradávna. Není se co divit – čas od času se nečekaně na obloze objevila hvězda, která za sebou táhla podivný ohon. Naši předkové se komet báli a považovali je za symboly zla, neštěstí, válek a hladomorů. Jak ale lidé stále více chápali svět kolem sebe, tím více jim docházelo, že komety nejsou žádní poslové špatných zpráv, ale naopak velmi zajímavá tělesa, která nám mohou napovědět mnoho zajímavých informací o historii naší soustavy a možná i o tom, jak se na Zemi dostala voda, nebo základní prvky života. Výzkum těchto vesmírných tuláků zažil neskutečný pokrok – od nesmělých průletů v uctivé vzdálenosti, přes zachytávání prachových zrnek, bombardování povrchu až po měkké přistání a zkoumání z oběžné dráhy.
Jak už na našem blogu zaznělo v mnoha článcích, kosmonautickou událostí letošního roku je bezesporu mise evropské sondy Rosetta, která se jako první lidmi vyrobený objekt usadila na oběžné dráze kolem jádra komety a navíc na podzim na jeho povrch vysadí malý přistávací modul – také to bude historická premiéra. Jenže byla by velká chyba myslet si, že před Rosettou jsme komety nezkoumali. Z průletů kolem nich jsme dokázali nasbírat mnoho zajímavých informací o těchto atraktivních tělesech, bombardovali jsme jejich povrch umělým projektilem, na Zemi jsme dopravili vzorky z jejich ohonu. Sondy kromě jiného fotily jádra komet, takže si dnes můžeme hezky na jednom místě připomenout všechny dosud navštívené komety a prohlédnout si různorodé tvary jader.
Kosmonautika je špičkový obor lidské činnosti, který chyby odpouští jen výjimečně. Stroje, které se vydávají do kosmických hlubin jsou důkladně testovány na Zemi, aby se mohly připravit na všechny možné scénáře, které je ve vesmíru čekají. I přes tyto hloubkové testy ale občas dojde k selhání. Prakticky vždy se jedná o nějakou drobnost, na první pohled nevýznamný detail, ale jeho důsledky bývají dalekosáhlé. Nejznámějším příkladem je asi ztráta americké sondy Mars Climate Orbiter, která očekávala data v metrických mírách, zatímco řídící středisko posílalo údaje v mírách anglosaských. Dnešní článek ukáže, že i v současné době se může něco podobného stát.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.