Štítek ‘infografika’

Jak otestovat intertank obří rakety?

Jak asi pravidelní čtenáři našeho webu vědí, mám rád infografiky. Tento svébytný styl popularizace má totiž úžasný potenciál. Obrázek, který zjednodušenými kresbami a krátkými trefnými popisky dokáže popsat složité téma, není jednoduché vytvořit. Autor musí balancovat mezi informačním přínosem a grafickou atraktivitou, ale když se infografika povede, je to radost. Tento popularizační nástroj s přesahem do grafického umění může velmi často zasáhnout i čtenáře, kteří o kosmonautiku jako takovou zatím zájem nejevili. Dobře udělaná infografika ale dokáže zaujmout a přinést všechny důležité informace na jednom místě a navíc zabalené do působivého grafického kabátu. Proto se snažíme ty nejzajímavější a hlavně aktuální infografiky překládat do češtiny, aby se z nich mohli těšit i anglicky nemluvící čtenáři. Dnes Vám přinášíme infografiku, která se věnuje strukturálním zkouškám tzv. intertanku z centrálního stupně rakety SLS.

Interaktivní grafika Cassini

Jednou z nejpovedenějších aplikací, které souvisí s koncem sondy Cassini, je tato vícevrstevnatá infografika. 13. září 14:30

Horní část SLS pod tlakem

Pravidelní čtenáři už vědí, že máme rádi infografiky. Oceňujeme přístup jejich tvůrců, kteří dokáží dát zajímavým informacím svěží vzhled, který zaujme i širokou veřejnost. Infografiky jsou vlastně jakousi esencí popularizace – jak veřejnosti srozumitelně a hravou formou předat zajímavé informace. Proto se čas od času pustíme do překladu nějaké infografiky, abychom mohli informace v ní obsažené předat i čtenářům, kteří mají s angličtinou problémy. Dnes se tedy podíváme na to, v čem spočívá strukturální zkouška horní části SLS, na Marshall Space Flight Center v Huntsville, stát Alabama.

První krok k dopravě vzorků z Marsu

Nástupce vozítka Curiosity je zatím označován pracovním názvem Mars rover 2020 a už nyní se na něj mnoho lidí těší. Kromě toho, že rozvíjí možnosti, které nám momentálně Curiosity nabízí, bude zároveň součástí prestižního a velmi očekávaného projektu, který počítá s dopravou vzorků marsovských hornin a prachu na Zemi pro podrobný výzkum, který není možné uskutečnit mimo dokonale vybavené laboratoře. Když proto před pár dny v časopise Nature vyšel článek o tomto vozítku doplněný o pěknou infografiku, chtěli jsme se o ni s Vámi podělit. Pustili jsme se tedy do jejího kompletního překladu.

Ariane 6 bude skutečně mezinárodní produkt

Ariane 6

Poprvé má letět v roce 2020 a měla by vystřídat aktuálně využívanou Ariane 5, která je pro většinu zákazníků až moc silná a bohužel i drahá. Ariane 6 by měla nabídnout sice slabší nosnost, ale oproti „pětce“ bude její cena sotva poloviční. Podle společnosti Arianespace by mohly výrobní linky každý rok vytvořit 11 až 12 kusů tohoto nového nosiče. Tato raketa má mít na prvním stupni motor Vulcain na kapalný kyslík a vodík, který pohání současné Ariane 5. Na horním stupni pak bude pracovat vylepšený motor Vinci, jehož předchůdce byl plánován pro vylepšenou verzi Ariane 5. O pomoc při startu se postarají dva nebo čtyři urychlovací bloky na tuhá paliva. Kdo ale bude vyrábět jednotlivé komponenty tohoto nosiče? Půjde o vskutku mezinárodní projekt, což dokládá infografika, kterou na naše fórum umístil uživatel s nickem Pospíšil a kterou Vám nyní s českým překladem rádi předáváme dál.

Juno už jen měsíc letu od Jupiteru

Juno připravená k letu. Zdroj: NASA

31. května provedla sonda Juno plánovaný korekční manévr před příletem k Jupiteru. A za měsíc, v noci 4./5. července 2016, nás čeká velké finále v podobě navedení sondy na protáhlou oběžnou dráhu kolem Jupiteru. V perijovu se sonda dostane těsně nad oblaka (asi 5000 km) a bude na ni působit nebezpečné prostředí plné nabitých částic. Zvolená dráha jí pomůže se vyhnout nejnebezpečnějším oblastem radiačních pásů. Vědci budou spokojeni, pokud kamery sondy přežijí alespoň 8 obletů. Po prvním průletu 4./5. července se sonda vzdálí a podle simulace NASA Eyes by se k Jupiteru měla dostat opět 27. srpna a 19. října. Zatím se předpokládá, že by sonda mohla obíhat asi dva roky, než by se mise mohla přiblížit k závěru.

Nafukovací modul snadno a přehledně

Pokud se vše podaří, vydá se už zítra k Mezinárodní vesmírné stanici kosmická loď Dragon. Jejím asi nejsledovanějším nákladem bude nafukovací modul BEAM, který se ve druhé polovině měsíce připojí ke stanici, aby se v polovině června nafouknul, čímž začne dvouletá zkouška, při které se bude studovat, jak si modul vede. V dnešním článku Vám přinášíme povedenou infografiku, která jednoduchou formou seznamuje veřejnost s tímto novým typem kosmické techniky, který má před sebou slibnou budoucnost. Jelikož byla grafika v angličtině, rozhodli jsme se ji pro naše čtenáře přeložit.

Přehledná konstrukce Atlasu V

Jelikož žádný učený z nebe nespadl a také proto, že jste v nedávné anketě dali najevo, že máte rádi náš nepravidelný seriál Pro začátečníky, rozhodli jsme se, že budeme častěji zařazovat články, které cílí právě na čtenáře, kteří se v tématu kosmonautiky teprve rozkoukávají. Dnes si proto ukážeme do češtiny přeložený obrázek, který ukazuje, z jakých hlavních částí se skládá raketa Atlas V. Ta by měla už za pár dní – 3. prosince ve 23:55 našeho času vynést na oběžnou dráhu loď Cygnus. Ta dopraví na Mezinárodní vesmírnou stanici téměř tři tuny zásob a dalšího nákladu.

15 let nonstop obydlená stanice

Včera tomu bylo už 15 let od chvíle, kdy u zárodku ISS zakotvila kosmická loď Sojuz TM-31. Na vznikající stanici přivezla jednoho Američana – Williama Shepherda a dva Rusy – Sergeje Krikaljova a Jurije Gidzenka. Na první pohled nic neobvyklého, vždyť takových Sojuzů za historii ISS už bylo … jenže tenhle přílet znamenal začátek nonstop přítomnosti lidského pokolení ve vesmíru. Už je to více než 15 let – Mezinárodní vesmírná stanice se rozrostla do mnohem větší velikosti a stala se nejdéle nonstop obývaným místem mimo zemský povrch. Věděli jste třeba, že za tu dobu posádky nafotily více než 2,7 milionu snímků? Pojďme si teď v krátké do češtiny přeložené infografice z dílny NASA připomenout alespoň v nejzákladnějších bodech její hlavní přínos.

První pohled na SLS

Nová vizuální podoba rakety SLS

Nová americká raketa SLS umožní Spojeným státům opět posílat své kosmonauty do vesmíru – a dokonce dál, než kdy dříve. Jednou snad možná i k Marsu. Dnes jsme pro Vás připravili článek, který přináší základní informace o tomto nosiči. Ostřílení profíci se v tomto článku mnoho nových informací nedozví, ale náš blog se snaží dávat informace všem – i těm, kdo se v kosmonautice teprve pomalu rozkoukávají. Dnes Vám proto přinášíme dvě infografiky z dílny NASA, které přehledně ukazují, z čeho se bude nová superraketa skládat, ale i několik zajímavostí o jejích komponentech, které jste třeba nečekali. Věděli jste například, jakou rychlostí rotují turbočerpadla v motorech RS-25? Je to víc, než čekáte.