8 září, 2014 
Jak už na našem blogu zaznělo v mnoha článcích, kosmonautickou událostí letošního roku je bezesporu mise evropské sondy Rosetta, která se jako první lidmi vyrobený objekt usadila na oběžné dráze kolem jádra komety a navíc na podzim na jeho povrch vysadí malý přistávací modul – také to bude historická premiéra. Jenže byla by velká chyba myslet si, že před Rosettou jsme komety nezkoumali. Z průletů kolem nich jsme dokázali nasbírat mnoho zajímavých informací o těchto atraktivních tělesech, bombardovali jsme jejich povrch umělým projektilem, na Zemi jsme dopravili vzorky z jejich ohonu. Sondy kromě jiného fotily jádra komet, takže si dnes můžeme hezky na jednom místě připomenout všechny dosud navštívené komety a prohlédnout si různorodé tvary jader.
Autorkou infografiky je Emily Lakdawalla z Planetary Society. Obrázek se může postupem času aktualizovat. Jeho nejaktuální verzi najdete na této adrese.
Porovnání velikostí a tvarů jader dosud navštívených komet.
Zdroj: http://www.planetary.org/
Překlad: Autor
Zdroje obrázků:
http://upload.wikimedia.org/…/Tempel1_DeepImpact.jpg/220px-Tempel1_DeepImpact.jpg
http://planetary.s3.amazonaws.com/…/20140804_comets_sc_0-000-020_2014_2.png
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Vyzera to, ze tvar takmer vsetkych komet, ktore sme doteraz navstivili je vyrazne asymetricky. V jednom pripade(Halley) je tvar dokonca velmi podobny tej komete, ktoru skuma Rosetta.
Nechapem potom preco boli vedci z jej tvaru tak vyrazne prekvapeni… 🙂
U 67P to z prvních snímků vypadalo, že prakticky neexistuje!“krk“ spojující obě části – ten se objevil až při bližších snímcích. Na prvních fotkách to vypadalo ještě neuvěřitelněji – proto ten zvýšený zájem.
Ach to je nádhera 🙂 Miluju tyhle infografiky od Emily.
Malá tělesa Sluneční soustavy skrývají jistě mnohé krásy a překvapení. Tím spíše, že ta velká jsme už všechna viděli zblízka. Tři největší z dosud nenavštívených objektů (doufejme) uvidíme během příštího roku, a pak už zbydou akorát dva asteroidy z „velké čtyřky“ – Pallas a Hygeia. A samozřejmě kopa TNO srovnatelných s Plutem či dokonce větších, ovšem jejich bližšího průzkumu se my asi nedožijeme i když fandím sondě New Horizons, aby pro nás po splnění své mise „měla schovaný“ nějaký pořádný „gól“ v rámci jejích manévrovacích schopností. Třeba konečně z afelia se vracející Planetu X zrovna v cestě sondy, hehe :))
Mimojiné se obzvlášť těším na návštěvu nějakého kovového asteroidu. Jelikož by se mohlo jednat o obnažené jádro planetesimály, skoro se až divím, že žádná taková mise (-celá knihovna informací o vnitřní struktuře těles) není v užším výběru plánů do budoucna.
Dovolím si ještě odkázat na tuto infografiku: http://kokogiak.com/solarsystembodieslargerthan200miles.html
Ta sice neni od Emily Lakdawalla a rozměry TNObjektů v pravé části obrázku jsou přecijen odhady, jelikož neznáme albedo, nicméně krásně ukazuje rozmanitost a nádheru „našeho“ systému.
Moc pěkný odkaz, díky!
Chybí tam první, kosmickou sondou navštívená kometa, Ziakobini-Ciner , první sondou ,která kdy navštívila kometu byla americká sonda ICE.
Ano, máte pravdu, ale nejsem si jist, zda bylo součástí mise i focení jádra.
Pravda, na ICE/ISEE-3 se v tomhle zapomíná. Bez kamery na palubě se špatně dělá PR..
ICE kameru sice neměla, byla původně konstruovaná pro sledování prostředí v blízkosti libračního bodu Slunce-Země, ale detailně proměřila plynné částí komety, k jádru se přiblížila na 8000 km.
Ostatně kamery na prvních sondách nepodaly žádné oslňující výkony, příkladně Vegy, ačkoli měli ohromující váhu přes dvě tuny zobrazily pouze prachové a plynové výtrysky nikoli vlastní jádro. To znamená, že nezobrazily nejen povrchové detaily jádra, ale dokonce ani tvar a velikost jádra, tyto veličiny bylo odvozeny dodatečně počítačovou úpravou nejasných snímků a to dokonce nikoli ze snímků Veg, ale ze snímků půltunového Giotta, který též zobrazil pouze výtrysky. Japonci tehdy kameru na sondě své průletové sondě neměli / v případě všech tří sond mám na mysli rok 1985 a kometu H./.
Z toho plyne, že vyřazovat ICE kvůli tomu, že neměla kameru není správné a asi tomu ani tak nebylo, prostě na sondu zapomněli, neb kometa jako cíl výzkumu nebyla v jejím plánu původním a byla “ přidána“ dodatečně po splnění původního zadání.
V současné době obdobně postupují Číňané, jejichž sonda původně určená k průzkumu Měsíce, po splnění úkolů se přemístila do bodu L / Z-S / a poté tento opustila a zamířila k průletu kolem asteroidu, jehož průzkum provedla jakoby k tomu byla původně určena.
Když už jste zmínil Chang’e 2 – proletěla nad povrchem Toutatis jen nějakých +/- 800 m ! To je pokud vím pro fly-by misi nejtěsnější přiblížení..