Štítek ‘Progress’

Držte si klobouky, Progress bude sprintovat

Když hodně mrzne, říká se, že je zima jako v Rusku. Nyní by to šlo lehce geograficky upravit: Zima jako na Bajkonuru. Když se totiž raketa Sojuz 2.1A vydala z montážní haly na startovní rampu, byl kazašský kosmodrom sevřený opravdu mrazivými teplotami kolem -20°C. Nepřízeň počasí však nijak neohrozila předstartovní přípravy. Už zítra bychom se měli dočkat startu se zásobovací lodí Progress MS-08, která jako první vyzkouší superrychlý přeletový profil k ISS. Se stanicí by se měla spojit po pouhých dvou obězích kolem naší planety.

Ruský Federální kosmický program v roce 2018

V rámci Federálního kosmického programu Ruské federace by se v letošním roce mohlo uskutečnit až dvanáct kosmických startů. Toto číslo nezahrnuje všechny ruské kosmické mise, ale pouze ty, které jsou financovány ze státního rozpočtu skrze Státní korporaci pro kosmické aktivity „Roskosmos“. Dnešní článek, stejně jako předchozí, se tedy netýká vojenských satelitů, družic globálního navigačního systému GLONASS či komerčních kosmických startů, ať pro zahraniční zákazníky či ruské, jakým je třeba komunikační operátor Gazprom Space Systems.

Progress MS-07 připojen k ISS

Progress se ve 13:04 SELČ připojil k modulu Pirs. Na ISS dopravil přibližně 2450 kg nákladu. 16. října 16:48

ŽIVĚ A ČESKY: Druhý pokus o start Sojuzu s Progressem

V životě mají fanoušci kosmonautiky několik jistot – Falcon Heavy startuje za půl roku, Nauka za dva a Sojuzy nemají odklady. Poslední pravidlo však včera dostalo povážlivou trhlinu – start rakety Sojuz 2-1A se musel odložit. Jedno z ramen, které se odděluje v poslední minutě se odklopilo správně, ale druhé, které se odděluje 15 sekund před startem, zůstalo na svém místě. Rusové proto odložili start o 2 dny, čímž padá i možnost využít superrychlý přeletový profil k ISS. Ani přesto ale tento start nevynecháme a přineseme Vám jej s českým komentářem.

Expresní linka na ISS

Tento čtvrtek mělo dojít k prvnímu letu ruské zásobovací lodi Progress po takzvaném superrychlém letovém profilu. Loď měla u Mezinárodní kosmické stanice zadokovat už 3,5 hodiny po startu. Doposud se používal rychlý letový profil v délce trvání šest hodin. Ke startu nakonec nedošlo a v náhradním termínu stanoveném na tuto sobotu bylo nakonec řečeno, že se poletí delším dvoudenním profilu a premiéra rychlejšího profilu se odkládá. To ale nebrání tomu, abychom se na tento zajímavý manévr nepodívali blíže. Možná někoho překvapí, že let k cílovému tělesu v délce trvání 3,5 hodiny není vůbec rekordní. Více už v článku.

ŽIVĚ A ČESKY: Progress bude sprintovat

Aktuální nášup živě a česky komentovaných přenosů bude pokračovat vysíláním z kosmodromu Bajkonur, odkud by zítra dopoledne měla odstartovat raketa Sojuz 2-1A. Jejím nákladem bude zásobovací loď Progress MS-07, což pro diváky většinou nebývá příliš zajímavé. Ale pozor! Tento start bude vpravdě unikátní. Rusové totiž chtějí na této lodi vyzkoušet superrychlý přeletový profil dráhy. Od startu do připojení ke stanici mají uplynout tři a půl hodiny přičemž aktuálně používaný rychlý profil trvá šest hodin.

Superrychlá dráha Progressu

Zásobovací loď Progress MS-07 by měla u ISS zakotvit pouhé tři hodiny (dva oběhy) po startu. Časem na tento profil mohou přejít i pilotované lodě. Zdroj 1. září 21:26

AKTUALIZOVÁNO: Progress MS-06 zakotvil u ISS

Ve středu dopoledne jsme sledovali start rakety Sojuz 2-1A, která vynesla na oběžnou dráhu nepilotovanou zásobovací loď Progress MS-06. Ta po dvou dnech motorických manévrů srovnala svou oběžnou dráhu s tou, po které se pohybuje Mezinárodní vesmírná stanice a nyní je připravena se s ní spojit. Progress se připojí na zadní dokovací port ruského modulu Zvezda, který je v ose stanice. Tato pozice je proto ideální pro zvyšování oběžné dráhy orbitálního komplexu. V tomto krátkém článku máte možnost celý manévr sledovat živě ve vysílání NASA TV. K připojení by mělo dojít kolem půl druhé našeho času.

Sága jménem Saljut – 9. díl

Saljut 6 s obsazenými stykovacími uzly

Dlouho předtím, než v roce 1974 odstartovala na orbit stanice Saljut 4, si její konstruktéři uvědomovali, že stanice tohoto typu jsou slepou uličkou. Stejně jako kolegové (či spíše konkurenti) z Čelomějovy kanceláře CKBM si palčivě uvědomovali limity, na něž provoz dosavadních stanic narážel. Životnost systémů byla často vyšší, než doba, po kterou stanice působila ve vesmíru. Důvod, proč Saljuty létaly s pilotovanými posádkami po relativně krátkou dobu, byl jednoznačný: pohonné látky. Omezená zásoba paliva a okysličovadla pro hlavní i orientační motorky byla určující pro životnost stroje, jehož stavba a provoz stály stovky milionů rublů. Bylo třeba vyvinout způsob, jak zásoby paliva doplňovat přímo na orbitální dráze. Projekt stanice nové generace byl v kanceláři CKBEM rozpracován v roce 1973 a v květnu 1974 byla zahájena její stavba. Začala se rodit stanice, jež byla pionýrem mnohých postupů, které jsou používány dodnes. Více plnohodnotných stykovacích uzlů, doplňování paliva a okysličovadla, návštěvnické posádky, výměna transportních lodí, doplňování nových modulů ke stanici a koneckonců i internacionální lety – u počátku toho všeho stála stanice DOS-5, známá pod oficiálním označením Saljut 6…

Kosmotýdeník 232 (20.2. – 26.2.)

Když se v neděli potká minutová ručička s hodinovou na čísle 12, je to neklamná známka toho, že je čas na tradiční porci kosmonautických událostí. Ani dnes proto nepřijdete o Kosmotýdeník. Připravili jsme pro Vás další kapitolu naší malé kosmonautické kroniky, která poslouží jak v současnosti – aby si čtenáři udrželi přehled o všech zajímavých projektech, ale i v budoucnosti – až se někdo bude chtít podívat, co se dělo před několika lety v roce 2017. Ať už tedy náš článek čtete pár minut nebo několik let po vydání, vítáme Vás a zveme Vás na cestu, která nás zavede do Spojených států, ale navštívíme také ISS, nebo Saturn.