Interkosmos

  • Top5: Nejdražší mezinárodní kosmické projekty

    Top5: Nejdražší mezinárodní kosmické projekty

    Kosmonautika patří mezi nejambicióznější a technicky nejnáročnější oblasti lidské činnosti. Velké vesmírné projekty často přesahují možnosti jedné země a vyžadují spolupráci desítek tisíc vědců, inženýrů a odborníků z různých částí světa. Právě mezinárodní spolupráce umožnila vznik některých z největších projektů v historii lidstva – od dlouhodobého pobytu člověka na oběžné dráze Země až po průzkum nejvzdálenějších oblastí Sluneční soustavy. Tyto investice však přinášejí nové technologie, rozšiřují naše znalosti o vesmíru a pomáhají připravovat další kroky lidstva za hranice Země, jak nám ukáže i tento díl letní série TOP 5. 5. Návštěva pána prstenů Moje generace poznávala Sluneční soustavu zejména skrze snímky z velké cesty sond Voyager a teleskopu Hubble. Byly jich plné […]

  • Zemřel Alexandr Alexandrov

    Ve věku 74 let zemřel v pátek 10. července 2026 druhý bulharský kosmonaut Alexandr Alexandrov. Do vesmíru se podíval v rámci programu INTERKOSMOS. Při této misi se podíval v roce 1988 na ruskou stanici MIR při misi Sojuz TM-5.

  • Zemřel Ladislav Klíma

    Generálmajor, inženýr, bývalý velitel českých vzdušných sil (1997-2001) a hlavně semifinalista výběru prvního kosmonauta Československa z roku 1976 (spolu s Remkem, Pelčákem a Vondrouškem) nás navždy opustil 16. prosince po krátké těžké nemoci ve věku 75 let.

  • Oldřich Pelčák (1943-2023)

    Oldřich Pelčák (1943-2023)

    Asi málokdo si dokáže představit, čím prochází člověk, jenž došel až těsně pod vrchol možného, aby byl vzápětí otočen a zdálky musel sledovat, jak na onen vrchol vystupuje někdo jiný. Nemluvě o tom, že kdykoli se o něm posléze hovoří, vždy je zmiňováno ono slovo, které dopadá jako kladivo – „náhradník“. Přesto lze i po takovémto zážitku žít nikoli s kypící hořkostí v mysli, nýbrž s nadhledem a pokorou k realitě. A prožít život tak, aby se za ním bylo možné ohlédnout a říci si, že byl dobrý a plodný. Vyžaduje to však sílu charakteru a moudrost. Ne každý by se s takovýmto osudem vyrovnával s grácií, přesto takoví lidé existují. Jeden z nich odešel minulý týden a kosmonautická komunita tak přišla o svéráznou postavu, která nebrala sebe ani ostatní zbytečně vážně a nikdy neměla daleko k úsměvu a žertu. 7. října 2023 se vydal na poslední let Oldřich Pelčák, člověk, v jehož biografii figuruje ono slovo „náhradník“, přesto by…

  • Z Indie do kosmu (1. díl)

    Z Indie do kosmu (1. díl)

    Indické dobývání vesmíru probíhá mimo hlavní proud a do medií, potažmo informačních portálů, se dostává pouze sporadicky. Prostor dostává hlavně USA, Rusko, Čína, či Evropská kosmická agentura, přitom i nejlidnatější země světa má ledacos nabídnout. Raketová věda má v Indii hluboké kořeny a na vlastí kosmický program jsou místní ve velké míře hrdí, protože vědí, že jim kosmonautika pomáhá zlepšovat každodenní život. K nejvýraznějším projektům posledních let patří úsilí vyslat na oběžnou dráhu astronauta ve vlastní režii. V tomto případě astronauty. A právě těmto snahám se bude věnovat tento nový, nepravidelný seriál, který bude shrnovat veškeré dostupné novinky a posun mapující cestu první posádky ze Země do vesmíru. Seriál bude v nepravidelném intervalu vycházet podle množství nových informací a to logicky minimálně do doby skutečného startu. Na začátek bude dobré nahlédnout do historii pilotovaného programu Indie.

  • Vesmírná technika: Výročí zániku družice Magion 1

    Vesmírná technika: Výročí zániku družice Magion 1

    První československá družice, Magion 1, vznikla díky chytrému nápadu nahradit původně plánovanou balastní zátěž funkční družicí, která by navíc rozšířila možnosti vědeckého výzkumu hlavní sovětské družice Interkosmos 18. Před několika dny, 11. září 2021, jsme si připomněli 40. výročí zániku tohoto umělého kosmického objektu. V dnešním díle si velmi stručně představíme samotný Magion 1, tedy první československou družici, ale také nakousneme téma příštího dílu – nejnovější českou družici Lucky 7.

  • Jaroslav Vojta, Ondřej Santolík – 40 let od vypuštění první československé družice (10.11.2018)

    Jaroslav Vojta, Ondřej Santolík – 40 let od vypuštění první československé družice (10.11.2018)

    První umělá družice spatřila světlo světa v říjnu roku 1957, když se do vesmíru vypravil sovětský Sputnik 1. O pár měsíců později Sověty následoval národ druhý, kterým byli Američané. Postupně se k nim přidávali další a další národy. Vznikly i různé spolupráce, jednou z nich byl i program Interkosmos. Ten vznikl v roce 1965, když SSSR tehdy přizval ke spolupráci i další země východního bloku. Jednou z členských zemí se stala i Československá socialistická republika. Čeští odborníci se začali podílet na vývoji přístrojů, které létaly do vesmíru nejprve na sovětských sondách a posléze i na sondách Interkosmos. Jednoho dne si pak při přípravě družice povšimli, že raketa je před startem vyvažována kusy betonu a začali zjišťovat, jestli by se tato vyvažovací závaží nedala nahradit něčím užitečnějším, například družicí. Ukázalo se že ano a tak se zrodil nápad na první československou družici, kterou se posléze stal Magion-1. Ten se do vesmíru vydal v říjnu 1978 na palubě rakety Kosmos 3M. Jméno…

  • Kosmotýdeník: 100 let českého výzkumu vesmíru

    Kosmotýdeník: 100 let českého výzkumu vesmíru

    Ačkoli i tuto neděli v pravé poledne vychází Kosmotýdeník, dnes je to poprvé, co výrazně narušíme celý jeho formát včetně názvu. Důvod je nasnadě. Kosmotýdeník je hlavním článkem dne a protože na dnešek připadá přesně 100 let od založení Československa, nemohli jsme to nechat jen tak. V Kosmotýdeníku tak naleznete pravidelný souhrn nejzajímavějších událostí týdne, nicméně hlavní a na Kosmotýdeník mimořádně dlouhá část se bude věnovat československým kosmonautickým aktivitám. Přijměte tedy pozvání a podívejte se, čím národy Čechů a Slováků obohatily výzkum vesmíru v posledních sto letech. Přeji vám příjemný sváteční den a dobré čtení.

sociální sítě

Přímé přenosy

Ariane 6 (LE-4)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Virgin Galactic

    Dva vědci z Floridské univerzity se zúčastní suborbitálního letu společnosti Virgin Galactic, během něhož provedou experimenty v mikrogravitaci. Navážou tak na snahy začlenit podobné lety do běžné výzkumné praxe.

  • Google

    Google v roce 2029 vypustí na raketě New Glenn společnosti Blue Origin skupinu prototypových družic určených pro datová centra ve vesmíru.

  • ATMOS Space Cargo

    Německý startup ATMOS Space Cargo, který se zabývá logistikou ve vesmíru, podepsal s výrobcem raket MBDA Deutschland dohodu o spolupráci. Společně prověří možnosti vývoje systému, který by umožnil provádět přesné údery z vesmíru na pozemní cíle.

  • Úřadu pro kosmický obchod

    Ředitel amerického Úřadu pro kosmický obchod uvedl, že mezi jeho hlavní priority pro nadcházející rok patří odstraňování regulačních překážek a zajištění toho, aby na mezinárodní scéně zaznívaly „americké hlasy“.

  • Sophia Space

    Společnost Sophia Space poprvé nasadila ve vesmíru svůj operační systém Sophia Orbital Operating System. Udělala tak krok k vytvoření základní softwarové vrstvy pro svou budoucí výpočetní infrastrukturu na oběžné dráze.

  • Evropa

    Představitelé dvou největších národních kosmických agentur v Evropě, Francie a Německa, zdůraznili potřebu užší spolupráce evropských zemí v oblasti kosmonautiky, lišili se však v názorech na způsob, jakým by této spolupráce mělo být dosaženo.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗