Zásobovací loď Progress MS-07 by měla u ISS zakotvit pouhé tři hodiny (dva oběhy) po startu. Časem na tento profil mohou přejít i pilotované lodě. Zdroj
1. září 21:26
Zásobovací loď Progress MS-07 by měla u ISS zakotvit pouhé tři hodiny (dva oběhy) po startu. Časem na tento profil mohou přejít i pilotované lodě. Zdroj
1. září 21:26
Hubble v bezpečném režimu
Teleskop přerušil 23. dubna pozorování kvůli problému s jedním ze tří měřicích gyroskopů, které měří, jak se teleskop otáčí v prostoru. Podobný problém jej potkal už vloni v listopadu. Experti pátrají po příčině.
27. dubna 0:45
Shenzhou 18
Čínská kosmická loď Shenzhou 18 s trojicí kosmonautů (Jie Kuang-fu, Li Cchung, Li Kuang-su) se ve 21:32 SELČ úspěšně připojila k základnímu modulu čínské kosmické stanice Tiangong.
26. dubna 15:00
True Anomaly
Startup True Anomaly, který nedávno získal 100 milionů dolarů, propustil zhruba čtvrtinu zaměstnanců s odkazem na potřebu zefektivnit operace a odstranit duplicitní pozice. Přesný počet zaměstnanců, kterých se propouštění dotklo, společnost nezveřejnila.
26. dubna 13:00
Mise CFT
NASA na briefingu 25. dubna oznámila, že po dokončení dvoudenního hodnocení připravenosti na letový test schválili úředníci plány na pokračování mise Crew Flight Test (CFT) se startem plánovaným na 7. května z SLC-41.
26. dubna 10:00
Nikaragua se připojila k ILRS
Středoamerický stát Nikaragua se připojil k programu mezinárodní měsíční základny ILRS. Nikaragua se tak stává 10. zemí, která se připojila k ILRS.
26. dubna 8:00
Starší pořady na Stream.cz (skončily v prosinci 2018)
A člověk by si myslel, že 6 hodin stačí. Že je to dostatečně rychlé. Tohle musí být úplně příšerné na výpočet, provedení a to vše při zachování bezpečnosti pro ISS.
Bude to velká výzva.
Pamatuju si váš komentář pane Majer, z posledního progresu co letěl, že první zážehy prakticky provádí už hned po odpojení od nosiče, že jsou předprogramované. Pořád si to jen představuju, to to tu Zemi musí oblétat při permanentně zapnutém motoru a měnit jen orientaci v prostoru.
To zase ne, ty zážehy trvají jen několik desítek sekund a pak se motor vypne.
Není to až tak velké novum. U Gemini XI třeba proběhlo rendez vous s Agenou během prvního obletu, u prvních misí Sojuzů zase byly lodě při navedení na orbit vzájemně vzdáleny pouhých několik desítek kilometrů.
To současné zrychlování je dáno modernizací hardwaru nosičů i lodí samotných, díky kterému se přesnost navedení zlepšuje (v těch šedesátých letech to byl úctyhodný výkon, ale do spolehlivosti měly tehdejší okolnosti a prostředky daleko).
Tu druhou část lze jen podepsat. Přeci jen, mít v LM počítač, co mám v mobilu, tak nemusí na řízení sáhnout 🙂
Ale co se týká té první, tak se chci zeptat na následující. Je či není rozdíl v tom, zda cílové dokovací těleso (Agena) odstartuje hodinu a půl před Gemini či či tam krouží už roky? Logická odpověd zní, že by to mělo být jedno. Ale odpověď neznám. Při té investici za tolik a tolik miliard se mi nezdá, že by jim to schválili manažeři, letět přímo k ISS, co kdyby se něco stalo, aby lítalo na orbitu ISS mrtvé těleso, to si asi nelajznou, zvlášť, když by se rozpadlo.
Nějak moc nechápu tu otázku. Je jedno, jestli tam Agena kroužila hodinu a půl nebo ISS několik dekád, pokud je na stabilní dráze, budou postupy pro navedení k cílovému tělesu stejné. A i přes superrychlou dráhu bude Sojuz nějaké ty korekce dělat, takže třetí stupeň by ISS ohrozit neměl, pokud máte na mysli tohle…
Přesně to sem měl na mysli.