Štítek ‘Hubble space telescope’

Kosmické teleskopy sledovaly zdroj gravitačních vln

Internetovým éterem v těchto dnech rezonuje zpráva o již páté detekci gravitačních vln. Na tomto objevu je ale fascinující, že nešlo „jen“ o zachycení gravitační vlny, ale že se s pomocí několika teleskopů podařilo sledovat její zdroj – takzvanou kilonovu, která vznikla spojením dvou neutronových hvězd. Náš web se specializuje na kosmonautiku a proto se nebudeme pouštět do detailního rozboru události – místo toho Vám doporučíme článek na webu České televize. Rádi bychom ale přinesli fotky z výše zmíněných kosmických observatoří, které se na tomto historickém objevu podílely. Teleskopy Swift, Hubble, Spitzer, Fermi, Integral a Chandra totiž ve spolupráci s pozemními observatořemi poskytly možnost pozorovat tuto událost v různých částech spektra a tím umožnily složit komplexní obraz tohoto procesu.

Kosmotýdeník 253 (17.7. – 23.7.)

V neděli v poledne vám vždy přinášíme souhrn zajímavých událostí z předchozích sedmi dní. Ani tentokrát to nebude jinak. Dnes je Kosmotýdeník trochu kratší, protože se nám podařilo velkými články postihnout velkou část dění. Ale i tak se podíváme na další zajímavé informace. Například na odlétající loď Progress MS-05, která měla oproti jiným Progressům přeci jen zajímavější misi. Shrneme si také dění kolem SpaceX a přípravy na start Falconu Heavy. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Trumpův návrh rozpočtu NASA

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v návrhu rozpočtu přisuzuje NASA na fiskální rok 2018 částku 19,1 miliardy dolarů, což je pokles o 561 milionů vůči dříve stanové úrovni. Ve škrtech se projevuje omezení misí sledujících Zemi, ale dopady se projeví i v oddělení, které má na starosti vzdělávání. Zřejmě definitivně by byl pohřbený i návrh robotické mise, která by dopravila asteroid k Měsíci, přičemž tato mise měla za Obamova prezidentování širokou podporu. Celá rozpočtová žádost poměrně dobře odráží prvotní návrh prezentovaný v březnu.

Kosmotýdeník 244 (15.5. – 21.5.)

Po 604 800 sekundách od vydání 243. Kosmotýdeníku je tu jeho další díl, který pokračuje v mnohaleté tradici, kdy Vám k nedělnímu obědu servírujeme menu složené z kosmonautických událostí, které přinesl uplynulý týden. Zrekapitulujeme nejen ty, kterým jsme se na našem webu věnovali, ale zmíníme se i o těch, na které se v průběhu týdne nedostalo. Pokud tedy někdo nestíhá číst všechny naše články a přesto by si rád udržel přehled o aktuálním dění, je pro něj Kosmotýdeník nejlepší volbou. Dnes se podrobněji podíváme na úspěšný objev Hubbleova teleskopu, na start komunikační družice na Sojuzu, nebo na novinky kolem SpaceX.

Europa a Enceladus – místa pro život?

Hubbleův kosmický teleskop a sonda Cassini mají leccos společného – oba projekty provozuje NASA a v obou případech se jedná o veteránské projekty, které už dokázaly udělat mnoho zajímavých objevů. Přesto se v mnohém liší – Hubble sleduje svět na dálku, zatímco Cassini obíhá kolem Saturnu a může zkoumat zajímavé fenomény přímo na místě. Europa a Enceladus mají také mnoho společného – jsou to měsíce plynných planet, které pod povrchem ukrývají oceány kapalné vody, které mohou hostit život. Europa obíhá kolem Jupiteru, Enceladus kolem Saturnu, ale jinak jde o velmi podobné světy – možná si ale říkáte, jak spolu to všechno souvisí.

ŽIVĚ: Výzkum mimozemských oceánů

Americká kosmická agentura NASA svolala na dnešní den tiskovou konferenci, která by mohla přinést zajímavé informace. Stejně jako vždy je třeba krotit spekulace o objevu mimozemského života. Očekávat ale můžeme pokroky ve velmi atraktivním tématu – výzkum oceánů mimo Zemi. Ke slovu se dostanou specialisté, kteří pracují na Hubbleově teleskopu, ale i ti, kteří jsou svázáni se sondou Cassini. Pokroky v tomto směru jsou velmi důležité z hlediska přípravy mise Europa Clipper, ale i jakéhokoliv budoucího hledání mimozemského života. V tomto článku můžete celou tiskovou konferenci sledovat živě.

Kosmotýdeník 216 (31.10. – 6.11.)

Již po dvousté šestnácté odečítáme dalších 168 hodin, abychom mohli otevřít nejnovější vydání Kosmotýdeníku. Je fantastické, že každý týden je o čem psát a každý týden nám kosmonautika přináší stále nové pokroky. Pojďme se však podívat, co nalezneme v aktuálním vydání. Podíváme se například na to, jak se testovalo zrcadlo dalekohledu Jamese Webba. Test to byl tak unikátní, že si zaslouží rozebrat. Zamíříme však také za jedním rekordem, který se odehrál 70 000 kilometrů nad Zemí a měly s ním co dočinění satelity GPS. Dále se dozvíme něco o nových ruských plánech, nebo samozřejmě nevynecháme snímek a video týdne. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Vesmírné výzvy – září 2016

září 2016 zdroj: esa.int

Září kosmonautickými událostmi opravdu nešetřilo. Hodně jich bylo očekávaných, ale objevily se i neplánované, které fanoušky a zejména kosmické společnosti nepotěšily. Vesmírné výzvy proto přinášejí sedm hlavních reportáží a i stěny kosmonautické kostky mají co dělat, aby tlak vměstnaných informací ustály.

Pohled do útrob spirální galaxie

Hubbleův teleskop nám opět přichystal krásnou podívanou. Jeden z jeho nejnovějších snímků pochází z relativně malé spirální galaxie, kterou označujeme jako NGC 247. Pokud bychom chtěli tento útvar najít, museli bychom hledat v souhvězdí Velryby, přičemž hledaná galaxie leží 11 milionů světelných let od naší planety, přičemž je součástí skupiny galaxií v Sochaři, což je volně vázané uskupení galaxií, ve kterém se nachází i známější NGC 253. Ale zpátky k aktuálnímu snímku. Vidíme na něm jasné jádro galaxie, které je obklopeno směsicí hvězd, plynů a prachu. Prach vytváří tmavé struktury, které vytváří vůči jasnému pozadí hvězd zajímavé siluety. Naopak plyn zde tvoří jasné lokality označované jako HII oblasti, které jsou hlavně ve vnějších oblastech poměrně roztrhané.

Hubble nahlédl do hvězdné porodnice

Je škoda, že se na našem webu jen málo věnujeme nejznámějšímu kosmickému teleskopu. Starý dobrý Hubble stále pracuje a kvalita jeho snímků nás nepřestává udivovat. Dnes svůj dluh vůči němu napravíme a podíváme se na snímek, který NASA právem zařadila na čestné místo fotky dne. Níže v článku najdete fotku která zachycuje vířící jasný plyn a tmavý prach ve Velkém Magellanově oblaku, satelitní galaxii naší Mléčné dráhy.