Archiv rubriky ‘Ostatní’

Jízdní řád sestupu na kometu

Asi už je zbytečné připomínat, že mise sondy Rosetta je největší kosmonautickou událostí letošního roku. O této fantastické misi už začínají vědět i běžní občané, jelikož zmínky o Rosettě pronikly i do masmédií. Ale to nejlepší máme pořád před sebou. Jedenáctého listopadu se přistávací pouzdro Philae oddělí od mateřské sondy a jako první lidmi vyrobený objekt v historii dosedne na povrch jádra komety. Dnes Vám přinášíme časový plán celého přistávacího manévru. Zatím v něm chybí časy, protože ještě nebyl vybrán přesný termín. Je dokonce možné, že samotné přistání se přehoupne až do 12. listopadu. O všech změnách Vás budeme pravidelně informovat. Ale teď už vzhůru na naplánovaný itinerář.

Historická chvíle pro Indii klepe na dveře

Mangalyaan na oběžné dráze Marsu

Před pár desítkami hodin drželi fanoušci kosmonautiky palce americké sondě MAVEN, která vstupovala na oběžnou dráhu kolem Marsu. Ačkoliv je každý takový zážeh nesmírně náročný a nechceme snižovat jeho komplikovanost, tak u MAVENu to žádné moc velké nervy nebyly – NASA je zkušená agentura, která už má za sebou hned několik podobných manévrů. Dnes v noci ale přijde jiný zážeh – na první pohled stejný – také půjde o záchyt na oběžné dráze Marsu. Rozdíl ale bude v tom, že tentokrát půjde o indickou misi Mangalyaan. Pro všechny zájemce jsme do češtiny přeložili infografiku, která se týká právě aktuálního brzdícího zážehu.

Detailní pohled na sondu MAVEN

NASA si dnes velmi brzy ráno připsala další úspěch – její sonda MAVEN úspěšně zažehla svůj motor proti směru letu a zpomalila o více než 1 200 m/s. Díky tomu se usadila na silně protáhlé oběžné dráze kolem Marsu. Není to ale jen další z řady sondy, které zkoumají Rudou planetu. MAVEN bude mít za úkol studovat horní vrstvy atmosféry a jejich interakci s částicemi Slunečního větru, což ještě žádná sonda nezkoumala. Náš dnešní krátký článek Vám přináší přehlednou infografiku, kterou vyrobil portál space.com. Pro ty, kdo si nejsou v angličtině příliš jistí jsme ale celý obrázek přeložili kompletně do češtiny.

Další posun ve zkoumání temné hmoty

O Alfa-magnetickém spektrometru se moc často nepíše. Je to tím, že zkoumání základních částic hmoty není téma, které by lákalo širokou veřejnost. Navíc musíme uvážit i to, že vědci, kteří zpracovávají nasbíraná data, často v prvopočátcích ani přesně neví, jak přesně mají některé pozorované jevy klasifikovat. Podobný základní výzkum je vždy během na dlouhou trať, kdy sami výzkumníci na základě nových poznatků upravují dosavadní teorie, zpřesňují odhady a mohou si pokládat nové otázky. Minulý týden se na internetu objevila poměrně kusá informace o tom, že vědci s pomocí AMS-02 udělali další krok ke zkoumání temné hmoty. Informací není mnoho, ale i přesto jsme se je pokusili shrnout do dnešního článku.

Jaké komety jsme zatím navštívili?

Jak už na našem blogu zaznělo v mnoha článcích, kosmonautickou událostí letošního roku je bezesporu mise evropské sondy Rosetta, která se jako první lidmi vyrobený objekt usadila na oběžné dráze kolem jádra komety a navíc na podzim na jeho povrch vysadí malý přistávací modul – také to bude historická premiéra. Jenže byla by velká chyba myslet si, že před Rosettou jsme komety nezkoumali. Z průletů kolem nich jsme dokázali nasbírat mnoho zajímavých informací o těchto atraktivních tělesech, bombardovali jsme jejich povrch umělým projektilem, na Zemi jsme dopravili vzorky z jejich ohonu. Sondy kromě jiného fotily jádra komet, takže si dnes můžeme hezky na jednom místě připomenout všechny dosud navštívené komety a prohlédnout si různorodé tvary jader.

ESA zve všechny do svého technologického centra

Už za méně než měsíc se opět po roce otevřou brány technického střediska Evropské kosmické agentury v nizozemském Noordwijku. Centrum zvané ESTEC (European Space Technology and Research Centre) se všem zájemcům otevře už v neděli 5. října. Pokud máte možnost se do Nizozemí vypravit, určitě neváhejte. Organizátoři slibují velmi atraktivní program – od setkání s kosmonauty až po zhlédnutí experimentálního zařízení IXV. A to nemluvím o desítkách modelů kosmické techniky, které budou rozmístěné po všech chodbách.

Kosmonautické kvízy 10. díl – Poznáte raketu podle plamenů?

Je tu poslední prázdninový čtvrtek a s ním poslední ze série kvízů, které jsme vám po tento letní čas servírovali. Tentokrát jsme si na vás přichystali obrázky raket, respektive jejich ohnivých chvostů. Uvidíme, jak jejich správné určení bude pro vás těžké nebo naopak lehké. Rakety používají různá paliva, motory, různé tvary trysek, pomocné stupně, což samozřejmě bude pro vás sloužit jako hlavní vodítko. Jako drobná nápověda se na některých obrázcích nachází části startovacích ramp. Při rozhodování zda tělo rakety zakrýt, rozostřit či vymazat z oblohy, nakonec vyhrála možnost jejího prostého zakrytí. Tento tvar, respektive jeho délka a šířka vám také může lecos napovědět.

Přípravy na marsovské setkání s kometou Siding Spring

Podzim se zvolna blíží, a s ním i přípravy pozemních týmů na průlet komety Siding Spring kolem našeho druhého nejbližšího planetárního souseda. Jelikož už uběhlo několik měsíců od mediálního běsnění (nejdříve se totiž předpokládalo, že dojde ke srážce obou těles), pojďme si jen ve stručnosti připomenout, co nás čeká. Kometa C/ 2013 A1 byla objevena v lednu 2013 na australské observatoři Siding Spring. První dva měsíce to vypadalo jako splněný sen nejen všech astronomů, planetologů, ale určitě i fanoušku vědeckofantastické literatury. Kometa se 19. října 2014 srazí s planetou Mars! Přesnější propočty a pozorování od loňského dubna však tuto možnost vyvrátily. Ale i tak to neznamená, že bychom se neměli na co těšit. Rozhodně půjde o velkolepé představení – a my máme díky dlouhodobému výzkumu rudé planety předplaceny lístky do první řady. Kometa dosáhne perihelia 1,399 AU od Slunce pravě uvnitř oběžné dráhy Marsu 25. října letošního roku.

Kosmonautické kvízy 8. díl – Navigační družice

Jsou jedním z nejlépe viditelných důkazů toho, že kosmonautika má na život běžného člověka větší dopad, než se může zdát. Jejich pomoci denně využívají miliony řidičů, pilotů i námořních kapitánů, kterým pomáhají najít cestu do vybrané lokality. Vznikly díky nim i různé hry – řeč je o navigačních systémech, které krouží okolo naší planety. Náš dnešní kvíz se proto zaměří právě na tuto složku kosmonautiky. Nejznámějším navigačním systémem je určitě americký GPS, ale v našich dvaceti otázkách se podíváme na zoubek i jeho konkurenci z jiných částí planety.

Kosmonautické kvízy 7. díl – Rosetta

Máme zde další čtvrtek a vy už možná očekáváte další prázdninový kvíz. Stalo se již zvykem, že v tento den vám nabízíme možnost trochu si procvičit znalosti v určitých oblastech kosmonautiky. Jako téma pro dnešní kvíz jsme vybrali Rosettu. Ta se po mnohaleté cestě konečně dostala ke svému cíli a největší kosmonautické dobrodružství tohoto roku tak začalo. Unikátnost a význam této mise je ostatně vidět i v masmédiích, které se obyčejně kosmonautice příliš nevěnují. Proto zabrouzdejte v paměti, otevřete mysl, vzpomeňte si, co všechno o Rosettě víte a pusťte se do následujících dvaceti otázek, které se týkají první lidské sondy na oběžné dráze komety.